22 C 74/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Anetou Válovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 586 01 Jihlava o 31 795 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 795 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 795 Kč od 5. 7. 2024 do 25. 11. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 795 Kč od 26. 11. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 030,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 795 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 26. 11. 2023 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 25 000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit do 4. 7. 2024. Návrh k uzavření smlouvy vzešel od žalovaného prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, kde žalovaný vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, vybral si požadované parametry úvěru, seznámil se se s podmínkami smlouvy a příslušnými ceníky a tyto odsouhlasil. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalovaného dlužnou částku splácet z veřejně dostupných registrů, žalovaný uvedl, že není v prodlení s úhradou svých dluhů vůči třetí osobě. Částka 25 000 Kč byla poskytnuta žalovanému na jeho účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný dluh nesplatil řádně a včas. Vedle dlužné jistiny je povinen zaplatit rovněž smluvní úrok ve výši 5 570 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 225 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes výzvy žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v jeho nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila.

3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 11. 2023 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně je označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, a závazek klienta tuto částku vrátit do 30 dnů, tj. do 26. 12. 2023. Zápůjční úroková sazba činila 279,89 % ročně (pevná, ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti). Odpovídající úrok byl stanoven ve výši 4 600 Kč. Strany smlouvy se dále dohodly na možnosti prodloužení splatnosti smlouvy za poplatek. Smlouva není podepsána, je zde pouze uvedeno, že byl zaslán kód na telefonní číslo , tel. číslo, a na emailovou adresu , e-mail, a smlouva byla potvrzena prostřednictvím tohoto kódu. Podrobnosti ke způsobu uzavírání smluv o úvěru a podmínkách týkajících se úvěru upravují obchodní podmínky, které nejsou žalovaným nijak podepsány.

4. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 12. 2023 bylo zjištěno, že tímto dodatkem byla navýšena částka úvěru tak, že jistina úvěru činí 25 000 a odpovídající úrok činí 5 570 Kč. Dodatek není podepsán, je zde pouze uvedeno, že byl zaslán kód na telefonní číslo , tel. číslo, a na emailovou adresu , e-mail, a smlouva byla potvrzena prostřednictvím tohoto kódu. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 12. 2023 bylo zjištěno, že tímto dodatkem si strany dohodly prodloužení splatnosti úvěru do 25. 1. 2024. Dodatek není žalovaným nijak podepsán. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 2. 2024 bylo zjištěno, že tímto dodatkem si strany dohodly prodloužení splatnosti úvěru do 14. 3. 2024. Dodatek není žalovaným nijak podepsán. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 3. 2024 bylo zjištěno, že tímto dodatkem si strany dohodly prodloužení splatnosti úvěru do 21. 4. 2024. Dodatek není žalovaným nijak podepsán. Z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 1. 5. 2024 bylo zjištěno, že tímto dodatkem si strany dohodly prodloužení splatnosti úvěru do 31. 5. 2024. Dodatek není žalovaným nijak podepsán.

5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaný zaslal z účtu č. , č. účtu, verifikační platbu ve výši 0,01 Kč dne 19. 9. 2023. Dne 26. 11. 2023 byla z tohoto účtu na účet č. , č. účtu, poukázána částka 20 000 Kč a dne 5. 12. 2023 částka 5 000 Kč.

6. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 11. 2024, odeslaným téhož dne.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 11. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dle podacího lístku byla výzva téhož dne odeslána žalovanému.

8. Dle sdělení , právnická osoba, ., byl účet č. , č. účtu, veden pro žalovaného a dle výpisu z tohoto účtu na něj byla dne 26. 11. 2023 připsána částka 20 000 Kč a dne 5. 12. 2023 částka 5 000 Kč.

9. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v dokumentu označeném jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 11. 2023 je jako věřitel označena společnost , právnická osoba, a žalovaný jako klient, který je identifikován jménem, příjmením, datem narození, adresou trvalého pobytu, telefonním číslem, číslem občanského průkazu a e-mailem. K této smlouvě byly uzavřeny dodatky, kterými došlo k navýšení částky úvěru a prodloužení splatnosti úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 25 000 Kč na účet , č. účtu, . Smlouva ani její dodatky nejsou ze strany žalovaného podepsány. Poskytnutí částky 25 000 Kč na účet žalovaného bylo prokázáno potvrzením o provedené platbě; obdržení částky na účtu žalovaného stejně jako vlastnictví účtu žalovaného bylo ověřeno sdělením , právnická osoba, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a její postoupení žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Výzva byla odeslána v den jejího sepsání.

10. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále též jen „ZoSÚ“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).

11. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi její právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, tak aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že žalobkyně předložila soudu pouze nepodepsané dokumenty, nebylo prokázáno, že by žalovaný akceptoval (byť elektronicky) dokumenty právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. S ohledem na to, že žalovaný čerpal finanční prostředky od právní předchůdkyně žalobkyně, je zřejmé, že k nějakému jednání mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo. Není však prokázáno, že výsledkem těchto jednání bylo uzavření smlouvy za podmínek tvrzených žalobkyní. Nadto datum verifikační platby nekoresponduje s datem tvrzeného uzavření smlouvy či datem zaslaní peněžních prostředků na účet žalovaného. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi její právní předchůdkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru a jejích dodatků v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru a jejích dodatků v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru.

14. Nadto je třeba rovněž uvést, že žalobkyně dále neprokázala, že by její právní předchůdkyně splnila svoji povinnost odborně posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při nesplnění této povinnosti je nutné takovou smlouvu posoudit rovněž jako neplatnou, a to dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem tohoto zákona je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. I z tohoto důvodu by tak bylo nutno v případě prokázání existence tvrzené smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným posoudit smlouvu jako absolutně neplatnou.

15. Soud má tedy za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný byl vyzván k vrácení peněz zástupcem žalobkyně dopisem odeslaným dne 25. 11. 2024 s tím, že mu byla poskytnuta lhůta 3 dnů. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně a účinně uzavřena smlouva či jiné právní ujednání, dospěl soud k závěru, že se žalovaný na úkor žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) bezdůvodně obohatil podle § 2991 odst. 1 o. z., a je proto povinen podle citovaného ustanovení vrátit částku dosud neuhrazené části bezdůvodného obohacení, tedy 25 000 Kč. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 26. 11. 2024, neboť výzva žalobkyně se dle § 573 o. z. má za doručenou uplynutím 3. pracovního dne od jejího podání, tj. dne 20. 11. 2024, od 21. 11. 2024 běžela žalovanému lhůta 3 dnů k zaplacení, která uplynula (s přihlédnutím k možnosti plnění) dnem 25. 11. 2024. Od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 25 000 Kč až od 26. 11. 2024 do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni rozhodnutí) částky 37 303,81 Kč. Úspěšná přitom byla co do částky 28 909,47 Kč. Úspěch žalobkyně tak činí 77,5 %, neúspěch 22,5 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 55 %. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 272 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění přechodného ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 31 795 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně do 31. 12. 2024 podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný do podání návrhu na zahájení řízení včetně od 1. 1. 2025 podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (návrh ve věci samé) včetně jedné paušální náhrady výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 420 Kč. Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 3 692 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 55 %, tj. částka 2 030,60 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.