24 C 142/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 6 173,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 173,14 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 095,88 Kč, s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 5 473,14 Kč od 25. 10. 2005 do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky 6 173,14 Kč od 1. 1. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 173,14 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že dne datum uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, na jejímž základě byl žalované zřízen účet č. bankovní účet, a následně uzavřely dne datum tytéž smluvní strany dispozice ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb, v nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 9 000 Kč formou limitu kontokorentu k uvedenému účtu a žalovaná se zavázala splatit tuto částku spolu s úrokem ve výši 30 % ročně. Součástí smlouvy a dispozic jsou všeobecné obchodní podmínky, podle nichž se žalovaná zavázala, že její účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání úvěru, že bude mít na účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu a že se neocitne v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy; v případě porušení smluvních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna naúčtovat žalované smluvní pokutu ve výši vypočtené podle vzorce uvedeného v odst. 183 všeobecných obchodních podmínek a také prohlásit svým rozhodnutím úvěr za ihned splatný a požádat žalovanou o jeho předčasné splacení. Žalovaná však překročila úvěrový limit, a proto právní předchůdkyně žalobkyně naúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 700 Kč a následně celý úvěr ke dni 24. 10. 2005 zespaltnila; dluh žalované k tomuto dni činil 10 564,79 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni a oznámením ze dne datum bylo toto postoupení oznámeno žalované. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh na jistině úvěru 5 473,14 Kč a neuhrazená smluvní pokuta činila 700 Kč. Žalovaná byla výzvou ze dne 6. 4. 2020 vyzvána zástupcem žalobkyně k uhrazení dluhu před podáním žaloby. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako platně postoupený nárok podle § 1879, § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) z platně uzavřené smlouvy o úvěru podle § 261 odst. 3 písm. d), § 497, § 273 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, ve spojení s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že poskytla žalované úvěr formou kontokorentu k jejímu účtu a žalovaná tento úvěr vyčerpala, aniž by jej v souladu se smlouvou splácela. Žalovaná v řízení netvrdila, že své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila a úvěr uhradila. Proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou a podle § 544 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“) naúčtovala žalované smluvní pokutu a následně celý úvěr zesplatnila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 5 473,14 Kč představující neuhrazenou jistinu úvěru a neuhrazenou smluvní pokutu ve výši 700 Kč se smluvním úrokem ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 25. 10. 2005 do zaplacení. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého dluhu, náleží žalobkyni také úrok z prodlení z přisouzené částky podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák., kapitalizovaný částkou 7 095,88 Kč za období od 25. 10. 2005 do 31. 12. 2019, a dále úrok z prodlení z téže částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. od 1. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaná je povinna zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 6 173,14 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.