21 C 341/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 76 825,34 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 76 825,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 76 825,34 Kč od 26. 3. 2021 do zaplacení, zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 76 825,34 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 76 825,34 Kč a žalovaný se zavázal splatit tuto částku do [datum] Smlouva byla uzavřena elektronicky po registraci žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, e-mailovém ověření kontaktu uvedeného žalovaným, odsouhlasení návrhu smlouvy o všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru žalovaným, podání elektronické žádosti o poskytnutí úvěru žalovaným a odsouhlasení textu smlouvy v prostředí uživatelského účtu žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr převodem na účet č. [bankovní účet], avšak žalovaný jej nesplatil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum]. Dopisem odeslaným dne 20. 4. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z dokumentu nazvaného„ Smlouva o revolvingovém úvěru“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako„ věřitel“ a žalovaný jako„ klient“ a identifikován je jménem a příjmením, adresou trvalého pobytu, rodným číslem, číslem telefonním číslem, emailovou adresou. V uvedeném dokumentu se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč. Úvěr měl žalovaný čerpat na svůj účet a dále se měl zavázat splatit tento úvěr spolu s úrokem ve výši 10,50 % měsíčně prostřednictvím splátek, jejichž minimální výše měla být 11 % z nesplaceného úvěru, nebo alespoň 1 000 Kč (platí ta částka, která by byla větší). Podle čl. VI. smlouvy byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna zesplatnit celý úvěr, pokud se klient dostal do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než dva měsíce nebo se dostal do prodlení se splacením více než dvou splátek. V dokumentu označeném jako„ [jméno] [anonymizováno] info“ je vedle údajů o žalovaném obsaženým ve výše uvedené smlouvě uvedeno i číslo účtu [bankovní účet]. Žádná z těchto listin není žalovaným podepsána. Formulář standardních informací o spotřebitelském úvěru obsahuje stejné parametry jako výše uvedená smlouva. Součástí smlouvy jsou rovněž obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (smlouva, VOP).

4. Z listiny označené jako„ platební informace“ soud zjistil, že žalovanému byla účtována pod variabilním symbolem [číslo] celková dlužná částka 76 825,34 Kč. Z výpisu z transakcí je pak zřejmé, že ke dni 25. 10. 2020 činil zůstatek po poslední platbě 50 118,44 Kč, dále byla dne [datum], [datum], [datum] účtována vžey částka 250 Kč představující náhradu účelně vynaložených nákladů dne 25. 3. 2021 částka 25 956,90 Kč představující úroky za období čerpání. Celková dlužná částka tak má činit 76 825,34 Kč, neuhrazená částka z minulého bodbí 21 840,48 Kč a aktuální povinná minimální splátka k datu splatnosti 8 450,79 Kč. Datum splatnosti je stanoveno na 25. 3. 2021.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení jeho pohledávky na žalobkyni. Současně téhož dne zaslala žalovanému i výzvu k úhradě před podání žaloby. Odeslání listin bylo prokázáno podacím lístkem pošty.

6. Ze zprávy [obec] [anonymizováno], a.s. ze dne 7. 12. 2021 má soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] byl veden pro žalovaného.

7. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že podle žalovaným nepodepsaného dokumentu s názvem„ Smlouva o revolvingovém úvěru“ a z dokumentu„ [jméno] [anonymizováno] info“ se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěrový rámec do výše 80 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit vyčerpané prostředky společně s úrokem ve výše 10,50 % měsíčně. Splácení úvěru mělo probíhat alespoň ve výši minimální splátky. Účet, jenž je uveden v dokumentu označeném„ [jméno] [anonymizováno] info“ je účet vedený [právnická osoba] pro žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 76 825,34 Kč, která se skládá ze zůstatku po poslední platbě, náhrady účelně vynaložených nákladů a úroků za období čerpání. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným převedena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem. Současně byl vyzván k úhradě žalované částky.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § 5 a 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní klientského účtu žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru nepodepsal. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou její právní předchůdkyně zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovaným podepsána, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovaným bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu.

13. Současně je nutno uvést, že i kdyby žalobkyně prokázala uzavření smlouvy ve znění, jež bylo žalobkyní soudu předloženo, nebylo v řízení prokázáno, že žalobkyně splnila povinnost dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle nějž poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Přestože soud žalobkyni vyzval písemně k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ohledně prokázání splnění výše uvedené povinnosti právní předchůdkyní žalobkyně usnesením ze dne 19. 11. 2021, č. j. 21 C 341/2021-21, žalobkyně svá skutková tvrzení ani listinné důkazy nedoplnila. K jednání se nedostavila, nemohla tak být v souladu s ustanovením § 118a odst, 1, 3 o. s. ř. poučena. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, a proto by i z tohoto důvodu musel soud posoudit předloženou smlouvu jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je totiž potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

15. V daném případě by tedy přicházelo v úvahu s ohledem na skutečnost, že žalobkyně neprokázala platné uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., § 2993 o. z.

16. Žalobkyně však soudu neprokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 76 825,34 Kč. Tato částka je sice uvedena v dokumentu označeném„ platební informace“, nicméně již ze samotného tohoto dokumentu vyplývá, že se jedná o částku, která v sobě zahrnuje úroky, náhradu účelně vynaložených nákladů a zůstatek po poslední platbě, u nějž není zřejmé, z čeho se skládá. Samotná„ faktura“ pak není důkazem prokazujícím vyplacení nějaké finanční částky na účet žalovaného. Soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 19. 11. 2021, č.j. 21 C 341/2021-21, doručením žalobkyni dne 25. 11. 2021, aby ve lhůtě 15 dní doplnila svá skutková tvrzení tak, aby bylo zřejmé, jakou konkrétní částku žalovaný na tvrzený dluh zaplatil a současně aby doplnila důkazní návrhy k prokázání svého tvrzení o tom, že žalovanému poskytla právní předchůdkyně žalobkyně částku 76 825,34 Kč. Žalobkyně však na tuto výzvu nereagovala, tvrzení ani důkazní návrhy nedoplnila. K nařízenému jednání se nedostavila, připravila se tak o možnost být poučena ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. o tom, že neunesla břemeno důkazní ve vztahu k prokázání tvrzení o tom, že žalovanému byla částka 76 825,34 Kč (či jakákoli jiná částka) právní předchůdkyní žalobkyně vyplacena. Žalobkyně sice svá tvrzení a důkazní návrhy doplnila, ale až podáním ze dne [datum], přičemž jednání ve věci se uskutečnilo a rozsudek byl vyhlášen již dne [datum]. K těmto tvrzením a důkazním návrhům tak nemohlo být v rámci rozhodnutí přihlédnuto. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru, ani nebylo prokázáno, že by byly právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému vyplaceny nějaké finanční prostředky, nezbývalo soudu, než žalobu v celém rozsahu zamítnou.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 dost. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný. Měl by tak vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že mu však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, nebylo právo na jejich úhradu přiznáno žádnému z účastníků.