20 C 22/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 23 605,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované. Na základě takto zjištěných údajů právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byl žalované poskytnut revolvingový úvěr do výše , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 19,48 % ročně, a to minimální splátkou ve výši , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni , datum, . Tímto dnem se tak celý úvěr stal splatným. Dlužnou částku , částka, představuje: jistina , částka, , poplatky , částka, , smluvní pokuta , částka, , úroky ke dni odstoupení , částka, , dlužné pojistné ve výši , částka, . Žalovaná byla vyzvána k úhradě výzvou ze dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná svoji neúčast neomluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalované v souladu s občanským soudním řádem (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnout zákazníkovi revolvingový úvěr do výše , částka, . První čerpání ve výši , částka, bylo poukázáno obchodníkovi , právnická osoba, . Počet měsíčních splátek byl 11, jejich výše činila , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 19,48 % ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, sazebník, všeobecné podmínky pojištění. V sazebníku byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, pro případ ukončení smlouvy ze strany věřitele pro prodlení dlužníka. Z formuláře pro standardní informace o úvěru soud zjistil parametry úvěru. Z oznámení o odchozí platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, uhradila částku , částka, společnosti , právnická osoba, . (obchodník) na účet č. , č. účtu, . Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem. Byla provedena lustrace v SOLUS. Žalovaná uvedla, že její příjem činí , částka, . Výdaje uvedla ve výši , částka, na splátky úvěru. Údaje nebyly nijak ověřeny.

4. Dopisem ze dne , datum, oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované odstoupení od úvěrové smlouvy pro nehrazení splátek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne , datum, oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky , částka, do , datum, . Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky , částka, nejpozději do , datum, .

5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne , datum, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit měsíčními splátkami. Částka úvěru byla poukázána na účet obchodníka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,48 % ročně. Bonita žalované byla žalobkyní zkoumána na základě tvrzení žalované. Úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne , datum, .

6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z dokumentu vyplněného se žalovanou před poskytnutím úvěru však vyplývá, že žalobkyně vyšla z příjmů a nízkých výdajů žalované, když příjmy žalované uvedla ve výši , částka, a výdaje celé domácnosti uvedla ve výši , částka, (a to pouze na úhradu úvěrů). Tyto údaje nebyly ověřeny. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů.

11. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

12. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná nic neuhradila. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.

13. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku , částka, s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne , datum, (počátek prodlení je určen podle lhůty v předžalobní výzvě), neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

14. Soud tudíž žalobu zamítl ohledně: uhrazených poplatků ve výši , částka, a úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky , částka, , úspěšná však byla pouze co do částky , částka, , tj. ze 84 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky , částka, , tj. z 16 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalované o 68 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 68 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen a. t., z tarifní hodnoty , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepsání žaloby) a z částky , částka, podle § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bod 5 a. t. za jeden úkon podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (účast při jednání dne , datum, ), včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši , částka, podle § 14b odst. 6 písm. b) a. t., náhrady cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 573/2025 Sb. za jízdu osobním automobilem Chrysler Crossfire, celkem , hodnota, km, s průměrnou spotřebou paliva 10,1 litru benzinu Natural 95 na 100 km při vyhláškové ceně , částka, /l [§ 4 písm. a) vyhlášky č. 573/2025 Sb.] a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši , částka, [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb.] v celkové výši , částka, , náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 5 započatých půlhodin po , částka, , a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem tak náhrada nákladů řízení činí , částka, . Žalobkyni ovšem náleží pouze část celkové výše náhrady tj. , částka, (68 % z celkové náhrady). Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne , datum, , neboť toto doplnění mělo být už součástí samotné žaloby. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ), že žalobkyně vůči jiným svým klientům uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.