Okresní soud v Jihlavě · Rozsudek

21 C 174/2022

č. j. 21 C 174/2022-29

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-07-20 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJI:2022:21.C.174.2022.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné k 1. dni příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalované, zvýšené o sedm procentních bodů z částky 12 000 Kč od 27. 7. 2016 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 068 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 707,27 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 52 týdenních splátkách po 384 Kč i souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč. Žalovaná však svůj dluh řádně neuhradila a smlouva zanikla dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaná dostala do prodlení s úhradou všech dosud neuhrazených splátek z uvedené smlouvy, a proto právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, tj. neuhrazené části jistiny a souhrnného poplatku. Celkem žalovaná uhradila částku 900 Kč Smlouvou ze dne [datum] postoupil právní předchůdkyně žalobkyně na [právnická osoba] [anonymizováno] (dále též jen„ přechodný věřitel“), která následně pohledávku postoupila na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] O postoupení byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Po datu postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh uhradila 200 Kč. Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě předžalobní upomínkou ze dne [datum].

2. Soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně, která svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila v podání ze dne [datum], v němž uvedla, že neví, o co se jedná a má za to, že její dluhy již byly uhrazeny. Při jednání soudu dne [datum] dále uvedla, že nerozporuje uzavření smlouvy o půjčce, nicméně měla za to, že dluh je již uhrazen. Nadto namítla, že nárok je uplatněn po dlouhé době, a tedy namítá promlčení tohoto nároku.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že půjčenou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum], který byl k poštovní přepravě podán dne [datum]. Přechodný věřitel uhradil sjednanou částku za portfolio. Dále pak byla pohledávka postoupena z přechodného věřitele na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] se podává, že přechodný věřitel žalované oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni; dopis byl podán k poštovní přepravě dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], která byla podána k poštovní přepravě předána dne [datum], soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum].

5. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce, na jejímž základě jí poskytla částku 12 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 968 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na přechodného věřitele, který pohledávku dále postoupil na žalobkyni, přičemž tato postoupení byla žalované řádně písemně oznámena a rovněž byla před podáním žaloby písemně vyzvána k úhradě dlužné částky.

6. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle ustanovení § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“) přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

8. Podle ustanovení § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle odst. 2 věty prvé se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Podle ustanovení § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Podle ustanovení § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. Podle ustanovení § 122 odst. 2 obč. zák. konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty na jeho poslední den.

9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako vztah z platně postoupené pohledávky z platně a účinně uzavřené smlouvy o půjčce. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť jako věřitel poskytla žalované peněžní prostředky ve sjednané výši. Žalovaná dluh z této smlouvy řádně neuhradila, přičemž dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná v řízení nijak nerozporovala, byl tento dluh splatný nejpozději v den [datum], resp. tento den byla splatná poslední splátka dluhu ve výši 384 Kč. To potom znamená, že následujícím dnem po dni splatnosti (tj. dne 30. 8. 2006) se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého závazku, resp. k tomuto dni se dostala do prodlení s úhradou poslední splátky, když ve vztahu ke každé jednotlivé splátce běží samostatně tříletá promlčecí doba ode dne následujícího po splatnosti. To rovněž znamená, že právní předchůdkyně žalobkyně mohla vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých splátek své právo vůči žalované poprvé vykonat, tj. uplatnit svou pohledávku za žalovanou z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru u soudu. Jelikož žalovaná u soudu řádně namítla promlčení žalobou uplatněného nároku, posoudil soud běh promlčecí doby ve vztahu k půjčce a zjistil, že k promlčení celého zbývajícího nároku žalobkyně došlo nejpozději dne 30. 8. 2009, přičemž žaloba byla podána na soud až dne [datum]. Na tomto nemůže změnit nic ani částečné plnění žalované ve výši 200 Kč po postoupení pohledávky, neboť žalovaná v takovém případě plnila na promlčený dluh a její plnění nemá účinky uznání zbývající části nároku. Je tudíž zřejmé, že nárok žalobkyně je promlčený, a proto soud žalobu s ohledem na žalovanou řádně uplatněnou námitku promlčení v celém rozsahu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, a tudíž jí náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Jelikož však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.