21 C 95/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o výživné nerozvedené manželky

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému platit žalobkyni výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně, splatné vždy do každého 10. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně, s účinností od [datum], se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala hrazení výživného nerozvedené manželky ve výši 10 000 Kč měsíčně s účinností od podání žaloby, tj. [datum]. V důvodech svého návrhu uvedla, že manželství se žalovaným uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce], a toto nadále trvá. Žalobkyně hradí veškeré výdaje spojené s chodem domácnosti, žalovaný do prosince 2022 přispíval částku 5 290 Kč na splátky hypotečního úvěru, od ledna 2023 však nepřispívá ničeho. Žalobkyně tak má za to, že žalovaný nehradí svoji zákonnou vyživovací povinnost. Prokazatelné životní náklady žalobkyně činí 29 145,51 Kč měsíčně, od března 2023 byla žalobkyně v pracovní neschopnosti a od dubna 2023 se navíc zvýšila splátka úvěru na 13 952 Kč; všechny tyto výdaje musela žalobkyně nést sama. Žalobkyně je zaměstnána u [právnická osoba] – [anonymizováno] – [obec], [anonymizováno], s průměrným čistým měsíčním příjmem za rok 2022 ve výši 28 638 Kč, žalovaný pracuje u společnosti [právnická osoba], a další příležitostný příjem má také z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr u [právnická osoba], [anonymizováno] s . Žalobkyně a žalovaný mají ve společném jmění manželů (dále též jen„ SJM“) nemovitosti – pozemek p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a pozemek p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek]. Dále mají v SJM dva osobní automobily, z nichž každý využívá jeden pro svou výlučnou potřebu, a běžné vybavení rodinné domácnosti. Účastníci mají také společné závazky ze dvou úvěrů u společnosti [právnická osoba], a to ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] v aktuální výši 1 816 022,87 Kč (splácen žalobkyní částkou 9 433,43 Kč měsíčně), a ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve výši 104 236,81 Kč (splácen žalobkyní částkou 1 143,08 Kč měsíčně). Účastníci mají dále společný účet vedený na jméno žalovaného u [právnická osoba], č. [bankovní účet], žalobkyně má u téže banky svůj vlastní účet č. [bankovní účet] a žalovaný č. [bankovní účet]. Žalobkyně žalovaného k úhradě výživného vyzvala, žalovaný však přispívat odmítl. V replice na vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný je dle jejího názoru i nadále povinen podílet se na úhradách hypotečního úvěru, přičemž pokud tak nečiní, vzniká tím zásadní rozdíl ve výdajích a příjmech obou účastníků a tyto odůvodňují stanovení výživného. Nadto žalovaný má i další příjmy nad rámec zaměstnání, žalobkyně takové příjmy nemá. Žalovaný má dle žalobkyně i nadále možnost společnou nemovitost užívat, odchod z domácnosti byl jeho rozhodnutím.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že uplatněný nárok ani částečně neuznává, neboť nejsou splněny podmínky pro přiznání výživného. Životní úroveň manželů je prakticky srovnatelná, žalovaný byl donucen odejít ze společného domu a nyní si hradí nájemné a další potřeby. Od ledna 2023 se nepodílí na úhradě splátky hypotéky, nicméně současně nemovitost neužívá a ani nemá možnost ji užívat. V prosinci 2022 se nadto s žalobkyní dohodli, že žalobkyně dům převezme do svého vlastnictví a žalovanému uhradí částku 1 500 000 Kč; tento svůj návrh však žalobkyně posléze odvolala. Žalovaný za běžné výdaje (nad rámec nájemného) vynaloží měsíčně zhruba 5 000 Kč, dále si hradí důchodové připojištění částkou 1 200 Kč, pojistku ve výši 1 000 Kč, mobilní telefon 1 200 Kč a povinné ručení 2 200 Kč ročně. Příjem má žalovaný u zaměstnavatele [právnická osoba]

3. Z oddacího listu vydaného [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], ročník [rok] na straně [anonymizováno] pod č. řad. [anonymizováno] se podává, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli manželství dne [datum] před uvedeným úřadem.

4. Z připojeného spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 24 C 86/2023 bylo zjištěno, že dne [datum] podal žalovaný návrh na rozvod manželství účastníků, přičemž toto bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 13. 6. 2023, č. j. 24 C 86/2023-23. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Z potvrzení o výši příjmu vydaného zaměstnavatelem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] – [obec], [anonymizováno], bylo zjištěno, že je zaměstnána na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 28 638 Kč. Z přehledu vyplacené mzdy žalobkyně za období od ledna 2022 do dubna 2023 byl zjištěn průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně za toto období ve výši 26 353 Kč. V květnu 2023 pak žalobkyně neměla příjem žádný, v červnu 2023 ve výši 2 220 Kč.

6. Ze sdělení OSSZ Jihlava ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je evidován jako zaměstnanec u společnosti [právnická osoba] od [datum]. Ze mzdového listu žalovaného u společnosti [právnická osoba] za rok 2022 byl zjištěn průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za měsíce listopad a prosinec 2022 ve výši 29 746 Kč. Ze mzdového listu žalovaného u téhož zaměstnavatele za rok 2023 pak byl zjištěn průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od ledna do června 2023 ve výši 35 960 Kč. V tomto období činil příplatek za práci v noci celkem 17 889 Kč, náhrada mzdy za práci ve svátek 4 932 Kč, za životní a pracovní jubileum 5 000 Kč a za práci v sobotu a neděli 3 977 Kč. Ze sdělení [právnická osoba], [anonymizováno], organizační složka, ze dne [datum] pak vyplývá, že tato společnost žalovaného neeviduje jako zaměstnance ani pracovníka na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

7. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřel žalovaný se zaměstnavatelem [právnická osoba] na dobu neurčitou od [datum] s tím, že základní hodinová odměna činila 107 Kč a hodinové osobní hodnocení bylo stanoveno v rozmezí od 0 Kč do 33 Kč.

8. Dle výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo v SJM žalovaných zapsáno vlastnické právo k pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byl rodinný dům [adresa], a p. [číslo] orná půda, vše zapsáno na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek] (dále též jen„ Nemovitosti“). V seznamu bylo zapsáno též omezení vlastnického práva zástavním právem smluvním mimo jiné ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] v původní výši 3 000 000 Kč s příslušenstvím a ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] v původní výši 192 000 Kč.

9. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] (dále též jen„ Banka“) na straně jedné, a žalobkyní a žalovaným společně na straně druhé. Banka se zavázala účastníkům poskytnout neúčelový úvěr do limitu 160 000 Kč a účastníci se zavázali tuto částku s úroky ve výši 4,09 % ročně uhradit ve 240 měsíčních splátkách po 977,18 Kč. K zajištění úvěru bylo sjednáno zřízení zástavního práva k Nemovitostem. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi Bankou na straně jedné, a žalobkyní a žalovaným společně na straně druhé. Banka se zavázala účastníkům poskytnout úvěr do limitu 2 500 000 Kč za účelem refinancování a účastníci se zavázali tuto částku s úroky ve výši 2,99 % ročně uhradit ve 360 měsíčních splátkách po 10 526,63 Kč. K zajištění úvěru bylo sjednáno zřízení zástavního práva k Nemovitostem.

10. Z technického průkazu vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], bylo zjištěno, že jako vlastník vozidla je zapsána žalobkyně.

11. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi [právnická osoba] jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem dne [datum] bylo zjištěno, že touto byl žalovanému pronajat byt o velikosti 1+kk v [obec] na dobu od [datum] do [datum], přičemž měsíční úhrada činí 8 500 Kč. Ke smlouvě byl připojen předávací protokol vybavení bytu. Dodatkem [číslo] 2021 ze dne [datum] pak byla měsíční úhrada zvýšena o částku 1 000 Kč za parkovací stání na celkovou částku 9 500 Kč měsíčně.

12. Z poštovních poukázek vyplývá, že žalobkyně od ČSSZ dne [datum] obdržela částku 15 487 Kč, dne [datum] částku 21 007 Kč a dne [datum] částku 21 547 Kč.

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] se podává, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě výživného ve výši 10 000 Kč měsíčně, a to počínaje březnem 2023. Z odpovědi zástupce žalovaného potom vyplývá, že žalovaný výživné hradit odmítl s tím, že příjmy obou účastníků jsou prakticky srovnatelné a nelze učinit závěr o zásadně rozdílné životní úrovni.

14. Ze shodných výpovědí účastníků vzal soud za prokázané, že žalovaný se odstěhoval se společné domácnosti v srpnu 2021. Zatímco žalobkyně uváděla, že důvody nezná, žalovaný vypovídal tak, že mu to bylo doporučeno matkou žalobkyně. I po jeho odstěhování však přispíval žalobkyni úhradami na společný účet, od ledna 2023 připívat přestal. Žalobkyně dále vypověděla, že od ledna hradí veškeré náklady sama. Z její výpovědi vyplynulo, že dům má minimálně 7 pokojů a příslušenství, žalobkyně jej v předmětném období užívala s dcerou a otcem žalobkyně, o nějž pečovala. Příležitostně je navštěvovala matka žalobkyně a bratr žalobkyně, který jezdil do [obec] do stacionáře. Dcera žalobkyni přispívá na domácnost 2 000 Kč měsíčně, když od února 2023 pracuje, otec žalobkyně přispívá žalobkyni 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný naproti tomu ve své výpovědi uváděl, že v domě bydlela i matka žalobkyně a její bratr. Opakovaně nemovitost navštívil ve večerních hodinách a oba byli přítomní. Soud pak v této části uvěřil výpovědi žalovaného, když považuje za velmi nepravděpodobné, že by matka žalobkyně odjížděla od umírajícího manžela v 16:30 hodin autobusem do svého bydliště, pobírala na něj příspěvek na péči a ponechávala žalobkyni, která chodila do práce, aby se o něj starala, přestože je sama v důchodu. Žalobkyně dále vypověděla, že úhrada na inkaso činí 4 300 Kč, na vodu 700 Kč, splátky úvěrů pak po zvýšení od dubna 2023 činí okolo 13 900 Kč. Pro pracovní účely žalobkyně využívá služební vozidlo, pro osobní však nikoli, vozidla, která účastníci vlastnili již nejsou v provozu, o [anonymizováno] zhruba koncem června 2023 přišla (dcera jej utopila) a [příjmení] je již zlikvidován, neprošel technickou kontrolou. Žalobkyně byla v souvislosti s [anonymizována dvě slova] v pracovní neschopnosti, v dubnu 2023 jí byla vyplacena částka 17 700 Kč, v květnu 21 000 Kč a v červnu 21 500 Kč; od srpna 2023 se pak vracela do práce. Žalobkyně 15. Z výpovědi žalovaného bylo mimo jiné zjištěno, že po odstranění postele z návštěvní místnosti již neměl kde přespávat. Žalobkyně nejprve toto popřela, nicméně následně uvedla, že nyní je již postel zpátky. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný skutečně neměl možnost v nemovitosti bydlet. Nadto z poznámek obou účastníků bylo zřejmé, že na místě zasahovala i policie. Žalovaný dále vypověděl, že platby od ledna 2023 přestal hradit z důvodu, že se s žalobkyní dohodli na převodu nemovitosti na ni s tím, že mu žalobkyně vyplatí 1 500 000 Kč. Žalobkyně potvrdila, že taková dohoda existovala, s vyplacením žalovaného jí měli pomoci rodiče. Žalovaný dále potvrdil, že vedle příjmu ze zaměstnání má ještě příjem z brigády, neboť po odstěhování neměl peníze na základní potřeby. Žalobkyně mu znepřístupnila 10 000 Kč, které měli dány stranou, musel si tak půjčit od kamarádů a následně si vzít půjčku na koupi auta a zařízení bytu; tuto splácí částkou okolo 6 000 Kč měsíčně. Půjčka činila nejprve 200 000 Kč, následně ji navýšil na 350 000 Kč, vyplaceno mu bylo při navýšení 103 000 Kč. Dále hradí žalovaný nájem částkou 9 500 Kč měsíčně, důchodové pojištění 1 200 Kč měsíčně a životní pojištění okolo 1 000 Kč měsíčně, wifi. Žalobkyně žalovanému nepřevedla polovinu přeplatku na dani za rok 2022 vzniklý díky úrokům z hypotéky, přestože v minulosti takto byli domluveni. Žalobkyně ve své výpovědi potvrdila, že si o odpočet požádala a vyplacení bylo dále prokázáno výpisem z jejího účtu.

16. V souladu s výpověďmi účastníků ohledně jejich příjmů a výdajů jsou rovněž údaje zjištěné z výpisů z účtu [právnická osoba] [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného, který však účastníci označili jako účet společný (za období od ledna 2022 do června 2023), účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalobkyně (za období od ledna 2022 do června 2023 s výjimkou února 2023) a účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného (za období od ledna do června 2023).

17. Výpověď účastníků ohledně společných plateb hypotečních splátek byla v souladu se zjištěními z účtu označeného jako společně užívaný za období od [datum] do [datum]. Z tohoto účtu bylo zjištěno, že žalobkyně i žalovaný zasílali na tento účet platby, které byly následně užívány k úhradám společných potřeb účastníků, jako například internetu, splátek hypotéky, obědů pro dceru účastníků či pojištění nemovitosti. Ze strany žalovaného byla na účet pravidelně zasílána částka ve výši 6 000 Kč, naposledy byla tato platba připsána dne [datum], od ledna 2023 již připsána nebyla. Z účtu pak odcházela mimo jiné platba ve výši 9 433,43 Kč a ve výši 1 143,08 Kč na úhradu hypotečního úvěru [číslo] a [číslo]. Od měsíce května 2023 pak bylo na tento hypoteční úvěr hrazeno 12 805,24 Kč a 1 143,08 Kč měsíčně.

18. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že pravidelně zasílala na společný účet účastníků částku 5 290 Kč do konce roku 2022, od měsíce března 2023 pak zasílala částku 10 580 Kč s poznámkou„ úvěr“ a od měsíce května 2023 pak zasílala částku 13 952,32 Kč se stejnou poznámkou. Dále hradila z tohoto účtu měsíčně satelitní televizi [anonymizováno] ve výši 349 Kč, zálohu na vodu ve výši 200 Kč, internet ve výši 333 Kč, penzijní připojištění ve výši 300 Kč, životní pojištění pro sebe a dceru ve výši 1 719 Kč a inkaso ve výši 4 328 Kč. Současně byla potvrzena její výpověď ohledně poskytování částky 2 000 Kč ze strany dcery [jméno], byť z výpisu z účtu vyplývá, že tyto platby nebyly prováděny na účet pravidelně. Pokud žalobkyně vypovídala, že její otec přispíval na bydlení částkou 3 000 Kč měsíčně, pak z výpisu z jejího účtu je zřejmé, že v měsících předcházejících podání návrhu přispíval částkou vyšší, zpravidla okolo 3 500 Kč. Současně pak přispíval její bratr [jméno] [příjmení]. Je rovněž zřejmé, že žalobkyně prováděla nákupy pro svého otce, matku a bratra a tyto jí byly hrazeny z účtu jejího otce, rovněž byly hrazeny z účtu jejího otce příspěvky na elektřinu, vodu, benzin apod. Z výpisů žalobkyně je dále zřejmé, že na svůj účet zasílala platby z dalšího účtu č. [bankovní účet] vedeného na její jméno, přičemž na tento účet naopak hradila částky ze svého účtu č. [bankovní účet]. Takto na tento účet zaslala částku 17 000 Kč v měsíci prosinci 2022. Dále je z výpisu za měsíc duben 2023 prokázáno, že žalobkyně obdržela přeplatek na dani ve výši 7 065 Kč.

19. Z výpisu z účtu žalovaného za období od ledna do června 2023 soud zjistil výši příjmů žalovaného u společnosti [právnická osoba], přičemž v měsíci lednu bylo žalobci vyplaceno 7 650 Kč, v měsíci únoru 6 331 Kč, v měsíci březnu 5 084 Kč, v měsíci dubnu 4 808 Kč, v měsíci květnu 7 854 Kč a v měsíci červnu 4 646 Kč. Dále těmito výpisy byla potvrzena výpověď žalovaného ohledně jeho měsíčních nákladů, přičemž žalovaný hradí měsíční nájemné a zálohy na služby ve výši 9 500 Kč, pojistné ve výši 907 Kč, penzijní připojištění ve výši 500 Kč, od měsíce dubna 2023 ve výši 1 200 Kč, splátku úvěru ve výši 3 981 Kč, následně v měsíci březnu 2023 došlo k navýšení úvěru o částku 103 130,67 Kč a tím i ke zvýšení splátky na částku 6 465 Kč, současně byla v měsíci dubnu 2023 uhrazena splátka ve výši 6 900 Kč.

20. Soud neprovedl důkaz dotazem na Finanční úřad v [obec] ohledně vyplaceného přeplatku na dani žalobkyni, neboť tento důkaz s ohledem na zjištění učiněná z výpisu z účtu žalobkyně byl nadbytečný. Ze stejných důvodů pak neprovedl ani dotaz ohledně vyplacených dávek nemocenské a ohledně aktualizované výše splátek hypotéky, když tyto skutečnosti vyplývají z již provedených důkazů.

21. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci byli od [datum] do [datum] manželé. Ve společné domácnosti účastníci nežili od srpna 2021, kdy se žalovaný přestěhoval z rodinného domu [adresa] postaveném na pozemku p. č. st. [číslo] a pozemku p. [číslo] jež mají účastníci ve společném jmění manželů, do pronajatého bytu 1 + kk s parkovacím stáním od [právnická osoba] [anonymizováno]. Byt byl nevybavený. Měsíční nájemné činilo 8 000 Kč plus zálohy na služby ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně zůstala bydlet ve společném domě se zálohami na služby ve výši 4 328 Kč a 700 Kč za vodu. Od měsíce srpna 2022 v domě se žalobkyní bydlel rovněž její otec a přebývala zde i její matka a občas bratr. Účastníci se až do prosince 2022 podíleli společně na úhradě hypotečních úvěrů se splátkami celkem ve výši 10 576,51 Kč měsíčně, kdy žalobce hradil částku 6 000 Kč na společně užívaný účet účastníků. Od měsíce ledna 2023 tuto částku přestal hradit a splátky jsou hrazeny pouze žalobkyní. S účinností od měsíce května 2023 došlo ke zvýšení celkové splátky na oba hypoteční úvěry na částku 13 952,32 Kč. Žalobkyně uplatnila odpočet úroků z daně za rok 2022 a byla jí vrácena částky 7 065 Kč. Účastníci jednali o vypořádání společného jmění manželů, přičemž žalobkyně navrhla žalobci, že dům převezme do svého výlučného vlastnictví spolu se závazkem na úhradu hypotečních úvěrů, peníze na vyplacení žalovaného jí měli poskytnout rodiče, žalovaný proto přestal splátky hypotečních úvěrů hradit. Žalobkyně pracuje u [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] s průměrným měsíčním příjmem 28 638,25 Kč v roce 2022, přičemž za měsíce leden až březen činil její průměrný měsíční příjem 25 218,66 Kč, za měsíc duben měla příjem pouze ve výši 2 340 Kč (vyplaceno v květnu 2023), neboť od dubna do srpna 2023 byla žalobkyně v pracovní neschopnosti po [anonymizována dvě slova], v květnu jí bylo na nemocenské vyplaceno 15 487 Kč, v červnu 21 007 Kč a červenci 21 547 Kč. Dcera účastníků přispívala žalobkyni na bydlení minimálně od února 2023 částkou 2 000 Kč měsíčně, její otec částkou minimálně 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s průměrným měsíčním příjmem 34 406,25 Kč za období od listopadu 2022 do června 2023. Součástí odměny jsou příplatky za práci v noci a prémie. Jeho základní mzda činí 27 247, 502 Kč (období leden až červen 2023). Dále měl uzavřenu dohodu o provedení práce ze dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno] s . s hodinovou odměnou ve výši 107 Kč. Za období od ledna do června 2023 činil jeho vedlejší měsíční příjem v průměru okolo 5 000 Kč. Žalovaný si vzal půjčku na vybavení bytu a koupi osobního vozidla ve výši 200 000 Kč a následně ji navýšil o částku 103 000 Kč na výdaje za právní zastoupení ve sporech se žalobkyní. Měsíční splátka tohot úvěru činila 6 000 Kč. Oba účastníci si hradili penzijní připojištění a životní pojištění.

22. Podle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

23. Výše uvedený skutkový stav soud posoudil z hlediska ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro přiznání výživného nerozvedené manželce. Předmětem řízení je výživné nerozvedené manželky za období od [datum] do [datum] (23 + 30 + 31 + 13 = 97 dní), tedy částka celkem ve výši (7 419,35 + 10 000 + 10 000 + 4 333,33) 31 752,68 Kč. Pokud zákon uvádí, že manželé by měli mít zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň, pak tím nemyslí pouze stejnou výši příjmů po odečtení výdajů, ale je třeba do toho zahrnout širší okruh skutečností, které se na životních podmínkách každého jednotlivého manžela podílí. K těmto podmínkám nepochybně patří i úroveň bydlení a úsilí, které jsou nuceni na vynaložení příjmů vynaložit. V daném případě sice manžel dosahoval vyšších příjmů než manželka, část z těchto příjmů však tvořila odměna za práci v noci a ve svátek ve výši průměrně okolo 3 500 Kč měsíčně v období od ledna do června 2023. Další příjem, kterého žalovaný dosahoval v průměru okolo 5 000 Kč měsíčně v období od ledna do června 2023, byl z práce na dohodu o pracovní činnosti, jenž měl sjednán nad rámec běžné týdenní pracovní doby, tedy v podstatě z druhé práce, kterou si k hlavnímu pracovnímu poměru žalovaný vzal. S ohledem na skutečnost, že účastníci nežili ve společné domácnosti, společně nehospodařili ani se nestarali o vzájemné potřeby (nákupy, žehlení, vaření, úklid), ale každý si své potřeby zajišťoval sám, jejich zletilá dcera již minimálně od února 2023 dosahovala svého vlastního příjmu (tvrzení žalobkyně), směřovali k rozvodu manželství, přičemž již byli ve fázi jednání o vypořádání společného jmění manželů, soud nevidí důvod, proč by se žalobkyně (byť dosud formálně manželka) měla podílet na těchto příjmech žalovaného získaných jeho zvýšeným pracovním úsilím, či v rámci jeho volného času, když ona sama žádné povinnosti ve vztahu k manželovi neplnila. Nadto je třeba uvést, že zatímco žalobkyně užívala spolu se svou rodinou vybavený dům ve společném jmění manželů o velikosti minimálně 7 + 1 s veškerým vybavením, žalovaný svou bytovou potřebu musel (minimálně od srpna 2022, kdy v domě již žil otec žalobkyně) zajišťovat prostřednictvím pronájmu nezařízené bytové jednotky o velikosti 1 + kk s měsíčním nájemným ve výši 8 000 Kč a zálohou na služby ve výši 1 500 Kč. Je tak zřejmé, že jejich bytové podmínky byly zcela nesrovnatelné, tedy že i životní úroveň žalobkyně byla, pokud jde o bydlení, vyšší. Žalovaný si naproti tomu za účelem pořízení nového osobního vozidla (staré muselo být zlikvidováno) a vybavení bytové jednotky půjčil od kamarádů a následně od [právnická osoba] Vedle nájemného a záloh na služby tak splácí půjčku ve výši 6 000 Kč, původně hradil 3 981 Kč, půjčku však navýšil na náklady za právní služby. Lze tak říci, že jeho náklady na bydlení a zajištění osobního vozidla (bez záloh na služby, nicméně spolu s úhradou půjčky ve výši 3 981 Kč) činily v období od ledna do června 2023 v průměru měsíčně částku 12 814,33 Kč. Osobní vozidlo, které žalovaný zakoupil, používal k jízdám do práce, bylo tedy nezbytné. Žalobkyně naproti tomu pro jízdy do práce mohla užívat vozidlo pracovní, měla k dispozici i vozidlo soukromé, jež bylo ve společném jmění manželů, které se však stalo nepojízdné po havárii dcery účastníků na konci června 2023 (tedy po rozvodu účastníků). Žalobkyně (bez záloh na služby) v uvedeném období uhradila splátky hypotečních úvěrů ve výši 70 210,68 Kč, tj. v průměru 11 701,78 Kč měsíčně. Na dalších nákladech na bydlení se podíleli její rodinní příslušníci, kteří spolu s ní rodinný dům v uvedeném období užívali. Pokud přispívali částkou nižší (či nepřispívali vůbec), jedná se o příjem, kterého se žalobkyně sama vzdala, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalovaného, který naopak vyvíjel zvýšené úsilí, aby si zajistil příjem k úhradě dluhů, jež mu v souvislosti s rozdělením domácností a chystaným rozvodem vznikly, a rodinný dům ve společném jmění manželů nemohl fakticky užívat. Za dané situace tak má soud za to, že hmotná a kulturní úroveň obou manželů nebyla natolik rozdílná, aby odůvodňovala hrazení měsíčního výživného ve výši 10 000 Kč.

24. Soud má za to, že žalobkyně namísto snahy o finalizování dohody o vypořádání společného jmění manželů a rozvodu manželství, na němž zcela zjevně byly obě strany dohodnuté, navíc v situaci, když již téměř rok a půl nevedli společnou domácnost, inicializovala zbytečný soudní spor, jehož jediným důvodem (jak se soud shodně se žalovaným domnívá) bylo to, že žalovaný přestal přispívat na splátky společného závazku žalovaných. Tato situace však mohla být řešena v rámci vypořádání společného jmění manželů, nikoliv podáváním žaloby na výživné nerozvedené manželky. Soud tak shledal žalobu žalobkyně jako nedůvodnou, a proto ji v celém rozsahu zamítl.

25. O nákladech řízení rozhodl dle § 150 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná, žalovaný byl úspěšný. Měl by tak vůči ní právo na náhradu nákladů řízení. Soud nicméně přihlédl k tomu, že žalovaný zcela rezignoval na úhradu společných závazků se žalobkyní, a to předtím, než byla uzavřena písemná dohoda o vypořádání společného jmění manželů, byť mezi manžely již existovala ústní dohoda o způsobu řešení otázky vlastnictví domu i úhrady společného závazku. Žalovaný se tak částečně svým jednáním podílel na vzniklé situaci. Tyto okolnosti soud považuje za natolik závažné, že právo na náhradu nákladů řízení žalovanému mimořádně nepřiznal.