Okresní soud v Jihlavě · Rozsudek

24 C 179/2022

č. j. 24 C 179/2022-51

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-07-21 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJI:2022:24.C.179.2022.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 26 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 855 Kč od 26. 4. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 500 Kč od 16. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 995 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 466 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení 26 250 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené příspěvky a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na tyto příspěvky za doby, po které bylo vozidlo žalovaného [registrační značka] provozováno v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů. Konkrétně žalobkyně požaduje zaplacení příspěvků ve výši 10 855 Kč s příslušenstvím za období od [datum] do [datum], ve výši 6 500 Kč s příslušenstvím za období od [datum] do [datum] a ve výši 7 995 Kč s příslušenstvím za období od [datum] do [datum] a částky 3 x 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na tři příspěvky.

2. Jelikož žalovaný je státním občanem [země], zabýval se soud nejprve příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 4 odst. 1, 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen„ nařízení Brusel I bis“) platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, přičemž na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Podle čl. 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, použije soud své právo. Žalovaný měl podle výpisu z informačního sytému základních registrů v době zahájení řízení bydliště v České republice na adrese [adresa žalovaného], a proto se příslušnost soudu určuje podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.“). Soudem příslušným k rozhodnutí věci je tak český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle § 84 o. s. ř. ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. Určení rozhodného práva se řídí čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), (dále jen„ nařízení Řím II“), podle něhož mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země; podle čl. 2 odst. 1 nařízení Řím II zahrnuje pro účely tohoto nařízení škoda jakékoli následky civilního deliktu, bezdůvodného obohacení, jednatelství bez příkazu nebo předsmluvního jednání. Podle čl. 23 odst. 1 věty první nařízení Řím II se pro účely tohoto nařízení za obvyklé bydliště v případě společností a jiných zapsaných nebo nezapsaných právnických osob považuje místo jejich ústřední správy. Sídlo, tj. ústřední správa, žalobkyně se nachází v České republice na adrese [adresa], žalovaný má své bydliště rovněž v České republice, jak je uvedeno výše, a proto je rozhodným právem, podle něhož soud posuzuje mimosmluvní závazkový vztah účastníků, právo české.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z listin nazvaných Zjištěné údaje o vozidle soud zjistil, že od [datum] byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, jehož byl žalovaný podle údajů z registru vozidel vlastníkem/provozovatelem, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši 10 855 Kč do 30 dnů od doručení výzvy; z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 12. 3. 2020. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, jehož byl žalovaný podle údajů z registru vozidel vlastníkem/ provozovatelem, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši 6 500 Kč do 60 dnů od doručení výzvy; ze sdělení České pošty soud zjistil, že tato výzva nebyla doručena z důvodu neznámého adresáta. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, jehož byl žalovaný podle údajů z registru vozidel vlastníkem/provozovatelem, a to za období od [datum] do [datum] v celkové výši 7 995 Kč do 60 dnů od doručení výzvy; ze sdělení České pošty soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému doručena dne 8. 1. 2021. Ze tří upomínek ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužných příspěvků. Z předžalobních výzev ze dne 10. 11. 2021, 18. 11. 2021 a 24. 11. 2021, z výpisů z aplikace Sledování zásilek a z podacích archů se podává, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě jeho dluhů.

5. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele předmětného vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel do garančního fondu [obec] [anonymizována dvě slova] za období, během nichž nebylo vozidlo žalovaného pojištěno, a to ve lhůtě minimálně 30 dnů od doručení výzev. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě svého dluhu.

6. Podle § 1 odst. 2 písm. a), b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých zákonů, (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

7. Podle § 4 odst. 1 věty před středníkem zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst.

2. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 6 věty první zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel.

8. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

9. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných ustanovení zákona a vyhlášky dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil zákonnou povinnost a provozoval vozidlo, jehož byl v rozhodných obdobích vlastníkem a provozovatelem, na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně odeslala výzvy k úhradě příspěvku žalovanému v zákonné lhůtě a vznikl jí tak vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvků ve výši určené jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována uvedená povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené ve vyhlášce včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle téže vyhlášky. Výše nároku žalobkyně je tak představována za období od [datum] do [datum] částkou 11 155 Kč, tj. součtem součinu denní sazby ve výši 65 Kč a počtu 167 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, za období od [datum] do [datum] částkou 6 800 Kč, tj. součtem součinu denní sazby ve výši 65 Kč a počtu 100 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek a za období od [datum] do [datum] částkou 8 295 Kč, tj. součtem součinu denní sazby ve výši 65 Kč a počtu 123 nepojištěných dní a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Celkem tak žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 26 250 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a tuto částku přiznal žalobkyni včetně úroku z prodlení, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal z dlužných příspěvků ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2014 Sb. vždy od žalobkyní požadovaného data, kdy již žalovaný byl v prodlení s úhradou svého dluhu po uplynutí doby splatnosti uvedené v každé z výzev odeslaných žalovanému a doručených mu nejpozději po uplynutí fikce tří pracovních dnů ode dne odeslání každé z výzev podle § 573 o. z., do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 466 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 014 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, jíž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 26 250 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.