20 C 94/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Jiráskem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 6 375 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 375 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 252,54 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 225,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokátky.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 375 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v žalované nepodepsaném dokumentu označeném jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum je žalobkyně označena jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná a identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu a adresou pro doručování (adresy jsou shodné), číslem občanského průkazu, telefonním kontaktem a e-mailovou adresou. Dokument smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum obsahuje žádost úvěrované o poskytnutí částky 4 000 Kč, závazek úvěrované tuto částku splatit do 28 dnů, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 451 Kč. Žalobkyně se v uvedeném dokumentu zavázala poskytnout žalované úvěr převodem na bankovní účet úvěrované. Žalovaná se dále zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Podle dokumentu byla úvěrovaná povinna uhradit na účet žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 1 Kč a úvěrová smlouva měla být uzavřena vyplněním hesla získaného klientem při registraci na internetových stránkách žalobkyně www.orangefinance.cz a stisknutím políčka s označením,,odeslat žádost“. Podle potvrzení o platbě byla dne datum částka 4 000 Kč zaslána z účtu žalobkyně na účet č. bankovní účet. Žalobkyně dále předložila k důkazu fotografie občanského průkazu žalované. Žalobkyně dále předložila dokument„ EUCB REQUEST: 2020 číslo 12:32:19“. Žalovaná byla vyzvána k předžalobní výzvou k úhradě částky 10 621,86 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. Podle vyjádření právnická osoba byla žalovaná majitelkou účtu č. bankovní účet také v období dubnu 2020, přičemž na tento účet dne datum přišla částka 4 000 Kč (s popisem:„ Úvěr dle smlouvy číslo SOScredit.cz“).

4. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná získala majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž možné učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají ze„ smlouvy o úvěru číslo“ ze dne datum. Tento dokument neobsahuje podpis žalované, není na nich ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovanou v těchto otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu byl podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a především připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru ve znění listiny předložené žalobkyní. Soud rovněž podotýká, že ani akceptace smluvních podmínek zasláním tzv. ověřovací platby či v některých případech podpisového SMS kódu na účet úvěrujícího bez výše uvedené identifikace osoby žalovaného či zaslání naskenovaného průkazu totožnosti nesplňuje požadavek právní jistoty ohledně jednající osoby a především nezměnitelnosti textu smlouvy. Postup vytvořený žalobkyní k uzavření výše uvedených smluv totiž připouští možnost, aby za žalovanou právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (ověřovací platba, e-mailové zprávy, registrace na internetových stránkách, podpisový SMS kód, zaslání naskenovaného průkazu totožnosti) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalované a jí skutečně projevené vůle. Stejně tak lze dodatečně upravit text a prohlásit, že ho podepsala v takové podobě žalovaná.

5. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 4 000 Kč, a tvrdila, že žalovaná na tento dluh neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť žalobkyně jí plnila bez platného závazku a ve smyslu ustanovení § 2993 věty první o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila. Žalovaná na tento dluh neuhradila ničeho, tento její dluh trvá, a proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. V souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyni přiznal rovněž úrok z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení. Žalobkyně sice tvrdila, že zaslala žalované výzvu k plnění, ale tuto skutečnost nijak neprokázala. Žalovaná tak byla požádána o vrácení bezdůvodného obohacení až doručením žaloby soudem dne datum, přičemž následujíc den mohla svůj dluh splnit, a tudíž je v prodlení až ode dne datum Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť pro odlišný postup neshledal důvod.

6. Vzhledem k výše uvedenému tak soud zamítl žalobu ohledně částky 2 375 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokuta) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 252,54 Kč a ohledně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 4 000 Kč od datum do zaplacení.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 6 793 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 4 054,24 Kč, tj. z 59,68%, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 2 738,76 Kč tj. ze 40,32 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalované o 19,37 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 19,37 % Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 bodu 1. ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 200 Kč za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby), celkem tedy 400 Kč. Soud aplikoval § 14b AT, neboť je mu z úřední činnosti známo (např. sp. zn. 11 C 342/2020, 24 C 330/2020, 4 C 283/2020), že žalobkyně vůči jiným svým klientům uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 AT ve výši 200 Kč (za 2 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 občanského soudního řádu ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 126 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 1 126 Kč. Žalobkyni ovšem náleží pouze poměrná část ve výši 225,20 Kč (19,37 % z celku). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.