21 C 144/2022
č. j. 21 C 144/2022-23
V PLATNOSTIOkresní soud v Jihlavě vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím, která vznikla z nájemní smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Soud uznal, že žalovaný nesplnil povinnost vrátit pronajatá technická zařízení po ukončení smlouvy, a proto mu podle § 2048 občanského zákoníku náležela smluvní pokuta ve výši 13 000 Kč. Rozsudek byl vydán bez jednání na základě listinných důkazů, protože žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyni byla uložena náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo (dále též„ smlouva“), na základě které poskytovala žalovanému televizní vysílání prostřednictvím satelitu až do dne datum, kdy byla smlouva ukončena. Za tím účelem žalobkyně pronajala žalovanému následující technická zařízení – dva set-top boxy a dvě přístupové karty. Po ukončení smlouvy měl žalovaný povinnost uvedená technická zařízení vrátit. Žalovaný tak neučinil, žalobkyně proto požadovala v souladu se smlouvou za nevrácení každého set-top boxu smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč a za nevrácení každé přístupové karty smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku v celkové výši 13 000 Kč neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.
3. Dle smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne datum bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací (televizní vysílání) a žalovaný se zavázal hradit sjednanou odměnu a související poplatky. Součástí smlouvy bylo ujednání, že žalovanému budou pronajaty dva set-top boxy. Dále bylo ve smlouvě sjednáno, že pro případ nevrácení, poškození nebo zničení karty je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu 1 500 Kč a v případě set-top boxu smluvní pokutu 5 000 Kč. Z formuláře o provedení a převzetí ze dne datum soud zjistil, že technik žalobkyně namontoval žalovanému dva set-top boxy a žalovaný si současně převzal dvě přístupové karty pod sériovými čísly číslo a číslo. Výzvou ze dne 7. 6. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu s tím, že již dne datum došlo k omezení poskytování služeb; splatnost dlužné částky byla stanovena k 10. 6. 2021. Žalovaný byl současně upozorněn, že v případě neuhrazení dlužné částky dojde automaticky k ukončení smlouvy. Současně byl upozorněn na povinnost vrátit v případě ukončení smlouvy zapůjčené technické zařízení a karta anonymizováno. Povinnost vrátit technická zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy vyplývá ze Zvláštních podmínek pro službu anonymizována dvě slova). K vrácení všech zařízení a úhradě smluvní pokuty v celkové výši 13 000 Kč byl žalovaný opětovně vyzván předžalobní výzvou ze dne 11. 10. 2021 (odeslané žalovanému 21. 12. 2021), a to ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaný zařízení žalobkyni nevrátil a smluvní pokuty neuhradil.
4. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.
5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
6. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti ve smyslu ustanovení § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích a dále jako platně a účinně uzavřenou nájemní smlouvu dle § 2201 a násl. o. z. Žalobkyně prokázala, že splnila svůj závazek poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, když za tím účelem pronajala žalovanému příslušná technická zařízení. Žalovaný měl povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací technická zařízení vrátit, ale neučinil tak. Žalobkyni tedy vzniklo v souladu s platným smluvním ujednáním a ustanovením § 2048 o. z. právo na úhradu smluvní pokuty. Žalovaný netvrdil a tedy ani neprokazoval, že by zařízení vrátil či smluvní pokuty zaplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku 13 000 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky od 27. 10. 2021 (tj. od uplynutí dodatečné lhůty k plnění dle předžalobní výzvy) do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3 × 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud postupoval dle § 14b AT, neboť žalobkyně opakovaně podává žaloby na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka atd.). Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.