20 C 221/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 249,96 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 249,96 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 203,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 135,83 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 249,96 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 2 249,96 Kč od datum do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je návrh žalobkyně na zaplacení 2 249,96 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou dne datum.

2. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 58 týdenních splátkách spolu s poplatkem za tuto zápůjčku ve výši 7 690 Kč, zahrnujícím kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. V rámci posouzení své úvěruschopnosti žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně při uzavření smlouvy o zápůjčce písemně prohlásila, že příjem její domácnosti činí 13 350 Kč, běžné měsíční výdaje její domácnosti činí 8 950 Kč a použitelný příjem představující rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji činí 4 400 Kč. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka byly k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou využity právní předchůdkyní žalobkyně i další zdroje, a to občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Podle smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, se smluvní strany dohodly, že výpůjční úroková sazba je v případě úhrady zápůjčky ve 58 splátkách stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 23,66 % ročně, že splátky celkové dlužné částky budou započteny nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky, že právní předchůdkyně žalobkyně má právo požadovat celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, pokud žalovaná včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku, a že smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky s tím, že bude-li žalovaná v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, nebo neuhradí-li řádně a včas poslední splátku, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zapůjčenou částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni neuhrazenou pohledávku za žalovanou ve výši 2 970 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a požádala ji o uhrazení dlužné částky 2 970 Kč do 10 dnů od doručení oznámení, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne datum. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne datum k úhradě dlužné částky ve lhůtě do datum.

4. Žalovaná soudu doložila emailovou korespondenci s právní předchůdkyní žalobkyně, ze které vyplývá, že uzavřely dohodu o splátkách, ve které se žalovaná zavázala hradit svůj dluh částkou 200 Kč měsíčně počínaje dnem datum s poslední splátkou ve výši 170 Kč dne datum. Celkový dluh v době uzavření dohody činil částku 4 570 Kč, přičemž dle výslovného sdělení právní předchůdkyně žalobkyně se po dobu řádného splácení ve splátkách výše dlužné pohledávky nemění. Jak vyplývá i ze samotných tvrzení žalobkyně v žalobě, žalovaná přesně postupovala podle této dohody a svůj dluh zcela splatila poslední splátkou dne datum ve výši 370 Kč.

5. Aniž soud posuzoval platnost smlouvy o úvěru ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, je zřejmé, že obsah této dohody byl změněn splátkovou dohodou ve smyslu § 1901 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Ačkoliv žalobkyně prokázala, že předmětná pohledávka byla na ni postoupena podle § 1879 o.z., závazek byl žalovanou splněn ještě před podáním žaloby podle uzavřené dohody o splátkách. Skutečnost, že žalobkyně v rozporu s dohodu o splátkách – tedy zjevně neoprávněně – dluh žalované opětovně úročila úrokem a úrokem z prodlení, nemá na výši pohledávky za žalovanou žádný vliv. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná. Žalovaná by tak vůči ní měla právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že ji však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, nebylo právo na jejich náhradu přiznáno žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.