22 C 360/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Anetou Válovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 12 407,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 000 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 6 407,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 119,36 Kč od 30. 1. 2025 do 29. 5. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 119,36 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 407,85 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela distančním způsobem dne 30. 9. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 43 900 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím a s poplatky. Tyto poplatky představuje poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 119,40 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz. Žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky jedním převodem na účet, a to dne 30. 9. 2024 v částce 6 000 Kč. Podle smlouvy byla žalovaná povinna úvěr splatit v denních splátkách, se splatností první splátky dne 30. 10. 2024 a poslední dne 24. 3. 2026. Žalovaná na poskytnutý úvěr neuhradila ničeho. Žalobkyně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet získáním informací od žalované, což bylo ověřeno zejména lustrací v databázi ISIR, CEE, NRKI, BRKI, registru neplatných dokladů, registru hledaných osob, politicky aktivních osob či výpisem z katastrálního rejstříku a náhledem na bankovní účet žalované. Žalobkyně vycházela také z předložených výpisů z účtů. Z těch ověřila, že výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 26 874 Kč. Na základě podané žaloby tak žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky ve výši 12 407,85 Kč s úrokem z prodlení, přičemž evidovaná pohledávka se skládá z jistiny ve výši 5 999,96 Kč, poplatku za vyplacení úvěru ve výši 119,40 Kč, smluvního úroku ve výši 6 190,32 Kč a smluvní pokuty ve výši 98,17 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále také jen „o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně je v tomto dokumentu označena jako „věřitel“ a žalovaná, identifikovaná jménem a příjmením, adresou trvalého pobytu, rodným číslem, telefonním číslem, e-mailem a číslem bankovního účtu, jako „klient“. Uvedený dokument obsahuje závazek věřitele, že poskytne dlužníkovi úvěr až do výše 43 900 Kč, a závazek dlužníka splatit tento úvěr do 24. 3. 2026 (první splátka splatná dne 30. 10. 2024) spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. Součástí smlouvy je také popis základních vlastností spotřebitelského úvěru a náklady spotřebitelského úvěru. Úvěr měl být poskytnut na účet žalované č. , č. účtu, . Součástí smlouvy byly formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, předpis denních splátek a všeobecné obchodní podmínky. Smlouva nebyla žalovanou podepsána. Před místem pro podpisy je uvedeno následující: „Já, , Jméno žalované, , rodné číslo , RČ, potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím. Tímto podepisuji dne , Anonymizováno, . Klient“ Ke smlouvě byla doložena listina označená jako a „autorizace ověření totožnosti“, z níž vyplynulo, že totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet dne 30. 9. 2024.

4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaná uvedla pravidelné měsíční výdaje na půjčky částkou 2 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení částkou 2 500 Kč, další nezbytné výdaje částkou 1 000 Kč a další zbytné výdaje částkou 1 000 Kč. Rezervu pro výdaje evidovala žalobkyně částkou 800 Kč a minimální výdaje vypočítala na 11 355 Kč. Výši ověřeného čistého měsíčního příjmu evidovala jako částku 26 874 Kč (žalovaná uvedla 23 000 Kč), přičemž disponibilní příjem činí 11 600 Kč. V domácnosti žalované je přitom 5 a více lidí, z toho 2 s příjmem.

5. Z dokumentu označeného jako „identifikované příjmy“ soud zjistil, že žalobkyně evidovala ověřila příjem žalované na základě „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. K tomu je připojen dokument obsahující obecné principy posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované na účet č. , č. účtu, dne 1. 10. 2024 částku ve výši 6 000 Kč.

7. Z přípisu , právnická osoba, . ze dne 10. 12. 2025 soud zjistil, že účet č. , č. účtu, byl veden na jméno žalované.

8. Z e-mailu ze dne 29. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou o nejstarší neuhrazené splátce, která je 91 dní po splatnosti, čímž dochází k zesplatnění celé dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 5. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím zástupce žalobkyně do tří dnů. Z připojeného podacího lístku je zřejmé, že tato výzva byla žalované odeslána dne 21. 5. 2025.

9. Z vyjádření žalobkyně ze dne 23. 1. 2026 soud zjistil, že tímto žalobkyně k výzvě soudu sdělovala, jak prověřovala úvěruschopnost žalované a způsob podpisu smlouvy. K úvěruschopnosti uvedla, že její posouzení povedla dle interní metodiky a vycházela z ověřené výše čistého měsíčního příjmu žalované (což soudu doložila výpisem z účtu žalované, pořízeného prostřednictvím služby , Anonymizováno, ). K uzavření smlouvy došlo elektronicky, a to po přihlášení žalované pomocí dvou faktorového ověření, kdy žalovaná prvně odsouhlasila formulář a následně návrh smlouvy odsouhlasila kliknutím na volbu „podepisuji“.

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se s žalovanou dohodla na poskytnutí finančních prostředků až do výše 43 900 Kč, a to prostřednictvím webového rozhraní www., Anonymizováno, .cz. Smlouva o úvěru nebyla ze strany žalované podepsána. Součástí dohody mezi žalobkyní a žalovanou byla také povinnost žalované zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru. Ověřené příjmy žalované činily podle výpisu o posouzení úvěruschopnosti celkem částku 26 874 Kč měsíčně (žalovaná sama uvedla 23 000 Kč). Žalobkyně zaslala dne 1. 10. 2024 na účet žalované částku 6 000 Kč, žalovaná jí však neuhradila ničeho. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě služné částky do tří dnů. Výzva byla žalované odeslána v den jejího sepsání.

11. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

15. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).

16. V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru vlastnoručně nepodepsala. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru .pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tento dokument vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovanou vlastnoručně podepsána a v tomto smyslu nemůže nahradit jedinečnost vlastnoručního či zaručeného elektronického podpisu žalované, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. S ohledem na to, že žalovaná čerpala finanční prostředky od žalobkyně, je zřejmé, že k nějakému jednání mezi žalobkyní a žalovanou došlo. Není však prokázáno, že výsledkem těchto jednání bylo uzavření smlouvy za podmínek tvrzených žalobkyní. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovanou bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyla prokázána vůle žalované uzavřít tuto smlouvu v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovanou v podobě předložené soudu.

17. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná byla vyzvána k vrácení peněz zástupcem žalobkyně dopisem odeslaným dne 21. 5. 2025 s tím, že jí byla poskytnuta lhůta 3 dnů. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla platně a účinně uzavřena smlouva či jiné právní ujednání, dospěl soud k závěru, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila podle § 2991 odst. 1 o. z., a je proto povinna podle citovaného ustanovení vrátit částku dosud neuhrazeného bezdůvodného obohacení ve výši 6 000 Kč. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 30. 5. 2025, neboť výzva žalobkyně se dle § 573 o. z. má za doručenou uplynutím 3. pracovního dne od jejího podání, tj. dne 26. 5. 2025, od 27. 5. 2025 běžela žalované lhůta 3 dnů k zaplacení, která uplynula (s přihlédnutím k možnosti plnění) dnem 29. 5. 2025. Od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 6 000 Kč až od 30. 5. 2025 do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci s ohledem na celkovou částku požadovanou v žalobě (vč. příslušenství) úspěch menší než 50 %, z převažující části byla s žalobou neúspěšná. V řízení tak byla úspěšnější žalovaná, té ale žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.