20 C 3/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 15 638,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 387 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 387 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 251,68 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 478,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 673,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 587 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 200 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 8 587 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost uhradit jí částku 15 638,68 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO uzavřela se žalovanou dne 27. 10. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku spolu s úrokem ve výši 1 724 Kč, s úrokem 28 % ročně z dlužné jistiny a poplatkem za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 833 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 314 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 21. 12. 2017. Žalovaná nesplácela řádně, neboť uhradila pouze 1 613 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni ke dni 24. 6. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná informována. Ke dni postoupení činila pohledávka částku ve výši 23 838,68 Kč. Dále byl sjednán úrok ve výši 28 % ročně, který byl částečně kapitalizován ke dni postoupení částkou 3 673,33 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení, který rovněž částečně kapitalizovala ke dni postoupení částkou 1 478,51 Kč. Schopnost žalované dlužnou částku splácet zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, které byly uvedeny v Zákaznické kartě. Tyto údaje ověřila dokumenty, uvedenými v zákaznické kartě. Současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se nedostavila žalobkyně, která svou neúčast omluvila, ani žalovaná. Soud ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.)).

3. Z tabulky umoření soud zjistil výši čerpání úvěru a způsob jeho splácení. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou dne 27. 10. 2016 soud zjistil, že právnická osoba poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku včetně poplatků vrátit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 1 250 Kč, úroky ve výši 1 724 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 833 Kč. Současně byla v čl. 1 Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy o půjčce, sjednána úroková sazba ve výši 28 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti.

4. Z karty zákazníka ze dne 27. 10. 2016 soud zjistil, že jako druh bydlení žalované je uvedeno bydlení s rodiči. Dále bylo uvedeno, že žalovaná je zaměstnána na DPČ/DPP u právnická osoba květin jako uklízečka. Na straně příjmů je uvedena mzda ve výši 15 000 Kč. Výdaje jsou uvedeny ve výši 3 500 Kč. V části„ dokumenty k ověření“ jsou zaškrtnuta políčka: výplatní pásky, dohoda o provedení práce.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 a přílohy soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně adresovaného žalované ze dne 24. 6. 2019 (odeslaným dne 17. 7. 2019) a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo ve výši 23 838,68 Kč s příslušenstvím na žalobkyni a současně byla vyzvána k úhradě této částky do deseti dnů od doručení. Z dopisu„ Informace o zpracování osobních údajů“ ze dne 24. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní informována o zpracování osobních údajů. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 1. 2021 a podacího lístku soud zjistil, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 25 812,28 Kč s příslušenstvím nejpozději do 12. 2. 2021. Dle podacího lístku byla výzva odeslána žalované dne 29. 1. 2021.

6. Po zhodnocení provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná tyto peněžní prostředky převzala v hotovosti, což potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku ve výši 8 807 Kč vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 314 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 28 % ročně. Žalovaná do doby postoupení pohledávky uhradila pouze část dluhu ve výši 1 613 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena písemnou smlouvou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 24. 6. 2019. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 28. 1. 2021.

7. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

8. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2991 odst. 1. o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná v rámci tohoto právního jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v tomto případě spokojila s pouhým tvrzením žalované a dále po ní nepožadovala tato tvrzení doložit, a tím si ověřit jejich správnost. Svoje tvrzení o lustraci žalované v insolvenčním rejstříku stejně jako o předložení pracovní smlouvy přítele žalobkyně nebo rozhodnutí o přiznání sociálních dávek žalobkyně soudu nijak neprokázala. Rovněž neprokázala, že by zkoumala, jaké má žalovaná závazky. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o prověření schopnosti žalované dlužnou částku splácet. Neunesla tak důkazní břemeno. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatnou (§ 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

11. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a že tento nárok na vrácení těchto prostředků žalovanou byl platně a v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. postoupen na žalobkyni. Žalovaná uhradila částku 1 613 Kč. Soud tudíž rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 8 387 Kč, přičemž žalobkyni rovněž náleží úrok z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou podanou k poštovní přepravě dne 17. 7. 2019 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od doručení výzvy. Tato výzva mohla být žalované doručena nejdříve dne 22. 7. 2019 (podle § 573 o.z.) a lhůta k plnění ji tak uplynula dne 1. 8. 2019 a teprve následujícím dnem po uplynutí této lhůty se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 8 387 Kč až od 2. 8. 2019 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

12. Soud tudíž žalobu zamítl ohledně částky 7 251,68 Kč představující smluvní poplatky. Dále soud zamítl žalobu ohledně: kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 478,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 673,33 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 587 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 8. 2019, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 200 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 28 % ročně z částky 8 587 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 29 653,28 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 10 249,68 Kč, tj. z 34,57 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 19 403,60 Kč, tj. z 65,43 %, a náleží ji proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 30,87 % Protože však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že ji právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.