22 C 150/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Anetou Válovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , 586 01 Čížov o 20 294 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 294 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 294 Kč od 16. 12. 2023 do 30. 1. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 294 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 14 000 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 457,10 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 20 294 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 15. 11. 2023 mezi žalovanou a společností , Anonymizováno, ´s , právnická osoba, . (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 14 000 Kč a zavázala se tuto částku vrátit do 15. 12. 2023. Návrh k uzavření smlouvy vzešel od žalované prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, kde žalovaná vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, vybrala si požadované parametry úvěru, seznámila se s podmínkami smlouvy a příslušnými ceníky a tyto odsouhlasila. Částka 14 000 Kč byla poskytnuta žalované na jeho účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná dluh nesplatila řádně a včas. Tento nárok postoupila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2025 na společnost , právnická osoba, ., která tuto pohledávku následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2025 na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes výzvy žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v její nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila.

3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 15. 11. 2023, v níž je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek právní předchůdkyně žalobkyni poskytnout žalované částku v celkové výši 14 000 Kč na účet č. , č. účtu, a závazek klienta tuto částku vrátit do 30 dnů, tj. do 15. 12. 2023. Úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně, částkou 414,25 Kč. Poplatek za sjednání úvěru při překročení doby splatnosti byl sjednán ve výši 5 879,75 Kč. Celkově měla žalovaná splatit 20 294 Kč. Smlouva není podepsána, je zde pouze uvedeno, že smlouva byla potvrzena prostřednictvím elektronického kódu 47982. Stejně tak není podepsán formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, které obsahují shodné informace jako smlouva.

4. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne 15. 11. 2023 zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, částku 14 000 Kč.

5. Dle sdělení , právnická osoba, ., byl účet č. , č. účtu, veden pro žalovanou a dle výpisu z tohoto účtu na něj byla dne 15. 11. 2023 připsána částka 14 000 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2025 uzavřené mezi , Anonymizováno, ´s , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost , právnická osoba, .. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 22. 1. 2025 a současně byla žalovaná v tomto dopise vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dle podacího lístku byla výzva téhož dne odeslána žalované.

7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v dokumentu označeném jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 11. 2023 je jako věřitel (resp. „úvěrující“) označena společnost , Anonymizováno, ´s , právnická osoba, . a žalovaná jako úvěrovaný, který je identifikován jménem, příjmením, datem narození, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem, číslem občanského průkazu a e-mailem. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 14 000 Kč na účet , č. účtu, . Dokument není ze strany žalované podepsán, stejně jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, které obsahují shodné informace jako smlouva. Poskytnutí částky 14 000 Kč na účet žalované bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě; obdržení částky na účtu žalované stejně jako vlastnictví účtu žalované bylo ověřeno sdělením , právnická osoba, . Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2025 a smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a její postoupení žalované oznámeno. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva byla odeslána v den jejího sepsání.

8. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

13. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi její právní předchůdkyní a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, tak aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předložila soudu pouze nepodepsaný dokument, nebylo prokázáno, že by žalovaná akceptovala (byť elektronicky) dokument právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. S ohledem na to, že žalovaná čerpala finanční prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně, je zřejmé, že k nějakému jednání mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo. Není však prokázáno, že výsledkem těchto jednání bylo uzavření smlouvy za podmínek tvrzených žalobkyní. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi její právní předchůdkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru.

14. Nadto je třeba rovněž uvést, že žalobkyně dále neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila svoji povinnost odborně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při nesplnění této povinnosti je nutné takovou smlouvu posoudit rovněž jako neplatnou, a to dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem tohoto zákona je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. I z tohoto důvodu by tak bylo nutno v případě prokázání existence tvrzené smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou.

15. Soud má tedy za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované celkem částku ve výši 14 000 Kč, přičemž žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná byla vyzvána k vrácení peněz zástupcem žalobkyně dopisem odeslaným dne 22. 1. 2025 s tím, že jí byla poskytnuta lhůta 3 dnů. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně a účinně uzavřena smlouva či jiné právní ujednání, dospěl soud k závěru, že se žalovaná na úkor žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) bezdůvodně obohatila podle § 2991 odst. 1 o. z., a je proto povinen podle citovaného ustanovení vrátit částku dosud neuhrazené části bezdůvodného obohacení, tedy 14 000 Kč. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 31. 1. 2025, neboť výzva žalobkyně se dle § 573 o. z. má za doručenou uplynutím 3. pracovního dne od jejího podání, tj. dne 27. 1. 2025, od 28. 1. 2025 běžela žalované lhůta 3 dnů k zaplacení, která uplynula (s přihlédnutím k možnosti plnění) dnem 30. 1. 2025. Od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 14 000 Kč až od 31. 1. 2025 do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaná podle závěrů soudu nebyla v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni rozhodnutí) částky 25 748,36 Kč. Úspěšná přitom byla co do částky 15 113,86 Kč. Úspěch žalobkyně tak činí 58, 7 %, neúspěch 41,3 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 17,4 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 812 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění přechodného ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 20 294 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 2 312 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 2 627 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 17,4 %, tj. částka 457,10 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.