21 C 107/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4 496,91 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 296,94 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 199,97 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost uhradit jí částku 4 943,18 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy částku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 25 080 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 918 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaná nesplácela řádně, marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se dostala do prodlení a právní předchůdkyně žalobkyně tak měla právo požadovat uhrazení celého dluhu. Po tomto datu žalovaná částečně hradila, poslední splátku uhradila dne [datum]. Do postoupení pohledávky tak uhradila celkem částku 34 880 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována. Ke dni postoupení činila pohledávka částku ve výši 20 200 Kč. Po postoupení pohledávky pak žalovaná uhradila částku 20 000 Kč, která byla započtena na poplatky, úroky a část jistiny. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu.

2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu z části zpět s tím, že žalovaná na dlužnou pohledávku dne [datum] uhradila 6 433 Kč. Soud proto usnesením ze dne 6. 5. 2022, č. j. 21 C 107/2022-29, rozhodl o částečném zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku včetně poplatku ve výši 25 080 Kč vrátit v 60 týdenních splátkách po 918 Kč. Tento poplatek se skládá z úroku ve výši 3 831 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 700 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč. Současně byla v čl. 3 Smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí Smlouvy o půjčce sjednána úroková sazba ve výši 21 % ročně. Dále bylo v témže článku uvedeno, že se strany dohodly, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 věty druhé Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle článku 20 smluvních podmínek je smlouva uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí částky 30 000 Kč v hotovosti.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne [datum]; dopis byl dle podacího lístku podán k poštovní přepravě dne [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla podána k poštovní přepravě dne [datum], soud zjistil, že touto byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 25 781,27 Kč do [datum].

6. Po zhodnocení provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně poplatku ve výši 25 080 Kč vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 918 Kč. Byla sjednána úroková sazba ve výši 21 % ročně s tím, že nebude požadována v případě prodloužení smlouvy dle článku 20. Trvání smlouvy bylo sjednáno na dobu určitou (do termínu splatnosti poslední splátky). Smlouva se však měla prodloužit v případě neuhrazení některé splátky či nezaplacení poslední splátky včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena písemnou smlouvou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 34 880 Kč, po postoupení pak dalších 20 000 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

7. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se jiné právní poměry (než týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 31. 12. 2013), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy.

8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

9. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2013.

10. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

11. Podle § 451 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 563 občanského zákoníku není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Podle § 517 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

12. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla půjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná v rámci tohoto právního jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně postupovala v souladu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a nespoléhala pouze na tvrzení žalované. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z jednání omluvila, připravila se tak o možnost být poučena o neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatnou (§ 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru), když závěr o uplatnění absolutní neplatnosti smlouvy i před účinností novely zákona o spotřebitelském úvěru č. 43/2013 Sb. učinil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. [spisová značka] Sb. Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

13. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 30 000 Kč, z nichž žalovaná dosud vrátila 61 313 Kč. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila z neplatného právního úkonu. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná by tak proto byla povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, ze shora uvedených skutečností je však na místě učinit závěr, že žalovaná již svůj dluh uhradila, resp. uhradila již více než dvakrát tolik, a proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož by náhrada náležela ve věci zcela úspěšné žalované. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, a protože byla i jinak v řízení nečinná, rozhodl soud tak, že jí náhradu nákladů řízení nepřiznal.