20 C 333/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o náhradu újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nemajetkové újmy částku 1 122 839 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 122 839 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě majetkové újmy částku 29 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 700 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalované domáhal zaplacení náhrady majetkové újmy ve výši 89 203 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 89 203 Kč od 31. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 76 220 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rekapitulace2. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 122 839 Kč a náhrady majetkové újmy ve výši 118 903 Kč, oboje z titulu odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb za nesprávný postup při řešení jeho zdravotních obtíží.

3. Žalobce uvedl, že se dne 9. 11. 2018 dostavil do , právnická osoba, žalované kvůli obtížím spočívajícím v týden trvajícím pálení a bolesti při močení a v močové trubici. Zde byla stanovena diagnóza zánět močové trubice, byla nasazena antibiotika a žalobce byl odeslán k praktickému lékaři. Po dvou týdnech bylo vyšetření v Urologické ambulanci žalované zopakováno a léčba antibiotiky prodlužena. Po absolvování řady dalších vyšetření na pracovištích jiných specializací vzhledem k neustupujícím obtížím žalobce znovu absolvoval vyšetření na Urologické ambulanci žalované ve dnech 26. 2. 2019, 1. 3. 2019 a 29. 3. 2019. Na prvním z těchto vyšetření lékař mikroskopickým vyšetřením zjistil velké množství bakterií a provedl kultivaci moči, avšak s negativním výsledkem. Po dalších vyšetřeních lékař žalované konstatoval, že urologický nález nevysvětluje pálení v močové trubici a žalobci doporučil neurologickou a psychiatrickou léčbu.

4. Žalobce však i nadále trpěl bolestmi a tudíž dne 12. 6. 2019 vyhledal pomoc urologické ambulance lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, , která po zvážení žalobcových obtíží provedla test kultivace ejakulátu, čímž odhalila dlouhodobě neléčený zánět prostaty. Po nasazení příslušné léčby se stav žalobce sice zlepšil, avšak nemoc již pokročila do chronické fáze a omezuje žalobce v jeho pracovním i osobním životě. Důsledkem probíhajícího onemocnění jsou vedle duševních útrap, jež pokročily až do psychiatricky klinického rozměru, a sexuálních disfunkcí, rovněž výrazně zhoršené výsledky spermiogramu a tudíž i vyhlídky žalobce na založení rodiny.

5. Žalovaná na svou obranu uvedla, že žalobce byl v urologické ambulanci žalované léčen v období od 9. 11. 2018 do 29. 3. 2019 celkem 5 lékaři, přičemž všichni se shodli na diagnóze zánět močové trubice – uretritida. U žalobce absentovaly příznaky svědčící pro možné zánětlivé onemocnění prostaty. Tvrzení žalobce, že mu nebylo provedeno kultivační vyšetření ejakulátu, považuje žalovaná za irelevantní, neboť u žalobce nebylo podle žádných indicií dáno podezření na prostatitidu. Ani podle Guidelines of European Association of Urology 2019 není kultivace ejakulátu doporučena k rutinnímu užití, neboť její výsledná sensitivita je pouze 50 %.

6. Až více než dva měsíce po poslední žalobcově návštěvě u žalované byl žalobce léčen u , tituly před jménem, , jméno FO, s diagnózou chronický zánět prostaty. Žalovaná je toho názoru, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by se mělo jednat o mnoho měsíců nerozpoznanou diagnózu a rovněž, že nelze takovou diagnózu postavit pouze na pozitivním kultivačním nálezu ejakulátu. Chronický bakteriální i nebakteriální zánět se u žalobce mohl objevit rovněž přes správně zaléčenou uretritidu. Žalovaná je toho názoru, že potíže žalobce nejsou v příčinné souvislosti s žalobci jí poskytovanou krátkodobou péčí. Žalovaná navrhla provedení revizního znaleckého posudku.

7. Dokazování8. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem č. 111/49/2020 ze dne 12. 2. 2021 vypracovaným soudním znalcem v oboru zdravotnictví – urologie, z něhož zjistil, že rozsah vyšetření žalobce nebyl z urologického pohledu dostačující, neboť při dlouhotrvajících obtížích je nutno myslet i na zánět prostaty a ten vyloučit. K vyloučení zánětu je nezbytné provedení stěru z močové trubice, odběr spermatu či prostatického sekretu na kultivaci.

9. Ze znaleckého posudku má soud dále za zjištěné, že pokud by došlo ke včasné a cílené léčbě akutní prostatitidy, nemuselo by onemocnění přejít do chronické formy. Chronická prostatitida pak má na život žalobce jednoznačně negativní dopad a lze očekávat trvalé následky.

10. Soud doplnil důkaz písemným znaleckým posudkem též výslechem znalce a uzavřel, že metoda použitá znalcem nebyla zpochybněna, znalec svůj postup dostatečně přesvědčivě obhájil. Znalecký posudek rovněž nebyl nijak nejasný ani neúplný, neboť řešil celý odborný skutkový problém a obsahoval potřebné závěry. Odmítnutí znaleckého posudku žalovanou bylo pouze povšechným nesouhlasem nezakládajícím potřebu nařízení revizního znaleckého posudku.

11. Ze znaleckého posudku č. 144/8/2021 ze dne 4. 5. 2021 téhož soudního znalce soud zjistil, že datem ustálení zdravotního stavu je 10. 9. 2020 a podle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 občanského zákoníku činí vypočtená výše náhrady ztížení společenského uplatnění částku ve výši 1 122 839 Kč.

12. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že anamnéza žalobce nasvědčovala diagnóze chronický zánět prostaty a že kultivace ejakulátu je běžný diagnostický postup. Z jejího výslechu vzal soud dále za prokázané, že léčbu vitamínem C žalovanému indikovala.

13. Z lékařské zprávy , právnická osoba, . ze dne 25. 1. 2019 soud zjistil, že žalobce udával pálení v močové trubici zejména po ejakulaci. Totožné zjištění soud učinil i z důkazu ambulantní kartou urologického oddělení žalované ze dne 31. 1. 2019, z lékařské zprávy , právnická osoba, . ze dne 6. 2. 2019 a ambulantní karty urologického oddělení žalované ze dne 29. 3. 2019.

14. Souběžně vzal soud z uvedených lékařských zpráv za prokázané, že , tituly před jménem, , jméno FO, podepsaný na lékařských zprávách , právnická osoba, . byl v rozhodné době též primářem urologického oddělní žalované.

15. Z účastnického výslechu žalobce a svědeckého výslechu žalobcovy manželky vzal soud za prokázané, že žalobcovo onemocnění mělo výrazný dopad do jeho soukromého a rodinného života. Je sice zřejmé, že žalovaná neodpovídá za vlastní vznik onemocnění, nicméně ve složce doby trvání potíží a sdělovaným diagnózám, jejichž výsledkem bylo v zásadě označení samotného žalobce za příčinu jeho potíží, byl dopad zásadní. Jakkoli se výpovědi obou rozcházely ve faktickém vnímání četnosti pohlavního styku, tento rozdíl lze pochopit s ohledem na odlišné prožívání partnerů. Za zásadní z obou výslechů soud považuje tu skutečnost, že nepochybně došlo ke změnám ve vztahu manželů k horšímu, když oba manželé potvrdili připravenost k založení rodiny, což jim bylo i v důsledku pochybení ztíženo ne-li přímo znemožněno.

16. Z předložených pokladních dokladů a potvrzení od společnosti , právnická osoba, pak soud vzalo za prokázané, že žalobce zaplatil za aplikace infuzí vitamínu C částku 29 700 Kč.

17. Skutkový stav18. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový děj:

19. Žalobce se dne 9. 11. 2018 dostavil do , právnická osoba, žalované kvůli obtížím spočívajícím v týden trvajícím pálení a bolesti při močení a v močové trubici. Zde byla stanovena diagnóza zánět močové trubice, byla nasazena antibiotika a žalobce byl odeslán k praktickému lékaři.

20. Po dvou týdnech bylo vyšetření v , právnická osoba, žalované zopakováno a léčba antibiotiky prodlužena. Po absolvování řady dalších vyšetření na pracovištích jiných specializací vzhledem k neustupujícím obtížím žalobce znovu absolvoval vyšetření na , právnická osoba, žalované ve dnech 26. 2. 2019, 1. 3. 2019 a 29. 3. 2019 a v , právnická osoba, . vedené primářem žalované ve dnech 25. 1. 2019 a 6. 2. 2019.

21. Na prvním z těchto vyšetření lékař mikroskopickým vyšetřením zjistil velké množství bakterií a provedl kultivaci moči, avšak s negativním výsledkem. Po dalších vyšetřeních lékař žalované konstatoval, že urologický nález nevysvětluje pálení v močové trubici a žalobci doporučil neurologickou a psychiatrickou léčbu. Kultivace ejakulátu nebyla žalovanou vůbec provedena.

22. Žalobce dne 12. 6. 2019 vyhledal pomoc urologické ambulance lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, , která po zvážení žalobcových obtíží provedla test kultivace ejakulátu, v důsledku čehož diagnostikovala žalobci chronický zánět prostaty a nasadila cílenou léčbu.

23. Žalobcova nemoc nicméně v mezidobí pokročila do chronické fáze a omezuje žalobce v jeho pracovním i osobním životě.

24. Pochybení žalované a příčinná souvislost25. Soud spatřuje pochybení žalované v neprovedení kultivace ejakulátu, aniž by přesvědčivě vysvětlila, z jakého důvodu jej nebylo možné či vhodné provést. Samotné sdělení, že se jedná o test se sensitivitou okolo 50 %, není dostatečné, jelikož ani jiné metody nevedly ke zjištění příčin trvajících potíží žalobce. Podle názoru soudu byl lékař urologické ambulance povinen vyčerpat všechny dostupné diagnostické metody před tím, než uzavřel, že se nejedná o urologický problém.

26. Tím soud nijak nezpochybňuje možnost lékaře rozhodnout o neprovedení určitého testu nebo postupu, pokud by k tomu existoval relevantní důvod z hlediska žalobcova zdraví. Nesmí však být důvodem pouhá lékařova nedůvěra ve výsledky určité metody za situace, kdy jiné metody nevedly k žádanému výsledku. Žalovaná ve své argumentaci uvedla, že pouze jeden ze dvou pacientů, kterým vyšla pozitivní kultivace ejakulátu, skutečně trpí prostatitidou a že tedy tato metoda není dostatečně spolehlivá k diagnóze této nemoci. Žalovaná nicméně opomněla existenci zásadního rozdílu mezi potvrzením diagnózy a vyloučením diagnózy. Diagnóza prostatitida ať už chronická či akutní zůstala v důsledku postupu non lege artis ze strany žalované nevyloučena, a to i v době, kdy lékař urologické ambulance usoudil na jiný než urologický problém.

27. Rovněž argument žalované, že ke vzniku chronického bakteriální i nebakteriální zánětu u žalobce mohlo dojít rovněž přes správně zaléčenou uretritidu, nevylučuje v kontextu řešeného problému odpovědnost žalované. Žalobcovy potíže měly trvající charakter a ustoupily až v souvislosti s nasazením léčby cílené na zánět prostaty. Pokud by byla argumentace žalované v této části věcně správná, musela by se odrazit i v nastalé realitě tak, že by se stav žalobce po zaléčení uretritidy zlepšil a následně s rozvojem prostatitidy opětovně zhoršil.

28. Alternativně mohlo dojít i k souběžnému rozvoji prostatitidy s uretritidou a překryvu příznaků – subjektivně pociťovaných potíží žalobce – tak, že by reálně ke zlepšení žalobcova nedošlo. V takovém případě je ale stále možné žalované vytknout neprovedení kultivace ejakulátu před ukončením urologické diagnostiky, neboť byla-li žalované známa možnost rozvoje chronické prostatitidy i ze správně zaléčené uretritidy a stav žalobce se nelepšil, byla žalovaná povinna tuto možnost prověřit.

29. Žalovaná se tedy spokojila se stanovením diagnózy, která mohla být i objektivně správná, a tuto zaléčila. Souběžně však ignorovala subjektivně nezlepšený stav žalobce a neprováděla další šetření směřující k vyloučení i jiných diagnóz. Jelikož byla kultivace ejakulátu tou metodou, která umožnila stanovení diagnózy chronická prostatitida a cílená léčba k této diagnóze, Anonymizováno, se ukázala být efektivní, lze shledat v neprovedení této metody žalovanou pochybení. Jakkoli nelze přesně stanovit dobu vzniku chronické prostatitidy, lze s právní jistotou říci, že neefektivní postup žalované vedl ke zhoršení potíží žalobce do té míry, jejíž odraz je zachycen v míře ztížení společenského uplatnění žalobce.

30. Právní hodnocení31. § 2636 odst. 1 občanského zákoníku: Smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

32. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o péči o zdraví ve smyslu § 2636 občanského zákoníku.33. § 5 odst. 1 občanského zákoníku: Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.34. § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování: Náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

35. Čl. 4 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně: Jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví, včetně vědeckého výzkumu, je nutno provádět v souladu s příslušnými profesními povinnostmi a standardy.

36. Žalovaná porušila svou smluvně převzatou povinnost pečovat o zdraví žalobce, když při této péči nepostupovala s náležitou odbornou úrovní, jelikož po celou dobu trvání smlouvy neučinila kroky k vyloučení diagnózy zánětu prostaty.37. § 2913 odst. 1 občanského zákoníku: Poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.38. § 2958 občanského zákoníku: Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

39. Protože v důsledku porušení povinností žalovanou – omisivním jednáním – došlo ke zhoršení žalobcova zdraví i s výhledem do budoucna, je žalovaná povinna nahradit vytrpěnou bolest, psychickou újmu i ztížení společenského uplatnění ve smyslu § 2958 občanského zákoníku.40. § 2960 občanského zákoníku: Škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

41. Za léčebné výdaje spojené s odstraňováním následků včasně nerozpoznané a neléčené prostatitidy pak žalobci náleží náhrada podle § 2960 občanského zákoníku.

42. Náhrada nemajetkové újmy43. V otázce stanovení přiměřeného zadostiučinění soud shledal žalovanou částku jako adekvátní, neboť v řízení bylo prokázáno, že v důsledku nesprávného postupu žalované došlo k výrazným omezením v běžném žalobcově životě, a to v obojím smyslu tedy jak v konkrétních okolnostech specifických pro žalobce samotného tak i v tom rozsahu, v jakém průměrný člověk obdobného věku a sociálního zázemí běh života očekává.

44. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi omezení specifického žalobcova života patří zejména ty činnosti, které jsou spjaty se sezením. Žalobce, který je akademickým pracovníkem, vykonává sedavé zaměstnání a je nucen při výkonu své profese často cestovat. Jak sezení při práci, tak i při cestování je v žalobcově životě nezastupitelné a omezení plynoucí z nemožnosti dlouho sedět mají zásadní dopad do profesního žalobcova života. Je notorietou, že vědecká činnost sestává ve dle vlastního výzkumu též z prezentace výsledků takového výzkumu, a to jednak formou prezentace na konferencích a jednak formou publikace výsledků v recenzovaných periodicích. Pro účast na konferenci je potřeba strpět často dlouhou cestu, pro publikaci vědeckého článku pak dlouho sedět u stolu a psát. Jedno lze jistě alespoň zčásti nahradit druhým, lze však jen těžko najít alternativu k obojímu.

45. V rámci běžného soukromého života pak je nutno vzít v potaz žalobcův věk a sociální zázemí. Žalobce je středostavovsky situovaný a vysokoškolsky vzdělaný muž ve věku 35 let, je ženatý a dosud bezdětný. Průměrně se od člověka tohoto popisu žijícího v České republice ve 20. letech 21. století očekává založení rodiny, ať již ve fázi pozdní přípravy na rodičovství či ve fázi raného rodičovství. Do právního řádu platného v České republice se samotná existence rodičovství promítá již do preambule Ústavy v podobě odhodlání společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, což není možné bez výchovy dalších generací, dále pak do Listiny základních práv a svobod, kde má své místo v ochraně života již před narozením, v ochraně soukromého a rodinného života, právu na dědění, a zejména pak v čl. 32, který na ústavní úrovni výslovně zakotvuje ochranu rodičovství zákonem. Občanský zákoník má založení rodiny za hlavní účel manželství.

46. Ani v mimoprávním pohledu nemůže být pochybností o tom, že rodičovství (reprodukce, rozmnožování) je jednou ze základních fyziologických potřeb. Optikou Maslowovy pyramidy se jedná o bazální článek v hierarchii potřeb člověka, čímž se deprivace v intimní oblasti stává skutečnou překážkou pro naplňování vyšších potřeb, tedy samotné kvalitní žití života, z čehož pak logicky vyvěrají i depresivní stavy žalobce.

47. Ze všech výše uvedených důvodů soud shledal částku 1 122 839 Kč jako nikoli převyšující to, co jí má být nahrazeno a souběžně za odpovídající podmínkám ustanovení § 2958 občanského zákoníku.

48. Náhrada majetkové újmy49. Na náhradě majetkové újmy soud žalobci přiznal částku ve výši 29 700 Kč sestávající se z prokázaných nákladů žalobce na léčbu vitamínem C. Důvodnost takto vynaložených nákladů na léčbu soud spatřoval ve snaze žalobce o podporu protizánětlivých procesů, přičemž se nejednalo o postup, který by byl v přímé kontradikci s doporučeními lékařů. Z výsledků řízení ostatně nevyplynulo, že by žalobce obecně při řešení svých potíží pokynů lékařů nedbal. Soud by považoval za absurdní, aby žalobci bylo důsledné využívání dostupné léčby dáno k tíži.

50. Ve zbývající části, v částce 89 203 Kč soud uplatněný nárok zamítl, neboť žalobce neunesl důkazní břemeno k prokázání vynaložených nákladů na léčbu rázovými vlnami u , tituly před jménem, Gojdiče (78 903 Kč) a rovněž tak žalobce neunesl důkazní břemeno k nákladům na léčbu vitamínem C v rozsahu 10 300 Kč.

51. Náhrada nákladů řízení52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 220 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 241 742 Kč sestávající z částky 13 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 1. 2. 2021, z částky 13 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 15. 7. 2021, z částky 13 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 11. 2021, z částky 53 200 Kč za 4 úkony účasti na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 5. 2022 jelikož jednání trvalo 6 hodin a 31 minut, z částky 13 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 9. 2022, z částky 13 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 11. 2022 a z částky 13 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 2. 2022 včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 817,80 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 5. 2022 náhrada 1 948,78 Kč za 177 ujetých km v částce 1 348,78 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 9. 2022 náhrada 1 948,78 Kč za 177 ujetých km v částce 1 348,78 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 11. 2022 náhrada 1 920,24 Kč za 177 ujetých km v částce 1 320,24 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 140 437,80 Kč ve výši 29 491,94 Kč.

53. Nakonec je potřeba k nákladům řízení připočítat rovněž výdaje na znalecké posudky zaplacené žalobcem v souhrnné výši 24 000 Kč, přičemž tyto výdaje uhradil přímo žalobce, což bylo prokázáno listinnými důkazy – potvrzeními o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 22. 2. 2021 a 19. 5. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že výdaj na tento úkon nebyl hrazen v rámci zastoupení advokátem nebylo soudem uvažováno o jeho navýšení o DPH.

54. Rozdíl mezi matematickým výpočtem náhrady nákladů řízení dle předcházejících odstavců a jejich nakonec skutečně přiznanou výší je dán návrhem žalobce, jehož rozsahem se soud cítí vázán.