22 C 46/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Anetou Válovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 29 265 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 265 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 020 Kč od 14. 06. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 579 Kč od 27. 09. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 5 766 Kč od 17. 01. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 986 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 29 265 Kč s příslušenstvím jako neuhrazených příspěvků ve výši 13 020 Kč za období od 22. 9. 2022 do 8. 2. 2023, ve výši 9 579 Kč za období od 9. 2. 2023 do 22. 5. 2023 a ve výši 5 766 Kč za období od 23. 5. 2023 do 23. 7. 2023 za vozidlo registrační značky , SPZ, nákladů 300 Kč spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za každé zmíněné období (tj. 3 x 300 Kč), během nichž bylo předmětné vozidlo žalovaného provozováno v rozporu s povinností uvedenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“), na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.).

3. Z informací o vozidle bylo zjištěno, že žalovaný byl zapsán jako vlastník a provozovatel osobního automobilu, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , a to nejméně v období od 5. 8. 2020 do 27. 10. 2023.

4. Z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ze dne 30. 3. 2023, 13. 7. 2023 a 2. 11. 2023, a dále výpisů České pošty, s.p, o průběhu doručování soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo registrační značky , SPZ, za období od 22. 9. 2022 do 8. 2. 2023 ve výši 13 020 Kč, za období od 9. 2. 2023 do 22. 5. 2023 ve výši 9 579 Kč a za období od 23. 5. 2023 do 23. 7. 2023 ve výši 5 766 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek nejpozději do 60 dnů od doručení výzev a informovala jej, že v případě úhrady v dané lhůtě nebude požadovat svůj zákonný nárok na 300 Kč představující náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku. Z upomínek ze dne 4. 7. 2023, 18. 10. 2023 a 7. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu nedoplatků příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, .

5. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 1. 2026 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě příspěvků a nákladů na jejich uplatnění. Dle poštovního podacího archu byla zásilka předána k přepravě v den sepsání předžalobní výzvy.

6. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl zjištěn jako osoba povinná sjednat pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem osobního automobilu s registrační značkou , SPZ, , přičemž na toto vozidlo nebyla uzavřena pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla v období od 22. 9. 2022 do 8. 2. 2023, od 9. 2. 2023 do 22. 5. 2023 a od 23. 5. 2023 do 23. 7. 2023. Žalovaný neuposlechl výzev žalobkyně a neuhradil zákonem stanovené příspěvky ve lhůtě 60 dnů, ač k tomu byl vyzván a poté upomínán. Nebylo ani doloženo, že by k zániku povinnosti došlo z jiných důvodů. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

7. Jelikož soud zjistil, že žalovaný nehradil povinné ručení za výše uvedená období za předmětné vozidlo, a naopak nezjistil žádnou skutečnost, ze které by vyplýval zánik povinnosti, shledal soud nárok žalobkyně ve všech třech uplatněných případech (obdobích) oprávněným. Na základě zjištěných skutečností soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný porušil povinnost podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla“), a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodných obdobích vlastníkem, na pozemní komunikaci bez platného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku ve lhůtě uvedené v § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a vznikl jí tak vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve výši určené podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jako součin počtu dní, kdy žalovaný porušoval výše uvedenou povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené v § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše nároku tak činí 29 265 Kč a je představována pro první období součtem součinu denní sazby 93 Kč a počtu 140 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, pro druhé období součtem součinu denní sazby 93 Kč a počtu 103 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a pro třetí období součtem součinu denní sazby 93 Kč a počtu 62 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni i úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1968 o. z. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z dlužných příspěvků 13 020 Kč, 9 579 Kč a 5 766 Kč v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2014 Sb. od 14. 6. 2023, 27. 9. 2023 a 17. 1. 2024 kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou svého dluhu po uplynutí lhůty splatnosti uvedené ve výzvách. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 986 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 171 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 265 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud při stanovení výše náhrady nákladů řízení zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru (např. sp. zn. 22 C 19/2026 nebo 22 C 35/2026). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.