20 C 4/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalované o 23 060 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 500 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 21 560 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 343,80 Kč, s úrokem ve výši 10,45 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 419,20 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované v plné výši náhradu nákladů řízení, jejichž přesná výše bude určena v samostatném usnesení, a to do 3 dnů od právní moci takového usnesení, k rukám České republiky – Okresnímu soudu v Jihlavě.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 23 060 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne 29. 5. 2018 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ JET Money“), smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a zavázala se je vrátit JET Money s úrokem a poplatky v celkové výši 8 760 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. K posouzení schopnosti žalované splatit úvěr použila JET Money posudek o invaliditě a oznámení o výši důchodu. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, byl úvěr ke dni 29. 6. 2019 zesplatněn. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu JET Money (včetně pohledávky za žalovanou) převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ EC“). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena z EC na žalobkyni. Dne 18. 12. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 12 000 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 419,20 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 991,20 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 149,60 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč a zákonného úroku z prodlení za dobu do 20. 5. 2020 ve výši 1 343,80 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 13 419,20 Kč od 21. 5. 2020 a též úrok z úvěru ve výši 10,45 % ročně z jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení.

2. Soudem ustanovená opatrovnice žalované ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Žalovaná trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem v důsledku mozaikové formy M. [příjmení] se středně těžkým mentálním postižením, IQ 46. Žalovaná s ohledem na svůj stav nebyla schopna úkony vedoucí k uzavření úvěrové smlouvy realizovat. Původní věřitel zneužil mentálního postižení žalované, popřípadě nejednal s řádnou obezřetností, neboť měl k dispozici posudek o invaliditě, z něhož mohl a měl zjistit zdravotní stav žalované. I z několikaminutového rozhovoru muselo být původnímu věřiteli zřejmé, že je žalovaná indisponována a neschopna chápat smysl procesu uzavírání úvěrové smlouvy. Úvěrová smlouva je dle opatrovnice absolutně neplatná podle § 581 a 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Požadované plnění by bylo možno posoudit jako plnění ve prospěch žalované bez právního důvodu, avšak k plnění by nedošlo bez uzavření úvěrové smlouvy. Původní věřitel podniká v oboru poskytování spotřebitelských úvěrů, a bylo tak jeho povinností řádně prověřit osobu, jíž úvěr poskytuje. Pokud přesto uzavřel s žalovanou úvěrovou smlouvu a poskytl jí finanční plnění, měl by nést následky tohoto jednání. Opatrovnice označila jednání právního předchůdce žalobkyně za rozporné s dobrými mravy a navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Podáním doručeným soudu dne 23. 4. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do části smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Jelikož je soud tímto úkonem žalobkyně vázán, výrokem I. tohoto rozsudku řízení v této části zastavil podle § 96 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou jako úvěrovanou a JET Money jako úvěrujícím dne 29. 5. 2018 JET Money na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, který žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit úvěrujícímu společně s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 8 760 Kč sestávajícími z úroku ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, poplatku za správu úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2 280 Kč, to vše v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Při podpisu smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za její uzavření ve výši 480 Kč. V čl. V. si strany ujednaly důsledky prodlení žalované – žalovaná byla v takovém případě povinna platit mimo jiné úrok z prodlení stanovený právními předpisy a rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Z přiloženého předpisu splátek vyplývá, jak měly být jednotlivé splátky započítávány na dluh žalované ze smlouvy.

5. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 29. 5. 2018 podepsané žalovanou vyplývá, že žalovaná je svobodná, bydlí u rodičů a má příjem z důchodu ve výši 22 629 Kč. Příjem měl být doložen rozhodnutím o přiznání důchodu a rozhodnutím o přiznání dávky. Průměrné měsíční výdaje domácnosti dosahují částky 7 000 Kč. Z finanční analýzy zpracované téhož dne vyplývá, že žalované lze poskytnout úvěr s maximální výši měsíční splátky 14 629 Kč; dle dokumentu„ credit scoring“ zpracovaného téhož dne dosáhla žalovaná 12 bodů, takže jí bylo možno poskytnout spotřebitelský úvěr do výše 25 000 Kč.

6. Z oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 1. 2018 vyplývá, že žalované byl přiznán invalidní důchod třetího stupně v částce 10 229 Kč měsíčně. Dle rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Jihlavě ze dne 13. 1. 2016, č. j. 11036/16/JI, byl žalované přiznán příspěvek na mobilitu ve výši 400 Kč měsíčně. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Jihlavě ze dne 4. 7. 2016, č. j. 44903/2016/JIH, byl žalované přiznán příspěvek na péči ve výši 12 000 Kč měsíčně (s účinností od 1. 8. 2016 zvýšený na 13 200 Kč měsíčně). V odůvodnění je uvedeno, že žalovaná je závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni IV (úplná závislost). Dne 31. 5. 2016 bylo provedeno sociální šetření, při němž úřad práce na straně žalované zjistil nekvalitní komunikaci i orientaci. Žalovaná potřebuje pomoc a kontrolu nad veškerou hygienou, očistou po fyziologické aktivitě, dohled nad stravováním, nad postupem při oblékání, výběrem oblečení. Žalovaná nezvládá podání léků, nezvládá žádné úkony péče o domácnost, má omezené osobní aktivity. Posouzení stupně závislosti má platnost od 21. 5. 2016 trvale. Z posudku o invaliditě ze dne 14. 3. 2016, č. j. LPS/2016/681 (předloženým jako všechny výše uvedené dokumenty žalobkyní), soud dále zjistil, že žalovaná se nachází v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu způsobeném mozaikovou formou M. [příjmení] se středně těžkým mentálním postižením, IQ 46. U žalované přetrvává těžce omezený logický úsudek, neorientuje se v čase, je přítomna hyperaktivita s poruchami koncentrace, výrazná sociální nezralost. Dle sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Jihlava ze dne 12. 10. 2021 nelze na základě stanovené diagnózy předpokládat, že by nastala posudkově významná změna ve zdravotním stavu žalované. Dle sdělení MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 11. 2021 se k datu 29. 5. 2018 (datum uzavření úvěrové smlouvy) zdravotní stav žalované nezměnil; nadále se jedná o stav s vývojovým opožděním v kombinaci s poruchou chování, takže žalovaná vyžaduje stálý dohled.

7. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku 5 200 Kč. Z notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. NZ [číslo], N 842/2018, sepsaného JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], soud zjistil, že dne 6. 9. 2018 uzavřela JET Money jako prodávající s EC jako kupující smlouvu o prodeji části závodu tvořenou divizí spotřebitelských úvěrů v rozsahu uvedeném v čl. III. odst. 3. 2. smlouvy. Z výňatku z přílohy k této kupní smlouvě je zřejmé, že součástí prodeje byla i pohledávka za žalovanou. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 a její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným z uvedené smlouvy byla postoupena z EC na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 24. 7. 2020. Dopisem ze dne 18. 12. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky; tato výzva byla dle podacího lístku odeslána dne 18. 12. 2020.

8. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Účastníci nezpochybňovali pravost či věrohodnost předložených listinných důkazů, a jelikož ani soud žádné takové skutečnosti nezjistil, bez dalšího z listin vycházel. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. Žalovaná uzavřela dne 29. 5. 2018 s JET Money smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržela částku 12 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku vrátit společně s úrokem a poplatky v celkové výši 8 760 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 560 Kč Součástí smlouvy bylo ujednání o úroku z prodlení a smluvní pokutě v případě prodlení žalované. JET Money před poskytnutím úvěru ověřila, že žalovaná je příjemcem invalidního důchodu, příspěvku na péči a příspěvku na mobilitu. Současně z předložených dokladů musela též zjistit, že žalovaná se nachází v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu způsobeném mozaikovou formou M. [příjmení] se středně těžkým mentálním postižením, IQ 46. U žalované přetrvává těžce omezený logický úsudek, neorientuje se v čase, je přítomna hyperaktivita s poruchami koncentrace, výrazná sociální nezralost. Žalovaná je zcela závislá na pomoci jiné osoby. Žalovaná na dluh uhradila částku 5 200 Kč JET Money následně pohledávku za žalovanou prodala EC, která ji postoupila žalobkyni; žalobkyně vyzvala žalovanouk plnění předžalobní výzvou.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 občanského zákoníku mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 2175 odst. 1 občanského zákoníku nabývá koupí závodu kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu. Podle § 2177 odst. 1 občanského zákoníku se koupí závodu stává kupující věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. Podle § 2183 občanského zákoníku se ustanovení tohoto pododdílu obdobně použijí i na jiné převody vlastnického práva k závodu a na prodej nebo jiný převod části závodu tvořící samostatnou organizační složku. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

12. Soud dopěl k závěru, že mezi žalovanou a JET Money došlo k uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, přičemž nároky z této smlouvy byly následně převedeny z JET Money na EC (prodejem podniku dle § 2175 a § 2177 odst. 1 občanského zákoníku), a poté na žalobkyni (postoupením pohledávky dle § 1879 občanského zákoníku). Soud nicméně současně uzavřel, že smlouva o úvěru je stižena absolutní neplatností. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná trpěla v době uzavření úvěrové smlouvy duševní poruchou (mozaiková formou M. [příjmení] se středně těžkým mentálním postižením s omezeným logickým úsudkem a dezorientací v čase), v jejímž důsledku nebyla schopna posoudit smysl tohoto právního jednání a jeho případné následky. Smlouva o úvěru je tudíž absolutně neplatná ve smyslu § 581 věta druhá a § 588 občanského zákoníku. Na tento závěr nemá žádný vliv skutečnost, že žalovaná nebyla soudem omezena ve svéprávnosti, neboť rozhodující je faktický stav, v jehož důsledku žalovaná nebyla schopna právně jednat. Nárok žalobkyně na poplatky, smluvní pokutu a příslušenství je proto nedůvodný.

13. Za této situace by bylo možno uvažovat pouze o povinnosti žalované vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky (snížené o úhrady), tj. částku 6 800 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku Ústavní soud nicméně v nálezu ze dne 7. 9. 2021, sp. zn. II. ÚS 1292/21, zdůraznil, že pokud z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vznikne bezdůvodné obohacení na straně osoby s psychosociálním postižením či omezenou svéprávností, jakožto osoby zranitelné, je třeba vážit, zda je uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s dobrými mravy. Nejvyšší soud pak v rozsudku ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 28 Cdo 527/2020, vyjádřil názor, že korektiv dobrých mravů či zneužití práva je na místě vážit tehdy, měl-li poskytovatel úvěru povědomí o nedostatku ve svéprávnosti úvěrujícího.

14. V projednávané věci je zřejmé, že poskytovatel úvěru (JET Money) měl v době sjednávání smlouvy o úvěru k dispozici výše uvedené dokumenty o psychickém a fyzickém stavu žalované (zejm. posudek o invaliditě a rozhodnutí úřadu práce). Smlouva o úvěru byla nadto sjednávána osobně zástupcem JET Money – soud se proto zcela ztotožňuje s argumentací opatrovnice žalované, že v takovém případě si tento zástupce neschopnosti žalované uzavřít úvěrovou smlouvu musel být vědom okamžitě po stručném rozhovoru s ní. Pokud i přes předložené dokumenty a osobní setkání zástupce JET Money uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, je třeba jeho jednání hodnotit jako zneužití práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku, neboť tím žalovanou zavázal k plnění, aniž tato mohla posoudit důsledky svého jednání (o výhodnosti uzavření této smlouvy pro žalovanou s ohledem na sjednaný úrok, poplatky a smluvní pokuty ani nemluvě). Jestliže by žalovaná smlouvu neuzavřela, finanční prostředky by neobdržela, resp. řečeno opačně – žalovaná obdržela finanční prostředky pouze pro to, že vůbec netušila, co činí. Pokud pak žalobkyně uplatnila nároky ze smlouvy o úvěru u soudu a trvala na úhradě alespoň bezdůvodného obohacení, jedná se dle soudu o použití práva v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 občanského zákoníku, které ve vztahu k žalované (s ohledem na okolnosti vzniku závazku žalované) nelze vnímat jinak než jako bezohledné, a které tak nepožívá soudní ochrany.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, a má proto právo na náhradu nákladů řízení. Její náklady jsou tvořeny odměnou a hotovými výdaji ustanovené opatrovnice. Jelikož výše těchto nákladů nebyla v době vyhlášení rozsudku ještě známa, vyhradil soud určení jejich výše samostatnému usnesení (§ 155 odst. 1 o. s. ř.). Současně soud žalobkyni uložil, aby tuto náhradu uhradila k rukám České republiky – Okresnímu soudu v Jihlavě (§ 149 odst. 2 o. s. ř.).