22 C 136/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Anetou Válovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce hodnota Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro 115 700 Kč s příslušenstvím I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 94 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 140 Kč od 1. 4. 2024 do 4. 10. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 140 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 140 Kč od 1. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 140 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 140 Kč od 1. 9. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky ve výši 21 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 140 Kč od 5. 10. 2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17 190,78 Kč, a to k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit mu částku 115 700 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tak, že žalobce jako nájemce bytové jednotky umístěné ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. , hodnota, na adrese , adresa, , hodnota, , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, (dále také jako „Byt“), uzavřel s žalovanými dne 16. 10. 2018 podnájemní smlouvu. Stavba, v níž se Byt nachází, je ve vlastnictví paní , jméno FO, . Podnájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců s tím, že si účastníci ve smlouvě dohodli podmínky pro možnost automatického prodloužení této smlouvy vždy o jeden kalendářní rok s výpovědní dobou jednoho měsíce. Dle těchto podmínek byla podnájemní smlouva několikrát prodloužena, a to až do 31. 10. 2024, když žalovaní sdělili předem, že již nechtějí podnájem prodlužovat a k poslednímu dni v říjnu se odstěhovali. Měsíční podnájemné za užívání Bytu bylo sjednáno částkou 15 600 Kč, která zahrnovala i paušální náhradu za služby spojené s užíváním Bytu. Konkrétně 13 000 Kč nájemné, 600 Kč záloha na vodné a stočné, 1 000 Kč záloha na elektrickou energii a 1 000 Kč záloha na plyn. Strany se v předmětné smlouvě dohodly na tom, že podnájemné má být hrazeno v pravidelných měsíčních částkách vždy nejpozději do posledního kalendářního dne měsíce předcházejícího měsíci, za který je podnájemné hrazeno, a to výhradně bezhotovostní formou ve prospěch účtu určeného nájemcem. Dále bylo dohodnuto, že výše podnájmu může být zvyšována v závislosti na inflačním růstu, pro rok 2024 činilo nájemné 13 000 Kč a náhrada za služby spojené s užíváním Bytu činila 8 140 Kč. Strany si dohodly smluvní pokutu pro případ prodlení s placením podnájemného, a to ve výši 150 Kč za každý i jeden započatý den prodlení, maximální výše smluvní pokuty činila 10 000 Kč. Žalovaní neuhradili podnájemné za měsíc duben 2024, dále pak za měsíce červen, červenec, srpen a září 2024. Poslední podnájemné bylo hrazeno za měsíc říjen 2024 se zpožděním až 4. 10. 2024. Žalovaní tak na podnájemném dluží částku v celkové výši 105 700 Kč. Současně žalobci vznikl s ohledem na prodlení žalovaných nárok na smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. Žalovaní na dlužnou částku neuhradili ničeho, ačkoli byli žalobcem opakovaně vyzýváni k úhradě, naposledy předžalobní upomínkou.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí, neboť je nedůvodná. Dle žalovaných žalobce v podané žalobě neprokazuje tvrzené skutečnosti. Uvedli, že v případě, že by měl soud nárok žalobce za oprávněný, došlo ze strany žalobce k chybnému započtení, když nájemné zaslané v říjnu započetl na nájemné za říjen, ačkoli tato platba měla být započtena na dluh nejdříve splatný. Dále uvedli, že jim ze strany žalobce nebyla vrácena kauce, žalobce v žalobě neuvedl nic ve smyslu, že by své tvrzené nároky vůči kauci např. započítával. K výzvě soudu k doplnění rozhodných skutečností a označení důkazů, a to kdy konkrétně, jaké částky a na jaký účet uhradili, uvedli, že si již nevzpomínají, jakým způsobem bylo podnájemné uhrazeno, pouze jsou přesvědčeni, že bylo veškeré podnájemné z jejich strany řádně uhrazeno.

3. Žalobce se k výzvě soudu, aby se vyjádřil k tvrzení žalovaných, a to zejména ohledně chybně započtené platby a započtení nároků žalobce vůči nevrácené kauci, nijak nevyjádřil.

4. K nařízenému jednání se žalobce, ač řádně předvolán, nedostavil, aniž by se omluvil. Žalovaní se z nařízeného jednání omluvili, soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako „o. s. ř.“).

5. Ze smlouvy o podnájmu soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 16. 10. 2018 mezi žalobcem jako nájemcem a žalovanými jako podnájemci. Předmětem podnájmu byl Byt, který je ve vlastnictví paní , jméno FO, . Článek I. bod I. smlouvy obsahuje prohlášení nájemce, že je oprávněn na základě souhlasu vlastníka Bytu přenechat tento do podnájmu. Dle článku II. smlouvy byla tato uzavřena na dobu určitou od 15. 10. 2018 do 1. 10. 2019, s tím, že byly stanoveny i podmínky pro možnost automatického prodloužení smlouvy o další jeden kalendářní rok s výpovědní dobou jednoho měsíce. V článku III. bod 1. si strany sjednaly částku za užívání Bytu ve výši 15 600 Kč měsíčně, tato je označena jako podnájemné. Skládá se z nájemného ve výši 13 000 Kč měsíčně, zálohy na vodné a stočné ve výši 600 Kč měsíčně, zálohy na spotřebu elektrického proudu ve výši 1 000 Kč měsíčně a zálohy na spotřebu plynu ve výši 1 000 Kč měsíčně. Podnájemce byl povinen podnájemné hradit v pravidelných měsíčních částkách splatných vždy nejpozději do posledního kalendářního dne měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné hrazeno, a to výhradně bezhotovostní formou ve prospěch účtu určeného nájemcem, č. účtu , č. účtu, . V článku III. bod 2. si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 150 Kč denně za každý i jen započatý den prodlení podnájemce s úhradou podnájemného. Bez ohledu na dobu trvání prodlení má nájemce právo na smluvní pokutu v celkové výši 10 000 Kč. V článku III. bod 4. si strany sjednaly zvyšování nájmu v závislosti na inflačním růstu. V článku III. bod 5. se strany dohodly na tom, že řádnost veškerých plateb podnájemce bude zajištěna složením kauce ve výši 26 000 Kč k rukám nájemce v hotovosti, a to oproti podpisu této smlouvy. Tuto kauci je nájemce oprávněn použít na úhradu pohledávek v případě prodlení podnájemce s platbami podnájemného včetně nákladů.

6. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaní byli vyzvání k zaplacení dlužné částky ve výši 84 560 Kč a náhradě účelně vynaložených nákladů ve výši 11 616 Kč, a to do sedmi dnů. V případě marného uplynutí této lhůty bude žalobce požadovat také příslušenství a smluvní pokutu. Z podací stvrzenky soud zjistil, že tato výzva byla každému žalovanému jednotlivě téhož dne odeslána.

7. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byla z účtu č. , č. účtu, (s názvem účtu , tituly před jménem, , jméno FO, ) dne 4. 10. 2024 připsána částka ve výši 13 000 Kč, a to se zprávou plátci a příjemci ve znění „nájem , jméno FO, .“8. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že na účet č. , č. účtu, byla z účtu č. , č. účtu, (s názvem účtu , tituly před jménem, , jméno FO, ) dne 4. 10. 2024 připsána částka ve výši 8 140 Kč, a to se zprávou plátci a příjemci ve znění „, jméno FO, zálohy.“9. Soud na základě listin obsažených ve spise dospěl k závěru, že mezi žalobcem jako nájemcem a žalovanými jako podnájemci byla dne 16. 10. 2018 uzavřena podnájemní smlouva na dobu určitou od 15. 10. 2018 do 1. 10. 2019, s tím, že byly stanoveny i podmínky pro možnost automatického prodloužení smlouvy o další jeden kalendářní rok s výpovědní dobou jednoho měsíce. Touto smlouvou přenechal žalobce žalovaným k užívání Byt a žalovaní se zavázali za podnájem bytu hradit podnájemné ve výši 13 000 Kč měsíčně a dále zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 600 Kč celkem s tím, že se tato částka může s ohledem na inflaci zvyšovat. Pro rok 2024 činila výše záloh na služby spojené s užíváním bytu částku 8 140 Kč, což má soud prokázáno z nikým nesporovaného tvrzení žalobkyně a potvrzením o provedení transakce na tuto částku zaplacenou žalovaným 2. a označenou jako „zálohy , jméno FO, .“ Nájem bytu byl ukončen ke dni 31. 10. 2024. Žalovaní však nájemné a zálohy na služby za období dubna, června, července, srpna a září roku 2024 nehradili řádně a včas a dostali se tak do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše celkové dlužné částky za jednotlivé měsíce činila 21 140 Kč. Současně si strany v podnájemní smlouvě dohodly smluvní pokutu za prodlení s platbami dle této smlouvy, a to ve výši 150 Kč za každý započatý den prodlení. Maximální výše takové smluvní pokuty činila 10 000 Kč. Dne 4. 10. 2024 byla žalovaným 2. uhrazena částka ve výši 13 000 Kč, přičemž platba byla označena jako „nájem , jméno FO, ,“ a téhož dne byla žalovaným 2. uhrazena částka ve výši 8 140 Kč označena jako „zálohy , jméno FO, .“ Žalovaní byli každý jednotlivě vyzvání k zaplacení dlužné částky 84 560 Kč do sedmi dnů s tím, že v případě marného uplynutí této lhůty bude podána žaloba a požadováno krom dané částky také příslušenství a smluvní pokuta.

10. Dle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako „o. z.“), závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

11. Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Podle § 2274 o. z., může dát nájemce třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně. Dle § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

13. Dle § 2254 odst. 1, 2 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

14. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

15. Podle § 1933 odst. 1 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Po právní stránce soud nárok žalobce posoudil jako nárok na úhradu sjednaného podnájemného a plateb za zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Mezi žalobcem a žalovanými vznikl dle § 1723 odst. 1, 1724 odst. 1 o. z. závazek ze smlouvy, a to na základě smlouvy o podnájmu uzavřené dle § 2275 a násl. o. z. mezi žalobcem jako nájemcem a žalovanými jako podnájemci. Žalobce na základě této smlouvy přenechal žalovaným k užívání Byt za sjednanou úplatu. Žalovaní však svou povinnost hradit sjednané podnájemné a platby za zálohy na služby spojené s užíváním Bytu nesplnili řádně a včas. Jelikož žalovaní v řízení sice tvrdili, ale nijak neprokázali, že by svůj dluh žalobci uhradili, má soud za to, že žalovaní nájemné a platby záloh na služby spojené s užíváním bytu za období měsíců duben (k tomu blíže viz následující bod), červen, červenec, srpen a září roku 2024 řádně a včas nezaplatili. Žalovaní byli soudem písemně vyzváni, aby prokázali svá tvrzení o tom, že z jejich strany byly veškeré platby podnájemného uhrazeny, k tomu však žalovaní žádné důkazy neoznačili. K jednání se nedostavili a nemohli tak být poučeni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť toto poučení poskytuje soud zásadně při jednání. Žalovaní tak neunesli své břemeno důkazní ohledně tvrzených úhrad podnájemného a soud má za to, že s výjimkou měsíce dubna 2024, jak bude popsáno níže, nebyly platby podnájemného dosud uhrazeny.

18. Soud se poté zabýval námitkou žalovaných, že ze strany žalobce došlo k chybnému započtení, když podnájemné zaslané v říjnu započetl na podnájemné za říjen, ačkoli tato platba měla být započtena na dluh nejdříve splatný. Tuto námitku považuje soud za odůvodněnou, neboť ve smyslu § 1933 odst. 1 o. z. je dlužné podnájemné za různé měsíce plněním stejného druhu a při plnění platbami připsanými na účet žalobce dne 4. 10. 2024 žalovaní nijak neurčili, na který měsíc jsou tyto platby podnájemného a nákladů spojených s užíváním Bytu určeny, žalobce ani nedoložil, že by žalované o dlužné podnájemné upomenul dříve než předžalobní výzvou, proto se má ve smyslu citovaného zákonného ustanovení plnění započíst na závazek nejdříve splatný. V tomto případě tedy na podnájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíc duben 2024. K tomu soud podotýká, že žalobce písemně vyzýval k doplnění tvrzení a důkazů ohledně tvrzení žalovaných o chybně započtené platbě. Žalobce však nijak nereagoval a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, nemohl tak být poučen ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neboť tato poučení poskytuje soud zásadně při jednání. I přes to, že v žalobě tvrdil, že žalované mnohokrát urgoval a vyzýval je ke splnění jejich závazků, tyto výzvy nijak nedoložil, ani netvrdil o jaké závazky konkrétně je takto urgoval. Závazek žalovaných na úhradu podnájemného a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíc duben 2024 ve výši 21 140 Kč proto zanikl splněním, žaloba byla proto v této části zamítnuta, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení za dobu od 5. 10. 2024, tedy dne následujícího po dni, kdy došlo k úhradě, do zaplacení. Oprávněný byl pouze nárok na úhradu úroku z prodlení za dobu od 1. 4. 2024 do 4. 10. 2024, k nároku na úhradu úroku z prodlení potom blíže viz bod 20. rozsudku.

19. Dále se soud zabýval námitkou žalovaných, že jim ze strany žalobce nebyla vrácena kauce a žalobce v žalobě neuvedl nic ve smyslu, že by své tvrzené nároky vůči kauci např. započítával. K tomu soud podotýká, že vzhledem k tomu, že se žalobce ani žalovaní k jednání soudu nedostavili a jak bylo uvedeno již výše, poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. soud poskytuje zásadně při jednání, nebylo v řízení zčásti ani tvrzeno a vůbec ne prokázáno, že jistota byla skutečně složena a v jaké výši, zda již byla zcela nebo zčásti vrácena či zda došlo k započtení dluhů. Žalovaní pro podporu svého tvrzení nenavrhli žádné důkazy, kterým by nevrácení kauce či případné započtení vůči dluhům na podnájemném prokázali. Tuto námitku tak soud shledal nedůvodnou.

20. Jelikož se žalovaní dostali do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobce nárok také na úrok z prodlení ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení, přičemž výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve smlouvě si strany dohodly, že podnájemné bude hrazeno vždy nejpozději do posledního kalendářního dne měsíce předcházejícího měsíci, za který je nájemné hrazeno. Úroky z prodlení tak byly přiznány v zákonné výši vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých dlužných plateb podnájemného.

21. Mezi stranami byla současně sjednána smluvní pokuta (dle § 2048 a násl. o. z.), a to ve výši 150 Kč za každý započatý den prodlení s platbami dle podnájemní smlouvy, přičemž její maximální výše byla omezena částkou 10 000 Kč. Žalovaní naplnili podmínky pro uplatnění smluvní pokuty, neboť se dostali do prodlení s úhradou podnájemného a plateb spojených s užíváním bytu, a to ode dne 1. 4. 2024. Vzhledem ke skutečnosti, že pro maximální výši smluvní pokuty 10 000 Kč je zapotřebí prodlení v délce 67 dní (maximální smluvní pokuta 10 000 Kč děleno smluvní pokutou za jeden den ve výši 150 Kč), k čemuž v daném případě došlo, má žalobce nárok na smluvní pokutu v její maximální výši.

22. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovaným uložil, aby částku dle výroku I. rozsudku zaplatili společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce se v řízení domáhal (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni rozhodnutí) částky 141 709,41 Kč. Úspěšný přitom byl co do částky 115 802,48 Kč. Úspěch žalobce tak činí 81,72 %, neúspěch 18,28 %. Míra úspěchu žalobce tudíž dosáhla 63,44 %. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 628 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty 115 700 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 5 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 3 899,70 Kč. Celkem tedy žalobce vynaložil náklady ve výši 27 097,70 Kč, z nichž mu náleží náhrada v rozsahu 63,44 %, tj. částka 17 190,78 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovaným uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení společně a nerozdílně k rukám zástupce žalobce, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.