20 C 264/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 23 754,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 144,35 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 144,35 Kč od 3. 2. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 609,88 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 36,54 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 441,74 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 23 754,23 Kč od 24. 1. 2020 do 2. 2. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 609,88 Kč od 3. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 25,9 % ročně z částky 20 659,41 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 754,23 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 16. 7. 2018 smlouvu o půjčce [číslo] na částku 30 000 Kč, která byla žalovanému poukázána na jeho účet. Poskytnutou částku spolu s úrokem 25,90 % ročně se žalovaný zavázal vrátit prostřednictvím 36 měsíčních splátek po 1 253 Kč. První splátka byla splatná dne 16. 8. 2018 a další splátky byly splatné vždy k 16. dni v měsíci. Z důvodu nesplácení tak právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila s účinností ke dni 23. 1. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 24. 1. 2020. Dne 18. 9. 2020 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovaným a jejich ověřením předloženými doklady.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne 27. 5. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyň žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby, podle následně uzavřených smluv.

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 16. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být vrácen spolu s úrokem ve výši 25,90 % ročně prostřednictvím 36 měsíčních splátek po 1 253 Kč (včetně poplatku za pojištění varianta A ve výši 45 Kč). Podle článku 4.2 měly být splátky úvěru hrazeny z běžného účtu žalovaného formou inkasa. Podle článku [číslo] se porušením závazku ze smlouvy rozumí situace, kdy je klient v prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo jiného závazku. Podle článku [číslo] je banka oprávněna zesplatnit celou část úvěru v případě porušení závazku ze smlouvy. Současně může po klientovi požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Návrh smlouvy nebyl žalovaným podepsán. Z akceptace návrhu ze dne 16. 7. 2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla akceptovat návrh na uzavření smlouvy ve výše uvedeném znění. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové obchodní podmínky a sazebník poplatků.

5. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od května 2015 do dubna 2019 soud zjistil přehled příjmů a výdajů žalovaného a způsob splácení předmětného úvěru. Soud dále zjistil, že v měsíci červnu 2018 (tedy před uzavřením předmětné smlouvy) obdržel žalovaný mzdu ve výši 26 033 Kč, ale rovněž obdržel zápůjčku ve výši 15 000 Kč, přičemž na jeho účtu byl v té době záporný zůstatek ve výši 14 873,68 Kč, neboť k účtu byl zřízen kontokorent s limitem 15 000 Kč. Z výpisu poplatků soud zjistil přehled účtovaných poplatků na účtu žalovaného. Z transakční historie soud zjistil přehled úročení a spálení úvěru. Z dokumentu„ [příjmení]“ soud zjistil, že žalovaný byl lustrován v úvěrových registrech, když bylo zjištěno, že žalovaný byl v lednu a květnu 2018 v platební neschopnosti ohledně kontokorentu (resp. kontokorent byl přečerpán). Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný měl mít příjem ve výši 23 500 Kč a výdaje ve výši 9 590 Kč na domácnost, 3 410 Kč na životní náklady a 3 000 Kč na další výdaje. Žalovanému byla vypočtena platební kapacita ve výši 1 750 Kč.

6. Z výzvy ze dne 23. 1. 2020 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 23 769,69 Kč do deseti dnů od data vyhotovení výzvy. Z poslední výzvy ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 4 551,55 Kč. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 24. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 31 799,79 Kč nejpozději do 9. 12. 2020.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy soud zjistil, že byla uzavřena dne 16. 9. 2020 a na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy o půjčce [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 9. 2020 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z potvrzení o zaplacení úplaty soud zjistil, že žalobkyně uhradila kupní cenu postoupené pohledávky.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu jednali a výsledkem těchto jednání měla být smlouva ze dne 16. 7. 2018, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 36 měsíčními splátkami ve výši 1 253 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 25,90 % ročně. [příjmení] žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána zejména kontrolou pohybů na jeho účtu a lustrací v úvěrových registrech. Žalovaný závazky splnil pouze částečně. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2020, oznámením ze dne 30. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil částku 18 855,65 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 24. 11. 2020.

9. Podle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle ustanovení § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu, tj. smlouvy ze dne 16. 7. 2018 Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon [číslo] Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § 5 a 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru nepodepsal. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (např. z výpisů z účtu), které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným jednala. Žalobkyně nicméně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku jejího podepsání žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jejich následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. Žalobkyni se tudíž sice podařilo prokázat, že dne 16. 7. 2018 jednala se žalovaným, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu, a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží.

15. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Do postoupení pohledávky žalovaný uhradil částku 18 855,65 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 11 144,35 Kč (tj. částku jistiny sníženou o provedené úhrady) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo výzvou ze dne 23. 1. 2020 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od vyhotovení výzvy. Lhůta k plnění žalovanému tak uplynula dne 2. 2. 2020 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 11 144,35 Kč až od 3. 2. 2020 do zaplacení.

16. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně poplatků ve výši 12 609,88 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 36,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 441,74 Kč, úroku ve výši 25,9 % ročně z částky 20 659,41 Kč od 24. 1. 2020 do zaplacení, ohledně úroku z prodlení z částky 23 754,23 Kč od 24. 1. 2020 do 2. 2. 2020, ohledně úroku z prodlení z částky 12 609,88 Kč od 3. 2. 2020 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 40 771,78 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 13 370,16 Kč, tj. z 32,79 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 27 401,62 Kč, tj. z 67,21 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 34,41 % Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.