22 C 330/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Anetou Válovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 26 895 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 895 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 17. 5. 2024 do 23. 6. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 000 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 12. 1. 2024 mezi žalovaným a žalobkyní. V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaný obdržel od žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. z jistiny. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a žalovaný měl úrok přirostlý za minulé období splácet každý měsíc nejpozději k 11. dni v měsíci. Jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz, a to registrací žalovaného na těchto stránkách zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Proces identifikace a posouzení úvěruschopnosti proběhl na základě žalovaným předloženého dokladu totožnosti, výpisů z bankovního účtu, výplatních listů, provedení ověřovací platby ve výši 1 Kč a lustrace žalovaného ve veřejných registrech (ISIR, CEE, CRKI a BRKI). Samotná smlouva o spotřebitelském úvěru byla následně uzavřena dálkově prostřednictvím unikátního pětimístného SMS kódu ve znění , Anonymizováno, , který žalovaný vložil do příslušného pole formuláře, čímž potvrdil svou vůli být smlouvou vázán. Žalobkyně poté poskytla úvěrové plnění bezhotovostním převodem na ověřený bankovní účet žalovaného pod variabilním symbolem odpovídajícím jeho rodnému číslu. Žalovaný se i přes výzvy žalobkyně dostal do prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož došlo k zesplatnění celého dluhu ke dni 16. 5. 2024. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení dne 17. 5. 2024, žalobkyně vyúčtovala pokutu z dlužné jistiny za období do odeslání předžalobní výzvy. Tato kapitalizovaná smluvní pokuta činí 5 895 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 6 000 Kč jakožto kapitalizovaného smluvního úroku z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru do dne zesplatnění. Žalovaný na svůj dluh ani po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. Nakonec žalobkyně předeslala, že pokud soud rozhodne, že nemá nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak ať je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení, a pro tento účel si soud vyžádá u banky žalovaného výpis z účtu, za účelem prokázání, že žalovanému byl poskytnut úvěr a žalovaný byl disponentem daného účtu2. Žalovaný se se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Z dokumentu nazvaného jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný je v této smlouvě identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem bankovního účtu, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Číslo bankovního účtu, na nějž měl být úvěr poskytnut, je dle smlouvy , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena dne 12. 1. 2024 na dobu do úplného splacení úvěru. Poskytnutý úvěr byl sjednán jako revolvingový, tzn. s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Výše úvěrového rámce činila 15 000 Kč, měsíční úroková sazba činila 40 %. Žalovaný se zavázal k měsíčním splátkám úroku přirostlého za uplynulé období, a to vždy k 11. kalendářnímu dni v měsíci. Jistinu mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení s placením úvěru si strany ve smlouvě vedle zákonného úroku z prodlení sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení a také nárok žalobkyně na účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného. K zesplatnění celého dluhu dojde v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení delším než dva kalendářní měsíce. Smlouva neobsahuje žádný podpis žalovaného, pouze je na konci v části „za úvěrovaného“ napsáno jeho jméno.

4. Z dokumentu označeného jako potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 12. 1. 2024 došlo k odeslání částky 15 000 Kč skrze platební bránu ThePay na bankovní účet číslo , č. účtu, , ID transakce , Anonymizováno, .

5. Z dokumentu nazvaného bank report soud zjistil, že tímto žalovaný dokládal výpis z účtu číslo , č. účtu, za období od 17. 10. 2023 do 12. 1. 2024.

6. Z přípisu společnosti , právnická osoba, ., ze dne 15. 12. 2025, byl disponentem účtu č. , č. účtu, žalovaný a dle výpisu z tohoto účtu na něj byla připsána dne 12. 1. 2024 částka 15 000 Kč.

7. Z doplnění žaloby ze dne 9. 2. 2026 soud zjistil, že žalobkyně k výzvě soudu doložila výplatní pásky předložené žalovaným za období od srpna do prosince 2023 a uvedla, že úvěruschopnost prověřovala formou elektronického dálkového přístupu, nahlédnutím do veřejných rejstříků a databází, osobních dokladů. Žalobkyně dále předložila žádost o spotřebitelský úvěr, v níž žalovaný vyplnil své příjmy, výdaje a další údaje o své osobě. Na základě těchto dokumentů a interního výpočtu žalobkyně shledala žalovaného úvěruschopným. K otázce uzavření smlouvy na dálku žalobkyně poukázala na své všeobecné obchodní podmínky a blíže popsala postup sjednávání a uzavírání smlouvy.

8. Z dopisu ze dne 13. 5. 2024 soud zjistil, že tímto žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění spotřebitelského úvěru. Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 3 dnů od doručení tohoto dopisu. Předžalobní výzvou ze dne 14. 6. 2025, která byla dle potvrzení o podání podána k přepravě téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů.

9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v dokumentu označeném jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 1. 2024 je jako věřitel označena žalobkyně a žalovaný jako klient, který je identifikován jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem, číslem občanského průkazu a e-mailem. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč s možností opakovaného čerpání na účet č. , č. účtu, . Dokument není ze strany žalovaného podepsán. Poskytnutí celkové částky 15 000 Kč na účet žalovaného bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě; obdržení částky na účtu žalovaného stejně jako vlastnictví účtu žalovaného bylo ověřeno sdělením společnosti , právnická osoba, . Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek došlo k zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 13. 5. 2024. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva byla odeslána v den jejího sepsání, tj. 14. 6. 2025.

10. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

14. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru vlastnoručně nepodepsal. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru .pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tento dokument vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána a uvedení jeho jména v tomto smyslu nemůže nahradit jedinečnost vlastnoručního či zaručeného elektronického podpisu žalovaného, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. S ohledem na to, že žalovaný čerpal finanční prostředky od žalobkyně, je zřejmé, že k nějakému jednání mezi žalobkyní a žalovaným došlo. Není však prokázáno, že výsledkem těchto jednání bylo uzavření smlouvy za podmínek tvrzených žalobkyní. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovaným bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít tuto smlouvu v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu.

15. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný byl vyzván k vrácení peněz zástupcem žalobkyně dopisem odeslaným dne 14. 6. 2025 s tím, že mu byla poskytnuta lhůta 3 dnů. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla platně a účinně uzavřena smlouva či jiné právní ujednání, dospěl soud k závěru, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil podle § 2991 odst. 1 o. z., a je proto povinen podle citovaného ustanovení vrátit částku dosud neuhrazeného bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 24. 6. 2025, neboť výzva žalobkyně se dle § 573 o. z. má za doručenou uplynutím 3. pracovního dne od jejího podání, tj. dne 18. 6. 2025, od 19. 6. 2025 běžela žalovanému lhůta 3 dnů k zaplacení, která uplynula (s přihlédnutím k možnosti plnění) dnem 23. 6. 2025 (resp. 22. 6. 2025, kdy se však jednalo o neděli, a tak poslední den lhůty připadl na následující pracovní den). Od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 15 000 Kč až od 24. 6. 2025 do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně smluvního úroku a zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že úspěch účastníků byl stejný, když žalobkyně se domáhala částky 32 394,12 Kč (včetně kapitalizovaných úroků ke dni rozhodnutí) a úspěšná byla v částce 16 208,21 Kč, tj. úspěch činí 50 %, soud rozhodl, že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.