22 C 260/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Anetou Válovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 14 441 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 441 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 441 Kč od 10. 6. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 441 Kč od 11. 7. 2023 do 9. 6. 2025, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 456,03 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 441 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 7. 12. 2022 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 31 829 Kč a tuto částku se zavázal vrátit nejpozději do 7. 12. 2024. Částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem v několika částech, kdy 7. 12. 2022 mu byla poskytnuta částka 14 490 Kč, dne 11. 2. 2023 částka 14 490 Kč, dne 16. 3. 2023 částka 1 449 Kč a dne 20. 4. 2023 částka 1 400 Kč. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz (dříve www., Anonymizováno, .cz), kde žalovaný vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, vybral si požadované parametry úvěru, seznámil se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními smlouvy. Žalovaný s návrhem smlouvy souhlasil, proto za účelem dalšího ověření totožnosti provedl autorizační platbu 1 Kč na bankovní účet právní předchůdkyně žalobkyně, která mu byla následně vrácena. Totožnost žalovaného byla dále ověřena z fotokopie občanského průkazu. K ověření úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalovaném buď doložení příjmu nebo poskytnutí informací o bankovním účtu. Žalovaný odeslal návrh na uzavření smlouvy kliknutím na tlačítko „podpis“, právní předchůdkyně žalobkyně s návrhem souhlasila a souhlas žalovanému sdělila prostřednictvím klientského profilu a e-mailu, čímž došlo k uzavření smlouvy. Žalovaný dluh uhradil pouze částečně, a to ve výši 17 388 Kč. Protože jej nehradil řádně a včas, dne 10. 7. 2023 došlo k zesplatnění celého úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025. Ta pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2025. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes výzvy žalobkyně. Nakonec žalobkyně předeslala, že pokud soud rozhodne, že nemá nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak ať je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení, a pro tento účel si soud vyžádá u banky žalovaného výpis z účtu, za účelem prokázání, že žalovanému byl poskytnut úvěr a žalovaný byl disponentem daného účtu.

2. Žalovaný se se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Z dokumentu nazvaného jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný je identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu a adresou pro doručování, telefonním číslem, číslem občanského průkazu a e-mailem. Právní předchůdkyně žalobkyně se coby věřitel měla zavázat k poskytnutí tzv. revolvingového úvěru s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, přičemž úvěrový limitu byl stanoven ve výši 14 490 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala úvěr poskytnout na účet žalovaného č. , č. účtu, . Doba trvání smlouvy byla sjednána na 24 měsíců, splatnost byla sjednána ke dni 7. 12. 2024. Strany si zároveň sjednaly, že žalovaný bude měsíčně splácet tzv. minimální částku k zaplacení, kterou se míní 10 % z použité částky vč. veškerých úroků a penále, nejméně však 500 Kč. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 1,25 % denně a smluvní pokuta pro případ prodlení byla sjednána ve výši 0,1 % denně. Pro případ prodlení žalovaného s prodlením delším než 60 dnů si strany ujednaly možnost zesplatnit poskytnutý úvěr. Dokument není ze strany žalovaného podepsán, pouze je v podpisové části „klient“ uvedeno „, jméno FO, “. Část nazvaná jako čestné prohlášení klienta taktéž není podepsána, stejně jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru, které obsahují shodné informace jako smlouva.

4. Z potvrzení o provedených platbách, vystavených společností , právnická osoba, , vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na označený účet č. , č. účtu, dne 7. 12. 2022 částku 14 490 Kč, dne 11. 2. 2023 částku 14 490 Kč, dne 16. 3. 2023 částku 1 449 Kč a dne 20. 4. 2023 částku 1 400 Kč.

5. Dle sdělení společnosti , právnická osoba, ., ze dne 10. 12. 2025, byl účet č. , č. účtu, veden pro žalovaného a dle výpisu z tohoto účtu na něj byla připsána dne 7. 12. 2022 částka 14 490 Kč, dne 11. 2. 2023 částka 14 490 Kč, dne 16. 3. 2023 částka 1 449 Kč a dne 20. 4. 2023 částka 1 400 Kč.

6. Z e-mailu s předmětem „, Anonymizováno, : Oznámení o předčasné splatnosti!“ ze dne 10. 7. 2023 bylo zjištěno, že touto zprávou byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně informován o tom, že z důvodu prodlení se stává celý úvěr splatným.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a ujednání o úplatě za postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025, uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně a společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2025 uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalobkyní a dále seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 6. 2025 a současně byl žalovaný v tomto dopise vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 6. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dle podacího lístku byla výzva téhož dne odeslána žalovanému.

8. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v dokumentu označeném jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 12. 2022 je jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný jako klient, který je identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu a adresou pro doručování, telefonním číslem, číslem občanského průkazu a e-mailem. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 14 490 Kč s možností opakovaného čerpání na účet č. , č. účtu, . Dokument není ze strany žalovaného podepsán. Stejně tak není podepsaná část dokumentu nazvaná jako čestné prohlášení klienta, ani formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru, které obsahují shodné informace jako smlouva. Poskytnutí celkové částky 31 829 Kč na účet žalovaného bylo prokázáno potvrzením o provedených platbách; obdržení částek na účtu žalovaného stejně jako vlastnictví účtu žalovaného bylo ověřeno sdělením společnosti , právnická osoba, . Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 6. 2025 a smlouvami o postoupení pohledávek včetně příloh bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a její postoupení bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva byla odeslána v den jejího sepsání, tj. 2. 6. 2025.

9. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

14. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou tak, aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předložila soudu pouze nepodepsaný dokument, nebylo prokázáno, že by žalovaný akceptoval (byť elektronicky) dokument právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. S ohledem na to, že žalovaný čerpal finanční prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně, je zřejmé, že k nějakému jednání mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo. Není však prokázáno, že výsledkem těchto jednání bylo uzavření smlouvy za podmínek tvrzených žalobkyní. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru.

15. Nadto je třeba rovněž uvést, že žalobkyně dále neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila svoji povinnost odborně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při nesplnění této povinnosti je nutné takovou smlouvu posoudit rovněž jako neplatnou, a to dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem tohoto zákona je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci sp. zn. C-679/18. I z tohoto důvodu by tak bylo nutno v případě prokázání existence tvrzené smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou.

16. Soud má tedy za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku ve výši 31 829 Kč, přičemž žalovaný uhradil pouze 17 388 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení peněz zástupcem žalobkyně dopisem odeslaným dne 2. 6. 2025 s tím, že mu byla poskytnuta lhůta 3 dnů. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně a účinně uzavřena smlouva či jiné právní ujednání, dospěl soud k závěru, že se žalovaný na úkor žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) bezdůvodně obohatil podle § 2991 odst. 1 o. z., a je proto povinen podle citovaného ustanovení vrátit částku dosud neuhrazené části bezdůvodného obohacení, tedy 14 441 Kč. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 10. 6. 2025, neboť výzva žalobkyně se dle § 573 o. z. má za doručenou uplynutím 3. pracovního dne od jejího podání, tj. dne 5. 6. 2025, od 6. 6. 2025 běžela žalovanému lhůta 3 dnů k zaplacení, která uplynula (s přihlédnutím k možnosti plnění) dnem 9. 6. 2025 (resp. 8. 6. 2025, kdy se však jednalo o neděli, a tak poslední den lhůty připadl na následující pracovní den). Od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 14 441 Kč až od 10. 6. 2025 do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 20 132,33 Kč (včetně úroků kapitalizovaných ke dni rozhodnutí). Úspěšná přitom byla co do částky 15 670,66 Kč. Úspěch žalobkyně tak činí 77,84 %, neúspěch 22,16 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 55,68 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty 14 441 Kč podle § 8 odst. 1 a. t., sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 2 615 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 55,68 %, tj. částka 1 456,03 Kč. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení dle § 14b a. t. zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru (např. sp. zn. 22 C 150/2025 nebo 22 C 175/2025). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.