21 C 292/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 31 970 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 550 Kč od 20. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 945 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 499,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 346,66 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 174,30 Kč od 16. 1. 2021 do 19. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 624,30 Kč od 20. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 21 174,30 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 933,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 749,98 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 446,46 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 3 446,46 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 970 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o půjčce číslo na částku 10 000 Kč, kterou žalovanému vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Zápůjčku spolu s úrokem 23,72 % ročně ve výši 1 400 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a poplatky ve výši 6 000 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Poplatky jsou tvořeny odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný svou povinnost splnil pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 3 446,46 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 028,54 Kč. Dne datum pak byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na částku 23 000 Kč. Tuto částku spolu s úrokem 23,72 % ročně ve výši 3 220 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a poplatky ve výši 13 800 Kč se žalovaný zavázal splatit v 58 týdenních splátkách po 690 Kč. Poplatky jsou tvořeny odměnou za administrativní činnost ve výši 4 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 200 Kč. Žalovaný i tuto svou povinnost splnil pouze zčásti, když neuhrazena zůstala jistina zápůjčky ve výši 21 174,30 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 320,70 Kč. Dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl na možnost podání žaloby upozorněn ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovaným v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Dle této smlouvy měla být žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 7 400 Kč, skládající se z částky 1 400 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou půjčku, dále z částky 2 000 Kč za administrativní činnost a částky 4 000 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Celková finanční částka ve výši 17 400 Kč měla být žalovaným uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých údajů, tj. z žalovaným tvrzených příjmů domácnosti 25 730 Kč a výdajů jeho domácnosti ve výši 12 650 Kč; podle zákaznické karty byla úvěruschopnost žalovaného ověřena jeho pracovní smlouvou, výplatními páskami, výpisem z účtu a nájemní smlouvou.

4. Ze smlouvy o půjčce číslo bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Dle této smlouvy měla být žalovanému poskytnuta částka ve výši 23 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 17 020 Kč, skládající se z částky 3 220 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou půjčku, dále z částky 4 600 Kč za administrativní činnost a částky 9 200 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Celková finanční částka ve výši 40 020 Kč měla být žalovaným uhrazena v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 690 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých údajů, tj. z žalovaným tvrzených příjmů domácnosti 37 100 Kč a výdajů jeho domácnosti ve výši 17 500 Kč; podle zákaznické karty byla úvěruschopnost žalovaného ověřena jeho pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní smlouvou.

5. V zákaznické kartě ze dne datum je u žalovaného v části„ druh bydlení“ vyplněno nájemní bydlení, v části„ půjčka/úvěr v současnosti mimo příjmení jméno“ je zaškrtnuta možnost ne, v části„ půjčka/úvěr v současnosti ve příjmení jméno“ je zaškrtnuto políčko ano s celkovou částkou 10 000 Kč a měsíčními splátkami 1 200 Kč, v části„ zaměstnání“ je zaškrtnuta kolonka doba neurčitá a vyplněn zaměstnavatel jméno příjmení - anonymizováno, v příjmech domácnosti je uvedena mzda žalovaného ve výši 25 730 Kč, mezi běžnými měsíčními výdaji domácnosti je uveden nájem/inkaso 3 500 Kč, splátky úvěrů 1 200 Kč, výdaje na domácnost 6 000 Kč a osobní náklady 1 950 Kč. V části zákaznické karty označené jako„ dokumenty k ověření“ je zatrženo políčko jiné - OP, pracovní smlouva, výplatní pásky, výpis z účtu a nájemní smlouva. V zákaznické kartě ze dne datum je u žalovaného oproti dřívějším údajům změna ve výši a rozložení příjmu žalovaného, kdy mzda měla nově činit 12 100 Kč a další příjmy 25 000 Kč, zatímco výdaje na domácnost měly nově činit 4 500 Kč, nájem/inkaso 6 800 Kč, spoření/pojištění 1 800 Kč, ostatní náklady 2 000 Kč a splátky úvěrů 2 400 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalovaný má stále půjčku/úvěr ve příjmení jméno v celkové výši 18 600 Kč a splátkami 2 400 Kč. V části zákaznické karty označené jako„ dokumenty k ověření“ je zatrženo políčko pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že na žalobkyni byly z její právní předchůdkyně postoupeny pohledávky z titulu uzavřených smluv číslo v celkové výši 4 475 Kč a číslo v celkové výši 29 495 Kč. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku odeslán 15. 2. 2021.

7. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 28. 5. 2021; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána 14. 5. 2021.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 58 týdenními splátkami ve výši 300 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu dále uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 58 týdenními splátkami ve výši 690 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalovaného. Žalovaný závazky splnil pouze částečně. Pohledávky z obou uzavřených smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením ze datum byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by uhradil více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaný žalobkyni uhradil částku 12 525 Kč na úhradu půjčky ve výši 10 000 Kč a částku 12 925 Kč na úhradu půjčky ve výši 23 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021.

9. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil.

10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném do 30. 11. 2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla zápůjčky v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčky měly souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 1 zákona o spotřebitelském úvěru rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v obou případech uzavírání smluv spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje, a to pracovní smlouva, nájemní smlouva, výpis z účtu či výplatní pásky soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Nadto je soudu z úřední činnosti známo, že žalovaný měl v letech rok číslo vždy v běhu několik exekucí, přičemž tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala vůbec.

13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčky, a proto soud posoudil smlouvy o zápůjčkách uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako absolutně neplatné dle ustanovení § 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru. Absolutně neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smluv. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky včetně pohledávky za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 33 000 Kč. Žalovaný dle nesporovaných tvrzení žalobkyně uhradil na dlužnou částku celkem 25 450 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Jednotlivé úhrady byly původně rozděleny mezi jistinu a poplatky; s ohledem na shora uvedený závěr soud tuto částku započetl v celém rozsahu vždy na jistinu každé jednotlivé smlouvy v rozsahu žalobkyní tvrzené platby pro danou smlouvu. To pak znamená, že v souvislosti se smlouvou uzavřenou dne datum bezdůvodné obohacení nevzniklo, naopak žalovanému vznikl přeplatek ve výši 2 525 Kč (vydána byla částka 10 000 Kč, ze strany žalovaného došlo k úhradě částky 12 525 Kč) a pohledávka související se smlouvou uzavřenou dne datum spočívá v bezdůvodném obohacení ve výši 10 075 Kč (vydáno bylo 23 000 Kč, ze strany žalovaného pak došlo k úhradě částky 12 925 Kč). Celkem je tak žalovaný povinen žalobkyni uhradit částku 7 550 Kč. Žalobkyni byl dále přiznán úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od datum do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaná podle závěrů soudu nebyla v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 56 499,36 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 7 550 Kč, tj. z 13,4 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 48 949,36 Kč, tj. ze 86,6 %, a náleží mu proto náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 73,2 % Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.