21 C 28/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 500 Kč od 30. 4. 2014 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím. V důvodech svého návrhu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce, přičemž smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách, resp. formou textové správy SMS. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 2 500 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala zapůjčenou částku vrátit dne 29. 4. 2014 spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky. Žalovaná však zápůjčku ani poplatek nezaplatila. Pohledávka byla na žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná informována. Ke dni podání žaloby dluží žalovaná na jistině částku 2 500 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalované nepožaduje.

2. Soud ve věci nařídil jednání, z nějž se žalobkyně omluvila. Soud proto jednal v její nepřítomnosti.

3. Žalovaná při jednání uvedla, že si nepamatuje, že by smlouvu o zápůjčce [datum] uzavřela. Je pravda, že v té době se ocitla v pracovní neschopnosti, vzala si zápůjčky u dvou společností, následně je však nebyla schopná splácet, neboť pracovní neschopnost trvala déle, než předpokládala, tyto společnosti však své nároky uplatnili již dříve a žalovaná je formou exekuce splácí. Dále uvedla, že jednání, kdy je dluh uplatněn až po 7 letech, jí přijde divné a že má za to, že to nemůže žalobkyně již chtít, neboť je nárok promlčen.

4. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovanou na částku 3 675 Kč se splatností 29. 4. 2014. Z poštovní dodejky bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované částku 2 500 Kč a žalovaná tuto částku převzala dne 14. 3. 2014. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalované bylo oznámeno postoupení dopisem ze dne 26. 1. 2018. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne 5. 6. 2020.

5. Žalobkyně předložila k důkazu dokument označený jako„ [jméno] [anonymizováno] info“, tento důkaz však soud neprováděl, neboť z něj nebylo možno zjistit žádné pro řízení podstatné skutečnosti.

6. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků tak, jak tvrdí žalobkyně. Žalobkyně nepředložila soudu žádnou smlouvu, žalovaná uzavření smlouvy popírá, resp. tvrdí, že si nepamatuje, že by takovou smlouvu uzavřela, a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v tvrzených otázkách, resp. je byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva v tvrzené podobě. Tvrdí-li žalobkyně, že právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou smlouvu prostřednictvím elektronického formuláře, žádný důkaz ke svému tvrzení nepředložila. Soud má dále za to, že jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu byl podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění platném a účinném do 19. 9. 2016, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně existence smlouvy o zápůjčce.

7. Žalobkyně nicméně soudu prokázala, že žalované právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 2 500 Kč. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Dle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Dle § 638 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

8. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 2 500 Kč dne [datum]. Ode dne následujícího počala běžet objektivní desetiletá promlčecí doba. Subjektivní promlčecí doba počala běžet nejpozději dne 29. 4. 2014, kdy se žalovaná dle žalobkyně dostala do prodlení s vrácením částky 2 500 Kč. Nejpozději od tohoto data si musela být právní předchůdkyně žalobkyně vědoma, že žalovaná by jí měla vrátit prostředky ve výši 2 500 Kč (bez ohledu na to, zda z důvodu uzavřené smlouvy o zápůjčce či z důvodu bezdůvodného obohacení). Tříletá subjektivní promlčecí doba tak uplynula dnem 2. 5. 2017 (poslední den lhůty připadá na sobotu, proto lhůty uplyne až nejbližším následujícím pracovním dnem). Žaloba byla k soudu podána až dne 11. 8. 2020, tedy po uplynutí promlčecí doby. Vzhledem k tomu, že žalovaná při jednání námitku promlčení vznesla, soud žalobu zamítl, neboť nárok žalobkyně je promlčený.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má tak vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, které činí dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. částku 300 Kč.