24 C 172/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 24 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 000 Kč od 28. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 24 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 5. 4. 2022 se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jednající pod svým tehdejším názvem , Anonymizováno, , právnická osoba, ., (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému v období od 5. 4. 2022 do 7. 10. 2022 poskytnuty částky v celkové výši 291 500 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet, z nichž žalovaný postupně vrátil částku 267 500 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit zapůjčenou částku do 5. 4. 2024. K uzavření smlouvy i jejích změn došlo po registraci žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, seznámením se s parametry a poplatky požadovaného úvěru, uvedením osobních údajů a potvrzením textu smlouvy. Žalovaný však sjednanou částku včas neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která poté smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení, ale žalovaný svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo: (, Anonymizováno, )“ ze dne 5. 4. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako „společnost“ a žalovaný jako „klient“ a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, adresou pro doručování, číslem průkazu totožnosti, telefonním číslem a e-mailovou adresou , e-mail, ; společnost se měla zavázat poskytnout klientovi úvěrový limit ve výši 20 000 Kč s poskytnutím úvěru na účet č. , č. účtu, a klient se měl zavázat vrátit věřiteli tuto částku s úrokem ve výši 73 302,73 Kč do 5. 4. 2024; tento dokument nebyl klientem vlastnoručně podepsán. Z čl. 7.2 a 7.3 nepodepsaných všeobecných obchodních podmínek, které měly tvořit přílohu smlouvy, soud zjistil, že společnost je oprávněna dle svého uvážení použít jedno i více opatření uvedených v čl. 7.2, tj. odstoupení od smlouvy, snížení či zrušení úvěrového limitu, nebo požádání o okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny a veškerých dalších pohledávek, přičemž přijatá opatření oznámí společnost klientovi písemně do e-mailu a do klientské zóny s uvedením důvodu jejich přijetí a dnem účinnosti opatření, přičemž opatření nabývá účinnosti dnem doručení oznámení, není-li stanoveno jinak. Z nepodepsaného čestného prohlášení klienta ze dne 5. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaný měl uvést, že je svobodný, jeho čistý měsíční hlavní příjem má činit 55 000 Kč, jeho měsíční výdaje na domácnost mají činit 4 000 Kč a měsíční splátky jiných úvěrů mají činit 600 Kč.

4. Z , Anonymizováno, potvrzení o provedené platbě právní předchůdkyně žalobkyně se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poslala na účet č. , č. účtu, v období od 5. 4. 2022 do 7. 10. 2022 celkem , hodnota, plateb v souhrnné výši 291 500 Kč. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . za duben až říjen 2022 se podává, že na tento účet bylo v období od 5. 4. 2022 do 7. 10. 2022 připsáno z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. , č. účtu, celkem , hodnota, plateb v souhrnné výši 291 500 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 16. 7. 2025 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, byl v dubnu až říjnu 2022 žalovaný. Z vygenerované zprávy právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila smlouvu o úvěru č. , hodnota, podle čl. 7.3 všeobecných obchodních podmínek a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky 37 932,50 Kč; podle připojeného elektronického záznamu byla tato zpráva odeslána na e-mailovou adresu , e-mail, dne 27. 12. 2022.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 a z její přílohy soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2024, z předžalobní výzvy z téhož dne a z podacího lístku soud zjistil, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a rovněž byl vyzván k úhradě svého dluhu do 3 dnů. Podle podacího lístku bylo oznámení spolu s předžalobní výzvou podáno k poštovní přepravě dne 11. 1. 2024.

6. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz formulářem Standardní informace o spotřebitelském úvěru, vzorem Upozornění na zesplatnění úvěru a listinou Vysvětlení k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru.

7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že podle žalovaným vlastnoručně nepodepsaného dokumentu s názvem „Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo: (, Anonymizováno, )“ se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč s datem splatnosti 5. 4. 2024 a žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tutéž částku spolu s úrokem ve výši 73 302,73 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na účet v celkem , hodnota, platbách částku 291 500 Kč, z níž žalovaný vrátil částku 267 500 Kč. Následně právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho okamžitému splacení. Poté postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným přes společnost , právnická osoba, . na žalobkyni, která žalovanému toto postoupení oznámila a vyzvala jej předžalobní výzvou k úhradě dluhu.

8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ze dne 5. 4. 2022 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupném na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva uzavřena mezi smluvními stranami elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru vlastnoručně nepodepsal. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z výpisu z účtu žalovaného), jež časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným jednala. Žalobkyně však soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronických souborů .pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění tohoto dokumentu v okamžiku jeho akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tento dokument vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru ze dne 5. 4. 2022 v podobě předložené soudu, neboť tento dokument nebyl žalovaným vlastnoručně podepsán, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž sice podařilo prokázat, že dne 5. 4. 2022 jednala s žalovaným, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu.

13. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 291 500 Kč, z nichž žalovaný podle nerozporovaného tvrzení žalobkyně vrátil částku 267 500 Kč. Nárok na vrácení neuhrazeného rozdílu těchto částek ve výši 24 000 Kč byl platně postoupen na žalobkyni. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že uvedenou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru nebyla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřena a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a následně svou pohledávku za žalovaným platně postoupila na žalobkyni. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 24 000 Kč z titulu trvajícího bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pokud se jedná o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo dopisem o zesplatnění úvěru, jehož součástí byla i výzva k okamžité úhradě dluhu; tato výzva byla žalovanému zaslána dne 27. 12. 2022 na jeho e-mailovou adresu a následujícího dne se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 24 000 Kč od 28. 12. 2022 do zaplacení a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, jíž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění přechodného ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 24 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu na zahájení řízení včetně za období do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění), z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný do podání návrhu na zahájení řízení včetně za období od 1. 1. 2025 (návrh ve věci samé) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.