21 C 247/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 28 450 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V důvodech svého návrhu uvedla, že se účastníci spolu s dalšími spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], uzavřeli dne [datum] dohodu o vyklizení této bytové jednotky. Žalovaný uzavřel dne [datum] se [územní celek] dohodu o úhradě částky 100 000 Kč, jejíž úhradou bylo podmíněno poskytnutí nájemního bytu zvláštního určení v domě s pečovatelskou službou žalovanému jako nájemci. Žalobkyně se zavázala v dohodě o vyklizení zaplatit ve prospěch žalovaného částku 100 000 Kč, aby žalovanému usnadnila přechod do tohoto bytu. Účastníci se dohodli, že žalovaný vyrovná poskytnutou částku 100 000 Kč při následném vypořádání kupní ceny získané při prodeji jednotky ve spoluvlastnictví, pokud by nedošlo k prodeji bytové jednotky z jakéhokoli důvodu ani do 6 měsíců ode dne uzavření dohody o vyklizení, bylo dohodnuto právo žalobkyně na úhradu veškerých nákladů vyplacených ve prospěch žalovaného dle dohody o vyklizení. Žalobkyně měla dle dohody právo na vrácení částky 100 000 Kč bez ohledu na to, zda se žalovaný stane či nestane nájemcem bytu zvláštního určení a bez ohledu na to, zda mu výše uvedená částka bude [územní celek] vrácena zpět či nikoliv. Dne [datum] uplynula 6měsíční lhůta a k prodeji bytové jednotky nedošlo. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k vrácení částky 100 000 Kč výzvou ze dne [datum], zaslanou zástupci žalovaného téhož dne. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení s úhradou a žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení. K vyjádření žalovaného žalobkyně dále doplnila, že je bez významu, zda žalovaný nabude bytovou jednotku do vlastnictví, nebo ji bude doživotně užívat, nebo mu zůstane zachována jeho povinnost byt vyklidit, neboť tyto skutečnosti nemají vliv na jeho povinnost ze smlouvy vrátit v jeho prospěch poskytnuté plnění v případě, že nedojde k prodeji bytové jednotky do 6 měsíců z jakéhokoli důvodu. I v případě neexistence dohody by byl povinen žalovaný poskytnuté prostředky vrátit, a to z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že sice byla uzavřena dohoda o vyklizení výše uvedené bytové jednotky, ale v té době strany vycházely ze skutečnosti, že se mají stát spoluvlastníky této bytové jednotky z titulu dědického práva. Žalovaný v září 2022 nalezl obálku s listinou podepsanou jeho matkou (zůstavitelkou a původní vlastnicí bytové jednotky), která obsahuje její přání, aby byl v případě její smrti převeden byt žalovanému a aby byl tento oprávněn jej po dobu svého života bezplatně užívat. Nalezením závěti tak došlo k zásadní změně okolností, kdy žalovaný by dohodu o vyklizení bytu ze dne [datum] neuzavřel, kdyby o závěti své matky věděl. V důsledku těchto skutečností ztratila dohoda o vyklizení svůj význam, a to minimálně do doby, než bude rozhodnuto o obnově dědického řízení.

3. Mezi účastníky nebylo sporu, že došlo k uzavření dohody o vyklizení jednotky ze dne [datum] a rovněž nebylo sporu o tom, že následně žalovaný podal návrh na obnovu dědického řízení (vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 130/2023) po zůstavitelce z důvodu, že našel listinu, kterou interpretuje jako pořízení pro případ smrti zůstavitelky.

4. Z dohody o vyklizení jednotky ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že byla uzavřena mezi účastníky a [jméno] a [jméno] [příjmení]. V rámci této dohody strany prohlásily, že jsou vlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku p. [číslo] v k.p. a obci [obec], včetně souvisejících spoluvlastnicích podílů na společných částech budov a pozemku, a to v rozsahu svého spoluvlastnického podílu o velikosti ¼. Z bodu 1.3 bylo zjištěno, že se účastníci dohodli na prodeji bytové jednotky a rozdělení kupní ceny dle dohodnutých pravidel s tím, že bytovou jednotku užívá žalovaný, který se zavázal bytovou jednotku vyklidit. V článku II. 2.1. dohody prohlásil, že získal právo na uzavření nájemní smlouvy k bytu [stát. instituce] a je povinen uzavřít dohodu s městem o úhradě smluvní částky ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně se v bodě 2.2. tohoto článku zavázala zaplatit náklady související se stěhováním žalovaného do nového nájemního bytu, s úhradou smluvní částky 100 000 Kč i s nezbytnou přípravou bytu k prodeji s tím, že tyto náklady jí budou později žalovaným spravedlivě vyrovnány. Současně strany dohody uvedly, že předpokládají, že k tomuto vyrovnání dojde přednostně při vypořádání kupní ceny získané prodejem bytu mezi jednotlivé spoluvlastníky. Z bodu 2.3. tohoto článku pak bylo zjištěno, že se žalovaný zavázal byt vyklidit nejpozději do [datum]. Žalobkyně se pak v bodě 2.6. písm. a) tohoto článku zavázala uhradit ve prospěch žalovaného částku ve výši 100 000 Kč, přičemž v bodě 2.7. tohoto článku je stanoveno právo žalobkyně na vrácení částky 100 000 Kč v případě jejího vrácení městem, nedojde-li k jejímu vypořádání v mezidobí jiným způsobem, zejména předpokládaným zohledněním tohoto nákladu při vypořádání kupní ceny za bytovou jednotku. Z bodu 2.

9. článku II. dohody bylo dále zjištěno, že se žalovaný zavázal na základě doloženého vyúčtování uhradit žalobkyni veškeré náklady vynaložené dle bodu 2.6. dohody s tím, že preferovaným způsobem vyrovnání je zohlednění výše těchto nákladů při vypořádání, či rozdělení kupní ceny mezi spoluvlastníky při prodeji bytu. Pokud však k prodeji bytu z jakéhokoli důvodu nedojde ani do 6 měsíců ode dne uzavření dohody, je žalobkyně oprávněna veškeré náklady požadovat od žalovaného k přímé úhradě. Dále je v bodě 2.9. zdůrazněno, že žalovaný je povinen žalobkyni vrátit jí vynaložené náklady ve výši 100 000 Kč a ostatní náklady podle bodu 2.6. i v případě, že se z jakéhokoli důvodu nestane nebo přestane být nájemcem nájemního bytu, a to i v případě, že město nevrátí částku 100 000 Kč uhrazenou podle dohody o úhradě 100 000 Kč, a proto ji nebude možno užít k vyrovnání těchto nákladů. Podpis žalovaného na dohodě je úředně ověřen.

5. Z dohody ze dne [datum] o úhradě částky 100 000 Kč vzal soud za prokázané, že mezi pronajímatelem [územní celek] a žalovaným jako nájemcem bylo dohodnuto, že žalovanému bude nabídnutý byt 1+1 umístěný ve 2. podlaží bytového domu [ulice a číslo], [obec] předán do 15 dnů od data zaplacení částky 100 000 Kč, kterou se zavazuje budoucí nájemce zaplatit na účet pronajímatele [číslo] do 10 dnů po podepsání dohody s variabilním symbolem [číslo] a konstantním symbolem [číslo]. Zaplacená smluvní úhrada se v případě skončení nájmu nevrací. [právnická osoba] ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] zaslala na bankovní účet dle dohody žalovaného se [územní celek] částku 100 000 Kč s výše uvedeným variabilním i konstantním symbolem a se zprávou pro příjemce:“ smluvní částka 100 000 Kč za pana [celé jméno žalovaného]“.

6. Z výzvy ze dne [datum] zaslané datovou zprávou téhož dne zástupci žalovaného do datové schránky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení částky 100 000 Kč do 7 dnů od data odeslání výzvy. Z e-mailové komunikace mezi zástupci účastníků ze dne [datum] a [datum] vzal soud za prokázané, že návrh na úhradu na poskytnutí částky 100 000 Kč na úhradu kauce a její následné vrácení z kupní ceny za prodej bytové jednotky vzešel ze strany žalovaného.

7. Soud neprovedl důkaz výslechem žalobkyně jako účastnice řízení, neboť tento návrh považoval za nadbytečný, když z předložených důkazů byl dostatečně osvětlen skutkový stav věci.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný užíval bytovou jednotku specifikovanou v bodě 1. tohoto odůvodnění, jež byla ve vlastnictví matky účastníků-zůstavitelky. Po proběhlém pozůstalostním řízení se vlastníky nemovitosti stali účastníci tohoto řízení a další dvě osoby, a to každý s podílem o velikosti ideální ¼. Na základě předchozího jednání zástupců účastníků a návrhu žalovaného byla dne [datum] uzavřena dohoda, v níž se žalovaný zavázal vyklidit předmětnou bytovou jednotku, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému ve prospěch [stát. instituce] (jako budoucího pronajímatele bytu zvláštního určení žalovanému) částku 100 000 Kč a žalovaný se zavázal jí tuto částku vrátit. Preferováno bylo vrácení této částky z podílu žalovaného na kupní ceně za prodeje bytové jednotky. Účastníci se dále dohodli, že předmětná částka bude žalovaným vrácena přímo, pokud k prodeji bytové jednotky nedojde do 6 měsíců od uzavření dohody, a to bez ohledu na to, zda se žalovaný stane či nestane nájemcem bytu [stát. instituce] a zda mu bude či nebude vrácena částka 100 000 Kč dle dohody o úhradě 100 000 Kč. Žalovaný pak dne [datum] uzavřel se [územní celek] dohodu o úhradě částky 100 000 Kč jako kauce na pronájem bytu 1+1 v domě [ulice a číslo], [obec] na účet [stát. instituce] do 10 dní od podpisu dohody. Dne [datum] žalobkyně za žalovaného složila částku 100 000 Kč na účet [stát. instituce]. Výzvou ze dne [datum] doručenou zástupci žalovaného téhož dne byl žalovaný vyzván k vrácení částky 100 000 Kč do 7 dnů ode dne odeslání výzvy z důvodu, že uplynula lhůta 6 měsíců k prodeji bytové jednotky. Žalovaný u zdejšího soudu podal návrh na obnovu pozůstalostního řízení, řízení je vedené pod sp. zn. 20 C 130/2023. Žalovaný částku 100 000 Kč žalobkyni nevrátil.

9. Dle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“), ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Dle § 1746 odst. 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1764 o. z. změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a 1766.

10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav z pohledu výše uvedených ustanovení zákona a dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nepojmenovaná smlouva dle § 1746 o. z. Touto smlouvou se žalobkyně mimo jiné zavázala poskytnout žalovanému částku 100 000 Kč na úhradu kauce pronajímateli žalovaného a žalovaný se zavázal jí tuto částku vrátit. Žalobkyně svůj závazek splnila. K vrácení částky 100 000 Kč žalovaným žalobkyni měl primárně dle uzavřené smlouvy být použit výtěžek připadající na žalovaného z prodeje bytové jednotky, kterou účastníci spolu s dalšími dvěma osobami nabyli v dědickém řízení. Současně se však strany dohodly, že částka bude žalovaným vrácena přímo, pokud k prodeji bytové jednotky nedojde do 6 měsíců od uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo přitom zdůrazněno, že vrácení částky 100 000 Kč není podmíněno žádnými dalšími okolnostmi. Smlouva byla uzavřena dne [datum], lhůta k prodeji bytové jednotky tak uplynula dne [datum]. Bytová jednotka prodána nebyla. Žalobkyni tak dle smlouvy vzniklo právo na vrácení částky 100 000 Kč. Pokud žalovaný tvrdí, že s ohledem na nález pořízení pro případ smrti, které může změnit po obnově pozůstalostního řízení vlastnické vztahy k předmětné bytové jednotce, došlo k zásadní změně okolností, a tím dohoda o vyklizení bytové jednotky ztratila svůj význam, pak je nutno poukázat na ustanovení § 1764 o. z., které se změnou okolností po uzavření smlouvy počítá, toto ustanovení však výslovně stanoví povinnost splnit dluh. Výjimky obsažené v § 1765 a 1766 o. z. nejsou na danou skutkovou situaci aplikovatelné. Dále je nutno konstatovat, že i případná neplatnost smlouvy uzavřené mezi účastníky, by na této povinnosti žalovaného nic nezměnila, neboť v takovém případě by žalovaný byl poskytnutou částku povinen vrátit z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Účastníci se pak ve smlouvě výslovně dohodli na povinnosti žalovaného poskytnutou částku vrátit bez ohledu na další okolnosti.

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky 100 000 Kč výzvou ze dne 18. 4. 2023, doručenou téhož dne, v níž bylo uvedeno, že částka má být uhrazena bezodkladně, nejpozději do 7 dnů od data odeslání výzvy. Žalobkyně tak poskytla žalovanému lhůtu k zaplacení do 25. 4. 2023. Ode dne následujícího je žalovaný v prodlení a dle § 1970 o. z. je vedle dlužné jistiny povinen zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 4. 2023 do zaplacení důvodná. Žalobě bylo v této části vyhověno a žalovanému v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 první část věty uložena lhůta ke splnění povinnosti v délce tří dnů, když pro odlišnou úpravu nebyly shledány důvody. Za předchozí období, tj. od 19. 4. 2023 do 25. 4. 2023 byla ohledně úroku z prodlení žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť s ohledem na poskytnutou lhůtu nebyl žalovaný v této době ještě v prodlení.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Neúspěch žalobkyně byl ve zcela nepatrné části, má tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 000 Kč a v odměně a paušální náhradě nákladů advokáta žalobkyně dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“). Advokát žalobkyně učinil ve věci 5 úkonů právní služby, a to příprava a převzetí věci, zaslání jednoduché výzvy k plnění, podání ve věci samé ze dne [datum] a [datum] a účast při jednání soudu dne [datum]. Odměna advokáta za 1 úkon právní služby činí dle § 7 bod 5 a. t. 5 100 Kč, přičemž za úkon, jímž je zaslání jednoduché předžalobní výzvy je odměna ve výši ½. Celkem tak advokátu žalobkyně náleží částka ve výši 22 950 Kč. Dále advokátu žalobkyně náleží paušální náhrada nákladů ve výši 5 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 28 450 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako advokáta žalobkyně v obecné 3denní lhůtě, když pro jinou lhůtu nebyly shledány důvody.