21 C 91/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 24 279,25 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalovaná domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 24 279,25 Kč s kapitalizovaným úrokem s prodlení ve výši 1 686,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 049,37 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 158,14 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 9 158,14 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 632,42 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 872,24 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 535,23 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 27 % ročně z částky 3 535,23 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 862,29 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 215,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 341,73 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,50 % ročně z částky 4 341,73 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám zástupce žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 712 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. <i>Žaloba a vyjádření žalované</i> 1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 24 279,25 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na částku 12 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku spolu s částkou 10 469 Kč, představující kapitalizované úroky za půjčení peněz za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 069 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 1 400 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 28 % ročně, v 60 týdenních splátkách ve výši 375 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 8. 1. 2018. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, poslední splátka byla z její strany uhrazena dne 11. 1. 2017, do postoupení pohledávky zaplatila celkem částku 6 041,05 Kč, neuhrazena tak zůstala jistina zápůjčky ve výši 9 158,14 Kč, dlužné poplatky ve výši 3 187,06 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4 049,37 Kč, kapitalizované úroky z prodlení 1 686,52 Kč, úroky ve výši 28 % ročně z dlužné částky od 25. 6. 2019 do zaplacení a úroky z prodlení z dlužné částky od téhož data do zapalcení. Dne [datum] pak byla mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena další smlouva o zápůjčce [číslo] na částku 7 000 Kč. Tuto částku spolu s úrokem 27 % ročně ve výši 1 239 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 744 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 010 Kč, tj. celkem s částkou 5 993 Kč se žalovaná zavázala splatit v 60 týdenních splátkách po 217 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne 18. 8. 2017. Žalovaná i tuto svou povinnost splnila pouze zčásti, poslední splátka byla z její strany uhrazena dne 11. 1. 2017. Žalovaná ke dni 14. 5. 2017 dlužila na jistině 3 729,27 Kč a na poplatcích 2 563,73 Kč. Po postoupení pohledávky uhradila ještě celkem částku 925,96 Kč. Na jistině tak dluží částku 5 367,04 Kč, na poplatcích 1 831,81 Kč, na kapitalizovaných úrocích 1 872,24 Kč, na kapitalizovaných úrocích z prodlení částku 632,42 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 27 % ročně z částky 3 535,23 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení z téže částky od téhož data. Dne [datum] žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž převzala částku 12 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s částkou 10 033 Kč, představovanou úrokem ve výši 20,50 % ročně ve výši 1 580 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 466 Kč a částkou 5 987 Kč za hotovostní režim splátek, a to 60 týdenními splátkami ve výši 368 Kč Poslední splátka měla být zaplacena dne 16. 3. 2017. Své povinnosti neplnila řádně, poslední příslušná splátka byla uhrazena dne 11. 1. 2017. Do postoupení pohledávky uhradila celkem 15 465,99 Kč. Ke dni 16. 3. 2017 tak činila dlužná jistina částku 5 020,90 Kč a dlužný poplatek 2 679,10 Kč. Po postoupení pohledávky hradila žalovaná na dlužnou pohledávku celkem 1 132,99 Kč. Dluží tak na jistině částku 4 341,73 Kč, na poplatcích 2 225,28 Kč, na kapitalizovaných úrocích 2 215,91 Kč, na kapitalizovaných úrocích z prodlení částku 862,29 Kč a dále úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 4 341,73 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně všechny tři pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet půjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady. K námitce promlčení vznesené žalovanou žalobkyně uvedla, že žalovaná na dlužné pohledávky hradila po ukončení sjednaného splátkového kalendáře v období od 14. 1. 2019 do 9. 4. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuvedla, nač hradí, žalobkyně po právu rozpočetla jednotlivé úhrady na všechny tři závazky. Ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“) tak žalovaná uznala svůj dluh a desetiletá promlčecí lhůta se od každé provedené platby prodlužovala vždy o deset let. Od 9. 4. 2019, kdy hradila naposledy, běží nová 10 letá promlčecí doba u všech tří závazků. Dále žalobkyně při jednání doplnila, že si strany ve smluvních podmínkách sjednaly prodloužení promlčecí lhůty na 6 let.

2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, proti němuž podala žalovaná včas odpor. V odůvodnění namítla promlčení nároku. K dohodě o prodloužení promlčecí doby na 6 let uvedla, že se jedná o ujednání v neprospěch spotřebitele a tedy ujednání nepřípustné. Pokud učinila dne 14. 1. 2019 a dne 9. 4. 2019 jednorázovou platbu, pak tuto učinila pod variabilním symbolem, který se neshoduje ani s jedním z variabilních symbolů smluv o zápůjčce. Žalobkyně neoprávněně rozpočetla tyto dvě platby vždy na všechny tři závazky. Tímto plněním nemohlo dojít k uznání všech tří závazků. Platby měly být započteny na nejméně zajištěný závazek. Dále namítla, že žalovaná jistina činí více, než činila jistina, která byla reálně zapůjčena. <i>Provedené dokazování</i> <i>Zápůjčka 1</i> 3. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 10 033 Kč, skládající se z částky 1 580 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku za dobu řádného trvání smlouvy, dále z částky 2 466 Kč za administrativní činnost a částky 5 987 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Celková finanční částka ve výši 22 033 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 368 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Poslední splátka připadla na den 16. 3. 2017. Variabilní symbol pro platbu byl shodný jako číslo smlouvy, a to [číslo]. Ze smluvních podmínek bylo zjištěno, že sazba úroků byla sjednána ve výši 20,50 % ročně. Dle článku 11 smluvních podmínek se v souladu s ustanovením § 630 o. z. strany smlouvy dohodly, že se jejich práva vzniklá na základě této smlouvy, a to včetně práv z porušení této smlouvy, promlčují ve lhůtě 6 let, počítané ode den, kdy práva mohla být uplatněna poprvé.

4. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že dne 21. 1. 2016 žalovaná čerpala částku 12 000 Kč. V tabulce nejsou uvedeny jednotlivé týdenní splátky, ale celkové platby za období, které je zhruba měsíční. Žalovaná takto uhradila částku 800 Kč dne 28. 1. 2016, částku 1 500 Kč dne 13. 2. 2016, částku 1 333 Kč dne 10. 3. 2016, částku 1 500 Kč dne 8. 4. 2016, částku 1 000 Kč dne 8. 5. 2016, částku 1 200 Kč dne 10. 6. 2016, částku 1 000 Kč dne 9. 7. 2016, 8. 8. 2016, 11. 9. 2016, 8. 10. 2016, 14. 11. 2016, 10. 12. 2016 a 11. 1. 2017, částku 316,40 Kč 20. 6. 2017, částku 314,20 Kč 20. 7. 2017, částku 200,96 Kč 14. 1. 2019 a částku 301,43 Kč dne 9. 4. 2019 Celkem tak uhradila částku 15 465,99 Kč. Z tabulky rovněž vyplývá, jakým způsobem byly jednotlivé platby započteny na jistinu a na poplatky.

5. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žije sama na [anonymizováno], je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost. V kolonce„ údaje o zaměstnání“ je uvedeno, že je [anonymizováno], a v rubrice„ zaměstnání ověřeno“ je zatrženo„ telefonicky. Z rubriky finančí údaje pak bylo zjištěno, že čistá mzda byla uvedena ve výši 13 500 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalovaná hradí za nájem 3 000 Kč, 200 Kč za telefon, 7 000 Kč jsou její výdaje na domácnost a interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně činí 1 700 Kč. Dále je zatrženo, že žalovaná nemá kreditní karty, zápůjčky u jiné společnosti, má bankovní účet na své jméno. Jako použitelný příjem je uvedena částka 1 600 Kč. V kolonce ověřené údaje je zatržen občanský průkaz, pracovní smlouva, 3 výplatní pásky, a nájemní smlouva. <i>Zápůjčka 2</i> 6. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 5 993 Kč, skládající se z částky 1 239 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku za dobu řádného trvání smlouvy, dále z částky 1 744 Kč za administrativní činnost a částky 3 010 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Celková finanční částka ve výši 9 983 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 217 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Poslední splátka měla být uhrazena dne 18. 8. 2017. Ze smluvních podmínek bylo zjištěno, že sazba úroků byla sjednána ve výši 28,63 % ročně. Variabilní symbol pro platbu byl shodný jako číslo smlouvy, a to [číslo]. Dle článku 11 smluvních podmínek se v souladu s ustanovením § 630 o. z. strany smlouvy dohodly, že se jejich práva vzniklá na základě této smlouvy, a to včetně práv z porušení této smlouvy, promlčují ve lhůtě 6 let, počítané ode den, kdy práva mohla být uplatněna poprvé.

7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že dne 24. 6. 2016 žalovaná čerpala částku 7 000 Kč. V tabulce nejsou uvedeny jednotlivé týdenní splátky, ale celkové platby za období, které je zpravidla měsíční. Žalovaná takto uhradila částku 1 200 Kč dne 9. 7. 2016, částku 500 Kč dne 9. 8. 2016, částku 1 000 Kč dne 11. 9. 2016, 8. 10. 2016, 14. 11. 2016, 10. 12. 2016, 11. 1. 2017, částku 258,59 Kč dne 20. 6. 2017, částku 256,79 Kč dne 20. 7. 2017, částku 164,23 Kč dne 14. 1. 2019 a částku 246,35 Kč dne [datum] Celkem tak uhradila částku 7 625,96 Kč. Z tabulky rovněž vyplývá, jakým způsobem byly jednotlivé platby započteny na jistinu a na poplatky.

8. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žije sama na [anonymizováno], je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost. V kolonce„ údaje o zaměstnání“ je uvedeno, že je [anonymizováno], a v rubrice„ zaměstnání ověřeno“ je zatržena pracovní smlouva a výplatní pásky. V rubrice„ finanční údaje„ je uvedeno, že čistá mzda žalované činí 14 500 Kč. Jako běžné měsíční výdaje je uvedeno 3 000 Kč nájem, 200 Kč telefon, externí splátky zápůjček dle zákazníka 2 000 Kč a výdaje na domácnost 7 000 Kč. Použitelný příjem je tak dle karty 2 300 Kč. Jako ověřené dokumenty je uveden občanský průkaz, pracovní smlouva, 3 výplatní pásky a nájemní/podnájemní smlouva. <i>Zápůjčka 3</i> 9. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Dle této smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na poplatcích částku ve výši 10 469 Kč, skládající se z částky 2 059 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou půjčku za dobu řádného trvání smlouvy, dále z částky 1 400 Kč za administrativní činnost a částky 7 000 Kč představující náklady za hotovostní inkaso splátek. Celková finanční částka ve výši 22 460 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 375 Kč (poslední splátka 344 Kč). První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce následujícího sedmidenního období. Poslední splátka měla být uhrazena dne 8. 1. 2018. Úrok byl sjednán ve výši 28 % ročně. Číslo smlouvy je [číslo]. Dle článku 9 smluvních podmínek se v souladu s ustanovením § 630 o. z. strany smlouvy dohodly, že se jejich práva vzniklá na základě této smlouvy, a to včetně práv z porušení této smlouvy, promlčují ve lhůtě 6 let, počítané ode den, kdy práva mohla být uplatněna poprvé.

10. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že dne 14. 11. 2016 žalovaná čerpala částku 12 000 Kč. V tabulce nejsou uvedeny jednotlivé týdenní splátky, ale celkové platby za období, které je zpravidla měsíční. Žalovaná takto uhradila částku 1 000 Kč dne 24. 11. 2016, 10. 12. 2016, 11. 1. 2017, částku 725,01 Kč dne 20. 6. 2017, částku 729,01 Kč dne 20. 7. 2017, částku 634,81 Kč dne 14. 1. 2019 a částku 952,22 Kč dne 9. 4. 2019 Celkem tak uhradila částku 6 041,05 Kč. Z tabulky rovněž vyplývá, jakým způsobem byly jednotlivé platby započteny na jistinu a na poplatky.

11. Z karty zákazníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žije sama na [anonymizováno], je svobodná a nemá žádnou vyživovací povinnost. V kolonce„ údaje o zaměstnání“ je uvedeno, že je [anonymizováno], a v rubrice„ zaměstnání ověřeno“ je zatržena pracovní smlouva a výplatní pásky. V rubrice„ finanční údaje„ je uvedeno, že čistá mzda žalované činí 14 100 Kč. Jako běžné měsíční výdaje je uvedeno, že má interní splátky zápůjček u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 3 200 Kč, odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 11 000 Kč. Dále je zatrženo, že má žalovaná bankovní účet. Jako ověřené dokumenty je uvedena pracovní smlouva a 3 výplatní pásky.

12. Z dokladů [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná ve prospěch účtu právní předchůdkyně žalobkyně složila dne 14. 1. 2019 částku 1 000 Kč a dne 9. 4. 2019 částku 1 500 Kč. Obě platby byly provedeny pod variabilním symbolem [číslo].

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh soud zjistil, že na žalobkyni byly z její právní předchůdkyně postoupeny pohledávky z titulu výše uvedených smluv o zápůjčce. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019, odeslaným dne 17. 7. 2019. Žalovaná byla současně vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 32 679,25 Kč do 10 dnů od data doručení dopisu. Variabilní symboly pro platby na jednotlivé smlouvy se shodují s číslem smlouvy (dopis ze dne 17. 7. 2019, podací lístek pošty).

14. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 3. 2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 19. 3. 2020; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána 13. 3. 2020. <i>Závěr o skutkovém stavu</i> 15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu ze dne [datum] (dále jen„ zápůjčka 1“), v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 368 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20,50 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu dále uzavřeli smlouvu ze dne [datum] (dále jen„ zápůjčka 2“), na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 217 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 28,63 % ročně. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaná spolu s dalšími poplatky zavázala zaplatit 60 týdenními splátkami ve výši 375 Kč. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě předložených výplatních pásek a pracovní smlouvy, údaje nebyly řádně vyhodnoceny. Žalovaná závazky splnila pouze částečně. Na Zápůjčku 1 uhradila částku 15 465,99 Kč, na Zápůjčku 2 částku 7 625,96 Kč a na Zápůjčku 3 částku 6 041,05 Kč. Pohledávky ze všech tří smluv byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámením z téhož dne odeslaným dne 17. 7. 2019 byla žalovaná vyzvána k vydání dlužných finančních prostředků ve lhůtě 10 dnů od doručení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by uhradila více, než tvrdila žalobkyně v žalobě, proti provedeným důkazům ničeho nenamítala, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni uhradila celkem částku 29 133 Kč (15 465,99 Kč, 7 625,96 Kč a 6 041,05 Kč). Platby žalované ze dne 9. 4. 2019 ve výši 1 500 Kč a ze dne 14. 1. 2019 ve výši 1 000 Kč byly provedeny pod variabilním symbolem, jenž není totožný ani s jednou ze smluv o zápůjčce, které jsou předmětem tohoto řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně tyto platby započetla poměrně na všechny tři smlouvy o zápůjčkách. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2020, odeslanou 13. 3. 2020. <i>Použité právní předpisy a právní hodnocení</i> 16. Dle ustanovení § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Dle § 3 písm. a) tohoto zákona se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, dle písm. b) se věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 9 odst. 1 pak věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 22 odst. 5 není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti nesplnil.

17. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

18. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná v rámci tohoto právního jednání nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně tvrdila a následně i zákaznickými kartami prokazovala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy na základě údajů opatřených od žalované a ověřených dokumenty uvedenými v zákaznické kartě, jakož i nahlédnutím do veřejně dostupného insolvenčního rejstříku, posoudila schopnost žalované poskytnuté zápůjčky splácet s tím, že dospěla k závěru, že s ohledem na výši příjmu a výši zápůjčky je žalovaná schopná dlužnou částku splácet. Žalovaná údaje uvedené v zákaznické smlouvě žádným způsobem nezpochybňovala. Soud přesto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v souladu s ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť údaje získané v rámci ověřování úvěryschopnosti spotřebitele byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna posoudit s odbornou péčí a úvěr poskytnout jen v případě, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.

20. V daném případě je u Zápůjčky 1 ze zákaznické karty zřejmé, že žalovaná měla příjem ve výši 13 500 Kč měsíčně. Její výdaje představovalo nájemné ve výši 3 000 Kč, interní splátky [právnická osoba] ve výši 1 700 Kč, telefon 200 Kč a výdaje na domácnost ve výši 7 000 Kč, celkem tedy 11 900 Kč. Týdenní splátka činila 368 Kč, což při přepočtu na 30 dní v měsíci činí 1 577 Kč, při 31 dnech v měsíci 1 629 Kč. Měsíční splátka tak fakticky přesahovala příjem žalované po odečtení výdajů, a to bez ponechání jakékoli rezervy na neběžné výdaje. Ze zákaznické karty je dále zřejmé, že žalovaná disponovala bankovním účtem, výpisy z účtu nebyly předloženy. Žalobkyně netvrdila, že by její právní předchůdkyně ověřila, že žalovaná nemá další závazky, dotazem na příslušné registry. Nepostupovala tak s odbornou péčí, údaje získané od žalované nesprávně hodnotila. V případě Zápůjčky 2 (o 5 a půl měsíce později) ze zákaznické karty vyplývá, že byl ověřen příjem žalované, který činil 14 500 Kč. Jako výdaje jsou uvedeny s výjimkou splátek zápůjček stejné položky jako v zákaznické kartě předchozí, tj. domácnost 7 000 Kč, telefon 200 Kč a nájem 3 000 Kč Vedle toho je uvedeno splácení externích splátek zápůjček dle zákazníka ve výši 2 000 Kč. Interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně uvedeny nejsou. Ani zde nebyl opatřen k ověření výpis z účtu. Při týdenní splátce 217 Kč činila splátka na jeden měsíc 930/ 960 Kč (30/31 dní). Z Tabulky umoření je přitom zřejmé, že v té době byla žalovaná již v prodlení s úhradou splátek ze Zápůjčky 1. Na dlužnou částku ze Zápůjčky 1 sice nadále hradila, ale splátky nehradila v dohodnuté výši. Samotnou otázkou je pak uvedení, že žalovaná dle svého sdělení splácí externí závazky ze zápůjček ve výši 2 000 Kč měsíčně. Především žalobkyně nijak netvrdila, že by tuto informaci její právní předchůdkyně ověřila. Navíc v daném období měla žalovaná hradit na Zápůjčku 1, tedy ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně, měsíční splátku okolo 1 600 Kč měsíčně. Údaje uvedené v zákaznické kartě jsou tak nepřesné. Jedná se přitom o údaje, jež si právní předchůdkyně žalobkyně mohla velmi jednoduše ověřit ve svém interním rejstříku. Nadto smlouvu uzavírala tatáž osoba, jako u Zápůjčky 1. Tedy zjevně věděla, že s žalovanou již opakovaně v minulosti jednala a že má u právní předchůdkyně žalobkyně další závazky. Rovněž v Zákaznické kartě k Zápůjčce 3 (o 5 a půl měsíce později) jsou jako ověřené dokumenty uvedeny pouze pracovní smlouva a 3 výplatní pásky (není již ověřena nájemní smlouva jako v předchozích dvou případech). Příjem činí 14 100 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou 11 000 Kč a interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně mají činit 3 200 Kč. Již samotným součtem výdajů žalované a interních splátek vůči právní předchůdkyni žalobkyně je zřejmé, že příjem žalované je nižší než její výdaje. Při splátce 375 Kč týdně činí měsíční splátka na Zápůjčku 3 částku [číslo] 1660 Kč měsíčně (30/31 dní). Částka, kterou by tak měla měsíčně žalovaná hradit právní předchůdkyni žalobkyně jen na splátkách ze všech tří v tomto řízení uplatněných zápůjček, činila 4 114/ 4 249 Kč (30/31 dní v měsíci). Přestože v zákaznické kartě k Zápůjčce 3 nejsou uvedeny údaje o bydlení, je v záznamech o adrese bydliště a uvedení druhu bydlení stejný údaj jako v předchozích dvou zákaznických kartách. Je tak zřejmé, že se za uvedených 5,5 měsíce od vyplnění předchozí zákaznické karty výdaje žalované na domácnost a bydlení nijak zásadně nezměnily, tedy činily minimálně oněch dříve uváděných 10 200 Kč. Při připočtení měsíčních splátek na Zápůjčky 1, 2 a 3 by tak opět výdaje žalované byly vyšší, než její příjem. Je tak zřejmé, že pokud jde o příjmy a běžné výdaje žalované, v průběhu 10 měsíců nedošlo k žádné zásadní změně, pouze se zvyšovalo zadlužení žalované, přičemž při uzavírání Zápůjček 2 a 3 byla žalovaná v prodlení s úhradou splátek u Zápůjčky 1. Smlouvy přitom uzavírala se žalovanou ve všech 3 případech tatáž osoba, tedy musela mít povědomí o existenci dalších závazků žalované i jejich výši. Čísla uváděná v rubrikách týkajících se splátek (ať už interních nebo externích) zápůjček tak působí účelově, údaje nejsou přesné. V případě interních splátek přitom právní předchůdkyně žalobkyně měla veškeré údaje o předchozích zápůjčkách žalované zcela k dispozici. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že sice právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěryschopnost žalované, nepostupovala však s odbornou péčí a zjištěné údaje nedostatečně vyhodnotila, ne-li účelově zkreslila. Žalovaná nebyla schopná dlouhodobě splátky z poskytnutých zápůjček splácet, neboť její výdaje byly vyšší než její příjmy. Docházelo tak postupně k jejímu stále vyššímu zadlužení.

21. Soud tak má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako absolutně neplatnou (§ 9 odst. 1 a § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru). Absolutně neplatná jsou taktéž ujednání o smluveném úroku a poplatcích.

22. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky včetně pohledávek za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 31 000 Kč. Žalovaná uhradila na dlužnou částku celkem 29 133 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná by proto byla povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, tj. rozdíl mezi poskytnutou a vrácenou částkou, tedy částku 1 867 Kč. Žalovaná však namítla promlčení. Soud se proto zabýval tím, zda došlo k promlčení práva na vrácení bezdůvodného obohacení.

23. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Dle § 610 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Jsou-li si strany povinny vrátit, co nabyly podle neplatné smlouvy nebo ze zrušeného závazku, přihlédne soud k námitce promlčení, jen pokud by promlčení mohla namítnout i druhá strana. To platí i v případě, že bylo plněno na základě zdánlivého právního jednání.

24. Dle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Dle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Dle § 638 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

25. Dle § 2053 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

26. V daném případě byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč dne [datum], tato částka byla v plné výši žalobkyni vrácena. Dne [datum] byla žalované poskytnuta právní předchůdkyní žalobkyně částka 7 000 Kč, která jí byla žalovanou rovněž v plné výši vrácena. Dne [datum] byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, která však nebyla vrácena právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni v plné výši. Promlčecí lhůta v tomto případě počala běžet ode dne následujícího po poskytnutí částky 12 000 Kč na základě neplatné smlouvy o zápůjčce, tj. dnem 15. 11. 2016. V tentýž den počala běžet rovněž subjektivní promlčecí lhůta, neboť to byla právě právní předchůdkyně žalobkyně, která zapříčinila svým postupem v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy o zápůjčce. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy mohla a měla vědět, že plní žalované na základě neplatné smlouvy o zápůjčce. Tříletá subjektivní promlčecí lhůta k vydání bezdůvodného obohacení uplynula dnem 14. 11. 2019. Částečné úhrady žalované nemohou mít účinky uznání dluhu dle § 2053 odst. 2 o. z., neboť z plnění žalované na dluh z neplatné smlouvy nelze dovozovat, že tímto plněním uznala i zbytek dluhu. Žalovaná byla se svou námitkou promlčení úspěšná, právo žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení se tedy promlčelo a soudu nezbývalo, než žalobu v této části jako nedůvodnou zamítnout. Ve zbývající části, tj. ohledně úroků, úroků z prodlení a poplatků byla žaloba rovněž zamítnuta, neboť ujednání o těchto plněních jsou stejně jako smlouvy o zápůjčkách absolutně neplatné.

27. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě platnosti smlouvy o Zápůjčce 1 a smlouvy o Zápůjčce 2 by byly závazky z těchto smluv promlčeny, neboť právo na jejich zaplacení nebylo uplatněno u soudu v obecné tříleté promlčecí době (§ 609 o. z., § 629 odst. 1 o. z.), které se žalovaná dovolala. Promlčecí lhůta počala běžet ve vztahu k jednotlivým splátkám vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti, přičemž poslední splátka byla splatná dne 16. 3. 2017 v případě Zápůjčky 1 a dne 18. 8. 2017 v případě Zápůjčky 2. Nejpozději by tak došlo k promlčení všech závazků ze Zápůjčky 1 dne 17. 3. 2020 a ze Zápůjčky 2 dne 19. 8. 2020. Žaloba byla podána až dne 30. 10. 2020, tedy po uplynutí promlčecí lhůty. Soud má za to, že platby žalované ze dne 14. 1. 2019 a 9. 4. 2019 nelze považovat za uznání zbývající části dluhu, neboť žalovaná plnila pod zcela jiným variabilním symbolem, tedy bez vztahu k tvrzeným zápůjčkám, právní předchůdkyně žalobkyně sama svým rozhodnutím započetla tyto dvě platby na tři dle ní existující závazky žalované. Z okolností případu tak nevyplývá, že by žalovaná částečným plněním současně uznávala zbytek dluhu, ostatně nevyplývá z toho ani to, že by na žalobkyní tvrzené dluhy vědomě plnila. Jde-li o ujednání o prodloužení promlčecí lhůty dle § 630 o. z. na dobu 6 let, soud jej považuje za jednání zdánlivé dle § 630 odst. 2 o. z. ve spojení s § 551 a násl. o. z. Jedná se o ujednání, které (byť je sjednáno ve vztahu k oběma účastníkům) dopadá pouze na žalovanou jako slabší stranu. Přestože se jedná o dvojnásobné prodloužení promlčecí doby, které tedy výrazně zasahuje do postavení žalované jako spotřebitelky, nebylo sjednáno individuálně, ale je pouze součástí smluvních podmínek. Smyslem ustanovení § 630 odst. 1 o. z. přitom nepochybně nebylo zajistit podnikateli, jenž poskytuje spotřebitelské úvěry, výhodnější postavení ve vztahu ke všem spotřebitelům, s nimiž vstupuje do závazkového právního vztahu, k dosažení větší míry právní jistoty a prodloužení doby, po kterou budou spotřebitelé povinni plnit. <i>Náklady řízení</i> 28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná, žalovaná byla úspěšná. Má tak vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 7 bod 5 ve spojení s § 11 AT ve výši 2 100 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát žalované učinil ve věci tři soudem aprobované úkony právní služby, a to příprava a převzetí věci, vyjádření ze dne 23. 3. 2021 (odůvodnění odporu) a účast při jednání dne [datum]. Za podání ze dne 27. 5. 2021 nebyla advokátu žalované přiznána odměna a paušální náhrada nákladů, neboť v tomto vyjádření žalovaná nic nového nad rámec předchozího vyjádření neuvedla. Advokátu žalované náleží rovněž paušální náhrada nákladů dle § 13 odst. 4 AT ve výši 3 x 300 Kč, celkem 900 Kč. Výše uvedené částky se pak zvyšují o náhradu za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 občanského soudního řádu ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 1 512 Kč, celkem tedy náklady řízení činí 8 712 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalobkyni uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako zástupce žalované.