24 C 113/2020

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] následujícího znění: <b>[celé jméno žalované]</b> bytem: [adresa žalované] RČ (dat. nar.): [číslo] vlastnický podíl: [anonymizováno] (dále jen„ Povinná“) na straně jedné a <b>[právnická osoba]</b> se sídlem: [adresa žalobkyně], [PSČ] [obec] [IČO] DIČ: CZ [PSČ] [anonymizováno] zapsána: v OR [anonymizováno] [název soudu], spisová značka [anonymizováno] [číslo] zastoupená: [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova], na [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bankovní spojení: [právnická osoba], pobočka [obec] číslo účtu: [bankovní účet] (dále jen„ Oprávněná“) na straně druhé (Povinná a Oprávněná společně rovněž jako„ Smluvní strany“) uzavírají tuto: <b>Smlouvu o zřízení věcného břemene</b> č.: [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Smlouva“) k provedení (v souladu s ) ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v platném znění, a § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník <b>Článek I. - Úvodní ujednání</b> 1.

1. Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále jen„ PDS“) na území vymezeném licencí. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž zřízení tohoto věcného břemene je ze strany Oprávněné jedním ze zákonem daných předpokladů pro plnění této povinnosti. 1.

2. Povinná prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] (dále jen„ Pozemek“). 1.

3. Katastrální úřad pro [anonymizováno], [stát. instituce] eviduje předmětný Pozemek zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]. 1.

4. Pozemek se nachází na území vymezeném licencí, v němž Oprávněná provozuje distribuční soustavu. Oprávněná má povinnost zřídit věcné břemeno umožňující zřídit a provozovat ve smyslu § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona na Pozemku zařízení distribuční soustavy. 1.

5. Distribuční soustava je liniovou stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nejedná se tak o součást pozemku. <b>Článek II. - Předmět Smlouvy</b> 2. Předmětem Smlouvy je zřízení a vymezení věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona a to jako osobní služebnost ve prospěch PDS dle tohoto zákona (dále též jen„ věcné břemeno“). Obsah věcného břemene je specifikován v článku III. této Smlouvy na Pozemku ve prospěch Oprávněné v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a vyplývajícím z příslušných ustanovení energetického zákona. <b>Článek III. - Specifikace věcného břemene</b> 3. Smluvní strany se dohodly, že Povinná, jako vlastník Pozemku, zřizuje k Pozemku ve prospěch Oprávněné právo věcného břemene podle § 25 odst. 4 energetického zákona, když jeho obsah a rozsah jeho výkonu je blíže uveden v příslušných ustanoveních energetického zákona. 3.

2. Smluvní strany berou na vědomí, že se změnou vlastníka Pozemku přechází i práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene na nabyvatele Pozemku. 3.

3. Oprávněná je vlastníkem a provozovatelem stavby„ [obec], [ulice], kabel [anonymizována dvě slova]“. Smluvní strany se za účelem umístění distribuční soustavy – kabel [anonymizováno], skříň [anonymizováno] (dále jen„ distribuční soustava“) na Pozemku a za účelem jejího provozování dohodly na zřízení věcného břemene, jehož obsahem je právo Oprávněné zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na Pozemku. Věcné břemeno zahrnuje též právo Oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění. 3.

4. Rozsah věcného břemene vymezuje: Geometrický plán č.: [číslo] zhotovený [právnická osoba], [adresa], který ověřil (a) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] pod č.: [číslo] a za Katastrální úřad pro [anonymizováno], [stát. instituce] potvrdil (a) [jméno] [příjmení] dne [datum] pod č.: [anonymizováno] [číslo]. Citovaný geometrický plán je přílohou a nedílnou součástí této Smlouvy. 3.

5. Povinná z věcného břemene bere na vědomí, že distribuční soustava je chráněna ochrannými pásmy dle energetického zákona. Ochranné pásmo slouží k zajištění spolehlivého provozu distribuční soustavy a k ochraně života, zdraví a majetku osob. 3.

6. Povinná z věcného břemene je povinna strpět výkon práva Oprávněné vyplývající z této smlouvy a energetického zákona a zdržet se veškeré činnosti, co vede k ohrožení součásti distribuční soustavy a omezení výkonu tohoto práva Oprávněné. 3.

7. Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává jako časově neomezené a zaniká v případech stanovených zákonem. <b>Článek IV. - Další práva</b> 4. Oprávněná z věcného břemene má ve vztahu k Pozemku dále oprávnění ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 písm. f) a g) energetického zákona, především pak právo vstupovat a vjíždět na Pozemek v souvislosti s realizací práv vyplývajících jí z věcného břemene podle čl. 3 této Smlouvy. 4.

2. Oprávněná je povinna při výkonu oprávnění popsaných shora postupovat coby PDS striktně ve smyslu § 25 odst. 8 energetického zákona, tj. co nejvíce šetřit práva Povinné a vstup na Pozemek ji bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinna uvést Pozemek do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání Pozemku a bezprostředně oznámit tuto skutečnost Povinné. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinna na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. <b>Článek V. - Cena a platební podmínky</b> 5. Věcné břemeno podle této Smlouvy se zřizuje úplatně. 5.

2. Jednorázová náhrada za zřízení věcného břemene se sjednává ve výši 1000 - Kč (slovy: jedentisíc korun českých). 5.

3. Oprávněná se zavazuje ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí dle Smlouvy, uhradit Povinné výše uvedenou jednorázovou úplatu, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva. <b>Článek VI. - Vklad věcného břemene do veřejného seznamu</b> 6. Smluvní strany se dohodly, že návrh na zahájení řízení o zápisu práva věcného břemene zřizovanému touto Smlouvou k Pozemku do katastru nemovitostí bude podán příslušnému katastrálnímu úřadu Oprávněnou. Správní poplatek za návrh na zahájení řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí uhradí Oprávněná. 6.

2. Věcné břemeno podle této Smlouvy vzniká v souladu s ustanovením občanského zákoníku zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. <b>Článek VII. - Ostatní ujednání</b> 7. Smluvní strany se zavazují, že pokud příslušný katastrální úřad vyzve účastníky k odstranění případných nedostatků návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, případně listiny, na základě které má být právo zapsáno, vyvinou potřebnou součinnost k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. 7.

2. V případě, že příslušný katastrální úřad v řízení o povolení vkladu řízení zastaví či zamítne, Smluvní strany se zavazují poté uzavřít ve lhůtě do 30-ti kalendářních dní ode dne doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o zastavení či zamítnutí vkladu oběma Smluvním stranám novou Smlouvu s totožným obsahem za stejných cenových podmínek, ve které budou odstraněny všechny nedostatky, které bránily povolení vkladu práva dle této smlouvy, bude-li to možné. <b>Článek VIII. – Ochrana osobních údajů:</b> 8. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o zpracování osobních údajů Povinné [příjmení]. Podrobné informace jsou dostupné na [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] osobních údajů. 8.

2. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné pro účely přípravy, uzavření a plnění této Smlouvy. 8.

3. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné ke splnění zákonné povinnosti Oprávněné vyplývající zejména ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. 8.

4. Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné na základě oprávněného zájmu Oprávněné pro účely vnitřní evidence a kontroly, ochrany právních nároků a provozních potřeb. Proti takovému zpracování má Povinná právo podat námitku. 8.

5. Podpisem této Smlouvy Povinná potvrzuje, že se seznámila s informacemi uvedenými v tomto článku a dalšími informacemi o zpracování osobních údajů dostupnými na [anonymizováno] v [anonymizována tři slova] údajů, a to včetně práv, které Povinné náleží. <b>Článek IX. - Závěrečná ujednání</b> 9. Smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření. Pro případ, že Smlouva není uzavírána za přítomnosti obou Smluvních stran, platí, že Smlouva nebude uzavřena, pokud ji Povinná či Oprávněná podepíší s jakoukoliv změnou či odchylkou, byť nepodstatnou, nebo dodatkem, ledaže druhá Smluvní strana takovou změnu či odchylku nebo dodatek následně schválí. 9.

2. Smlouva může být měněna nebo doplňována pouze formou vzestupně číslovaných písemných dodatků podepsaných oběma Smluvním stranami. 9.

3. Smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky. 9.

4. Na právní vztahy vyplývající nebo související s touto Smlouvou a v ní nebo v energetickém zákoně výslovně neupravené se přiměřené uplatní ustanovení občanského zákoníku. 9.

5. Smlouva je sepsána v 3 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží Povinná a Oprávněná a jeden stejnopis bude Oprávněnou použit pro účely příslušného řízení o zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. 9.

6. Smluvní strany prohlašují, že si Smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemné dohodě, podle jejich pravé a svobodné vůle, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, pod nátlakem ani za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými podpisy. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva představuje úplnou dohodu o veškerých jejích náležitostech a neexistují náležitosti, které by smluvní strany neujednaly. II. Rozsah věcného břemene zřízeného podle smlouvy uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku je vymezen geometrickým plánem [číslo] zhotoveným [právnická osoba], se sídlem [adresa], který ověřil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] pod č.: [číslo] a za Katastrální úřad pro [anonymizováno], [stát. instituce], potvrdil [jméno] [příjmení] dne [datum] pod č.: [anonymizováno] [číslo]; tento geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 109,74 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1. [příjmení] žalobou se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž by došlo k nahrazení projevu vůle žalované – jejího souhlasu se smlouvou o zřízení věcného břemene. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v katastrálním území a obci [obec]. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. V této smlouvě se účastníci dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec], [ulice], kabel [anonymizována dvě slova]“, umístěné na uvedeném pozemku žalované. Předmětná stavba byla dle zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby ukončena dne [datum]. Následně žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak žalovaná neposkytla potřebnou součinnost a uvedenou smlouvu neuzavřela.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a ve svém vyjádření uvedla, že žalobkyni nesvědčí oprávnění požadovat určení obsahu smlouvy o zřízení věcného břemene na základě smlouvy o smlouvě budoucí a že žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby, neboť smlouva o smlouvě budoucí je zdánlivým právním jednáním pro jeho neurčitost; navíc závazek žalované uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene již zanikl, protože žalobkyně nevyzvala včas žalovanou k uzavření uvedené smlouvy. Žalovaná považuje smlouvu o smlouvě budoucí za zdánlivé právní jednání pro jeho neurčitost spočívající v neurčitě stanovené lhůtě pro uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Tato lhůta se počítá od převzetí dokončené stavby žalobkyně od jejího zhotovitele, tj. je závislá na v budoucnu nejisté události určující počátek jejího běhu. Není tudíž možné určit, dokdy nejpozději může být výzva k uzavření smlouvy učiněna, neboť smlouva o smlouvě budoucí neobsahuje nejzazší termín k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Případný počátek běhu této lhůty tak žalovaná nemohla nijak ovlivnit. Žalovaná má také za to, že žalobkyni marně uplynula lhůta k předložení či odeslání výzvy žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Dle žaloby měla být stavba dokončena dne [datum], což znamená, že lhůta k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene měla podle smlouvy o smlouvě budoucí uběhnout dne [datum]. Žalovaná je však přesvědčena, že žalobkyně jí v této lhůtě výzvu k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene nedoručila.

3. Žalobkyně ve své reakci na vyjádření žalované uvedla, že její námitky považuje za účelové a zcela irelevantní, vedené snahou vyhnout se povinnosti uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene. Jelikož žalobkyně realizuje distribuci elektřiny ve veřejném zájmu, je oprávněna využívat cizí nemovitosti k umístění zařízení zabezpečujících tuto distribuci, a žalovaná je tak povinna smlouvu o zřízení věcného břemene s žalobkyní uzavřít. Žalovaná podepsala v červenci [rok] zcela bez výhrad a protestů smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se zavázala k následnému uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Byla rovněž účastníkem stavebního řízení a stavební úřad jí zaslal územní souhlas, což znamená, že o dokončení předmětné stavby musela vědět. V minulosti žalovaná odmítala uzavření předmětné smlouvy z iracionálních důvodů. Pokud se jedná o dobu k uzavření konečné smlouvy, tato byla účastníky přesně sjednána a měla návaznost na dokončení stavby. Ukončení těchto staveb, které je třeba řešit ve stavebním řízení, nikdy nelze určit zcela přesně na den, a proto má doba uzavření konečné smlouvy přímou návaznost na ukončení stavby. Žalobkyně rovněž žalovanou opakovaně vyzývala k uzavření předmětné smlouvy, a to výzvami ze dne [datum], [datum] a [datum].

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: z veřejně přístupných informací katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná je zapsána jako vlastník pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce] (dále též jen„ předmětný pozemek“ nebo„ zatížený pozemek“).

5. Ze smlouvy [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene se podává, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí a žalovanou jako výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], v katastrálním území a obci [obec], uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl závazek obou smluvních stran nejpozději do 12 měsíců od dokončení – resp. převzetí dokončené stavby s názvem„ [obec], [ulice], kabel [anonymizována dvě slova]“ žalobkyní od jejího zhotovitele (datum podpisu protokolu o převzetí stavby) na zatížené nemovitosti žalované uzavřít podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění a § 1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, smlouvu o zřízení věcného břemene, a to za účelem umístění distribuční soustavy – kabel [anonymizováno], skříň [anonymizováno] na zatížené nemovitosti a za účelem jejího provozování. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala vyzvat žalovanou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a předložit jí návrh této smlouvy nejpozději jeden měsíc před uplynutím sjednané lhůty 12 měsíců. Obsahem smlouvy bude právo žalobkyně coby budoucího oprávněného zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na zatížené nemovitosti. Průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu, který se stane nedílnou součástí smlouvy. Přílohou [číslo] smlouvy o smlouvě budoucí je situační snímek plánovaného umístění distribuční soustavy v měřítku 1:

250. Z geometrického plánu [číslo] pro vymezení rozsahu věcného břemene k části zatíženého pozemku vypracovaného [právnická osoba] a ověřeného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil zakreslené vedení a umístění kabelového vedení na předmětném pozemku žalované.

6. Ze zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby (nebo její dokončené části) se podává, že staveniště stavby„ [obec], [ulice], kabel [anonymizována dvě slova]“ bylo předáno dne [datum] a že dne [datum] došlo k převzetí stavby žalobkyní.

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že touto smlouvou se měla žalovaná coby povinná zavázat zřídit k pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], zapsanému na [list vlastnictví] Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce], právo odpovídající věcnému břemeni podle § 25 odst. 4 energetického zákona za účelem umístění distribuční soustavy – kabel [anonymizováno], skříň [anonymizováno], jehož obsahem mělo být právo žalobkyně coby oprávněné a vlastníka a provozovatele stavby„ [obec], [ulice], kabel [anonymizována dvě slova]“ zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na předmětném pozemku a dále provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění, a dále dle článku IV. smlouvy právo žalobkyně vstupovat a vjíždět na předmětný pozemek v souvislosti s realizací práv vyplývajících z věcného břemene, přičemž žalobkyně měla být povinna při výkonu oprávnění postupovat podle zákona, tj. co nejvíce šetřit práva žalované. Návrh smlouvy obsahoval jednorázovou náhradu za zřízení věcného břemene ve výši 1 000 Kč. Přílohou a nedílnou součástí návrhu smlouvy je geometrický plán [číslo] pro vymezení rozsahu věcného břemene k části předmětného pozemku, vypracovaný [právnická osoba] a ověřený dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

8. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zmocnila [právnická osoba] – [příjmení] [příjmení] k tomu, aby v období do [datum] mimo jiné zastupovala žalobkyni při jednání s fyzickými osobami v záležitostech spojených s projektováním, přípravou a realizací energetických staveb včetně projednávání návrhů smluv o smlouvách budoucích o zřízení věcného práva k věci cizí, smluv o zřízení věcného práva k věci cizí a jiných písemných smluv s vlastníky dotčených nemovitých věcí a aby jménem žalobkyně zasílala a přijímala korespondenci od fyzických osob. Pro období do [datum] zmocnila žalobkyně [právnická osoba] – [příjmení] [příjmení] v témže rozsahu k vykonávání týchž činností nedatovanou plnou mocí.

9. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného [právnická osoba] – [příjmení] [příjmení] žalované soud zjistil, že uvedená společnost vyzvala žalovanou na základě pověření žalobkyně k neprodlenému uzavření smlouvy o věcném břemeni č. [anonymizováno] [číslo] v návaznosti na ukončení stavby„ [obec], [ulice], kabel [anonymizována dvě slova]“ a v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene [číslo] ze dne [datum], přičemž přílohou dopisu byly tři stejnopisy návrhu smlouvy č. JI [číslo] a geometrický plán vymezující rozsah dotčení věcným břemenem; z podacího archu České pošty soud zjistil, že uvedený dopis byl odeslán na adresu žalované doporučeně dne [datum]. Z upomínky ze dne [datum] adresovaného [právnická osoba] – [příjmení] [příjmení] žalované soud zjistil, že uvedená společnost opět vyzvala žalovanou na základě pověření žalobkyně k vrácení dvou podepsaných stejnopisů smlouvy o věcném břemeni č. [anonymizováno] [číslo], a to ve lhůtě 14 dnů od doručení uvedené upomínky; z podacího archu České pošty soud zjistil, že uvedený dopis byl odeslán na adresu žalované doporučeně dne [datum]. Z upomínky ze dne [datum] adresovaného [právnická osoba] – [příjmení] [příjmení] žalované soud zjistil, že uvedená společnost opět vyzvala žalovanou na základě pověření žalobkyně k vrácení dvou podepsaných stejnopisů smlouvy o věcném břemeni č. [anonymizováno] [číslo], a to ve lhůtě 14 dnů od doručení uvedené upomínky; z podacího lístku soud zjistil, že uvedený dopis byl odeslán na adresu žalované doporučeně dne [datum].

10. Z čestného prohlášení mandatáře o nemožnosti vypořádat danou smlouvu o VB ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] – [příjmení] [příjmení] jako mandatář žalobkyně prohlašuje, že na základě smlouvy o smlouvě budoucí [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, podle níž měla být smlouva o zřízení věcného břemene uzavřena do 12 měsíců od dokončení stavby„ [obec], [ulice], kabel [anonymizována dvě slova]“, vyvinula maximální úsilí na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene s žalovanou. Žalované zaslala dne [datum] návrh smlouvy a poté i urgence dne [datum] a [datum]. Manžel žalované sdělil mandatáři, že ještě dělají stavební úpravy a zřejmě dojde ke změnám na katastru. Při pokusech o telefonický kontakt dne [anonymizováno] a [datum] již manžel žalované nezvedal telefon.

11. Z e-mailové komunikace mezi právním zástupcem žalované a žalobkyní v období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o sdělení data ukončení stavby distribuční soustavy, doplnění smlouvy o zřízení věcného břemene o způsob provádění servisu či opravy distribuční soustavy před plotem žalované a o vydání potvrzení o umístění provedené stavby; žalobkyně následně poskytla žalované písemné odpovědi.

12. Z předžalobní výzvy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] a z výpisu z aplikace sledování zásilek soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene.

13. Soud má shora uvedenými důkazy za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, jejímž předmětem byl závazek obou smluvních stran do 12 měsíců od dokončení stavby distribuční soustavy uzavřít podle energetického zákona a občanského zákoníku smlouvu o zřízení věcného břemene, která bude uzavírána za účelem umístění distribuční soustavy – kabel [anonymizováno], skříň [anonymizováno] na zatíženém pozemku žalované a za účelem jejího provozování, přičemž obsahem smlouvy o zřízení věcného břemene bude právo žalobkyně coby budoucího oprávněného zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu na zatíženém pozemku; průběh a rozsah věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu, jenž se stane nedílnou součástí smlouvy. Žalobkyně se zavázala vyzvat žalovanou k uzavření budoucí smlouvy a předložit jí návrh této smlouvy nejpozději jeden měsíc před uplynutím sjednané lhůty 12 měsíců k uzavření budoucí smlouvy. K předání staveniště došlo dne [datum] a k dokončení stavby došlo dne [datum]. Na základě plných mocí udělených žalobkyní odeslala [právnická osoba] – [příjmení] [příjmení] žalované dne [datum] návrh smlouvy o zřízení věcného břemene a následně dne [datum] a [datum] i dvě upomínky, avšak k uzavření smlouvy z důvodů na straně žalované nedošlo, neboť žalovaná požadovala dodatečné změny v uvedené smlouvě.

14. Podle ustanovení § 1267 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. [příjmení] pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. Je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. Oprávněná osoba zpřístupní vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.

15. Podle ustanovení § 1785 o. z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle ustanovení § 1786 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle ustanovení § 1787 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

16. Podle ustanovení § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Podle ustanovení § 441 odst. 2 věty první o. z. zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci.

17. Podle ustanovení § 25 odst. 4 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších zákonů, provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti.

18. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní platně a účinně smlouvu o smlouvě budoucí, v níž byl dostatečně určitě vymezen obsah budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene a byla sjednána lhůta k uzavření této smlouvy, a to do 12 měsíců od dokončení předmětné stavby, přičemž žalobkyně byla povinna vyzvat žalovanou k uzavření budoucí smlouvy a předložit jí návrh této smlouvy do uplynutí 11 měsíců od dokončení stavby. Žalovaná následně na výzvy zmocněnce žalobkyně zaslané v této lhůtě nereagovala. Žalobkyně má tedy právo domáhat se splnění povinnosti žalované soudní cestou, tj. je aktivně legitimována k podaní předmětné žaloby.

19. Pokud jde o obsah smlouvy o zřízení věcného břemene, žalobkyně se v dané věci domáhá jejího uzavření za situace, kdy jí zákon jako provozovateli„ [anonymizována dvě slova]“ ukládá povinnost upravit její věcněprávní vztah k pozemku ve vlastnictví žalované formou věcného břemene, přičemž z této skutečnosti jednoznačně vyplývá, že nelze tuto povinnost plnit jinak, tj. jiným právním vztahem, a žalobkyně svými úkony ve vztahu k žalované v zásadě pouze naplňuje to, k čemu ji zákon zavazuje. Oprávnění žalobkyně k pozemku žalované je tak veřejnoprávního charakteru a vyplývá přímo z jednotlivých ustanovení energetického zákona. Tím je dán částečně i způsob, jakým je smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou koncipován, tj. obsah tohoto vztahu, přičemž soud má za to, že ačkoliv je formulace opisující zákonné ustanovení ohledně oprávnění vyplývajících z věcného břemene značně široká, jejímu zařazení do smlouvy nic nebrání, respektive že ochrana práv žalované jako povinné z věcného břemene je zajištěna tím, že žalobkyně má ze zákona i ze smlouvy povinnost šetřit co nejvíce práva povinného. Součástí smlouvy je i geometrický plán, tudíž průběh věcného břemene na pozemku žalované je zřejmý a odpovídá i schematickému zákresu v měřítku 1:250, který je součástí smlouvy o smlouvě budoucí. Smluvní strany si ve smlouvě o smlouvě budoucí dostatečně určitě ujednaly i podstatné náležitosti budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene včetně účelu smlouvy a rozsahu oprávnění žalobkyně. V souladu se zákonem byla rovněž sjednána úplata za zřízení věcného břemene, a to jako úplata jednorázová, což shledal jako legitimní způsob sjednání náhrady také Ústavní soud svým nálezem ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 25/04. Výše úplaty nebyla nijak rozporována a soud má za to, že takto sjednaná cena odpovídá rozsahu oprávnění vyplývajících ze sjednaného věcného břemene.

20. Žalovaná uplatnila v rámci své procesní obrany proti nároku žalobkyně dvě námitky: zdánlivost jednání při uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí z důvodu neurčitosti počátku běhu lhůty pro uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a zánik povinnosti žalované uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene v důsledku včasného nedoručení výzvy žalobkyně k uzavření této budoucí smlouvy žalované. Pokud se jedná o první z uvedených námitek, soud ji shledal nedůvodnou, neboť dospěl k závěru, že počátek lhůty k uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene, jak byl účastníky sjednán v čl. II odst. 1 smlouvy o smlouvě budoucí, je sjednán dostatečně určitě. Je zjevné, že v době uzavření této smlouvy nemohli účastníci znát přesné datum ukončení realizované stavby distribuční soustavy s ohledem na v té době teprve probíhající výstavbu předmětného energetického zařízení. Určitost lhůty nicméně nemusí být vymezena jen určitým datem. Určitost smluvního ujednání o stanovení lhůty pro uzavření budoucí smlouvy, tj. v tomto případě smlouvy o zřízení věcného břemene, je ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 o. z. naplněna též tím, že počátek běhu pro uzavření budoucí smlouvy je vázán na splnění konkrétně specifikovaných podmínek pro počátek běhu této lhůty, uvedených ve smlouvě o smlouvě budoucí (v podrobnostech viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1685/2019, dostupný na adrese http://www.nsoud.cz a aplikovatelný i v podmínkách o. z.). S ohledem na uvedený závěr soud neshledal, že uzavření smlouvy o smlouvě budoucí představovalo zdánlivé jednání z důvodu neurčitosti ujednání o počátku běhu lhůty k uzavření budoucí smlouvy. Naopak, onou konkrétně specifikovanou podmínkou je dle ujednání smlouvy o smlouvě budoucí dokončení, respektive převzetí, předmětné stavby, k němuž došlo dne [datum]; od tohoto dne tudíž počala běžet dvanáctiměsíční lhůta pro uzavření budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene. Soud rovněž podotýká, že žalobkyně v řízení prokázala, že již před podpisem smlouvy o smlouvě budoucí, k němuž došlo dne [datum], bylo předáno staveniště zhotoviteli k realizaci předmětné stavby, přičemž toto staveniště zasahovalo na předmětný pozemek žalované, která tak mohla bezprostředně sledovat postup stavby, a to dne [datum], a samotná stavba byla dokončena za deset a půl měsíce ode dne uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, což soud nepokládá s ohledem na charakter realizované stavby za nepřiměřeně dlouhou dobu, která by mohla mít za následek zánik povinnosti žalované uzavřít budoucí smlouvu např. z důvodu rozporu s dobrými mravy. Navíc bylo rovněž prokázáno, že žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce v rámci e-mailové komunikace s žalobkyní v období od [anonymizováno] do [datum] nijak nerozporovala platnost smlouvy o smlouvě budoucí, přičemž v této době byla již předmětná stavba více než rok dokončena.

21. Pokud se jedná o druhou námitku žalované ohledně nedoručení výzvy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ve lhůtě 12 měsíců od dokončení předmětné stavby, respektive nejpozději jeden měsíc před uplynutím této lhůty, tj. do [datum], i ji soud shledal nedůvodnou. Žalobkyně v řízení prokázala, že platně zmocnila [právnická osoba] – [příjmení] [příjmení] k tomu, aby vyzvala žalovanou k uzavření smlouvy o zřízení věcného práva, aby jí doručila návrh této smlouvy a aby od ní následně převzala podepsanou smlouvu, a že uvedená společnost výzvu k uzavření smlouvy o zřízení věcného práva spolu s návrhem znění této smlouvy žalované odeslala doporučeným dopisem již dne [datum], tedy více než 5 měsíců před uplynutím sjednané lhůty. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, upomenula ji uvedená společnost ještě dvakrát ke splnění její povinnosti smlouvu uzavřít. Pokud si žalovaná doporučené dopisy nepřevzala či nevyzvedla na poště, nelze tuto skutečnost přičíst k tíži žalobkyně, neboť tato prokázala, že se uvedená doporučená psaní dostala do sféry dispozice žalované, tj. žalovaná získala možnost seznámit se s jejich obsahem (v podrobnostech viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 805/2006, dostupný na adrese http://www.nsoud.cz a aplikovatelný i v podmínkách o. z.).

22. Jelikož žalovaná neuplatnila proti žalobě žádné další procesní námitky (u jednání dne [datum] zástupkyně žalované výslovně uvedla, že nebude tvrdit konkrétní skutečnosti ohledně toho, že se žalovaná zavázala k něčemu jinému a že realizace stavby – kabelu je jiná, než byla uvedena v zákresu, jenž je součástí smlouvy o smlouvě budoucí, a že tudíž nebude k těmto tvrzením navrhovat důkazy), dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Soud neshledal žádné vady smlouvy o smlouvě budoucí, které by vedly k její neplatnosti či nicotnosti, ani při běžném porovnání zákresu průběhu provedené stavby s následně vypracovaným geometrickým plánem nezjistil, že by stavba byla provedena zjevně prostorově jinak, a rovněž nezjistil porušení smluvních povinností žalobkyně v tom smyslu, že by řádně a včas nevyzvala žalovanou po dokončení předmětné stavby k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Na základě shora uvedených úvah soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene ve znění uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Nedílnou součást smlouvy i rozsudku tvoří geometrický plán [číslo] pro vymezení rozsahu věcného břemene k části zatíženého pozemku, vypracovaný [právnická osoba] a ověřený dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jímž je vymezen rozsah věcného břemene zřízeného podle smlouvy uvedené ve výroku I. rozsudku.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 109,74 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle níž účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky 300 Kč za každý ze tří v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky (návrh na zahájení řízení, výzva k plnění, účast na jednání před soudem) a z náhrady cestovného ve výši podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. za jízdu [značka automobilu], [registrační značka], k jednání soudu dne [datum] v trase [obec] – [okres] zpět, celkem [anonymizováno] km, s průměrnou spotřebou paliva 7,2 litru benzinu Natural 95 na 100 km při vyhláškové ceně 32,00 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 4,20 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) v celkové výši 1 209,74 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.