21 C 46/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 21 683 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11 650 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 10 033 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 874,05 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 572,33 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11 809,38 Kč od 23. 9. 2016 do 27. 10. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 159,38 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 11 809,38 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 21 683 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na částku 12 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Úvěr se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 033 Kč v 60 týdenních splátkách po 368 Kč do [datum]. Souhrnný poplatek byl tvořen součtem kapitalizovaných úroků (ve výši 19,98 % ročně) z poskytnuté částky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 280 Kč, odměnou za zpracování ve výši 2 280 Kč a odměnou za hotovostní splácení ve výši 6 220 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocením údajů sdělených žalovanou a jejich ověřením předloženými doklady, jakož i nahlédnutím do veřejně dostupných rejstříků. Žalovaná svou povinnost platit nesplnila a uhradila pouze částku 350 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou pod [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala žalované vrátit poskytnutou částku spolu s částkou 10 033 Kč, skládající se z úroku ve výši 1 533 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 280 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 220 Kč, a to 62 týdenními splátkami ve výši 368 Kč. Podpisem smlouvy stvrdila žalovaná, že došlo k převzetí částky 12 000 Kč Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 63,93 % ročně. Z přehledu ke smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila pouze částku ve výši 350 Kč.

4. Z listiny označené jako zákaznická karta soud zjistil, že žalovaná žádala o půjčku ve výši 20 000 Kč. V jednotlivých kolonkách formuláře je vyplněno, že žalovaná je nájemnicí, nemá žádnou vyživovací povinnosti, je zaměstnána jako [anonymizováno] s čistým měsíčním příjmem 20 500 Kč. Dále je vyplněno, že odhadované náklady domácnosti jsou 6 000 Kč na nájem a inkaso, 200 Kč na telefon a 5 000 Kč na domácnost a že žalovaná nemá zápůjčku u jiné společnosti. Dle dalších vyplněných kolonek nemá žalovaná bankovní účet vedený na své jméno, ani kreditní kartu. V části„ OVĚŘENÉ DOKUMENTY“ jsou zatrženy možnosti:„ Pracovní smlouva“„ Výplatní pásky“,„ Nájemní smlouva“,„ Jiné“ s doplněním údaje„ platba za nájem“.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum].

6. Předžalobní výzvou ze dne 12. 10. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 49 734,10 Kč ve lhůtě do 27. 10. 2022; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne 12. 10. 2022.

7. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s dalšími platbami ve výši 10 033 Kč v pravidelných splátkách do 14. 5. 2014. Žalovaná uhradila pouze částku 350 Kč. Žalovaná byla vyzývána, aby dlužnou částku vrátila. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni.

8. Dle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se jiné právní poměry (než týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do 31. 12. 2013), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy.

9. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

10. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2013.

11. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 22 odst. 5 téhož zákona není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

12. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 563 občanského zákoníku není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Podle § 517 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatelka (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). V projednávané věci si právní předchůdkyně žalobkyně pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr obstarala řadu informací přímo od žalované. Tyto informace však byly nedostatečné a současně nebylo prokázáno, že byly prověřené. Žalobkyně argumentovala tím způsobem, že přenesla povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu s odůvodněním, že tato podepsala příslušná prohlášení a případně porušila svou povinnost tvrdit další výdaje. Podle názoru soudu však právní předchůdkyně žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání jak příjmové, tak výdajové stránky hospodaření žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalované, přičemž soud je nucen konstatovat, že ze soudního rejstříku zjistil, že k datu uzavření smlouvy již žalovaná měla několik dlužných pohledávek a byla proti ní nařízena exekuce. Pokud žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně zkoumala bonitu žalované na základě žalovanou předložených listin, pak soud konstatuje, že samotné zatržení kolonek ve formuláři není důkazem o skutečném prověření pravdivost uváděných údajů a ověření schopnosti žalované splácet. Soud tedy uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr považuje za nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dostupný na www.nsoud.cz).

14. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a připravila se tak o poučení ze strany soudu podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., že dosud nenavrhla dostatečné důkazy ke svému tvrzení, že její právní předchůdkyně dostatečně zkoumala schopnost žalované splácet poskytovaný úvěr. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatnou (§ 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

15. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 12 000 Kč, z nichž žalovaná dosud vrátila 350 Kč. Žalovaná v řízení nijak netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by zbývající poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni nebo její právní předchůdkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila z neplatného právního úkonu. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, tj. částku 500 Kč.

16. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně nepochybně právo na úrok z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví lhůtu splatnosti bezdůvodného obohacení, je třeba v dané situaci aplikovat § 563 občanského zákoníku (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 485/2004). Žalovaná tak byla povinna závazek splnit poté, co byla žalobkyní nebo její právní předchůdkyní vyzvána k plnění. K předloženému oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k zaplacení nedoložila žalobkyně žádný důkaz o jeho odeslání. Soud tak má za prokázané, že k výzvě žalované došlo až dopisem ze dne 12. 10. 2022 (předžalobní upomínka), odeslané žalované téhož dne. V dopise byla současně stanovena lhůta k úhradě dlužné částky do 27. 10. 2022. Ode dne následujícího pak byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení z dlužné částky 11 650 Kč, a to ve výši požadované žalobkyní, jež je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

17. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 11 650 Kč, a to z titulu zbývající neuhrazené části poskytnutých finančních prostředků, spolu s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení z této částky od 28. 10. 2022 do zaplacení. Zbývající část žaloby soud s ohledem na výše uvedené zamítl.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, měla by tak vůči žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.