21 C 121/2022
č. j. 21 C 121/2022-21
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 142 § 151 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 421 § 1746 § 1968 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 3
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 2 024 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 024 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 2 024 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení a částku ve výši 1 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 2 024 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovanou jakožto dopravcem dne [datum] smlouvu č. [anonymizováno] o užívání autobusových stání na autobusovém nádraží. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala za úplatu umožnit žalované užívání stání na svých autobusových nádražích ve [obec], [obec] a [obec] Cena za spoj na AN [jméno] činila 74 Kč + DPH, na AN [obec] 99 Kč + DPH a na [příjmení] [jméno] 66 Kč + DPH. Cenu žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne 15. 10. 2021, znějící na částku 2 024 Kč; tuto však žalovaná neuhradila. Ve smlouvě byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 11. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“). Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na podkladě listinných důkazů za splnění podmínek ustanovení § 115a o. s. ř. (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
3. Soud na základě listin obsažených ve spisu dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná spolu dne [datum] uzavřely smlouvu č. [anonymizováno], v níž se žalobkyně zavázala umožnit žalované za úplatu užívání odjezdových a příjezdových stání na autobusových nádražích ve [obec], [obec] a [obec]; žalovaná se zavázala platit sjednanou cenu dle smlouvy. Cena za jeden příjezdový či odjezdový spoj na AN [jméno] byla mezi stranami dohodnuta ve výši 74 Kč + DPH, na AN [obec] ve výši 99 Kč + DPH a na AN [jméno] ve výši 66 Kč + DPH. Účtování ceny bylo dohodnuto jako měsíční, vyúčtování mělo být zasíláno žalované na e-mail. Pro případ prodlení s hrazením faktur bylo sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat žalované úrok z prodlení ve výši 0,1 % z celkové dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], vyúčtovala žalobkyně žalované užívání autobusových nádraží za měsíc září 2021 v částce 2 024 Kč. Upomínkou podanou k přepravě dne 12. 11. 2021 pak byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.
4. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
5. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně a účinně sjednána nepojmenovaná smlouva. Na základě této smlouvy žalobkyně umožnila žalované vjíždět do areálu autobusových nádraží [obec], [obec] a [obec], využívat autobusová stání a užívat další služby s tím spojené, za což měla žalovaná hradit sjednanou cenu. Tuto cenu za užívání autobusových stání za měsíc září 2021 žalobkyně žalované řádně vyúčtovala, tato však vyúčtování po splatnosti neuhradila, čímž se dostala do prodlení. S ohledem na tyto skutečnosti tak soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované uhradit dlužné částky. Současně pak v souladu se smluvním ujednáním vznikl žalobkyni nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý i jen započatý den prodlení, proto byl úrok přiznán ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Vzhledem k tomu, že jde o vzájemný závazek mezi podnikateli (viz § 421 o. z.), soud přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit dlužnou částku ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, má tak vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Protože nebyla v řízení zastoupena advokátem, soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, představovaných jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, jednak paušální náhradou hotových výdajů žalobkyně. Soud tuto náhradu přiznal analogicky dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. Toto ustanovení bylo do občanského soudního řádu zavedeno proto, aby byly uhrazeny hotové výdaje, které vznikají úspěšnému účastníku v souvislosti s řízením i v těch případech, kdy není zastoupen a kdy tyto náklady tedy nejsou hrazeny v rámci paušální náhrady nákladů advokáta. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů za dva úkony po 100 Kč (podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tj. celkem 200 Kč. Celková výše nákladů přiznaných žalobkyni tak činí 600 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.