21 C 144/2022
č. j. 21 C 144/2022-23
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), 127/2005 Sb. — § 64
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2048 § 2201
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 000 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] (dále též„ smlouva“), na základě které poskytovala žalovanému televizní vysílání prostřednictvím satelitu až do dne [datum], kdy byla smlouva ukončena. Za tím účelem žalobkyně pronajala žalovanému následující technická zařízení – dva set-top boxy a dvě přístupové karty. Po ukončení smlouvy měl žalovaný povinnost uvedená technická zařízení vrátit. Žalovaný tak neučinil, žalobkyně proto požadovala v souladu se smlouvou za nevrácení každého set-top boxu smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč a za nevrácení každé přístupové karty smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku v celkové výši 13 000 Kč neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.
3. Dle smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací (televizní vysílání) a žalovaný se zavázal hradit sjednanou odměnu a související poplatky. Součástí smlouvy bylo ujednání, že žalovanému budou pronajaty dva set-top boxy. Dále bylo ve smlouvě sjednáno, že pro případ nevrácení, poškození nebo zničení karty je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu 1 500 Kč a v případě set-top boxu smluvní pokutu 5 000 Kč. Z formuláře o provedení a převzetí ze dne [datum] soud zjistil, že technik žalobkyně namontoval žalovanému dva set-top boxy a žalovaný si současně převzal dvě přístupové karty pod sériovými čísly [číslo] a [číslo]. Výzvou ze dne 7. 6. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu s tím, že již dne [datum] došlo k omezení poskytování služeb; splatnost dlužné částky byla stanovena k 10. 6. 2021. Žalovaný byl současně upozorněn, že v případě neuhrazení dlužné částky dojde automaticky k ukončení smlouvy. Současně byl upozorněn na povinnost vrátit v případě ukončení smlouvy zapůjčené technické zařízení a karta [anonymizováno]. Povinnost vrátit technická zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy vyplývá ze Zvláštních podmínek pro službu [anonymizována dvě slova]). K vrácení všech zařízení a úhradě smluvní pokuty v celkové výši 13 000 Kč byl žalovaný opětovně vyzván předžalobní výzvou ze dne 11. 10. 2021 (odeslané žalovanému 21. 12. 2021), a to ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaný zařízení žalobkyni nevrátil a smluvní pokuty neuhradil.
4. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.
5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
6. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti ve smyslu ustanovení § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích a dále jako platně a účinně uzavřenou nájemní smlouvu dle § 2201 a násl. o. z. Žalobkyně prokázala, že splnila svůj závazek poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, když za tím účelem pronajala žalovanému příslušná technická zařízení. Žalovaný měl povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací technická zařízení vrátit, ale neučinil tak. Žalobkyni tedy vzniklo v souladu s platným smluvním ujednáním a ustanovením § 2048 o. z. právo na úhradu smluvní pokuty. Žalovaný netvrdil a tedy ani neprokazoval, že by zařízení vrátil či smluvní pokuty zaplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku 13 000 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5 % ročně z dlužné částky od 27. 10. 2021 (tj. od uplynutí dodatečné lhůty k plnění dle předžalobní výzvy) do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3 × 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud postupoval dle § 14b AT, neboť žalobkyně opakovaně podává žaloby na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřesahuje 50 000 Kč (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] atd.). Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.