Okresní soud v Jihlavě · Rozsudek

21 C 387/2021

č. j. 21 C 387/2021-295

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-01-21 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJI:2026:21.C.387.2021.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Anetou Válovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně adresa zastoupená opatrovníkem městem adresa sídlem Adresa žalobkyně adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A adresa proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnictví k nemovitým věcem

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem nemovité věci – pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 278 m2, jehož součástí je dům č. p. , č. účtu, , vše v obci a katastrálním území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, vedeném pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro , adresa, , Katastrální pracoviště v , adresa, .

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v plné výši odpovídající výši odměny a náhrady hotových výdajů přiznaných ustanovenému zástupci žalobkyně , Jméno advokáta A, , advokátovi, samostatným usnesením soudu. Žalovaná je povinna tuto náhradu zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě, a to do tří dnů od právní moci usnesení o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na náhradě nákladů řízení státu částku, jejíž výše a splatnost budou určeny v samostatném usnesení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá, aby soud určil, že je vlastníkem nemovité věci – pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 278 m2, jehož součástí je dům č. p. , č. účtu, , vše v obci a katastrálním území , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, vedeném pro obec a katastrální území , adresa, u , právnická osoba, pro , adresa, , Katastrální pracoviště v , adresa, (dále jako „Nemovitost“). Žalobkyně je osobou, jejíž svéprávnost byla omezena rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , Anonymizováno, – pobočka v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , právní moci nabyly oba rozsudky částečně k 28. 6. 2021, jinak k 19. 9. 2020. Mimo jiné byla svéprávnost žalobkyně omezena v rozsahu konání právních jednání s hodnotou nad 4 000 Kč a opatrovníkem jí bylo jmenováno město , adresa, . V rámci řízení o omezení svéprávnosti byl znalcem , tituly před jménem, , Anonymizováno, vypracován znalecký posudek z 24. 2. 2020, dle kterého žalobkyně trpí , podezřelý výraz, . Žalobkyně je dlouhodobě léčena v psychiatrické ambulanci , tituly před jménem, , jméno FO, . Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud schválil právní jednání – podání žaloby na určení vlastnického práva k Nemovitosti učiněné za žalobkyni jejím opatrovníkem městem , adresa, . Žalobkyně uzavřela dne 20. 10. 2020 kupní smlouvu s žalovanou, na základě níž prodala žalované Nemovitost za 1 000 000 Kč (dále jako „Kupní smlouva“), z toho částka 710 435 Kč měla být využita na vyplacení předchozího závazku u poskytovatele úvěru – , právnická osoba, . Zbývající část kupní ceny ve výši 289 564 byla žalobkyni vyplacena na její účet. Vklad do katastru nemovitostí v řízení , Anonymizováno, byl proveden , datum, , právní účinky vkladu nastaly k , datum, . Žalobkyně uzavřela Kupní smlouvu v době, kdy trpěla duševní poruchou, proto je toto právní jednání absolutně neplatné. Na určení vlastnického práva je dán naléhavý právní zájem, neboť stav zápisu v katastru nemovitostí jako veřejném seznamu neodpovídá skutečnému stavu, když Kupní smlouva je absolutně neplatná a žalobkyně není vedena jako skutečný vlastník Nemovitosti. Po uzavření Kupní smlouvy žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu nájemní, jejíž součástí bylo ujednání o předkupním právu, kterou žalobkyně vykládala tak, že mělo jít o možnost vyplacení Nemovitosti za 1 305 000 Kč při současném nájemném 9 000 Kč měsíčně, žalobkyně tak má za to, že mohlo jít o jinou formu úvěru a možnou lichevní smlouvu. Dále žalobkyně uvedla, že pokud by soud neshledal důvod neplatnosti Kupní smlouvy v tom, že žalobkyně jednala v duševní poruše, má za to, že jsou dány další důvody pro neplatnost tohoto jednání, a to že se jedná o disimulované právní jednání, kdy žalobkyni byl v podstatě poskytnut úvěr a nebyla splněna podmínka posouzení úvěruschopnosti žalobkyně, dále je smlouva neplatná z důvodu ujednání o tzv. propadné zástavě.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná potvrdila uzavření Kupní smlouvy a dále uvedla, že dne 9. 11. 2020 byl uzavřen dodatek č. , hodnota, ke Kupní smlouvě, v rámci něhož bylo upraveno ujednání o úhradě kupní ceny tak, že částku 710 436 Kč žalovaná poukázala na účet společnosti , právnická osoba, za účelem vyplacení závazků žalobkyně, částky 70 000 Kč a 219 564 Kč žalovaná poukázala účet určený žalobkyní v Kupní smlouvě. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně sama nesouhlasila s omezením své svéprávnosti, což je zřejmé i z toho, že sama podala odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. V řízení o omezení svéprávnosti bylo zjištěno, že žalobkyně měla řadu závazků vůči bankovním i nebankovním poskytovatelům úvěru, např. i vůči , právnická osoba, . či , právnická osoba, ., tyto se rozhodla refinancovat podnikatelským úvěrem od společnosti , právnická osoba, ., proto si musela obnovit živnostenské oprávnění. Následně řešila svou finanční situaci za pomoci společnosti , právnická osoba, . Z toho dle žalované vyplývá, že žalobkyně byla schopna si své záležitosti řešit sama, když byla schopna sama vyřešit související vysoce náročnou administrativu. Žalovaná má za to, že i pro případ přítomnosti duševní poruchy žalobkyně ji tato nečinila neschopnou právně jednat. Pokud by v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně trpěla v době uzavírání Kupní smlouvy duševní poruchou, která by jí bránila právně jednat, namítla žalovaná, že žalobkyně jednala v době tzv. světlého mezidobí, a proto je třeba na Kupní smlouvu hledět jako na stále platnou. Žalovaná jednala při uzavírání Kupní smlouvy v dobré víře, neměla jakoukoliv možnost případné jednání žalobkyně ovlivněné duševní poruchou rozeznat. Uzavření Kupní smlouvy předcházelo jednání mezi žalobkyní a žalovanou a místní šetření stavu Nemovitosti. Na základě místního šetření provedeného , adresa, a na základě stavu závazků žalobkyně, které měla žalovaná od společnosti , právnická osoba, , byla Nemovitost oceněna a žalobkyni učiněna cenová nabídka. Kupní smlouva určená k podpisu byla předána s žalovanou spolupracující společností , právnická osoba, ., konkrétně jednateli , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, , který byl přítomen podpisu Kupní smlouvy ze strany žalobkyně. Žalovaná potvrdila uzavření nájemní smlouvy, na základě níž Nemovitost pronajímala žalobkyni. Žalovaná dále uvedla, že pokud by soud žalobě vyhověl, vznikne žalobkyni povinnost vydat žalované bezdůvodné obohacení ve výši kupní ceny Nemovitosti.

3. Z Kupní smlouvy č. , Anonymizováno, soud zjistil, že tato byla uzavřena dne , datum, mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující. Žalobkyně smlouvu podepsala dne , datum, . Bod 1. 2 této smlouvy obsahuje závazek žalobkyně prodat Nemovitost se všemi součástmi a příslušenstvím žalované, a to za kupní cenu 1 000 000 Kč. Bod 2. 1 smlouvy upřesňuje splatnost kupní ceny, kdy částka 710 436 Kč (bod 2. 1. 1) bude k výslovnému pokynu žalobkyně uhrazena na účet č. , č. účtu, , a to za účelem úhrady závazku plynoucího ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, u společnosti , právnická osoba, , a to do 31. 10. 2020. Zbývající část kupní ceny ve výši 289 564 Kč (bod 2. 1. 2) bude uhrazen k výslovnému pokynu žalobkyně na její účet č. , č. účtu, , a to do pěti pracovních dnů ode dne, kdy žalobkyně předloží žalované list vlastnictví, na němž bude zapsáno vlastnické právo žalované k Nemovitosti. Za žalovanou smlouvu podepsal , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, na základě pověření, které bylo připojeno.

4. Ze seznamu nemovitostí na LV č. , hodnota, soud zjistil, že ke dni 23. 11. 2021 je na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, zapsáno vlastnické právo žalované k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba.

5. Z informací o řízení bylo zjištěno, že u , právnická osoba, pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, bylo 23. 10. 2020 zahájeno vkladové řízení pod číslem , Anonymizováno, , téhož dne došlo k vyznačení plomby. Dne 18. 11. 2020 bylo rozhodnuto o povolení vkladu a tento byl proveden.

6. Z dodatku č. , hodnota, ke Kupní smlouvě č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že tento byl uzavřen mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující. Dodatek byl podepsán oběma stranami dne 9. 11. 2020, za žalovanou opět v zastoupení , tituly před jménem, , jméno FO, . Tímto dodatkem došlo ke změně bodu 2. 1. 2 Kupní smlouvy tak, že nově obsahoval bod 2. 1. 2 závazek žalované uhradit část kupní ceny ve výši 70 000 Kč na účet č. , č. účtu, , a to nejpozději do pěti dnů od podpisu dodatku, dále pak závazek žalované uhradit zbývající část kupní ceny ve výši 219 564 Kč k výslovnému pokynu žalobkyně na její účet č. , č. účtu, , a to do pěti pracovních dnů ode dne, kdy žalobkyně předloží žalované list vlastnictví, na němž bude zapsáno vlastnické právo žalované k Nemovitosti. Údaje o žalované soud zjistil z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované.

7. Z elektronické komunikace soud zjistil, že emailovou zprávou z 9. 11. 2020 , tituly před jménem, , jméno FO, informoval žalobkyni na emailové adrese , e-mail, o tom, že obdrželi dodatek ke kupní smlouvě a žalobkyni bude na její účet zaslána částka 70 000 Kč. Současně žalobkyni upozornil na splatnost nájemného ve výši 9 000 Kč, a to dne 10. 11. 2020 za listopad a dne 20. 11. 2020 za prosinec. Na tuto zprávu žalobkyně reagovala tím, že uvedla, že nájemné zaplatí, ale nemá ještě nájemní smlouvu. , tituly před jménem, , jméno FO, na to uvedl, že smlouvy budou žalobkyni zaslány v co nejkratší době.

8. Z detailu insolvenčního řízení soud zjistil, že dne , datum, bylo v řízení vedeném Krajským soudem v , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, rozhodnuto o úpadku žalobkyně spojeného s povolením oddlužení. Insolvenční správkyní byla ustanovena , tituly před jménem, , jméno FO, . Ze stanoviska insolvenční správkyně z 1. 11. 2022 bylo zjištěno, že insolvenční správkyně k dotazu soudu uvedla, že Nemovitost nebyla zahrnuta do soupisu majetkové podstaty dlužníka, tj. žalobkyně.

9. Z emailové zprávy ze dne 14. 10. 2022 soud zjistil, že touto byla opatrovníkem zástupci žalobkyně přeposlána emailová zpráva od žalobkyně. Jedná se o emailovou zprávu z 1. 10. 2020 od , tituly před jménem, , jméno FO, zaslanou žalobkyni na emailovou adresu , e-mail, . Jejím obsahem je nabídka financování Nemovitosti. Žalobkyně je žádána o vyčíslení svých dluhů u , Anonymizováno, a , Anonymizováno, s tím, že by se mělo jednat zhruba o částku 650 000 Kč, zbytek peněz by byl žalobkyni zaslán na účet. Ve zprávě je žalobkyně informována o tom, že bude mít předkupní právo na tři roky. Dále jsou zobrazeny tři tabulky představující vyčíslení ceny zpětného prodeje v případě kupní ceny 1 000 000 Kč a nájmu Nemovitosti za 9 000 Kč měsíčně, kdy pro případ doby nájmu 12 měsíců je cena zpětného prodeje 1 145 000 Kč, pro případ nájmu na 24 měsíců je cena zpětného prodeje stanovena na 1 225 000 Kč a pro případ nájmu na 36 měsíců je cena zpětného prodeje vyčíslena na 1 305 000 Kč.

10. Z facebookové stránky žalované soud zjistil, že žalovaná zde 13. 10. 2020 nabízela výhodný odkup nemovitosti s tím, že v nemovitosti může prodávající zůstat bydlet jako nájemník a po oddlužení ji odkoupit zpět do svého vlastnictví. Tuto nabídku uváděla slovy, že se každý může dostat do tíživé životní situace, je proto třeba jednat a nečekat na exekutory, až zabaví nemovitost. V příspěvku ze 7. 10. 2020 uvádí, že odkoupí nemovitost, ve které může prodávající dál bydlet. Tuto nabídku uvádí slovy: „Ocitli jste se v dluhové pasti? Máte strach, že přijdete o nemovitost? , Anonymizováno, vám pomůže.“11. Z internetové stránky www., Anonymizováno, .cz/, Anonymizováno, z 8. 11. 2022 soud zjistil, že se jedná o nabídku zpětného leasingu, který je poskytován žalovanou ve spolupráci se společností , právnická osoba, . Jedná se o nabídku pro případ finančních problémů a potřeby rychlého vyplacení dluhů či ochrany nemovitosti před věřiteli.

12. Z výpisu z účtu žalobkyně č. , č. účtu, vedeném u , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 9. 11. 2020 byla na účet připsána platba od žalované ve výši 70 000 Kč a dne 26. 11. 2020 byla připsána platba od žalované ve výši 219 564 Kč. Dne 1. 12. 2020 byla z účtu žalobkyně odeslána částka 207 099,20 Kč na zahraniční účet s názvem , Anonymizováno, .

13. Z připojeného spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil následující. Řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně bylo zahájeno usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , na základě podnětu , tituly před jménem, , jméno FO, , dcery žalobkyně. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , Anonymizováno, – pobočka v , adresa, ze dne 18. 5. 2021, č. j. , spisová značka, , byla žalovaná omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá k právním jednáním ohledně jmění nad 500 Kč pro jednotlivé právní jednání a současně nad 4 000 Kč měsíčně a dále že není způsobilá k právním jednáním ve věcech smluv o finančních produktech a smluv na opakující se finanční plnění. Opatrovníkem jí bylo jmenováno město , adresa, . Pod bodem 14. rozsudku odvolací soud uvádí, že je mimo jakoukoli pochybnost zřejmé, že posuzovaná (pozn. v tomto řízení žalobkyně) se již dlouhodobě prakticky nekontrolovaně a nepřehledně zadlužuje a ve snaze dostat se z dluhové pasti řeší své finanční potíže zcela neadekvátně se zjevně pochybnými společnostmi, o nichž je nepodloženě a naivně přesvědčena, že jí v její situaci pomohou. V bodě 15. potom odvolací soud podává, že chování posuzované nelze hodnotit pouze jako projev finanční negramotnosti, ale je na něj nutno nahlížet v kontextu její diagnózy, jež je mimo jiné spojena s neschopností adekvátně nakládat s finančními prostředky, kdy je (podle znalce) i jinými osobami zneužitelnou. Právní moci nabyly oba rozsudky dne 28. 6. 2021 (co do rozhodnutí o omezení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka). V řízení o omezení svéprávnosti byl znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, vypracován dne 24. 2. 2020 znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, dle kterého žalobkyně trpí , podezřelý výraz, , v případě nespolupráce žalobkyně s ambulancí by mohlo dojít ke zhoršování. Onemocnění bylo sice u žalobkyně v době vypracování posudku v remisi , Anonymizováno, ), ale pro posouzení stavu žalobkyně je dominující defekt osobnosti. Uvedl, že žalobkyně sice zná hodnotu peněz, ale s ohledem na kombinaci diagnóz není schopna s nimi adekvátně manipulovat, když by mohlo dojít ke zneužití jejích finančních prostředků jinými osobami. Žalobkyně je od roku , Anonymizováno, léčena v psychiatrické ambulanci , tituly před jménem, , jméno FO, . Vyšetření žalobkyně znalcem se uskutečnilo dne 24. 2. 2020. Tento znalecký posudek znalec potvrdil i v rámci svého výslechu u jednání dne , datum, . Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud schválil právní jednání – podání žaloby na určení vlastnického práva k Nemovitosti učiněné za žalobkyni jejím opatrovníkem městem , adresa, .

14. Z připojeného spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp. zn. , spisová značka, zjistil soud následující. Okresní soud v , adresa, jako soud dožádaný provedl dne 24. 4. 2023 výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, . Ten uvedl, že s žalovanou externě spolupracoval, zajišťoval pro ni kupní smlouvy, když se u klienta řešil prodej nemovitostí v rámci zpětného leasingu. Ohledně uzavření Kupní smlouvy dne , datum, uvedl, že navštívil žalobkyni, řešil podpis smlouvy, ověření podpisů. Uvedl, že na první pohled nebylo vidět, že by žalobkyně byla duševně postižená, doklady měla v pořádku. Schůzka proběhla u žalobkyně doma, potom spolu šli ověřit podpisy. Žalobkyni viděl celkem dvakrát nebo třikrát, v místě zastihl i zřejmě bývalého manžela a jeho družku, nikým nebyl upozorněn na duševní nemoc žalobkyně. Při druhé návštěvě mu říkala o svých finančních problémech a žádala o čas, že chce dále splácet. Žalobkyně se chovala jako jiní klienti, odpovídala jasně, rychle a srozumitelně. Dle jeho názoru vše probíhalo standardním způsobem.

15. Z vyčíslení a prokázání průměrné výše měsíčních výdajů bylo zjištěno, že opatrovník žalobkyně předkládal insolvenčnímu soudu tabulku příjmů a výdajů žalobkyně. Měsíční příjmy žalobkyně dosahují částky okolo 22 000 Kč a výdaje částky okolo 18 000 Kč.

16. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, soud zjistil, že tato byla dne , datum, uzavřena mezi společností , právnická osoba, . a žalobkyní. Na základě této smlouvy byl žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč, přičemž se jednalo o podnikatelský hypoteční úvěr, zajištěný zástavním právem k Nemovitosti. Žalobkyně se zavázala poskytnutou částku s úrokem a poplatky uhradit 216 měsíčními splátkami po 4 950 Kč. Ze splátkového kalendáře k této smlouvě byl zjištěn rozpis jednotlivých splátek a způsob umořování dluhu. Stejná společnost s žalobkyní dne 10. 9. 2019 uzavřela dohodu o oprávnění a způsobu vyplnění blankosměnky, dle které je k zajištění hodnoty poskytnutých finančních prostředků dle smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, vystavena blanko směnka vlastní. Dne 10. 9. 2021 uzavřela stejná společnost se žalobkyní zástavní smlouvu, která měla sloužit k zajištění jistiny úvěru a příslušenství ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, a k zajištění budoucích pohledávek z ní vzniklých. K zajištění pohledávek bylo zřízeno zástavní právo k Nemovitosti. Z žádosti o vinkulaci pojistného plnění z 4. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně požádala o vinkulaci pojistného plnění ve prospěch třetí osoby – společnosti , právnická osoba, .

17. Ze smlouvy o nájmu z 16. 7. 2020 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi , Anonymizováno, jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem. V čl. I smluvní strany učinily prohlášení, že pronajímatel nabývá do svého vlastnictví Nemovitost. Dle čl. II Smlouva nabývá účinnosti dnem podání návrhu na vklad vlastnického práva pronajímatele k Nemovitosti do katastru nemovitostí. Pronajímatel se zavázal přenechat žalobkyni Nemovitost k dočasnému užívání. Dle čl. III se žalobkyně zavázala hradit měsíčně nájemné a zálohy na služby v celkové výši 9 377 Kč, z toho 8 860 Kč činí nájemné. Veškerá plnění spojená s užíváním Nemovitosti a s ním související služby měla žalobkyně zabezpečovat svým jménem a na svůj náklad.

18. Z kupní smlouvy ze dne 16. 7. 2020 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako prodávající a , Anonymizováno, jako kupujícím. Předmětem kupní smlouvy byla Nemovitost, a to za kupní cenu 1 027 200 Kč. Z prohlášení k výši kupní ceny ze dne 16. 7. 2020 soud zjistil, že toto prohlášení učinila žalobkyně jako prodávající a , právnická osoba, jako kupující. Žalobkyně zde souhlasí s tím, že Nemovitost prodává levněji, než je obvyklá cena. Současně se zde žalobkyně vzdává svého práva dle § 1793 občanského zákoníku, tedy požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu.

19. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 7. 2020 bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, . jako zapůjčitelem a žalobkyní jako vydlužitelem. Zapůjčitel se zavázal poskytnout žalobkyni peněžitou zápůjčku ve výši 177 200 Kč na účet č. , č. účtu, a žalobkyně se tuto částku zavázala vrátit do jednoho měsíce od jejího poskytnutí.

20. Z dohody o úhradě kupní ceny uzavřené dne 16. 7. 2020 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako prodávající a , Anonymizováno, jako kupujícím. V této dohodě si smluvní strany ujednaly způsob úhrady kupní ceny. Částka v celkové výši 25 000 Kč se měla vypořádat započtením, a to vůči pohledávkám kupujícího za žalobkyní z titulu úhrady základního členského vkladu a poplatku za vstup žalobkyně do družstva. Částka 177 200 Kč měla být poukázána společnosti , právnická osoba, . k úhradě dluhu žalobkyně. Částky 93 500 Kč a 49 000 Kč měly být uhrazeny ve prospěch účtu společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako odměna zprostředkovatele a částka 12 100 Kč měla být poukázána jako odměna advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, . Další část kupní ceny měla sloužit k úhradě dluhu žalobkyně zajištěného zástavním právem, tj. dluhu u společnosti , právnická osoba, . (dle výpisu z katastru nemovitostí, který je součástí dohody). Zbývající část kupní ceny měla být uhrazena na účet žalobkyně.

21. Ze závazné přihlášky do bytového družstva soud zjistil, že žalobkyně jako žadatel dne 16. 7. 2020 požádala o přijetí za člena , Anonymizováno, a to mimo jiných za těchto podmínek – úhrady základního členského vkladu ve výši 10 000 Kč, úhrady poplatku 15 000 Kč za vstup do družstva, úhrady členského vkladu ve výši 177 200 Kč s tím, že současně družstvu prodá Nemovitost za kupní cenu 1 027 000 Kč a bude souhlasit se zástavním právem na Nemovitost. Pod bodem 6) přihlášky jsou upraveny podmínky, za jakých by mohla být Nemovitost převedena zpět do vlastnictví žalobkyně.

22. Z odstoupení od smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že se jedná o dopis společnosti , právnická osoba, . adresovaný žalobkyni, v němž tato společnost žalobkyni oznamuje odstoupení od smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 6. 2020 pro podstatné porušení smlouvy, kterého se žalobkyně dopustila tím, že před uzavřením smlouvy uvedla nepravdivé a neúplné údaje o její způsobilosti k právnímu jednání.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec25. Ze sdělení Magistrátu města , adresa, , obecného živnostenského úřadu ze dne 12. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyni bylo ke dni 22. 9. 2021 zrušeno živnostenské oprávnění pro ztrátu plné svéprávnosti. V přiloženém výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalobkyně měla dvě živnostenská oprávnění z roku 1992, jedno zaniklo v roce 2000 a druhé v roce 2004. Třetí živnostenské oprávnění jí vzniklo 6. 9. 2019, předmět podnikání je uveden jako výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, jednalo se o ohlašovací volnou živnost. Provozování živnosti bylo přerušeno oznámením žalobkyně na dobu od 4. 3. 2020 do 25. 8. 2020 a od 16. 6. 2021 do 22. 9. 2021. K zániku živnostenského oprávnění došlo 22. 9. 2021.

26. Z přihlášky pohledávky soud zjistil, že žalovaná přihlásila svou pohledávku vůči žalobkyni do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v , Anonymizováno, pod sp. zn. KSBR , spisová značka, . Jedná se o pohledávku žalované vůči žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení představovaného žalovanou uhrazenou kupní cenu za Nemovitost, přičemž jde o podmíněnou pohledávku, odkládací podmínkou je úspěch žalobkyně v tomto řízení.

27. Z usnesení Krajského soudu v , Anonymizováno, ze dne 1. 3. 2024, č.j. , spisová značka, , soud zjistil, že řízení o žalobě žalobkyně , Jméno žalované, (v tomto řízení žalovaná) na určení nevykonatelných dílčích pohledávek č. , hodnota, až 4 z přihlášky č. P 8, vedeno jako incidenční spor ve věci v insolvenční věci dlužnice , Jméno žalobkyně, , se přerušuje do pravomocného skončení řízení zdejšího soudu v této věci.

28. Svědek , adresa, vypověděl, že pro žalovanou prováděl odhady cen nemovitostí, ukončení této činnosti pro žalobkyni odhadl na konec roku 2020. Dříve tyto odhady dělal pro společnost , Anonymizováno, . Odhady prováděl dle interní metodiky žalované. U společnosti , Anonymizováno, šlo o půjčky, u žalované o posouzení, jestli zástava nemovitosti odpovídá tomu, co si lidé chtějí půjčit. Potvrdil, že před třemi až čtyřmi lety oceňoval nemovitost žalobkyně v , adresa, . Postupoval jako obvykle, žalobkyně mu předložila doklad totožnosti, prošel si nemovitost a získal základní technické informace jako napojení sítí apod. Žalobkyni si vybavoval dle jeho slov „strašně málo.“ Chování žalobkyně označil v porovnání s ostatními klienty za standardní, nebylo na něm nic, co by jej zarazilo.

29. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že je zaměstnankyní města , adresa, , které je opatrovníkem žalobkyně, přičemž svědkyně je pověřena výkonem této funkce pro žalobkyni. Do kontaktu s žalobkyní se dostala v roce 2020, kdy bylo město , adresa, navrženo jako opatrovník žalobkyně. S žalobkyní se setkala ještě před jednáním v řízení o omezení svéprávnosti, neboť se žalobkyně dostavila se svou matkou a dcerou na úřad a řešila důvod podání návrhu na omezení svéprávnosti. Návrh podala její dcera, žalobkyně se na rodinu zlobila, nechápala důvod podání návrhu, když žádný problém nemá. Z pohledu svědkyně si žalobkyně nepřipouštěla a dosud nepřipouští žádný problém, na své finanční problémy nemá kritický náhled. Dále uvedla, že o svých dluzích žalobkyně ani neví, nevěřila, že něco podepisovala, dokumenty k půjčkám není schopna předložit. Žalobkyni po prvním jednáním v řízení o omezení svéprávnosti řekli, aby sama nic nepodepisovala, ať všechny odkáže na opatrovníka. Takto jim potom několikrát volala jedna společnost, která od žalobkyně chtěla odkoupit byt, k čemuž v případě této společnosti nedošlo, nicméně v mezidobí žalobkyně stihla uzavřít obdobnou smlouvu s jinou společností, což se v té době ani nedozvěděli. Žalobkyně jí někdy tvrdí, že léky bere a někdy nebere. Dále uvedla, že žalobkyně na ni zmateně působí vždy, není schopna vysvětlit důvod půjčování peněz, případně mluvit přestane a řekne, že to má pod kontrolou, že se o to postarají její kamarádi právníci. Svědkyně nevěděla, na co si peníze půjčuje, vybavila si vyšetřování policie, když žalobkyně jako poškozená někomu poslala peníze. Co se chování žalobkyně týče, je na ní patrné, kdy léky užívá a kdy ne, protože v takovém případě vůbec neví, o čem mluví a je zmatená. Dle svědkyně žalobkyně dodnes nechápe, proč je omezena ve svéprávnostiAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec32. Soud neprovedl žalobkyní navržený důkaz výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , když ostatně žalobkyně sama uvedla, že na jeho výslechu netrvá, neboť ten se pro dlouhodobou zdravotní indispozici z jednání omluvil, soud tak přistoupil k provedení důkazu zdravotnickou dokumentací tohoto lékaře. Dále nebyl proveden důkaz diplomovou prací , jméno FO, , soud považoval provedení tohoto důkazu za nadbytečné pro rozhodnutí ve věci samé, neboť jeho provedení by nijak nepřispělo ke zjištění skutkového stavu věci.

33. Po zhodnocení provedených důkazů soud učinil závěr, že z dokazování učiněná podstatná skutková zjištění lze mít za prokázaná. O důvěryhodnosti svědeckých výpovědí neměl soud důvod pochybovat. Přestože jsou svědkyně , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, příbuzní žalobkyně (její matka a dcera), svědek , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, dříve spolupracovali s žalovanou, považoval soud jejich výpovědi za věrohodné. Co se týče znaleckého posudku, ten vypracoval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, s náležitou péčí na základě studia spisu, zdravotnické dokumentace, předchozího znaleckého posudku a vlastního znaleckého vyšetření žalobkyně. Je tedy zřejmé, jakými podklady znalec disponoval, jak s nimi pracoval, hodnotil je a jaké závěry z nich učinil. Znalec učinil zcela jednoznačný závěr o to, že žalobkyně jednala při uzavření Kupní smlouvy v duševní poruše s nemožností vymezení světlých okamžiků. Věcnou správnost znaleckého posudku není soud oprávněn přezkoumávat (srov. usnesení pléna Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 12. 1980, sp. zn. Pls 3/80, uveřejněné pod číslem 1/1981 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Žalovaná znaleckému posudku vytýká, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl přítomen u žalobkyně, narozdíl od , tituly před jménem, , jméno FO, , v době uzavření Kupní smlouvy, nemůže proto vyloučit, že žalobkyně jednala v rámci světlého okamžiku. K tomu soud opětovně uvádí, že znalec měl k dispozici celý spisový materiál včetně dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, . Ke stejnému závěru jako , tituly před jménem, , jméno FO, dospěl i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v řízení o omezení svéprávnosti, který žalobkyni vyšetřoval také v době blízké uzavření Kupní smlouvy (vyšetření žalobkyně proběhlo , datum, ). I z dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že již v červenci roku 2019 dochází k dekompenzaci psychického stavu žalobkyně v rámci dlouhodobé duševní poruchy, opakovaně je v záznamech z roku 2019 a 2020 uvedeno, že žalobkyně je bez náhledu na svou nemoc. Závěry , tituly před jménem, , jméno FO, tedy nijak nevybočují ze závěru jiných lékařů – psychiatrů, kteří žalobkyni viděli v době blízké uzavření Kupní smlouvy. Nadto soud podotýká, že žalovaná nesouhlasila s ustanovením , tituly před jménem, , jméno FO, znalcem v tomto řízení, byť ten byl s žalobkyní v kontaktu v rozhodné době. Výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud neprováděl, když ani jedna ze stran sporu toto nepožadovala a vzhledem k jednoznačným závěrům znaleckého posudku v písemné formě to i soud považoval za nadbytečné. Soud je proto toho názoru, že s ohledem na to, že znalecký posudek spolu s dalšími provedenými důkazy vytváří ucelený, logicky propojený řetězec, který jiné závěry (než uvedené níže) vylučuje, námitka žalované vůči znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, nemůže obstát.

34. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je osobou, u které byla v roce , Anonymizováno, diagnostikována , podezřelý výraz, . V srpnu roku 2019 bylo z podnětu dcery žalobkyně zahájeno řízení o omezení svéprávností žalobkyně. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , Anonymizováno, – pobočka v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žalovaná omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá k právním jednáním ohledně jmění nad 500 Kč pro jednotlivé právní jednání a současně nad 4 000 Kč měsíčně a dále že není způsobilá k právním jednáním ve věcech smluv o finančních produktech a smluv na opakující se finanční plnění. Opatrovníkem jí bylo jmenováno město , adresa, . Právní moci nabyly oba rozsudky dne 28. 6. 2021 (co do rozhodnutí o omezení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka). V řízení o omezení svéprávnosti byl podán znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který dospěl k závěru, že žalobkyně trpí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, . Uvedl, že sice zná hodnotu peněz, ale s ohledem na kombinaci diagnóz není schopna s nimi adekvátně manipulovat, když by mohlo dojít ke zneužití jejích finančních prostředků jinými osobami. Podání žaloby opatrovníkem jménem žalobkyně v této věci bylo schváleno soudem. V řízení bylo prokázáno, že dne 20. 10. 2020 žalobkyně uzavřela s žalovanou Kupní smlouvu ve znění Dodatku č. , hodnota, z 9. 11. 2020, na základě této smlouvy žalobkyně prodala žalované Nemovitost za 1 000 000 Kč, z toho částka 710 435 Kč měla být využita na vyplacení předchozího závazku u poskytovatele úvěru – , právnická osoba, . Další část kupní ceny ve výši 70 000 Kč měla být vyplacena na účet žalobkyně nejpozději do pěti dnů od podpisu dodatku, zbývající část kupní ceny ve výši 219 564 Kč měla být vyplacena na účet žalobkyně do pěti pracovních dnů ode dne, kdy žalobkyně předloží žalované list vlastnictví, na němž bude zapsáno vlastnické právo žalované k Nemovitosti. V řízení bylo prokázáno, že tyto částky byly připsány na účet žalobkyně. Vklad do katastru nemovitostí byl proveden , datum, , právní účinky vkladu nastaly k , datum, . Dle shodných skutkových tvrzení účastníků uzavřela žalobkyně s žalovanou nájemní smlouvu, v níž žalovaná umožnila žalobkyni Nemovitost za stanovené nájemné užívat i po prodeji Nemovitosti žalované. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně se obdobným způsobem snažila prodat Nemovitost jiné společnosti, čemuž však bylo zabráněno budoucím opatrovníkem žalobkyně, který se o zamýšleném prodeji dozvěděl. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ustanovený v tomto řízení dospěl ke zcela jednoznačnému závěru, že žalobkyně v době uzavření Kupní smlouvy trpěla duševní poruchou, která jí znemožňovala posoudit následky svého jednání, vážně a určitě jednat s úmyslem rozhodnout o svém majetku či své jednání ovládnout. Její schopnost rozpoznat poruchu a následky svého jednání v podobě podpisu Kupní smlouvy nebyla ani částečně zachována, byla plně pod vlivem svých chorobných myšlenek. Dle znalce v případě žalobkyně není možné vymezit světlé okamžiky přechodného zlepšení. Tento stav žalobkyně byl potvrzen také zdravotnickou dokumentací , tituly před jménem, , jméno FO, , kde se opakovaně hovoří o tom, že žalobkyně nemá náhled své nemoci, stejně jako to, že v červenci 2019 dochází k dekompenzaci psychického stavu žalobkyně, opakovaně je žalobkyní zmiňován , Anonymizováno, . Tomu korespondují i výpovědi svědkyň , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , které uváděly, že žalobkyně je bez náhledu na svůj stav a na finanční problémy, svědkyně , jméno FO, uvedla, že ke zhoršení stavu žalobkyně došlo po navázání kontaktu s neznámým mužem, kterému posílala peníze. Všechny svědkyně popisují opakované půjčování peněz, posílání peněz neznámé osobě a uzavírání nevýhodných smluv. Svědek , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, mluvili o standardním chování žalobkyně, nicméně jejich kontakt s žalobkyní byl pouze krátký a povaha jejich kontaktu byla spíše technická, v rámci odhadu ceny nemovitosti a zajištění podpisu kupní smlouvy. To, že se jim chování žalobkyně v dané chvíli jevilo jako standardní, nijak nevylučuje její duševní chorobu a závěry znaleckého posudku. S ohledem na vše shora uvedené tak má soud za prokázané, že žalobkyně v době uzavření Kupní smlouvy trpěla duševní poruchou a pod jejím vlivem také jednala.

35. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako o. s. ř.), se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

36. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“), není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

37. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

38. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu39. Primárním předpokladem pro úspěch určovací žaloby je skutečnost, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Soud proto nejdříve přistoupil k posouzení, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k Nemovitosti a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je v předmětné věci dán. Soud přitom vycházel ze závěrů Nejvyššího soudu uvedených v rozsudku ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. , spisová značka, (dostupný na www.nsoud.cz), dle nichž, domáhá-li se žalobce „určení, že je vlastníkem nemovitosti, u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má ve vztahu k této osobě nepochybně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť s přihlédnutím k významu vlastnického práva v katastru nemovitostí je odůvodněn závěr, že právní postavení žalobce je za této situace nejisté a že bez uvažovaného určení by jeho právo mohlo být i ohroženo. Protože soudní rozhodnutí o určení vlastnického práva k nemovitostem je podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí, je žaloba na určení vlastnického práva způsobilým právním prostředkem k odstranění nejistoty o skutečných právních vztazích mezi účastníky.“ Tyto závěry přijaté za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění účinném do 31. 12. 2013, se plně uplatní rovněž za účinnosti o. z. a zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, ve znění účinném od 1. 1. 2014, a to i s ohledem na princip materiální publicity a právní úpravu s tím spojenou v ustanovení § 980 – 986 o. z. (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1158/2019, dostupný na www.nsoud.cz). Pokud tedy žalobkyně v projednávané věci tvrdí, že je z důvodu neplatnosti Kupní smlouvy na Nemovitost stále jejím vlastníkem, přestože je jako vlastník v katastru nemovitostí uvedena žalovaná, má s ohledem na shora uvedené závěry ustálené judikatury Nejvyššího soudu naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva ve smyslu § 80 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že již došlo k vkladu vlastnického práva žalované k Nemovitosti do katastru nemovitostí, správně také žalovala na určení vlastnického práva k Nemovitosti, nikoli na určení neplatnosti Kupní smlouvy (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2027/2008).

40. Určení, že skutečným vlastníkem Nemovitosti je žalobkyně, se žalobkyně domáhala na základě tvrzení o duševní poruše, v níž Kupní smlouvu s žalovanou dne 20. 10. 2020 uzavřela. Soud v dané věci v souladu s ustálenou judikaturou (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. května 2011, sp. zn. 30 Cdo 5226/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 24 Cdo 3404/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 30 Cdo 821/2015, jejichž závěry stran znaleckého zkoumání jsou nadále aplikovatelné i po účinnosti o. z.) nejprve zjistil skutkový stav (včetně vyžádání zdravotnické dokumentace ošetřujícího psychiatra a výslechu svědků, kteří s žalobkyní byli v dané době v kontaktu) a teprve poté přistoupil k zadání znaleckého posudku, aby mohl znalec přihlédnout ke všem skutečnostem, které vyšly v řízení najevo, a mohl tak výsledky svého odborného vyšetření konfrontovat s ostatními výsledky dokazování a aby na základě této konfrontace bezpečně usoudil, zda žalobkyně v době právního jednala v duševní poruše, zda tato porucha měla vliv na její rozpoznávací a ovládací schopnosti při tomto jednání, případně zda nemohlo jít o jednání v tzv. světlém okamžiku. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém posudku bezpečně zjistil, že žalobkyně v době uzavření Kupní smlouvy jednala v duševní poruše, stejně jako skutečnost, že tato porucha ji činila neschopnou právně jednat. Tato porucha měla za následek vymizení jejích rozpoznávacích a ovládacích schopností, když její schopnost rozpoznat poruchu a následky svého jednání, tj. podpisu Kupní smlouvy, nebyla zachována ani částečně. Stejně tak znalec vyloučil, že by v případě žalobkyně bylo možné vymezit světlé okamžiky, tedy okamžiky přechodného zlepšení této poruchy. Z judikatury také vyplývá, že k posouzení neplatnosti právního jednání postačuje i podstatné snížení ovládacích a rozpoznávacích schopností, nemusí být zcela vymizelé (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5196/2016). Ústavní soud ve svém nálezu z 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13 uvedl, že „důkazní standard „zcela jednoznačného skutkového závěru“ a „bez jakéhokoliv náznaku pravděpodobnosti“ používaný v ustálené judikatuře Nejvyššího soudu pro prokázání jednání v duševní poruše za účelem zneplatnění takového jednání za nadměrně vysoký. Takový standard narušuje spravedlivou rovnováhu mezi zmíněnými relevantními protichůdnými zájmy a v důsledku porušuje právo na ochranu majetku osob s duševním postižením, pokud daným jednáním byl negativně zasažen majetek těchto osob. Spravedlivá rovnováha mezi soupeřícími oprávněnými zájmy bude nejlépe dosažena stanovením vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v duševní poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat. Pro učinění závěru o dosažení této vysoké míry pravděpodobnosti soudy, rozhodující o aplikaci § 581 věty druhé nového občanského zákoníku (§ 38 odst. 2 původního občanského zákoníku), musí pečlivě posoudit všechny v tomto ohledu relevantní okolnosti a důkazy. Pokud je důkazní standard požadovaný pro prokázání určité skutečnosti tvrzené žalobcem jako jednou stranou řízení zcela nepřiměřeně vysoký, tak v důsledku je i důkazní břemeno kladené na tohoto účastníka řízení zjevně nepřiměřené a dochází k porušení jeho práva na rovnost v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.“ Požadavek, aby bylo jednání v duševní poruše prokázáno s vysokou mírou pravděpodobnosti, byl v tomto řízení naplněn.

41. Žalobkyně se tak úspěšně odvolala na právní následky obsažené v § 581 o. z., přičemž neplatnost právního jednání, tj. Kupní smlouvy, je absolutní ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s veřejným pořádkem. Není přitom rozhodné, zda osoba, vůči níž bylo právně jednáno, nezpůsobilost či neschopnost právně jednat u jednající osoby rozeznala či nikoliv (srov. BERAN, Vladimír. § 581 [Jednání ne plně svéprávné osoby]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

7. Dostupné na beck-online.cz.). Vzhledem k výše uvedenému tedy v dané věci nebylo rozhodné, že externí spolupracovníci žalované (svědek , jméno FO, a , jméno FO, ) tuto duševní poruchu nerozeznali. Nadto soud podotýká, že chvilkový kontakt těchto svědků s žalobkyní je stále pohledem subjektivním a laickým, narozdíl od objektivního a odborného pohledu znalce, jehož závěr byl zcela jednoznačný. Pokud žalovaná tvrdí, že pokud znalec uvedl, že světlé okamžiky nelze vymezit, znamená to, že je nelze ani vyloučit, soud tomuto nemůže přisvědčit, a to s ohledem na již shora uvedené. Stejně tak soud nemůže přisvědčit žalované v tom, že pokud žalobkyně byla schopná si vyřídit živnostenské oprávnění či chodit na částečný úvazek do práce či na brigádu, mělo by to znamenat, že je schopna právně jednat i v případě uzavření Kupní smlouvy. Jednalo by se tak spíše o finanční negramotnost než o jednání v duševní poruše. Soud v tomto považuje za nutné zdůraznit, že žalobkyně sice mohla vědět, že podepisuje Kupní smlouvu, mohla si vyřídit živnostenské oprávnění atd., ale podstatou duševní choroby v rozsahu uvedeném znaleckým posudkem je to, že není schopna dohlédnout následků svého jednání a tyto posoudit. Účelem a smyslem § 581 o. z. je tak chránit právě takové osoby.

42. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně při uzavření Kupní smlouvy jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat, stala se Kupní smlouva v důsledku této skutečnosti absolutně neplatnou a skutečným vlastníkem oproti stavu zapsanému v katastru nemovitostí je stále žalobkyně.

43. S ohledem na výše uvedené závěry, kdy soud seznal Kupní smlouvu za neplatnou z důvodu dle § 581 o. z., se již nezabýval argumentací žalobkyně ohledně jiných žalobkyní namítaných důvodů neplatnosti předmětné smlouvy, tedy zejména disimulovaného právního jednání, nesplnění podmínky posouzení úvěruschopnosti či neplatnost z důvodu ujednání o tzv. propadné zástavě.

44. Žalovaná namítala, že pokud soud žalobě vyhoví, je třeba současně rozhodnout o povinnosti žalobkyně vydat bezdůvodné obohacení představované kupní cenou Nemovitosti, kterou žalovaná uhradila žalobkyni. Žalovaná odkazovala i na judikaturu, dle které musí žalobkyně upravit žalobní návrh tak, aby odpovídal vzájemné povinnosti účastníků Kupní smlouvy vrátit si navzájem poskytnutá plnění. Žalovaná při jednání soudu uvedla, že se rozhodně nejedná o vzájemný návrh, jde pouze o argumentaci žalované, že je soud ze zákona povinen v případě vyhovění žalobě rozhodnout i o vydání bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že ze strany žalobkyně nedošlo ke změně žaloby, nemůže být dle žalované úspěšně projednatelnou. S tímto však soud nesouhlasí, neboť o. z. opustil koncepci tzv. synallagmatického vztahu založeného na vzájemné vázanosti plnění ve smyslu § 457 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013. Každá ze stran se tak může samostatně domáhat vrácení toho, co plnila, po druhé straně, aniž bude povinna ve svém žalobním návrhu vzájemnou vázanost plnění vyjádřit (k tomu viz SEDLÁČEK, Dušan. § 2993 [Vypořádání plnění z neplatného nebo zrušeného závazku]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

6. Dostupné na beck-online.cz.). Z žádného ustanovení tak nevyplývá povinnost soudu rozhodnout současně i o vydání bezdůvodného obohacení (když navíc řízení v této věci je o určení vlastnického práva, nikoli o určení neplatnosti smlouvy), a tedy ani to, že úprava žalobního petitu v tomto směru by měla být podmínkou úspěchu této žaloby. Dále soud uvádí, že s ohledem na stanovisko insolvenční správkyně, kdy Nemovitost nebyla zahrnuta do majetkové podstaty, a dále s ohledem na přerušení řízení o incidenčním sporu, jak bylo zjištěno shora, má soud za to, že ve věci mohl rozhodnout, i když bylo rozhodnuto o úpadku žalobkyně. K tvrzení žalované, že je otázkou, jak hodnotit platnost veškerých právních úkonů, resp. jednání učiněných žalobkyní po roce 2003, tedy i toho, zda vůbec někdy měla vlastnické právo k Nemovitosti, soud uvádí, že otázky platnosti nabytí vlastnického práva žalobkyně k Nemovitosti či jiných jejích právních úkonů, resp. jednání nebyly předmětem tohoto řízení. Tyto předestřené teoretické a hypotetické otázky soud shledal bez podstatného významu pro rozhodnutí ve věci. S ohledem na vše shora uvedené tak soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou představovány odměnou za zastupování a náhradou hotových výdajů žalobkyni ustanoveného zástupce , Jméno advokáta A, , advokáta. Žalovaná je tak povinna v rámci náhrady nákladů řízení příslušnou částku zaplatit státu (§ 149 odst. 2 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že soud o nárocích ustanoveného zástupce vůči státu zatím nerozhodl, což učiní samostatným usnesením (ve smyslu § 155 odst. 1 o. s. ř.), rozhodl o náhradě nákladů pouze co do základu. Žalovaná je povinna tuto náhradu zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě, a to do tří dnů od právní moci usnesení o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného zástupce žalobkyně, tedy ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod (výrok II. rozsudku).

46. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o nákladech řízení, které vynaložil stát (jedná se o svědečné a znalečné). Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, je žalovaná povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě náhradu nákladů státu v částce, jejíž výše a splatnost bude stanovena samostatným usnesením dle § 155 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. rozsudku).

47. Žalobkyně byla v tomto řízení rozhodnutím soudu osvobozena od soudního poplatku. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, je žalovaná povinna dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zaplatit soudní poplatek České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě, a to ve výši 5 000 Kč dle položky 4 bod 3 Sazebníku soudních poplatků (výrok IV. rozsudku).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.