20 C 22/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 23 605,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba.). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované. Na základě takto zjištěných údajů právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byl žalované poskytnut revolvingový úvěr do výše částka. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 19,48 % ročně, a to minimální splátkou ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni datum. Tímto dnem se tak celý úvěr stal splatným. Dlužnou částku částka představuje: jistina částka, poplatky částka, smluvní pokuta částka, úroky ke dni odstoupení částka, dlužné pojistné ve výši částka. Žalovaná byla vyzvána k úhradě výzvou ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná svoji neúčast neomluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalované v souladu s občanským soudním řádem (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná jako zákazník. Věřitel se zavázal poskytnout zákazníkovi revolvingový úvěr do výše částka. První čerpání ve výši částka bylo poukázáno obchodníkovi právnická osoba. Počet měsíčních splátek byl 11, jejich výše činila částka. Úrok byl sjednán ve výši 19,48 % ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, sazebník, všeobecné podmínky pojištění. V sazebníku byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka pro případ ukončení smlouvy ze strany věřitele pro prodlení dlužníka. Z formuláře pro standardní informace o úvěru soud zjistil parametry úvěru. Z oznámení o odchozí platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne datum uhradila částku částka společnosti právnická osoba. (obchodník) na účet č. č. účtu. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem. Byla provedena lustrace v SOLUS. Žalovaná uvedla, že její příjem činí částka. Výdaje uvedla ve výši částka na splátky úvěru. Údaje nebyly nijak ověřeny.

4. Dopisem ze dne datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované odstoupení od úvěrové smlouvy pro nehrazení splátek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Dopisem ze dne datum oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky částka do datum. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky částka nejpozději do datum.

5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely smlouvu ze dne datum, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit měsíčními splátkami. Částka úvěru byla poukázána na účet obchodníka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,48 % ročně. Bonita žalované byla žalobkyní zkoumána na základě tvrzení žalované. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne datum.

6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z dokumentu vyplněného se žalovanou před poskytnutím úvěru však vyplývá, že žalobkyně vyšla z příjmů a nízkých výdajů žalované, když příjmy žalované uvedla ve výši částka a výdaje celé domácnosti uvedla ve výši částka (a to pouze na úhradu úvěrů). Tyto údaje nebyly ověřeny. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů.

11. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

12. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky ve výši částka. Žalovaná nic neuhradila. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.

13. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku částka s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne datum (počátek prodlení je určen podle lhůty v předžalobní výzvě), neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

14. Soud tudíž žalobu zamítl ohledně: uhrazených poplatků ve výši částka a úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky částka, úspěšná však byla pouze co do částky částka, tj. ze 84 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky částka, tj. z 16 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalované o 68 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 68 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen a. t., z tarifní hodnoty částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepsání žaloby) a z částky částka podle § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bod 5 a. t. za jeden úkon podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (účast při jednání dne datum), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši částka podle § 14b odst. 6 písm. b) a. t., náhrady cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 573/2025 Sb. za jízdu osobním automobilem Chrysler Crossfire, celkem hodnota km, s průměrnou spotřebou paliva 10,1 litru benzinu Natural 95 na 100 km při vyhláškové ceně částka/l [§ 4 písm. a) vyhlášky č. 573/2025 Sb.] a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši částka [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb.] v celkové výši částka, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 5 započatých půlhodin po částka, a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částka. Žalobkyni ovšem náleží pouze část celkové výše náhrady tj. částka (68 % z celkové náhrady). Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne datum, neboť toto doplnění mělo být už součástí samotné žaloby. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo (např. sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka), že žalobkyně vůči jiným svým klientům uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.