20 C 437/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 106 430,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níže se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne datum se žalobkyní v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka do výše úvěrového rámce částka, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný vyčerpal částku částka a uhradil částku částka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku úvěru měsíčními splátkami nejpozději do datum. Žalobkyně tak požaduje jistinu částka, poplatek za vyplacení ve výši částka, smluvní úrok částka, poplatek „klidné spaní“ ve výši částka. K uzavření smlouvy došlo po registraci žalovaného na internetových stránkách žalobkyně a zaslání kopie občanského průkazu žalovaného žalobkyni. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného nahlédla žalobkyně do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní výzvu, ale žalovaný již ničeho neuhradil. Žalobkyně rovněž požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny od datum do datum ve výši částka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) v nepřítomnosti účastníků.

3. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota“ ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně je v této listině označena jako „věřitel“ a žalovaný jako „klient“ a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, emailovou adresou a telefonním číslem. V uvedeném dokumentu se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr do výše částka. Podle čl. V smlouvy měl žalovaný úvěr splatit nejpozději do datum. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 0,85 % denně, poplatek za vyplacení úvěru 1,99 % z vyčerpané částky, poplatek „klidné spaní“ částka/den, poplatek „presto“ částka/každé vyplacení úvěru, informační SMS za částka/den. Součástí smlouvy je i dokument údaje o poskytovateli úvěru a informace pro spotřebitele, ze kterého soud zjistil základní parametry úvěru. Součástí smlouvy byl dále přehled splátek, sazebník a všeobecné obchodní podmínky. V čl. 8.4 smluvních podmínek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny pro případ prodlení.

4. Z dokumentu autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že totožnost spotřebitele měla být ověřena náhledem na bankovní účet. Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalovaného. Z dokumentu identifikované příjmy soud zjistil, že měl být ověřen příjem žalovaného ve výši částka čistého měsíčně. Z přehledu bankovních transakcí soud zjistil, že žalovanému byla celkem vyplacena částka částka. Z dokumentu výpis o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný měl uvést svůj příjem ve výši částka, přičemž příjem byl ověřen ve výši částka měsíčně. Žalovaný uvedl své výdaje ve výši částka. Disponibilní příjem měl tak činit částka. Z výpisu z účtu žalovaného č. č. účtu za dobu od datum do datum soud zjistil, že zůstatek na účtu činil částka. Žalovaný přijal další úvěry (např. právnická osoba ve výši částka a částka, právnická osoba. ve výši částka), žalovaný se účastnil hazardních her (Tipsport.cz). Z dokumentu souhlas se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že žalovaný měl souhlasit se zpracováním osobních údajů. Z dokumentu obecné principy posuzování úvěruschopnosti soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně postupuje při prověřování úvěruschopnosti.

5. Z emailu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky částka. Z výzvy ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky částka do tří dnů. Ze zprávy právnická osoba. soud zjistil, že majitelem účtu č. č. účtu byl žalovaný a z tohoto účtu byly provedeny platby na účet žalobkyně: dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka.

6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše částka a žalovaný se zavázal dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 0,85 % denně a poplatky splácet denními splátkami. Dále byla sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě částku částka. Neuhrazená jistina činí částka. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně příjmy žalovaného zejména výpisem z účtu. Dále prověřila žalovaného v bankovních a nebankovních registrech.

7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě předložených listinných důkazů a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z dokumentu vyplněného se žalovaným před poskytnutím úvěru však vyplývá, že žalobkyně vyšla z vysokých příjmů a nízkých výdajů žalovaného, když příjmy žalovaného uvedla ve výši částka a výdaje celé domácnosti uvedla ve výši částka. Žalobkyně ověřila příjmy výpisem z účtu žalovaného. Z tohoto výpisu ovšem vyplývá, že žalovaný obdržel několik dalších úvěrů a rovněž utrácel za hazardní hry. Zůstatek na účtu činil částka. Soud má za to, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když uvedené skutečnosti nezohlednila ve své úvaze a úvěr bez dalšího žalovanému poskytla.

12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

13. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši částka. Žalovaný dosud neuhradil částku částka. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.

14. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku částka (tj. neuhrazenou část jistiny). Ohledně nároku na zákonný úrok z prodlení vyšel soud z ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, tedy že žalovaný má vrátit jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný tak dosud není v prodlení s vrácením jistiny a žalobkyni tak nenáleží úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

15. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: částky částka, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky částka, úspěšná však byla pouze co do částky částka, tj. ze 27 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky částka, tj. z 73 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 46 %. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.