21 C 257/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: Česká Anonymizováno se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 50 049,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 049,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 049,91 Kč od 6. 12. 2022 do zaplacení, a to splátkami ve výši 4 000 Kč měsíčně splatnými vždy do každého 25. dne v měsíci, s účinností od měsíce následujícího po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení kterékoliv z nich.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 699 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě soudní poplatek ve výši 2 503 Kč, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 049,91 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 6. 12. 2022. Požadovanou částku žalobkyně odůvodnila tím, že žalovanému bylo na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , uloženo ochranné léčení , Anonymizováno, v ústavní formě. Výkon ochranného léčení probíhal v , podezřelý výraz, , adresa, od , datum, do , datum, , přičemž náklady za poskytnuté zdravotní služby činily právě žalovanou částku. Tyto náklady žalovaný neuhradil, žalobkyně jej proto vyzvala k jejich úhradě nejprve výzvou ze dne 15. 7. 2021, kterou mu adresovala na poslední známou adresu v , Anonymizováno, (tato výzva byla vrácena odesílateli). Žalobkyně následně žalovaného znovu vyzvala k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu ze dne 8. 11. 2022, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, , si žalovaný převzal dne 21. 11. 2022. Ve stanovené 14denní lhůtě však žalovaný požadovanou částku neuhradil, její splatnost tak nastala dne 5. 12. 2022. Žalobkyně je oprávněna náklady po žalovaném vymáhat na základě zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Žalovaný, ačkoli mu byly výzvy k úhradě dlužné částky řádně doručeny, se na , Anonymizováno, neobrátil a nevyvinul žádnou aktivitu, která by situaci vyřešila smírnou cestou.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že jej nikdo neinformoval o povinnosti hradit nařízený výkon ochranného léčení. Bylo mu vyhrožováno, že pokud se ochrannému léčení nepodrobí, půjde do vězení. Ani v léčebně jej ale neupozornili na nutnost hradit náklady pobytu. Kvůli svým sociálním a finančním možnostem není schopen částku uhradit (pobírá pouze , Anonymizováno, , který sotva pokryje náklady na jídlo a bydlení v , Anonymizováno, ).

3. Z rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 31. 1. 2018, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovanému bylo uloženo ochranné léčení , Anonymizováno, v ústavní formě. Z nařízení výkonu ochranného léčení ústavního bylo zjištěno, že výkon ochranného léčení byl nařízen , podezřelý výraz, , adresa, , přičemž jako osoba, která je povinna ochranné léčení vykonávat, byl označen žalovaný. Z příkazu k propuštění z výkonu ústavního ochranného léčení ze dne 21. 1. 2020 bylo zjištěno, že Okresní soud v , Anonymizováno, tohoto dne přikázal okamžité propuštění žalovaného z výkonu ochranného léčení.

4. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že , podezřelý výraz, , adresa, účtovala , Anonymizováno, za výkon ochranného léčení částku 50 049,91 Kč, z toho 49 921,93 Kč za 19 výkonů zdravotních služeb kategorie , Anonymizováno, ) a 127,98 Kč za 2 výkony služeb kategorie , Anonymizováno, ). Z protokolu o importu bankovního výpisu ze dne 28. 6. 2021 bylo zjištěno, že , Anonymizováno, uhradilo , podezřelý výraz, , adresa, z účtu vedeného u České národní banky částku 50 049,91 Kč. Z likvidačního listu bylo zjištěno, že , Anonymizováno, fakturovalo žalovanému částku 50 049,91 Kč, přičemž podle uvedené poznámky bude výkon ochranného léčení vymáhán po pacientovi (žalovaném).

5. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 11. 2022, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, , a doručenky k ní bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky za výkon ochranného léčení v období od , datum, do , datum, , a to ve lhůtě 14 dnů ode dne doručení této výzvy. Žalovaný si tuto výzvu osobně převzal dne 21. 11. 2022.

6. Z listiny označené jako „, Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že , Anonymizováno, žalovaného (po odečtení povinných plateb) činí od 1. 9. 2023 částku 586,77 EUR měsíčně.

7. Soud provedl k důkazu také další ve spise založené listiny (výzvu k úhradě nákladů ze dne 15. 7. 2021 a mezinárodní doručenku k této výzvě; výzvu k úhradě nákladů ze dne 31. 3. 2023 a doručenku k ní, výzvu k úhradě nákladů ze dne 8. 11. 2022 adresovanou do , Anonymizováno, ). Z těchto důkazů však nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovanému byl v trestním řízení nařízen výkon ochranného léčení, kterému se podrobil v , podezřelý výraz, , adresa, . Okresní soud v , Anonymizováno, přikázal okamžité propuštění žalovaného z výkonu ochranného léčení dne 21. 1. 2020. V průběhu výkonu ochranného léčení (od , datum, ) bylo provedeno celkem , hodnota, výkonů zdravotních služeb, které následně žalobkyně žalovanému fakturovala v celkové částce 50 049,91 Kč. Žalovaný tuto částku ani přes výzvu ve stanovené lhůtě neuhradil.

9. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMPS“), je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.

10. Dle § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak, přičemž dle § 85 odst. 1 věty první o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.

11. Dle § 89 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“), hradí stát z kapitoly státního rozpočtu Ministerstva zdravotnictví náklady související s výkonem ochranného léčení u osob, které nejsou účastníky veřejného zdravotního pojištění v České republice.

12. Dle § 89 odst. 3 zákona o specifických zdravotních službách je stát oprávněn vymáhat od pacienta náklady uhrazené podle odstavce 1 nebo jejich část, a to prostřednictvím ministerstva.

13. Dle § 1598 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu; přičemž podle § 1723 odst. 2 o. z. se ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

14. Dle § 1968 věty první o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení.

15. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

17. Ustanovení § 89 odst. 3 zákona o specifických zdravotních službách upravuje regresní nárok státu na náhradu nákladů vynaložených podle § 89 odst. 1 téhož zákona, tj. nákladů souvisejících s výkonem ochranného léčení u osob, které nejsou účastníky veřejného zdravotního pojištění v ČR.

18. Žalovaný se podrobil výkonu ochranného léčení, který mu byl nařízen v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v , Anonymizováno, . V důsledku toho vznikly žalobkyni (, Anonymizováno, ) náklady, které zaplatila , podezřelý výraz, , adresa, ze státního rozpočtu, jak stanoví § 89 odst. 3 zákona o specifických zdravotních službách. K tomu soud uvádí, že žalovaný je , Anonymizováno, státní příslušnosti (trvalý pobyt má na adrese , Anonymizováno, ), pobývá však v , Anonymizováno, ve , adresa, , kde má také korespondenční adresu. Soud se proto v této souvislosti zabýval otázkou, zda je dána s ohledem na přítomnost mezinárodního prvku jeho pravomoc a příslušnost. Dospěl přitom k závěru, že na věc není aplikovatelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), neboť není dána jeho věcná působnost ve smyslu čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení. Nejedná se totiž o „občanskou a obchodní věc“ ve smyslu autonomního výkladu Soudního dvora EU, jak ostatně potvrzuje také Nejvyšší soud (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2023, č. j. 27 Cdo 1307/2023-54, body [22] až [27]). Soud však shledal svou pravomoc a příslušnost s odkazem na § 6 odst. 1 ZMPS, podle něhož je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Ve smyslu § 84 o. s. ř. je k řízení místně příslušný obecný soud žalovaného, kterým je v této věci s ohledem na pobyt žalovaného ve , adresa, právě Okresní soud v , adresa, (§ 85 odst. 1 o. s. ř.).

19. Co se týká hmotněprávního posouzení, ve věci bylo zcela jednoznačně prokázáno, že žalobkyni vznikly náklady ve smyslu § 89 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách v důsledku výkonu ochranného léčení žalovaného. Státu tak vznikl regresní nárok na náhradu vynaložených nákladů, u kterého je podle § 89 odst. 3 zákona o specifických zdravotních službách stát oprávněn tyto náklady od pacienta neúčastnícího se veřejného zdravotního pojištění v České republice vymáhat. Výše nákladů spojených s výkonem ochranného léčení vyplývá zcela jasně z provedených listinných důkazů.

20. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že nebyl poučen o tom, že by měl náklady platit, k tomu je nutno uvést, že žalovaný není účasten zdravotního pojištění v České republice (nic takového netvrdil, a to ani ve svém podání ze dne 7. 8. 2023 zaslaném soudu v českém jazyce, ani při jednání dne , datum, za účasti tlumočnice z , Anonymizováno, jazyka). V takovém případě vyplývá oprávnění státu vymáhat náklady spojené s výkonem ochranného léčení přímo ze zákona. Žalobkyně přitom žalovanému zaslala několik výzev k úhradě těchto nákladů. Přinejmenším výzvu ze dne 8. 11. 2022, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, , si žalovaný převzal osobně. Vzniklou situaci se přitom nijak nepokusil řešit, žalobkyni žádným způsobem nekontaktoval. Jeho tvrzení o tom, že o povinnosti hradit náklady nevěděl, proto nemůžou být úspěšná. Stejně tak žalovaný nemůže být úspěšný s tím, že pokud by o povinnosti platit náklady věděl, nezůstával by v léčebně nad rámec stanovené doby, jak uváděl při jednání dne , datum, . Z provedeného dokazování totiž jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně požaduje uhradit náklady pouze za ty zdravotní služby, které byly provedeny v období od , datum, do , datum, . Tyto zdravotní služby jsou specifikovány jednotlivými kategoriemi s konkrétními kódy v doložené faktuře, přičemž proti tomuto vymezení jednotlivých služeb žalovaný ničeho nenamítal.

21. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni žalovanou částku 50 049,91 Kč. Podle výzvy ze dne 8. 11. 2022 měl žalovaný zaplatit tuto částku do 14 dnů ode dne doručení výzvy, tj. do 5. 12. 2022. Žalobkyni byl proto přiznán úrok z prodlení ve výši 15 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) za dobu od 6. 12. 2022 do zaplacení. S ohledem na omezené finanční možnosti žalovaného soud stanovil povinnost uhradit žalovanou částku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách, jejichž podmínky určil ve výroku I. tohoto rozsudku.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., za splnění podmínek uvedených v § 142a odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady nákladů za celkem 2 úkony (výzva k plnění, sepsání žaloby) ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Pro další dva úkony žalobkyně doložila výši hotových výdajů, kterou jsou představovány cestovními výdaji na jednání konané dne , datum, (toto jednání bylo následně odročeno za účelem ustanovení tlumočníka) a , datum, . Cestovní výdaje k jednání dne , datum, činí při užití vozidla , Anonymizováno, (RZ , SPZ, ), ujetí trasy 250 km (, adresa, a zpět), při kombinované spotřebě 7 l/100 km, sazbě základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,20 Kč a průměrné ceně 41,20 Kč za 1 litr benzinu [§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb.] částku 2 021 Kč. Za účast na jednání dne , datum, činí cestovní výdaje při užití vozidla , Anonymizováno, (RZ , SPZ, ), ujetí trasy 250 km (, adresa, a zpět), při kombinované spotřebě 7,1 l/100 km, sazbě základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 5,60 Kč a průměrné ceně 38,20 Kč za 1 litr benzinu [§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb.] částku 2 078 Kč. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 4 699 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod (výrok II.).

23. Výrokem III. rozhodl soud o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek žalovanému, a to do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, neboť žalobkyně byla v řízení od poplatku osvobozena [§ 2 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].