20 C 40/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 33 151 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhala zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. V podrobnostech žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba) dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen „obchodní podmínky“) a sazebník. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které byly žalovanému vyplaceny převodem na účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku do datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto mu vznikla povinnost zaplatit smluvní úrok ve výši částka. Jistinu představuje částka částka. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), § 101 odst. 4 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je označena jako „věřitel“ a žalovaný jako „klient“ a identifikován je jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem bankovního účtu. Věřitel se zavázal poskytnout klientovi úvěr ve výši částka převodem na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutou částku a zaplatit úrok ve výši 200 % ročně. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterých soud zjistil parametry úvěru.

4. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že na účet č. č. účtu byla zaslána částka částka. Výše vyčerpaného úvěru byla zjištěna i z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Na účet právní předchůdkyně žalobkyně byla dne datum připsána částka částka z účtu č. č. účtu.

5. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši částka. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že postoupení bylo oznámeno žalovanému. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky částka. Ze zprávy právnická osoba. soud zjistil, že žalovaný byl v dubnu 2025 majitelem účtu č. č. účtu a dne datum byla na účet připsána částka částka.

6. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu, na základě které mu byla poskytnuta částka ve výši částka, a to převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku včetně úroku. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným převedena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu.

7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru v uvedeném znění, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i půjčka, respektive zápůjčka podle terminologie užívané o. z., je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, soudu nijak neprokázala. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatnou dle ustanovení § 86 odst. 1 o spotřebitelském úvěru. Soud k neplatnosti smlouvy přihlédl přesto, že žalovaný její neplatnost v řízení sám nenamítl, neboť soud je k takovému postupu povinen s ohledem na aktuální judikaturu Soudního dvora EU týkající se ochrany spotřebitele. Soud proto i z tohoto důvodu posoudil předmětné právní jednání jako neplatné pro jeho rozpor se zákonem a zjevné narušení veřejného pořádku.

12. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný nic neuhradil. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Soud tak žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka, tj. zbývající neuhrazenou jistinu. Ohledně nároku na zákonný úrok z prodlení vyšel soud z ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, tedy že žalovaný má vrátit jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný tak dosud není v prodlení s vrácením jistiny a žalobkyni tak nenáleží úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný byl v řízení nečinný, proto soud uvedenou lhůtu považuje za dostatečnou.

13. Soud tak zamítl žalobu ohledně částky částka (smluvní úrok a poplatky) s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku částky částka, úspěšná však byla pouze co do částky částka, tj. z 60,33 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky částka, tj. ze 39,67 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalovaného o 20,66 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 20,66 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen a. t., z tarifní hodnoty částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka podle § 14b odst. 6 písm. a) a.t., a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částka. Žalobkyni ovšem náleží pouze část celkové výše náhrady tj. částka (20,66 % z celkové náhrady). Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.