24 C 140/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 23 466 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od 24. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 466 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 466 Kč od 4. 5. 2023 do 23. 9. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 466 Kč od 24. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 099,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 23 466 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 16. 8. 2022 se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě smlouvu o úvěru, ve znění její změny spočívající v jejím navýšení ze dne 11. 10. 2022, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 18 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalované. Žalovaná se ve smlouvě a v její změně zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 22 170 Kč spolu do 90 dnů. Na základě dalších pěti změn smlouvy, spočívajících v prodloužení splatnosti úvěru, si smluvní strany sjednaly splatnost úvěru v délce 226 dnů. K uzavření smlouvy i jejích změn došlo po registraci žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, seznámením se s parametry a poplatky požadovaného úvěru, uvedeném osobních údajů a potvrzením textu smlouvy. Pro posouzení úvěruschopnosti žalované nahlédla právní předchůdkyně žalobkyně do dostupných registrů, a to CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalovaná neuhradila včas sjednanou částku, proto byla povinna uhradit právní předchůdkyni žalobkyně i smluvní pokutu v kapitalizované výši 1 296 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. Žalovaná částka činí 23 466 Kč a zahrnuje dlužnou jistinu ve výši 18 000 Kč, smluvní úrok ve výši 4 170 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 296 Kč. Žalobkyně zaslala žalované upomínku k zaplacení, ale žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, “ ze dne 16. 8. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako „věřitel“ a žalovaná jako „klient“ a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou a telefonním číslem; věřitel se měl zavázat poskytnout klientovi úvěr ve výši 2 000 Kč splatný do 30 dnů od jeho poskytnutí a klient se měl zavázat zaplatit věřiteli i kapitalizovaný úrok ve výši 490 Kč, tj. celkem částku 2 490 Kč. Pro případ porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas si měly smluvní strany ujednat, že klient zaplatí věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Tento dokument nebyl klientem vlastnoručně podepsán. Z dalších dvou dokumentů nazvaných „Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, “ ze dne 14. 9. 2022 a 11. 10. 2022 soud zjistil, tytéž smluvní strany se měly dohodnout na prodloužení splatnosti úvěru nejprve na 60 dnů a poté na 90 dnů. Tyto dokumenty nebyly klientem vlastnoručně podepsány. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, “ ze dne 11. 10. 2022 soud zjistil, tytéž smluvní strany se měly dohodnout na navýšení úvěru na částku 18 000 Kč splatnou do 90 dnů a klient se měl zavázat zaplatit věřiteli i kapitalizovaný úrok ve výši 4 170 Kč, tj. celkem částku 22 170 Kč. Tento dokument nebyl klientem vlastnoručně podepsán. Z dalších tří dokumentů nazvaných „Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, “ ze dne 24. 11. 2022, 9. 1. 2023 a 28. 2. 2023 soud zjistil, tytéž smluvní strany se měly dohodnout na prodloužení splatnosti navýšeného úvěru nejprve na 130 dnů, poté na 176 dnů a nakonec na 226 dnů. Ani tyto dokumenty nebyly klientem vlastnoručně podepsány.

4. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, za srpen 2018 se podává, že žalovaná uhradila dne 21. 8. 2018 ze svého účtu č. , č. účtu, částku 0,10 Kč na účet právní předchůdkyně žalobkyně. Z výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, . za srpen 2022 a říjen 2022 se podává, že na účet č. , č. účtu, byla převedena dne 16. 8. 2022 částka 2 000 Kč a dne 11. 10. 2022 částka 16 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 29. 4. 2024 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, byla od 1. 8. 2022 do 31. 10. 2022 , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, byla dne 16. 8. 2022 připsána částka 2 000 Kč, odeslaná z účtu označeného „, právnická osoba, “ s poznámkou „, Anonymizováno, od , Anonymizováno, ., Anonymizováno, c. , tel. číslo, “ a dne 11. 10. 2022 byla na tento účet připsána částka 16 000 Kč, odeslaná z účtu „, právnická osoba, “ s poznámkou „Dodatecna pujcka od , Anonymizováno, c. , tel. číslo, , Anonymizováno, “.

5. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 5. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla vyzvat žalovanou k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 a z její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. , tel. číslo, na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 9. 2023, z předžalobní výzvy z téhož dne a z podacího lístku soud zjistil, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno a rovněž byla vyzvána k úhradě svého dluhu do 3 dnů; oznámení spolu s předžalobní výzvou bylo podáno k poštovní přepravě dne 15. 9. 2023.

6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že podle nepodepsaného dokumentu s názvem „Smlouva o úvěru č. , tel. číslo, “ ze dne 16. 8. 2022, ve znění jejích šesti změn s totožným názvem, se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěr ve výši 18 000 Kč s datem splatnosti prodlouženým postupně až na 226 dnů od jeho poskytnutí a žalovaná měla právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 22 170 Kč, přičemž pro případ prodlení žalované s úhradou úvěru měla být žalovaná povinna zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu. Žalovaná nejprve převedla na účet právní předchůdkyně žalobkyně částku 0,10 Kč a poté jí právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet částky 2 000 Kč a 16 000 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která žalované toto postoupení oznámila a vyzvala ji předžalobní výzvou k úhradě dluhu.

7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v podobě předložené soudu, tj. smlouvy ze dne 16. 8. 2022, ve znění jejích šesti změn s totožným názvem. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva a její změny mezi smluvními stranami uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaná ani jednu smlouvu o úvěru vlastnoručně nepodepsala. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z výpisu z účtu žalované a ze zaslání verifikační platby), které časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejích změn, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou jednala. Žalobkyně však soudu předložila znění předmětných smluv ve formátu elektronických souborů .pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva a její změny v prostředí webového rozhraní uzavřeny. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění těchto dokumentů v okamžiku jejich podepsání žalovanou bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jejich následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalované uzavřít smlouvu o úvěru ze dne 16. 8. 2022 ani jejích šesti změn v podobě předložené soudu, neboť tyto dokumenty nebyly žalovanou vlastnoručně podepsány, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž sice podařilo prokázat, že dne 16. 8. 2022 a 11. 10. 2022 jednala s žalovanou, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejích změn v podobě předložené soudu a že tato smlouva i její změny byly uzavřeny v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy i jejích změn nebyla prokázána vůle žalované uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru a její změny v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivá jednání, k nimž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru ani jejích změn mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v podobě předložené soudu.

13. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 18 000 Kč, z nichž žalovaná ničeho nevrátila. Nárok na vrácení této částky byl platně postoupen na žalobkyni. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že uvedenou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru ani její změny nebyly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou platně uzavřeny a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a následně svou pohledávku za žalovanou platně postoupila na žalobkyni. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 18 000 Kč z titulu trvajícího bezdůvodného obohacení na straně žalované. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co ji o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou ze dne 15. 9. 2023 s lhůtou splatnosti do 3 dnů, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 15. 9. 2023, na základě domněnky doby dojití podle § 573 o. z. došla žalované dne 20. 9. 2023, lhůta k plnění žalované uplynula dne 23. 9. 2023 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu. Soud nepřihlédl k předžalobní výzvě ze dne 3. 5. 2023, sepsané právní předchůdkyní žalobkyně, neboť žalobkyně neprokázala odeslání této výzvy žalované. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 18 000 Kč od 24. 9. 2023 do zaplacení a uložil žalované zaplatit přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.

14. Soud žalobkyni nepřiznal kapitalizovaný úrok ve výši 4 170 Kč ani smluvní pokutu ve výši 1 296 Kč, neboť tyto nároky měly být založeny smlouvou, kterou soud shledal nicotnou. Soud žalobkyni tudíž nepřiznal ani úrok z prodlení z těchto neexistujících nároků a ani úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od 4. 5. 2023 do 23. 9. 2023, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že předžalobní výzva k plnění byla žalované odeslána dne 15. 9. 2023, na základě domněnky doby dojití došla žalované dne 20. 9. 2023, lhůta k plnění žalované uplynula dne 23. 9. 2023 a teprve dne 24. 9. 2023 se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu a nikoliv již 4. 5. 2023. Proto soud žalobu v uvedené části jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 27 458,43 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 20 004,65 Kč, tj. ze 73 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 7 453,78 Kč, tj. z 27 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 46 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 939 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 23 466 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Po zohlednění míry úspěchu soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení z nezkrácené výše 2 391 Kč částku 1 099,86 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.