21 C 222/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí příjmení jméno příjmení se sídlem adresa o zrušení podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku st. p. číslo jehož součástí je stavba rodinného domu číslo popisné anonymizováno, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí, u Katastrálního úřadu pro anonymizováno, stát. instituce, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej pozemku st. p. číslo jehož součástí je stavba rodinného domu číslo popisné anonymizováno, vše zapsáno na listu vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí, u Katastrálního úřadu pro anonymizováno, stát. instituce ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky řízení tak, že každý nabude jednu polovinu.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na náhradě nákladů státu částku ve výši 2 068 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na náhradě nákladů státu částku ve výši 2 068 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitosti uvedené ve výroku rozhodnutí.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, v průběhu řízení však změnila své stanovisko a se zrušením podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti vyslovila souhlas.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemku st. p. číslo jehož součástí je stavba adresa, objekt k bydlení, vše zapsáno na list vlastnictví pro územní celek, katastrální uzemí, Katastrální úřad pro anonymizováno, stát. instituce, přičemž každý z nich je vlastníkem podílu o velikosti ideální ½. Nemovitost není od roku 2013, kdy zemřel předchozí vlastník nemovitosti, řádně užívána a nejsou na ní prováděny udržovací práce. Účastníci se na správě a údržbě společné nemovitosti nejsou schopni dohodnout. Dochází tak k chátrání nemovitosti a nemovitost začíná ohrožovat sousední objekty. Dle znaleckého posudku celé jméno znalce, znalce z oboru ekonomika, odhady nemovitostí, obvyklá cena nemovitosti včetně součástí a příslušenství ke dni datum činila 1 100 000 Kč. Nemovitost není dispozičně vhodná k rozdělení na dvě samostatné nemovitosti, navíc s ohledem na její stav by náklady, které by v souvislosti s rozdělením nemovitosti vznikly, značně přesáhly její hodnotu. Žádný z účastníků nemá prostředky k vyplacení podílu ve výši 550 000 Kč druhému účastníku k dispozici. Žalovaná nemá zájem o nabytí nemovitosti do výlučného vlastnictví ani za žalobcem navrhovanou částku 150 000 Kč. Oba účastníci pak za této situace souhlasí s prodejem nemovitosti.

4. Dle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

5. Vzhledem k tomu, že nemovitost, jež je v podílovém spoluvlastnictví účastníků chátrá, účastníci ji neužívají a na její údržbě se nejsou schopni dohodnout, soud žalobě vyhověl a spoluvlastnictví účastníků dle § 1143 o. z. zrušil. Současně dle § 1147 o. z. rozhodl o prodeji nemovitosti, neboť žádný z účastníků nemá zájem nabýt nemovitosti za vypořádací podíl. Oba pak s tímto postupem souhlasí.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když v dané věci nelze hovořit o úspěchu na straně jednoho z účastníků řízení. Z tohoto důvodu soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků.

7. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě stát zaplatil náklady ve výši 8 786 a 1 350 Kč na náklady znaleckého posudku a výslechu znalce. Částka 6 000 Kč byla uhrazena ze zálohy ve výši 3 000 Kč, kterou složili oba účastníci. Z rozpočtových prostředků pak bylo uhrazeno 4 136 Kč. Vzhledem k tomu, že v daném případě nelze u účastníků hovořit o úspěchu ve věci, byla povinnost k náhradě těchto nákladů státu uložena oběma účastníkům, a to ½, tj. ve výši 2 068 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí. Odvolání nemůže úspěšně podat ten, kdo se tohoto práva výslovně vzdal.