21 C 4/2021
č. j. 21 C 4/2021-22
V PLATNOSTIOkresní soud v Jihlavě rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě nákladů na dopravu žalovaného do záchytné stanice za přítomnosti alkoholu. Soud uznal, že žalovaný je povinen uhradit částku 353 Kč za ujetých 61 km služebním vozidlem, což vyplývá z § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. Soud potvrdil povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od následujícího dne po splatnosti. Žalovanýmu byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč a soudní poplatek 1 000 Kč podle § 142 odst. 1 a § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích.
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 353 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 353 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 353 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit jí částku 353 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne datum provedla převoz žalovaného do anonymizováno záchytné stanice obec za asistence policistů, při níž bylo najeto služebním vozidlem 61 km. Žalobkyni v souvislosti s dopravou žalovaného služebním vozidlem vznikly náklady ve výši 353 Kč. V souladu se zákonem je tyto náklady povinen uhradit žalovaný. Ten však přes výzvu žalobkyně na dlužnou částku ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl za splnění zákonných podmínek bez nařízení jednání (§ 115a, 101 odst. 4 o.s.ř.).
3. Na základě obsahu spisu učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl za účasti dvou policistů převezen služebním vozidlem anonymizováno registrační značka dne datum do protialkoholní záchytné stanice z obec do obec, přičemž bylo služebním vozidlem najeto 61 km. V protialkoholní záchytné stanici bylo u žalovaného zjištěno 2,35 promile alkoholu. Za převoz ze dne datum byla vyčíslena a prokázána náhrada za použití služebního vozidla částkou 353 Kč, při ujetých 61 km, sazbě náhrady 4,10 Kč za 1 km jízdy, ceně za 1 litr pohonných hmot 33,10 Kč dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. K úhradě byl vyzván žalovaný dopisem ze dne 20. 2. 2020.
4. Podle § 17 odst. 4 věta první zákona č. 379/2005 Sb., dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Žalobkyně prokázala, že žalovaného dne datum dopravila do záchytné stanice a že u žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu. V takovém případě vznikla žalovanému povinnost uhradit náklady žalobkyně na provedenou dopravu. Vyúčtování nákladů na dopravu provedené žalobkyní je v souladu s předpisy o náhradách. Jelikož žalovaný neprokázal, že by svůj dluh uhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
5. Žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas neuhradil, vedle povinnosti zaplatit dlužnou částku mu tak vznikla rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení, a to v souladu s ust. § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. Soud proto vyhověl žalobě i ohledně příslušenství.
6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení, které jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř. tvořeny paušální náhradou hotových výdajů za dva úkony po 100 Kč (sepsání žaloby a sepsání předžalobní výzvy podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), tj. celkem 200 Kč.
7. O povinnosti zaplacení soudního poplatku rozhodl soud podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v účinném znění. Žalobkyně, která je osvobozena od placení soudního poplatku, byla ve věci plně úspěšná, žalovaný tak má povinnost uhradit soudní poplatek. Soudní poplatek byl stanoven podle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.