21 C 54/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 11. 5. 2014 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím jako dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum]. V důvodech svého návrhu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, zahraniční [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným výše uvedeného dne smlouvu o zápůjčce na částku ve výši 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatky splatit do 10. 5. 2014 Smlouva byla uzavřena registrací na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, následně vygenerováním speciálního kódu, kterým žalovaný akceptoval smlouvu o zápůjčce, včetně obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný zápůjčku nesplatil řádně a včas, když do dne 10. 5. 2014 zápůjčku ani částečně nesplatil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, o čemž byl žalovaný informován. Ke dni podání žaloby dluží žalovaný na jistině částku 3 000 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobkyně po žalovaném nepožaduje.

2. Soud ve věci nařídil jednání, z nějž se žalobkyně omluvila. Soud proto jednal v její nepřítomnosti.

3. Žalovaný při jednání uvedl, že si není vědom, že by si od právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky půjčoval. Dále uvedl, že od tvrzeného uzavření smlouvy uplynula řada let, není si tak schopen již věci vybavit a má za to, že je pohledávka promlčena.

4. Žalobkyně předložila k důkazu dokument označený jako„ Loan application info“ - žádost o půjčku, ve které jsou uvedeny údaje o žalovaném, jenž je identifikován jménem a příjmením, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu, e-mailovou adresou, bankovním účtem a telefonním číslem. Dále k důkazu předložila smlouvu o zápůjčce, v níž je jako zapůjčitel označena společnost [právnická osoba] a jako zákazník žalovaný. Výše půjčky dle smlouvy je 3 000 Kč, poplatek 720 Kč, splatnost 10. 4. 2014. Smlouva je datována dnem [datum], neobsahuje žádné podpisy. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného na částku 3 720 Kč se splatností 10. 4. 2014. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 20. 3. 2014 částku 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet], přičemž ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že se jednalo o účet žalovaného, na nějž byla částka 3 000 Kč připsána téhož dne. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovanému bylo oznámeno postoupení dopisem ze dne 18. 1. 2018. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 11. 3. 2020.

5. Soud k důkazu neprovedl rozhodčí smlouvu, neboť nebylo zřejmé, jaké skutečnosti mají být tímto důkazem prokázány a důkaz neměl pro rozhodnutí ve věci žádnou vypovídací hodnotu.

6. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků tak, jak tvrdí žalobkyně. Předložené dokumenty neobsahují podpis žalovaného, žalovaný uzavření smlouvy popírá, resp. tvrdí, že si nepamatuje, že by takovou smlouvu uzavřel, a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v tvrzených otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu byl podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů, ve znění platném a účinném do 19. 9. 2016, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno ohledně existence smlouvy o zápůjčce.

7. Žalobkyně nicméně soudu prokázala, že žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný vznesl námitku promlčení. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Dle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Dle § 638 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

8. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč dne 20. 3. 2014. Ode dne následujícího počala běžet objektivní desetiletá promlčecí doba. Subjektivní promlčecí doba počala běžet nejpozději dne 11. 4. 2014, kdy se žalovaný dle žalobkyně dostal do prodlení s vrácením částky 3 000 Kč. Nejpozději od tohoto data si musela být právní předchůdkyně žalobkyně vědoma, že žalovaný by jí měl vrátit prostředky ve výši 3 000 Kč (bez ohledu na to, zda z důvodu uzavřené smlouvy či z důvodu bezdůvodného obohacení). Tříletá subjektivní promlčecí doba tak uplynula dnem 11. 4. 2017. Žaloba byla k soudu podána až dne 22. 5. 2020, tedy po uplynutí promlčecí doby. Vzhledem k tomu, že žalovaný při jednání námitku promlčení vznesl, soud žalobu zamítl, neboť nárok žalobkyně je promlčený.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, žádné náklady v souvislosti s tímto řízením však neuplatnil, proto mu právo na jejich náhradu nebylo přiznáno.