24 C 119/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobkyně všichni zastoupeni advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a k pozemku [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce].

II. Nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku se přikazují do vlastnictví žalobce a).

III. Žalobce a) je povinen zaplatit žalobkyni b) náhradu ve výši 275 000 Kč, žalobkyni c) náhradu ve výši 275 000 Kč a žalované náhradu ve výši 550 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce a) je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na nákladech státu částku 2 173,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně b) je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na nákladech státu částku 2 173,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobkyně c) je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na nákladech státu částku 2 173,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na nákladech státu částku 2 173,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobci domáhali zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a k pozemku [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce] (dále též„ předmětné nemovité věci“). V odůvodnění žaloby uvedli, že od roku 2014 nebyly předmětné nemovité věci využívány, rodinný dům chátral, žalobce a) řešil havarijní stav vody, platil nutné náklady na opravu a údržbu, pojištění domu i daň z nemovitosti. Rovněž svépomocí prováděl péči o pozemky a drobné opravy, zatímco žalovaná se o stav nemovitých věcí nezajímala. V rámci dědického řízení po zůstaviteli [celé jméno žalobce], otci žalobce a) a žalované, byl vypracován [anonymizováno] [jméno] [příjmení] znalecký posudek k ocenění hodnoty podílu jedné šestiny na předmětných nemovitých věcech, a to částkou 466 792 Kč, kterou žalobce a) nabízel žalované vyplatit za její podíl; žalovaná to však odmítla. Žalobce a) má zájem předmětné nemovité věci dále využívat a dům opravit, má zpracovanou projektovou dokumentaci na jeho celkovou rekonstrukci, aby byl k dispozici zejména žalobkyni c), která má zájem v domě bydlet a řešit tím svou bytovou potřebu. Naopak žalovaná nemá zájem předmětné nemovité věci sama využívat a opakovaně navrhuje jejich prodej. Inzerát na jejich prodej, který zadala žalovaná na serveru [webová adresa], neodpovídal realitě, neboť žalovaná v inzerátu uvedla, že dispozice domu je 6+kk, přičemž podle znaleckého posudku vypracovaného v dědickém řízení je tato dispozice 5+1, plochu domu uvedla v rozsahu 200 m², přičemž znalec uvádí plochu 119,54 m², stav domu popsala jako dobrý, přičemž podle fotografií přiložených ke znaleckému posudku dům vyžaduje evidentně rekonstrukci, a rovněž dům nemá střešní terasu, jak žalovaná v inzerátu uvedla. Podle žalobců nelze předmětné nemovité věci fyzicky rozdělit tak, aby mohly být jednotlivé části přikázány každému ze spoluvlastníků v rámci vypořádání spoluvlastnictví.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že má k domu hluboké citové pouto, a tudíž chce předmětné nemovité věci nabýt do výlučného vlastnictví, aby mohlo dojít k investování a k jejich lepšímu využití. Již od roku 2014 hradí poplatek za komunální odpad, dům chce restaurovat do podoby prvorepublikové vily, přičemž projekt má finančně zabezpečit syn žalované, který jej chce užívat. Žalovaná soudu rovněž ve svých podáních sdělila, že se rozhodla uplatnit předkupní právo podle § 1124 občanského zákoníku. Ke znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vypracovaného pro dědické řízení, žalovaná uvedla, že s navrhovanou cenou svého podílu nesouhlasí, neboť poté, co nabídla předmětné nemovité věci k prodeji na serveru [anonymizováno], zjistila, že za cenu 6 000 000 Kč projevili o koupi uvedených věcí zájem čtyři kupující. Podáním ze dne [datum] žalovaná soudu sdělila, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je bezpředmětné, neboť svůj podíl na předmětných nemovitých věcech prodala třetí osobě s tím, že jméno nového majitele sdělí žalobcům po zápisu do katastru nemovitostí; v podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že nevyužitý dům spoluvlastníků nabídla pro ubytování ukrajinských uprchlíků. Následně žalovaná podáním ze dne [datum] navrhla soudu, aby spoluvlastnictví účastníků řízení zrušil a vypořádal formou prodeje ve veřejné dražbě a rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky, neboť rozdělení předmětných nemovitých věcí není možné a nelze tyto věci přikázat některému ze spoluvlastníků. K odhadu aktuální obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí, který pro toto řízení na základě zadání soudu zpracoval znalec [celé jméno znalce], žalovaná uvedla, že si žádný odhad neobjednala, nesouhlasí s ním, považuje jej za zbytečný a že tento odhad nevypovídá nic o aktuální tržní ceně předmětných nemovitých věcí.

3. Mezi účastníky jsou nesporné tyto skutečnosti: účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, všichni chtějí své spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem zrušit a vypořádat a předmětné nemovité věci nelze fyzicky rozdělit.

4. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 16. 4. 2021, 18. 1. 2022 a 29. 11. 2022 soud zjistil, že vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem svědčí žalované v rozsahu 1/6, žalobkyni b) v rozsahu 1/12, žalobci a) v rozsahu 4/6 a žalobkyni c) v rozsahu 1/12; na výpisech nebyla evidována žádná omezení vlastnického práva a v části Jiné zápisy bylo na posledním z uvedených výpisů uvedeno„ podaná žaloba“. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], ze dne 19. 1. 2022 a 21. 2. 2022 soud zjistil, že k předmětným nemovitým věcem evidovaným na listu vlastnictví [číslo] v k.ú. [obec] neprobíhá vkladové řízení.

5. Z dopisu ze dne 1. 3. 2019 zaslaného advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro žalobce a) je s ohledem na déletrvající soudní spor neúnosné, aby se staral o předmětné nemovité věci, které jsou předmětem dědictví, a nesl náklady s tím spojené výlučně on, a navrhl, aby došlo ke společnému prodeji uvedených věcí. Z e-mailové komunikace mezi [jméno] [příjmení], žalovanou a žalobcem a) soud zjistil, že dne 27. 7. 2020 zaslala [jméno] [příjmení], ředitelka [právnická osoba] [příjmení], e-mail žalované, v němž navrhla způsob prodeje předmětných nemovitých věcí včetně jednotlivých kroků s tím souvisejících; tento e-mail žalovaná téhož dne přeposlala žalobci s doplněním, že se jí tato nabídka zdá zajímavá, neboť používá formu dražby. Z dopisu ze dne 4. 8. 2020 zaslaného advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na základě pokynu žalované je navrhováno uzavření smlouvy o vzájemné spolupráci při prodeji předmětných nemovitých věcí, ve které bude stanovena minimální cena za prodej a společnost, která by prodej zprostředkovala. Z dopisu ze dne 21. 2. 2021 zaslaného advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalované soud zjistil, že žalobce a) má zájem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem s tím, že navrhuje, že se stane výlučným vlastníkem těchto věcí a žalované vyplatí adekvátní částku za její spoluvlastnický podíl. Z nedatované e-mailové zprávy odeslané žalovanou na e-mailovou adresu [email] soud zjistil, že předmětem této zprávy je odhad nemovitosti [adresa], a jeho obsahem je sdělení, že odhad nemovitosti v roce 2020 není potřeba a že se soudním komisařem [anonymizováno] [příjmení] byl domluven pouze odhad nemovitosti v roce 2014.

6. Z předloženého plánu půdorysu rodinného domu, který je součástí předmětných nemovitých věcí, soud zjistil dispozice a rozměry jednotlivých podlaží tohoto domu. Z nedatovaného inzerátu na serveru [anonymizováno] soud zjistil, že je zde inzerován prodej domu 6+kk v [obec] na ulici [ulice] za cenu 6 500 000 Kč; stav je uveden jako dobrý, plocha činí 200 m2 s pozemkem o rozloze 208 m2, součástí domu je terasa, sklep a garáž.

7. Ze znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 1. 4. 2022 vypracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, a z jeho příloh soud zjistil, že znalec mj. po trojí osobní prohlídce předmětných nemovitých věcí stanovil jejich cenu v čase a místě obvyklou ve výši 3 300 000 Kč s platností této ceny do 31. 12. 2022. Znalec při stanovení ceny vzal v potaz dispoziční řešení rodinného domu, jeho technický stav, zastavěnou plochu i obestavěný prostor domu, popsal použité oceňovací metody (nákladového ohodnocení, výnosová a srovnávací) a zohlednil kladné i záporné aspekty oceňovaných věcí. Konkrétně znalec mimo jiné uvedl, že v domě se nalézá pět pokojů a kuchyň a že dům je od roku 2014 neobydlený. V přílohách znaleckého posudku je zahrnuta příslušná fotodokumentace a jsou zde přiloženy inzeráty na prodej čtyř rodinných domů pro srovnání.

8. Ze spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. [spisová značka] soud provedl tyto listinné důkazy: z notářského zápisu sepsaného dne [datum] notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [celé jméno žalobce], [datum narození], sepsal formou notářského zápisu svou závěť a listinu o vydědění, v nichž dědicem veškerého majetku ustanovil svého syna [celé jméno žalobce], narozeného [datum], a vydědil svou dceru [celé jméno žalované], narozenou [datum], a to z důvodů jejího alkoholizmu, neschopnosti vychovávat nezletilého syna a obav, aby majetek, který by zdědila, neutratila za alkohol; dcera [anonymizováno] [celé jméno žalované] rovněž neposkytla svému otci [celé jméno žalobce] potřebnou pomoc v nemoci a neprojevuje o něj opravdový zájem. Z protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti po [celé jméno žalobce], narozeném [datum], zemřelém dne [datum], ze dne [datum] soud zjistil, že byl proveden soupis aktiv a pasiv pozůstalosti, že pozůstalá dcera [celé jméno žalované] nesouhlasí se stanovením tržní ceny nemovitosti uvedené pod písmenem a) tohoto seznamu, tj. čtyř šestin rodinného domu [adresa], a že bude zpracován znalecký posudek za účelem ocenění této nemovité věci. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že cena čtyř ideálních šestin nemovitostí, které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro Katastrální úřad [obec], ke dni [datum] činí 1 867 167 Kč.

9. Ze spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 21 C 20 [anonymizováno] [rok] soud provedl důkaz rozsudkem ze dne 18. 9. 2019, č. j. [číslo jednací], z něhož se podává, že výrokem I. byla žaloba, kterou se [celé jméno žalované], [datum narození], jako žalobkyně domáhala, aby bylo určeno, že je dědičkou ze zákona po zůstaviteli [celé jméno žalobce], narozeném [datum], zemřelém dne [datum], posledně bytem [adresa], zamítnuta, a to v návaznosti na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2018, č. j. [číslo jednací]; uvedený rozsudek Okresního soudu v Jihlavě nabyl ve výroku I. právní moci dne [datum].

10. Z účastnického výslechu žalobce a) soud zjistil, že o předmětné nemovité věci se stará žalobce a) a aktuálně připravuje jejich rekonstrukci na základě zpracovaného a schváleného projektu a příslušné dokumentace. Financování rekonstrukce má žalobce a) zajištěno z vlastních úspor. Stavební práce dosud nebyly zahájeny z důvodu probíhajícího soudní řízení. Po rekonstrukci bude dům obývat dcera žalobce a) [obec] (tj. žalobkyně c)), která se vrátila do [obec], kde má trvalou práci, avšak nemá kde bydlet a zatím bydlí u žalobce a). Všichni žalobci shodně navrhují, aby se výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí stal žalobce a). Pokud se jedná o souhlas žalobce a) s prodejem předmětných nemovitých věcí, k němu došlo v reakci na rozhodnutí krajského soudu v předchozím řízení, který určil, že žalovaná je dědičkou a že by se spolu měli dohodnout půl na půl; teprve poté, co Nejvyšší soud rozhodl, jakým způsobem v těchto případech postupovat, rozhodl i soud v Jihlavě a musel tak rozhodnout i odvolací soud v Brně, čímž žalobci a) zůstalo víc prostředků na rekonstrukci a na postup, který měl původně v úmyslu.

11. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že žalovaná platí každoročně za svoz odpadu a že si nemyslí, že by se o předmětné nemovité věci někdo staral, protože to tam vypadá hrozně, a žalovaná se tam ani nešla podívat, navíc nemá klíče. Naposledy tam byla, když tam byl přítomen i odhadce [anonymizována dvě slova], což bylo v roce 2020, a to ji bratr (žalobce a)) fyzicky napadl a vyhodil ji z domu. Předtím byla žalovaná v domě naposledy v roce 2014, když jí zemřel tatínek. Žalovaná navrhuje, aby soud rozhodl o prodeji nemovitostí v dražbě a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky s tím, že se domnívá, že i její neteře toto ocení a že nevzniknou žádné další spory. S postupem navrhovaným žalobcem a) žalovaná nesouhlasí, neboť během mediace bylo navrženo, aby žalovaná nabídla prodej předmětných nemovitých věcí na serveru [anonymizováno], a do týdne projevili vážný zájem čtyři zájemci za cenu 6,5 milionu; žalovaná proto nemůže souhlasit s cenou za podíl o velikosti jedné šestiny z odhadu ve výši 2,5 milionu nebo tři miliony, když tržní cena je 6,5 milionu. Proto žalovaná nabídla písemně žalobci a) cenu za svou jednu šestinu ve výši 1 000 000 a tím to skončilo.

12. Soud neprovedl důkaz výslechem žalobkyň b) a c), neboť žalobci, kteří jejich výslech shodně navrhli, u jednání soudu prostřednictvím své zástupkyně sdělili, že na jejich výslechu netrvají. Soud rovněž neprovedl důkaz výslechem znalce [celé jméno znalce], neboť účastníci řízení po obdržení výzvy ze strany soudu na jeho výslechu netrvali.

13. Na základě nesporných tvrzení a provedeného dokazování má soud za zjištěno, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, přičemž žalobci a) náleží na těchto nemovitých věcech spoluvlastnický podíl o velikosti 4/6, žalobkyním b) a c) každé 1/12 a žalované 1/6. Soudní znalec [celé jméno znalce] stanovil aktuální obvyklou cenu předmětných nemovitých věcí ve výši 3 300 000 Kč. Všichni spoluvlastníci chtějí spoluvlastnictví zrušit a shodují se, že věci nelze fakticky rozdělit. Žalobci žádají o přikázání těchto věcí za náhradu žalobci a), který se o ně stará a plánuje dům zrekonstruovat na základě připraveného a finančně zajištěného projektu za účelem jeho dalšího využití pro bytovou potřebu žalobkyně c), zatímco žalovaná navrhuje prodej v dražbě s rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky.

14. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 věty před středníkem o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

15. Na základě zjištěného skutkového stavu a citovaných právních předpisů dospěl soud k závěru, že všichni účastníci řízení, kteří jsou zároveň spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, mají zájem o zrušení spoluvlastnictví k těmto věcem, tj. nechtějí již nadále v tomto spoluvlastnictví setrvávat; proto soud žalobě vyhověl a spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětným nemovitým věcem výrokem I. tohoto rozsudku zrušil. Zrušení spoluvlastnictví nebránila žádná překážka, neboť tvrzení žalované, že svůj spoluvlastnický podíl prodala třetí osobě, bylo vyvráceno provedenými důkazy (sděleními katastrálního úřadu a výpisy z katastru nemovitostí, přičemž poslední z těchto výpisů obsahoval údaje platné ke dni vyhlášení tohoto rozsudku), a ani případné ubytování ukrajinských uprchlíků v předmětném rodinném domě nepředstavuje překážku, jež by mohla zabránit zrušení spoluvlastnictví účastníků řízení. Pokud se jedná o vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, soud byl při svém rozhodování vázán jak způsoby, tak i zákonem stanoveným pořadím, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity (k tomu blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1/2018, ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015, nebo ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2208/2015, dostupné na adrese www.nsoud.cz) Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soud podle citované judikatury nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné s tím, že není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; teprve nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě. V projednávané věci bylo mezi účastníky nesporné, že rozdělení věcí, tj. zejména rodinného domu, není možné, neboť s ohledem na jeho dispozice by rozdělením nevznikly čtyři menší funkční celky (např. bytové jednotky). Proto se soud zabýval v pořadí druhým způsobem vypořádání spoluvlastnictví, tj. přikázáním předmětných nemovitých věcí za náhradu do vlastnictví některému ze stávajících spoluvlastníků: z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobci se shodují v tom, že uvedené věci mají být přikázány do vlastnictví žalobce a), který o ně má zájem, až dosud na nich prováděl nezbytnou údržbu a na základě schválené projektové dokumentace, na niž má zajištěno i financování, plánuje rekonstrukci rodinného domu. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalobce a) není schopen zaplatit ostatním spoluvlastníkům přiměřenou náhradu za jejich spoluvlastnické podíly; soud naopak zjistil, že žalobce a) disponuje úsporami, které může primárně použít na vyplacení těchto náhrad. Pokud se jedná o návrh žalované na prodej předmětných nemovitých věcí ve veřejné dražbě, tento postup soud nemohl s ohledem na výše uvedenou judikaturu aplikovat, neboť by přicházel v úvahu teprve v případě, kdyby žádný ze spoluvlastníků neměl o uvedené věci zájem, což však není tento případ. Z tvrzení i účastnického výslechu žalované soud zjistil, že žalovaná má snahu zejména maximalizovat výtěžek z prodeje předmětných nemovitých věcí a tím i náhradu za svůj spoluvlastnický podíl, a proto má zájem o vypořádání spoluvlastnictví formou veřejné dražby. S ohledem na zjištěné skutečnosti a na citovanou judikaturu Nejvyššího soudu soud výrokem II. rozsudku rozhodl, že předmětné nemovité věci se přikazují do vlastnictví žalobce a). Námitkou žalované, že uplatňuje předkupní právo na předmětné nemovité věci, se soud nezabýval, neboť s ohledem na skutečnost, že předmětem řízení není prodej těchto věcí, ale zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nim, je tato námitka irelevantní a v tomto řízení neuplatnitelná.

16. Žalobce a) jako budoucí výlučný vlastník předmětných nemovitých věcí je povinen zaplatit ostatním spoluvlastníkům přiměřenou náhradu odpovídající velikosti jejich spoluvlastnických podílů na uvedených nemovitých věcech. Pro zjištění jejich aktuální obvyklé uvedených věcí ustanovil soud znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, [celé jméno znalce], který si posuzované věci opakovaně osobně prohlédl, pořídil fotodokumentaci jejich stavu a v písemném znaleckém posudku stanovil jejich cenu v čase a místě obvyklou ve výši 3 300 000 Kč s platností této ceny do 31. 12. 2022. Znalec přitom postupoval logicky a pečlivě, popsal použité metody, řádně odůvodnil svůj závěr a zohlednil stav i pozitivní a negativní aspekty oceňovaných nemovitých věcí. V příloze písemného znaleckého posudku znalec uvedl fotodokumentaci i čtyři inzeráty na prodej obdobných rodinných domů za účelem srovnání. Soud ani žalobci proto neměli pochybnosti o způsobu stanovení ceny ani o její výši. Výhrady vznesla žalovaná, nicméně pouze v obecné rovině, tj. že nesouhlasí s výší znalcem stanovené ceny, aniž by však konkrétně uvedla, zda se znalec dopustil jakékoli chyby, případně v čem tato chyba spočívala, zda použité metody nebyly adekvátní a podobně. Žalovaná navíc ani k písemné výzvě soudu nežádala o výslech znalce při jednání, aby jej případně mohla konfrontovat se svým nesouhlasem ohledně stanovené ceny, a dále u jednání při dokazování k dotazu soudu po konstatování obsahu listinných důkazů včetně znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] výslovně uvedla, že proti provedeným důkazům nemá žádné námitky. V závěrečném návrhu žalovaná sice zmínila několik inzerátů na prodej rodinných domů v [obec] za vyšší ceny, nicméně v průběhu dokazování nenavrhla, aby tyto inzeráty soud provedl k důkazu, ačkoliv byli účastníci soudem vyzváni, zda navrhují provedení dalších důkazů, a tudíž ani není zřejmé, zda se jednalo o inzeráty na prodej srovnatelných domů ohledně jejich velikosti, technického stavu, míře opotřebovanosti, umístění apod. Pokud se jedná o prodejní cenu ve výši 6 500 000 Kč podle inzerátu žalované na serveru [webová adresa], soud má za to, že popis rodinného domu v inzerátu neodpovídá skutečnosti, neboť podle znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] a plánu půdorysu rodinného domu je počet místností 5+1, dům nemá ani podle fotodokumentace pořízené znalcem střešní terasu a jeho stav není dobrý, neboť vyžaduje rekonstrukci a je osm let neobývaný; tudíž cena požadovaná žalovanou se nemůže vztahovat k předmětnému rodinnému domu, neboť ten se neshoduje s domem popsaným v uvedeném inzerátu, a nelze z ní proto ani vycházet. Tento závěr podporuje i obsah čtyř inzerátů, které znalec zahrnul do příloh svého posudku: tři inzeráty se týkají prodeje rodinných domů za částky 5 999 000 Kč, 5 490 000 Kč a 5 680 000 Kč, přičemž stav nabízených domů je popsán jako dobrý, respektive velmi dobrý, podle přiložených fotografií se jedná o domy obývané a nevyžadující rekonstrukci pro to, aby mohly být dále obývány; naopak čtvrtý inzerát se týká prodeje rodinného domu za cenu 2 500 000 Kč s tím, že tento dům je určen k celkové rekonstrukci, na což lze usuzovat i s připojené fotografie. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že znalec dospěl k aktuální obvyklé ceně předmětných nemovitých věcí logickým a metodologicky řádně podložených postupem a že výše této ceny nijak nevybočuje z cenového rámce, v němž se pohybují aktuální tržní ceny obdobných nemovitých věcí. Proto soud z této ceny ve výši 3 300 000 Kč stanovil výši náhrady, kterou je žalobce a) coby budoucí výlučný vlastník povinen zaplatit ostatním spoluvlastníkům za jejich spoluvlastnické podíly k předmětným nemovitým věcem: každé z žalobkyň b) a c) je žalobce a) povinen zaplatit za jejich podíl ve výši 1/12 náhradu ve výši 275 000 Kč (3 300 000 ÷ 12) a žalované je žalobce a) povinen zaplatit za její podíl ve výši 1/6 náhradu ve výši 550 000 Kč (3 300 000 ÷ 6). Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) soud žalobci a) uložil, aby uvedené náhrady zaplatil žalobkyním b) a c) a žalované coby ostatním spoluvlastníkům předmětných nemovitých věcí do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to s ohledem na nálezy Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. IV. ÚS 2081/21, ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. I. ÚS 3202/20, ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, nebo ze dne 10. 6. 2020, sp. zn. III. ÚS 186/20, dostupné na adrese nalus.usoud.cz. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je totiž § 142 o. s. ř. třeba interpretovat tak, že úspěch a neúspěch procesních stran lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví; vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznávat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Jelikož v projednávané věci soud neshledal žádné zvláštní okolnosti, jež by ospravedlňovaly jiný než výše uvedený způsob rozhodnutí o nákladech řízení, a jelikož všichni účastníci řízení trvali na zrušení svého spoluvlastnictví, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

18. V tomto řízení vznikly státu náklady se zpracováním znaleckého posudku [celé jméno znalce]. Stát má právo podle § 148 odst. 1 o. s. ř. na náhradu vynaložených nákladů, přičemž u žádného z účastníků řízení nebyly předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků. S ohledem na povahu tohoto řízení a na stejný procesní úspěch účastníků, jak je uvedeno v odůvodnění rozhodnutí o nákladech řízení, je každý z účastníků povinen nahradit státu jednu čtvrtinu nákladů státu, jejichž výše činí celkem 8 695,61 Kč. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil účastníkům řízení, aby svou část náhradu nákladů státu zaplatili do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod, a to České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě.