21 C 214/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 50 190,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 871,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 871,29 Kč od 28. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 36 319,17 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37 802,31 Kč od 16. 6. 2023 do 27. 11. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 931,02 K4 od 28. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 50 190,46 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se žalovanou uzavřela smlouvu , Anonymizováno, účet, k níž následně uzavřela ještě smlouvu o splátkovém limitu, v rámci které byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby , Anonymizováno, účet. Žalovaná měla možnost odložení platby až o 45 dní a dále za poplatek mohla využít službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjela od výše odložené částky. Žalovaná využila služby v celkové výši 59 503,93 Kč. Žalované byl účtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 3 126,13 Kč. Žalovaná uhradila jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši 24 827,75 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 23. 2. 2024 na společnost , právnická osoba, ., která ji smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2024 postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Na zbývající dlužnou částku i přes zaslanou předžalobní výzvu neuhradila ničeho. K ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že se na právní předchůdkyni žalobkyně nevztahovala povinnost úvěruschopnost ověřovat, neboť poskytnutá služba žalované nepředstavuje úplatný úvěr, když žalované nebyly za uzavření účtovány žádné poplatky. Dále obecně uvedla, že žalovaná byla prověřena v centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS a také v insolvenčním rejstříku. Pokud by měl soud za to, že povinnost splněna nebyla, navrhla žalobkyně, aby soud posoudil nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu s občanským soudním řádem. Soud tak jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Ze smlouvy k službě , Anonymizováno, účet ze dne 10. 11. 2022 soud zjistil, že jako účastníci smlouvy jsou označení právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, a.s. a žalovaná, která je označena jménem a příjmením, rodným číslem, trvalým bydlištěm, telefonním číslem a e-mailovou adresou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalované zřídit službu , Anonymizováno, účet a na něm žalované zpřístupnit limit ve výši 14 000 Kč, jehož výše se následně může odvíjet od vyhodnocení úvěruschopnosti a doložení příjmu žalované. Žalovaná byla dle smlouvy oprávněna realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím , Anonymizováno, , Anonymizováno, účtu, současně se zavázala hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů provedených prostřednictvím , Anonymizováno, účtu, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky včetně ceníku. Ceník mimo jiné stanoví poplatek za odložení platby za každých 100 Kč v rozmezí od 4,50 Kč do 0,5 Kč v závislosti na výši odkládané částky. Dle smlouvy v případě, kdy se žalovaná dostane do prodlení se splatným vyúčtováním, resp. pokud neuhradí alespoň 10% částky všech dosud nesplacených čerpání, stane se vyúčtování splatné v celém svém rozsahu. Žalovaná v takovém případě bude povinna uhradit i účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení. Výše těchto poplatků je rovněž stanovena v obchodních podmínkách. Smlouva je podepsána pouze žalobkyní, žalovanou nikoliv. Shodné znění má pak rovněž smlouva ze dne 14. 1. 2022, v níž jsou označeni stejní účastníci. Liší se pouze limitem, který je ve výši 10 000 Kč.

4. Ze smlouvy o splátkovém limitu ze dne 16. 1. 2022 soud zjistil, že rovněž v ní jsou jako účastníci označeni právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaná. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěrový s úvěrovým limit ve výši 15 000 Kč s roční úrokovou sazbou 27,5 %. Žalovaná se zavázala úvěrový limit uhradit ve splátkách do 12 měsíců. Práva a povinnosti smluvních stran vyplývající z této smlouvy se řídí přednostně touto smlouvou, dále pak smlouvou ke službě , Anonymizováno, účet a obchodními podmínkami. Smlouva je podepsána pouze žalobkyní, žalovanou nikoliv.

5. Ověření totožnosti žalované při podpisu smlouvy prokazovala žalobkyně fotografií občanského průkazu žalované a fotografií, na níž žalovaná tento občanský průkaz drží v ruce.

6. Z objednávek na , Anonymizováno, , Anonymizováno, za období od 23. 4. 2022 až 20. 12. 2022, vyúčtování za období duben 2022 až květen 2023 a dále z přehledu všech transakcí za období od 19. 4. 2022 až 20. 12. 2022 bylo prokázáno, že žalovaná čerpala služby v celkové výši 38 699,04 Kč, část byla rozložena do splátek.

7. Z výzvy ze dne 20. 11. 2023 bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 68 969,72 Kč do 27. 11. 2023, přičemž dopis byl dle podacího lístku odeslán téhož dne.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2024 včetně příloh, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2024 včetně příloh a potvrzení o zaplacení úplaty vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně na žalobkyni.

9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 104 tohoto zákona smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

10. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. Podle § 1879 zákona o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnilyli obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr (ve smlouvě o poskytnutí limitu je výslovně uvedeno, že se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru) v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované.

14. Dle § 5 ZoSÚ na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru, se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168. Tvrzení žalobkyně, že se nejedná o spotřebitelský úvěr, jenž podléhá povinnosti ověřit úvěryschopnost žalované, neboť služba byla žalované poskytnuta bez účtování poplatků, není dle provedeného dokazování pravdivé. Žalované bylo umožněno odkládat platby, rozložit je do splátek, a za tyto služby jí byl účtován poplatek či sjednaný úrok (viz např. platba v , Anonymizováno, ze dne , datum, , zúčtovaná dne , datum, ve výši 1 632 Kč byla rozložena do 11 splátek po 178,07 Kč měsíčně, tj. s navýšením o 326,77 Kč oproti kupní ceně). To, že byly platby rozděleny do splátek či odsouvány, vyplývá z jednotlivých vyúčtování, předložených žalobkyní, jakož i ze smlouvy samotné. Výše zápůjční sazby jsou uvedeny v Obchodních podmínkách, jejichž součástí je Ceník. V těchto podmínkách pak právní předchůdkyně žalobkyně stanoví, že „pokud samostatnou transakci nebo vyúčtování vašeho účtu uhradíte v tomto období, nezaplatíte ani korunu navíc na úroku. Pokud se vám platba zrovna nehodí a máte , Anonymizováno, účet, můžete nám zaplatit pouze 10 % z celkové útraty a zbytek si odložit do dalšího měsíce. Za každou odloženou stokorunu pak zaplatíte od 4.5 Kč do 0.5 Kč podle toho, jak velkou částku odkládáte (viz ceník).“ Ve smlouvě o splátkovém limitu ze dne 16. 1. 2022, jež fakticky předchází smlouvě ze dne 10. 11. 2022, je pak výslovně stanovena úroková sazba. Soud tak dospěl k závěru, že na uvedený závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se vztahují ustanovení ZoSÚ bez omezení uvedeného v ustanovení § 5 tohoto zákona. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je pak splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se nezabývala prověřením úvěruschopnosti žalované. Ve svém doplnění skutkových tvrzení žalobkyně pouze uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila žalovanou v centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS a také v insolvenčním rejstříku. Ke svým tvrzení pak žalobkyně žádné důkazy nenavrhla. Vzhledem k tomu, že se nedostavila k nařízenému jednání soudu, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že dostatečně netvrdila ani neprokázala ověření schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr právní předchůdkyní žalobkyně. Nad rámec výše uvedeného pak soud konstatuje, že je mu z úřední činnosti známo, že žalovaná opakovaně a ve velkém množství vystupuje jako dlužník, přičemž se jedná o závazky, které vznikly ještě před uzavřením výše uvedené smlouvy (viz soudní systém ISAS).

15. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako absolutně neplatnou, aniž by se zabýval otázkou platnosti smlouvy z hlediska prokázání skutečné vůle žalované a jejího podpisu (elektronického). Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy a všeobecných podmínek včetně ceníku.

16. Žalobkyně však soudu prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 38 699,04 Kč. Tato částka vyplývá z předloženého přehledu všech provedených plateb kartou , Anonymizováno, a odpovídá i jednotlivým vyúčtováním, žalobkyní předloženým. V těchto vyúčtování jsou však již zohledněny poplatky za odložené platby atd., ke kterým soud s ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nepřihlížel. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila na poskytnutou částku celkem 24 871,29 Kč. Dále žalobkyně prokázala, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2024, když předtím byla rovněž platně postoupena na společnost , Anonymizováno, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2024. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná a v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní či jejími právními předchůdkyněmi a žalovanou existovalo jiné platné smluvní ujednání, soud dospěl k závěru, že se žalobkyně na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatila a je tak povinna vrátit žalobkyni (coby právní nástupkyni původního kontrahenta) to, oč se žalovaná obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Celkový dluh žalované vůči žalobkyni tak z titulu bezdůvodného obohacení činí 13 871,29 Kč. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by tyto peněžní prostředky žalobkyni zcela vrátila. Soud jí proto uložil povinnost k zaplacení dlužné částky, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne 28. 11. 2023, když dopisem ze dne 20. 11. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné pohledávky do 27. 11. 2023. Ode dne následujícího je tak v prodlení s úhradou dlužné částky a je ve smyslu § 1970 o. z. povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu soud neshledal důvod.

17. Zbývající část žaloby s ohledem na výše uvedenou absolutní neplatnost smlouvy soud zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení, protože z důvodu absolutní neplatnosti uvedené smlouvy nemá žalobkyně na tuto částku nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úrok z prodlení z dlužných částí. Stejně tak soud zamítl úroky z prodlení z přiznané částky za období předcházející doručení výzvy k úhradě, neboť až prokázanou výzvou k úhradě mohlo dojít k zesplatnění této pohledávky.

18. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 50 190,46 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z částky 37 802,31 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 13 871,29 Kč se zákonným úrokem. Žalovaná tak byla v řízení výrazně úspěšnější a vůči žalobkyni by měla nárok na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že jí však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, nebylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno žádnému z účastníků.