Okresní soud v Jihlavě · Rozsudek

21 C 324/2023

č. j. 21 C 324/2023-71

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-05-27 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJI:2024:21.C.324.2023.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 o 324 289,96 Kč

I. Změna žaloby, jíž se žalobkyně nově domáhala zákonné sazby daně z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč jako náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky, se nepřipouští.

II. Řízení se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 324 289,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 324 289,96 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 270 241,30 Kč od 21. 12. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 216 192,64 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 162 143,98 Kč od 14. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 54 046,66 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení, částky 2 Kč jako náhrady nákladů na uplatnění pohledávky, zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizované úroky z prodlení ve výši 47 404,09 Kč a částku 1 198 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyni se k rukám zástupce žalobkyně po právní moci tohoto usnesení vrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 11 875,20 Kč.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 84 143,37Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 432 435,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení a částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V důvodech svého návrhu uvedla, že žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy ubytování dělníkům žalované v nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Na základě dohody stran pak došlo ke konečnému vypořádání pohledávky za ubytování dne 27. 3. 2023, a to v celkové výši 540 484,60 Kč. Žalovaná s tímto vypořádáním souhlasila. Žalobkyně proto vystavila žalované fakturu č. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, splatností dne 30. 4. 2023 na částku 540 48660 Kč. Dlužnou částku nezaplatila žalovaná ani přes výzvy žalobkyně. Dne 26. 6. 2023 zaslala žalovaná na úhradu předmětné pohledávky částku 54 048,66 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 30. 6. 2023 předžalobní upomínku k úhradě zbývající částky 486 437,94 Kč. Žalovaná až po opakovaných urgencích provedla dne 20. 7. 2023 další částečnou platbu ve výši 54 000 Kč. Nadále tak dluží 432 435,94 Kč.

2. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu postupně zpět ohledně částky 54 097,32 Kč zaplacené dne 22. 8. 2023 a částky 54 048,66 Kč zaplacené žalovanou dne 11. 10. 2023. Soud řízení ohledně těchto částek a příslušenství z nich plynoucího do budoucna zastavil usnesením ze dne 12. 9. 2023, č. j. 21 C 324/2023-31 a ze dne 20. 11. 2023, č. j. 21 C 324/2023-46. Následně vzala žalobkyně žalobu zpět podáním ze dne 21. 3. 2024 ohledně částky 270 243,30 Kč, neboť žalobkyně zaplatila další splátky ve výši 54 048,66 Kč dne 30. 11. 2023, 20. 12. 2023, 2. 2. 2023, 13. 3. 2024 a 13. 3. 2024, a dne 24. 4. 2024 vzala žalobu zpět ohledně zbývající jistiny a částky 2 Kč z nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť žalobkyně uhradila částku 54 048,66 Kč dne 27. 3. 2024. Současně žalobkyně kapitalizovala úroky z prodlení požadované z dlužné částky 540 484,60 Kč od 1. 5. 2023 a následně zohledňující jednotlivé platby žalované na dlužnou jistinu, a to částkou 47 404,09 Kč. Nadále tak požaduje po žalované zaplacení těchto kapitalizovaných úroků z prodlení a částky 1 198 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V částečném zpětvzetí pak žalobkyně uvedla, že náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 198 Kč požaduje „plus DPH v zákonné výši“.

3. Soud ve věci nařídil jednání, které však nebylo zahájeno s ohledem na skutečnost, že žalovaná sdělila, že před jednáním uhradila zbývající část jistiny, k úhradě tak zbývá pouze příslušenství. Současně žalovaná uvedla, že po celou dobu nerozporuje výši pohledávky, nebylo však v jejích silách dlužnou částku uhradit. Následně strany vyslovily souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. jednání ve věci již nenařídil a rozhodl jen na podkladě listinných důkazů.

4. Soud ve výroku I. rozsudku rozhodl dle § 95 odst. 2 o. s. ř o nepřipuštění změny žaloby, jíž se žalobkyně oproti původnímu znění žaloby domáhala po žalované rovněž zaplacení DPH v zákonné výši z částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud konstatuje, že si je vědom, že v případě změny návrhu rozhodne soud o ne/připuštění takové změny usnesením a ve věci samé rozhoduje až po právní moci tohoto usnesení, v daném případě však postupoval jinak. Předchozí žaloba požadavek na zaplacení DPH neobsahovala, v návrhu na částečné zastavení řízení neexistovala k tomu nároku ani žádná skutková tvrzení a důkazní návrhy. Lze tak mít za to, že se jednalo spíše o chybu v podaném návrhu na částečné zastavení. Soud tak (aniž by vyčkal právní moci usnesení o nepřipuštění změny žaloby či odstraňoval nejasnost podání) s ohledem na ekonomii řízení (předchozí opakovaná zpětvzetí a s tím narůstající náklady řízení účastníků, nespornost ostatních nároků, nepřípustnost odvolání proti usnesení o nepřipuštění změny žaloby), změnu žaloby nepřipustil přímo v konečném rozhodnutí.

5. Současně v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. soud ve výroku II. tohoto rozsudku zastavil řízení ohledně jistiny ve výši 324 289,96 Kč a zákonného úroku z prodlení běžícího z jednotlivých provedených plateb do budoucna, neboť žalovaná po podání žaloby provedla výše uvedené částečné úhrady. Současně bylo řízení zastaveno i ohledně částky 2 Kč, jež byla započtena na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

6. Z listinných důkazů, jež byly součástí spisu, soud zjistil následující skutečnosti: Z faktury č. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované vyrovnání vzájemných závazků vyplývajících z ukončení smlouvy o poskytnutí ubytovacích služeb ze dne 22. 12. 2020 částku 540 486,60 Kč splatnou dne 30. 4. 2023. Vlastnické právo žalobkyně k ubytovacímu zařízení vyplývá z informativnímu výpisu k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavební objekt č. p. , Anonymizováno, , stavba ubytovacího zařízení, vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , Katastrální úřad pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Z e-mailové komunikace mezi účastníky ze dne 27. 3. 2023 až 17. 5. 2023 bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k dohodě o výši částky fakturované jako vyrovnání za poskytování ubytovacího zařízení. Následně však nedošlo k jejímu uhrazení a částka byla zpochybněna. Z dopisu ze dne 30. 6. 2023 a jeho podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 486 437,94 Kč s příslušenstvím před podáním žaloby zástupcem žalobkyně. Z dopisu žalované zástupci žalobkyně ze 20. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaná potvrdila vědomost o existenci a výši pohledávky vůči žalobkyni, uvedla však, že její finanční situace neumožňuje úhradu dlužné částky, je však schopna hradit pravidelné měsíční platby ve výši 10 % z celkové výše závazku.

7. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků tak soud dospěl k závěru, že žalovaná neuhradila žalobkyni pohledávku z vyrovnání vzájemných závazků vyplývajících z ukončení smlouvy o poskytnutí ubytovacích služeb ze dne 22. 12. 2020 ve výši 540 484,60 Kč v termínu splatnosti, tj. do 30. 4. 2023. Před podáním žaloby následně uhradila pouze dvě částečné platby. V úhradách dlužné částky částečnými platbami pokračovala i po podání žaloby. Mezi stranami tedy nebyla sporná existence ani výše pohledávky, ani skutečnost, že žalovaná uhradila pohledávku žalobkyně s prodlením. Ke dni vyhlášení rozsudku byla již celá částky 540 484,60 Kč uhrazena, a to splátkami ve výši 54 048,66 Kč dne 26. 6. 2023, 21. 7. 2023, 22. 8. 2023, 11. 10. 2023, 30. 11. 2023, 20. 12. 2023, 29. 2. 2024, dne 27. 3. 2024 a dvakrát 54 048,66 Kč dne 13. 3. 2024. Přeplatek ve výši 2 Kč započetla žalobkyně na částku 1 200 Kč požadovanou jako náklady v souvislosti s uplatněním pohledávky.

8. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, (dále jen „nařízení vlády“) jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

10. S ohledem na výše uvedená ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba ve zbývající části, ohledně níž nebylo řízení zastaveno, je důvodná. Žalovaná nezpochybňovala existenci pohledávky, její důvody a splatnost. To ostatně vyplývá i z toho, že dlužnou částku v průběhu řízení postupně částečnými platbami uhradila. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila pohledávku žalobkyně v termínu splatnosti, dostala se tak do prodlení a žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a nařízením vlády požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužných částek, zohledňujících částečné platby žalované. Výše kapitalizovaného úroku z prodlení odpovídá počtu dnů prodlení, konkrétní dlužné jistině i výši zákonného úroku z prodlení. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Současně vyhověl žalobě ohledně požadované částky nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť oba účastníci jsou podnikatelé, závazkový vztah se týkal jejich podnikatelské činnosti. Žalobkyni tak v souvislosti s vymáháním neuhrazené pohledávky po žalované vznikl nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády. Tato částka byla po částečném zpětvzetí ze dne 24. 4. 2024 ponížena o částku 2 Kč. Výrokem III. tak bylo žalobě po částečných zpětvzetích v celém rozsahu vyhověno.

11. S ohledem na částečná zpětvzetí žalobkyně ze dne 21. 3. 2024 a 24. 4. 2024 soud v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích rozhodl o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku žalobkyni. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 21 622 Kč. Žalobu vzala žalobkyně postupně zpět před tím, než bylo ve věci konáno první jednání. Po částečných zpětvzetích zůstala předmětem řízení částka 47 404,09 Kč. Soudní poplatek z této částky činí 2 371 Kč. Žalobkyni bylo již vráceno na soudním poplatku 1 705 Kč a 2 702 Kč. Přeplatek na soudním poplatku tak činí 14 844 Kč (21 622 – 1 705 – 2 702 – 2 371). Tato částka se vrací snížená o 20 %, tj. o 2 968,80 Kč. Soud proto rozhodl o vrácení částky 11 875,20 Kč.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 146 odst. 2 věta druhá ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že k částečným zpětvzetím došlo z důvodu zaplacení žalované částky, tedy v důsledku zavinění žalované, je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, neboť se fakticky jedná o úspěch žalobkyně. Ve zbývající části byla žalobkyně rovněž úspěšná. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni náklady tohoto řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku po částečných sníženích (2 371 + 2 968,80), tj. ve výši 5 339,80 Kč, a v odměně a náhradě nákladů advokáta za zastupování žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“). Advokát žalobkyně učinil ve věci 8 úkonů právní služby, a to příprava a převzetí věci, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby, podání ve věci samé (částečné zpětvzetí) 6. 9. 2023, 6. 11. 2023, 21. 3. 2024, 24. 4. 2024 a účast při jednání, které nebylo zahájeno dne , Anonymizováno, . Za tyto úkony právní služby mu náleží odměna ve výši dle § 7 z částky, která byla předmětem řízení v době učinění úkonu právní služby. Pro první dva úkony právní služby tak předmětem řízení byla částka 486 437,94 Kč a odměna činí 2 x 10 260, pro úkon podání žaloby byla předmětem řízení částka 432 435,94 Kč a odměna tak činí 10 060 Kč. Při první zpětvzetí byla částka řízení 378 338,62 a odměna za tento úkon činí 9 820 Kč. V případě druhého zpětvzetí činila částka 324 289,96 Kč a odměna za tento úkon činí 9 620 Kč, při třetím zpětvzetí byla předmětem řízení částka 54 046,66 Kč a odměna tak činí 3 300 Kč, a to rovně pro další dva úkony právní služby, a to účast při jednání a čtvrté zpětvzetí žaloby. Celkem tak odměna zástupce žalobkyně činí 59 920 Kč. Zástupci žalobkyně dále náleží paušální náhrada nákladů dle § 13 odst. 4 AT ve výši 8 x 300 Kč. K nákladům řízení patří rovněž náhrada za zmeškaný čas při cestě k nařízenému jednání na den , Anonymizováno, z , adresa, a zpět v délce 3 hodin, tj. ve výši 600 Kč (100 Kč za každou započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 AT). Náklady dále tvoří cestovní výdaje advokáta za cestu k jednání soudu z , adresa, a zpět v délce 281 km osobním vozidlem , Anonymizováno, , r. z. , Anonymizováno, s kombinovanou spotřebou 5,9 l benzinu na 100 km, přičemž náhrada za spotřebované pohonné hmoty činí 633,32 Kč při ceně benzinu 38,20 Kč/l (§ 4 vyhl. č. 398/2023 Sb.). Základní náhrada za užití motorového vozidla činí dle § 1 písm. b) vyhl. č. 398/2023 Sb. částku 1 573,60 Kč. Výše uvedené částky se pak zvyšují o náhradu za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 občanského soudního řádu ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 13676,65, celkem tedy náklady řízení činí 84 143,37 Kč. Tyto náklady je žalovaná povinna v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit žalobkyni k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, jako advokáta žalobkyně.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.