20 C 45/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 10 379 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 900 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 900 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 479 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 818 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 479 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5 900 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení 10 379 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne datum uzavřela žalovaná s žalobkyní v elektronické podobě smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí byla bezhotovostním převodem na účet poskytnuta částka 5 900 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit dlužnou částku a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 9718 Kč nejpozději do datum. K podpisu smlouvy žalovanou došlo elektronicky, a to PINem zaslaným žalobkyní na telefonní číslo žalované. Žalobkyně nedoložila, zda, popř. jakým způsobem ověřila před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Žalovaná svůj dluh řádně neuhradila, proto žalobkyně požaduje za prodlení žalované i úhradu smluvní pokuty ve výši 2 561 Kč (ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 5 900 Kč) a úhradu nákladů na vymáhání ve výši 2 500 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne datum k úhradě jejího dluhu. Úvěruschopnost žalované ověřila žalobkyně výpisem z jejího účtu, z kterého zjistila výši příjmů v dubnu 2019 ve výši 21 191,50 Kč, v květnu 2019 ve výši 19 581 Kč. Žalobkyně určila průměrné příjmy žalované ve výši 20 386,25 Kč a průměrné výdaje ve výši 13 254,10 Kč (s rezervou 1 000 Kč). Na základě tohoto určila maximální výši zápůjčky ve výši 6 132,15 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z nepodepsaného dokumentu nazvaného„ Smlouva o zápůjčce“ soud zjistil, že žalobkyně je v této listině označena jako„ věřitel“ a žalovaná jako„ klient“ a identifikována je jménem a příjmením, adresou bydliště, rodným číslem, telefonním číslem, emailovou adresou a doručovací adresou. V uvedeném dokumentu se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované zápůjčku ve výši 5 900 Kč převodem na její bankovní účet č. bankovní účet do dvou dnů ode dne účinnosti smlouvy a žalovaná se měla zavázat splatit žalobkyni poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 918 Kč ve lhůtě do datum. Pro případ porušení povinnosti žalované s plněním jejích závazků dle této smlouvy si měly smluvní strany ujednat, že žalovaná uhradí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a že je povinna zaplatit žalobkyni náklady na vymáhání ve výši 500 Kč za zaslanou písemnou upomínku. V místě pro podpis žalované bylo v předmětném dokumentu uvedeno jméno a příjmení žalované, údaj datum 16:47:19, příjmení kód: číslo. Z čl. II. všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, které měly být nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce, soud zjistil, že klient se před uzavřením smlouvy musí registrovat na internetových stránkách věřitele, kde vyplní formulář návrhu na uzavření smlouvy, tento návrh opatří prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru a odešle jej věřiteli prostřednictvím jeho stránek, věřitel ověří totožnost klienta provedením autorizace platební karty, a to zasláním částky 1 Kč z účtu klienta na účet věřitele, a následně věřitel akceptuje návrh smlouvy a doručí mu její text na jeho emailovou adresu. Identifikátorem se podle čl. I. všeobecných obchodních podmínek rozumí unikátní kód, který věřitel odešle klientovi prostřednictvím SMS na mobilní telefonní číslo.

4. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet č. bankovní účet dne datum částku 5 900 Kč. Z výpisu z účtu č. bankovní účet soud zjistil, že v období červen 2019 byla majitelkou účtu žalovaná a dne datum na něj byla připsána částka 5 900 Kč od žalobkyně.

5. Z upomínek žalobkyně ze dne datum, datum, datum, datum a datum soud zjistil, že žalobkyně měla vyzvat žalovanou k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů, přičemž výzva byla odeslána dne datum.

6. Žalobkyně na výzvu soudu předložila výpis z účtu žalované za období od března do května 2019. Dále předložila dokument, kde je uvedlo rodné číslo žalované s poznámkou„ 0 exekucí“ a datem kontroly dne datum, datum a datum.

7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že podle žalovanou nepodepsaného dokumentu s názvem„ Smlouva o zápůjčce“ s uvedeným datem datum se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované částku 5 900 Kč a žalovaná měla žalobkyni vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 918 Kč do datum. Pro případ prodlení žalované s úhradou jejích závazků měla být žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. K uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách žalobkyně a žalovaná měla smlouvu podepsat zadáním SMS kódu, který jí zaslala žalobkyně. K prokázání úvěruschopnosti žalované žalobkyně nadepsanému soudu předložila výpisy z účtu žalované. Dne datum byla na účet žalované připsána platba z účtu žalobkyně ve výši 5 900 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení § 588 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná získala majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků tak, jak tvrdí žalobkyně. Předložené dokumenty neobsahují podpis žalované a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovanou v tvrzených otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu byl podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Žalobkyně sice tvrdila, že jí předložené dokumenty byly podepsány elektronicky, tato svá tvrzení však nijak neprokázala, a neunesla tudíž důkazní břemeno ohledně existence smlouvy o zápůjčce.

13. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 5 900 Kč s tím, že tvrdila, že z této částky dosud nebylo vráceno ničeho. Žalovaná netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla platně a účinně uzavřena smlouva o zápůjčce a mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť jí žalobkyně plnila bez platného závazku, a žalobkyně tak má nárok ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. na vrácení toho, oč se žalovaná obohatila. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poskytnutou částku ve výši 5 900 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne datum do zaplacení. Žalované byla odeslána předžalobní výzva dne datum, přičemž podle § 573 soud považuje výzvu za doručenou dne datum. Třídenní lhůta k plnění uplynula žalované dne datum, a tudíž od datum je v prodlení. Odeslání dřívějších výzev k úhradě žalobkyně nijak nedoložila. Povinnost zaplacení byla stanovena ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody.

14. Zbývající část žaloby ohledně požadovaného poplatku, smluvní pokuty a nákladů vymáhání soud s ohledem na výše uvedené zamítl.

15. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 11 997,90 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 6 249,39 Kč, tj. z cca 52,09 %. Žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 5 748,51 Kč, tj. z cca 47,91 %. S ohledem na skutečnost, že úspěch obou účastníků řízení je téměř stejný, rozhodl soud tak, že se žádnému z nich náhrada nákladů řízení nepřiznává. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.