24 C 200/2024
č. j. 24 C 200/2024-39
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 151 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 3
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované . zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Adresa žalované o 500 EUR s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 500 EUR s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 500 EUR od 12. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 969,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 390 EUR s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě zboží, v níž se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou přepravu zboží na základě objednávky ze dne 27. 11. 2023. , adresa, nakládky zboží byla adresa , adresa, , Česká republika, a místo vykládky zboží bylo , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Žalobkyně objednanou přepravu provedla dne 29. 11. 2023 řádně a včas a žalované vystavila fakturu ze dne 12. 12. 2023 znějící na částku 500 EUR splatnou dne 11. 1. 2024. Žalovaná však tuto fakturu ani přes urgence žalobkyně neuhradila, proto žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
3. Jelikož se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je právnickou osobou zřízenou podle slovenského práva a se sídlem na , Anonymizováno, , zabýval se soud nejprve příslušností vést řízení podle čl. 28 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále jen „nařízení Brusel I bis“) a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 71 odst. 1 nařízení Brusel I bis tímto nařízením nejsou dotčeny úmluvy, jejichž stranami jsou členské státy a jež upravují příslušnost, uznání nebo výkon rozhodnutí ve zvláště vymezených věcech. Česká republika i , Anonymizováno, jsou smluvními stranami Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené pod č. 11/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle čl. 31 odst. 1 písm. a), b) CMR spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla přepravní smlouva uzavřena, nebo leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání; u jiných soudů nemůže žalobce spor vést. Jelikož zásilka byla převzata k přepravě v České republice na adrese , adresa, , je k řízení o žalobě příslušný český soud, a to podle místa nakládky Okresní soud v Jihlavě. Podle čl. 5 odst. 1 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu o přepravě zboží zvoleno podle článku 3, je právem rozhodným pro takové smlouvy právo země obvyklého bydliště dopravce za předpokladu, že se místo převzetí nebo místo doručení nebo obvyklé místo bydliště odesílatele nacházejí rovněž v této zemi. Obvyklé bydliště ve smyslu čl. 19 odst. 1, 3 nařízení Řím I měla žalobkyně coby dopravce v době uzavření smlouvy v České republice na adrese , adresa, , a zboží bylo převzato k přepravě rovněž v České republice na adrese , adresa, . Rozhodným právem pro posouzení uzavřené smlouvy o přepravě zboží je tudíž právo české.
4. Z e-mailové komunikace mezi pracovníky žalobkyně a žalované dne 27. a 28. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná e-mailem s názvem „, Anonymizováno, “ zaslala žalobkyni poptávku na dopravu zboží o hmotnosti 24 t z Jihlavy do , Anonymizováno, . Dispečerka žalobkyně , jméno FO, téhož dne zaslala žalované informaci, že nakládka by proběhla dne , datum, kolem 11. hodiny na vozidlo registrační značky , SPZ, nebo , Anonymizováno, , cena přepravy bude činit 500 € a vykládka se uskuteční dne 29. 11. 2023; zároveň požádala žalovanou o zaslání adres nakládky a vykládky, fakturační adresu a informaci o době splatnosti. Žalovaná reagovala téhož dne e-mailem, v němž zaslala dispečerce žalobkyně objednávku na dopravu 24 t materiálu v balení „, Anonymizováno, “ na datum nakládky i vykládky 28. 11. 2023 za cenu 500 € a splatnost 14 dní, jako adresa nakládky bylo uvedeno , Anonymizováno, , , adresa, , a jako adresa vykládky bylo uvedeno , Anonymizováno, sro, , Anonymizováno, 28, , adresa, , , Anonymizováno, . Dne 28. 11. 2023 dispečerka žalobkyně informovala e-mailem žalovanou, že byly naloženy el. , Anonymizováno, . E-mailem z téhož dne zaslala žalovaná žalobkyni dodací list.
5. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, dne 27. 11. 2023 a 18. 12. 2024 soud zjistil, že dispečerka žalobkyně dne 27. 11. 2023 zaslala uvedené společnosti objednávku přepravy na 28. 11. [2023]. Dispečerka žalobkyně požádala e-mailem ze dne 18. 12. 2024 o vysvětlení situace: společnosti , právnická osoba, byla zaslána objednávka přepravy, vystaveno bylo na , Anonymizováno, , ale vyúčtování je na , Anonymizováno, . Téhož dne informoval , jméno FO, ze společnosti , právnická osoba, dispečerku žalobkyně, že fakturu za dopravu vystavila uvedená společnost, přičemž přeprava byla vykonána její dceřinou firmou , právnická osoba, Z anglické verze formuláře „, Anonymizováno, 3(, Anonymizováno, ) and (4)“ soud zjistil, že osobou zajišťující přepravu je , právnická osoba, ., dovozcem je žalovaná, prvním přepravcem je , Anonymizováno, a datem přepravy je den 28. 11. 2023.
6. Z mezinárodního nákladního listu č. , Anonymizováno, ze dne 28. 11. 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako odesílatel a žalovaná jako příjemce za účasti dopravce společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sjednaly dopravu zboží, a to , Anonymizováno, ) a , Anonymizováno, ) s místem nakládky , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a místem vykládky , Anonymizováno, , , adresa, . Z dodacího listu č. , Anonymizováno, soud zjistil, že místem odeslání je , právnická osoba, ., , adresa, , , adresa, , datum dodání je 28. 11. 2023, dodací adresa je , Jméno žalované, ., , Anonymizováno, , , adresa, , přepravovaným materiálem jsou , Anonymizováno, ) a , Anonymizováno, ). Z dodacího listu č. , hodnota, ze dne 29. 11. 2023 soud zjistil, že místem nakládky je , právnická osoba, , , Anonymizováno, , , adresa, , místem vykládky je , Anonymizováno, sro, , adresa, , , Anonymizováno, , a přepravovaným materiálem jsou , Anonymizováno, ) a , Anonymizováno, , Anonymizováno, kg), , Anonymizováno, ; u kolonky „Převzal“ je uveden nečitelný podpis a otisk razítka , Anonymizováno, , právnická osoba, .
7. Z faktury č. , hodnota, ze dne 12. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované cenu přepravy zboží (, Anonymizováno, ) , Anonymizováno, dne 28. 11. 2023 z , adresa, do , Anonymizováno, za cenu 500 €, splatnou do 11. 1. 2024. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 2. 2024 a z kopie vrácené obálky soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě dluhu za přepravu zboží ve výši 500 € do 7 dnů od doručení výzvy.
8. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně , jméno FO, k prokázání tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy o přepravě mezi účastníky.
9. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaná si na základě e-mailové komunikace objednala u žalobkyně přepravu , Anonymizováno, na den 28. 11. 2023 z místa nakládky , právnická osoba, ., , adresa, , do místa vykládky , Anonymizováno, , právnická osoba, ., , adresa, , , Anonymizováno, , za cenu 500 €. Žalobkyně realizovala tuto přepravu prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , zboží bylo řádně vyloženo dne 29. 11. 2023 ve sjednaném místě vykládky. Poté žalobkyně vystavila žalované fakturu na cenu přepravy a následně jí zaslala předžalobní výzvu.
10. Podle čl. 1 odst. 1 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené pod č. 11/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „CMR“) tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.
11. Podle čl. 4 věty první CMR dokladem o uzavření přepravní smlouvy je nákladní list. Podle čl. 9 odst. 1 CMR nákladní list je, pokud není prokázán opak, věrohodným dokladem o uzavření a obsahu přepravní smlouvy, jakož i o převzetí zásilky dopravcem.
12. Podle čl. 13 odst. 1 věty první, odst. 2 věty první CMR jakmile dojde zásilka na místo určené k jejímu vydání, má příjemce právo žádat od dopravce, aby mu proti potvrzení vydal druhé vyhotovení nákladního listu a zásilku. Příjemce, který uplatňuje práva příslušející mu podle odstavce 1 tohoto článku, je povinen zaplatit částku uvedenou v nákladním listě.
13. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. S ohledem na zjištěný skutkový stav a právní posouzení věci dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Účastníci platně uzavřeli přepravní smlouvu v mezinárodní silniční nákladní dopravě podle čl. 4 CMR, a to na základě písemné objednávky žalované s tím, že místem nakládky bylo sídlo společnosti , právnická osoba, . v , adresa, a přepravu pro žalobkyni zajistila společnost , právnická osoba, Úmluva CMR je podle svého čl. 1 odst. 1 na předmětnou úplatnou smlouvu aplikovatelná, neboť místo převzetí zásilky leží na území České republiky, která je zároveň smluvní stranou CMR. Předmětem uzavřené smlouvy o přepravě byla přeprava sjednaného zboží v období od 28. 11. 2023 do 29. 11. 2023 s místem nakládky , právnická osoba, ., , adresa, , a vykládky , Anonymizováno, , právnická osoba, ., , Anonymizováno, . Žalobkyně splnila svou povinnost zajistit naložení, přepravu a vyložení zboží v uvedených datech na uvedených místech, přičemž tento svůj závazek realizovala prostřednictvím společnosti , právnická osoba, , a žalované řádně vyúčtovala cenu za tuto přepravu, a to fakturou splatnou dne 11. 1. 2024. Žalovaná byla tudíž podle čl. 13 odst. 2 CMR povinna tuto cenu uhradit. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že žalovaná vyfakturovanou cenu či její část žalobkyni uhradila, případně že nárok žalobkyně zanikl nebo byl převeden na jiného, uložil soud žalované povinnost zaplatit tuto cenu, tj. částku 500 EUR. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svého dluhu podle, a proto soud žalobkyni přiznal i nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 500 EUR ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne 12. 1. 2024, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou výše uvedené faktury, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
15. S ohledem na povahu žalovaného nároku, kterým je vzájemný závazek podnikatelů, soud žalobkyni přiznal podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i částku 1 200 Kč za náklady spojené s uplatněním její pohledávky. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby náklady žalobkyně spojené s uplatněním její pohledávky zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 7 969,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění přechodného ustanovení čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 12 607,50 Kč (přepočtené z žalované částky 500 EUR kurzem 25,215 Kč/EUR vyhlášeným Českou národní bankou a platným k okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku) podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 1 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 5 760 Kč ve výši 1 209,60 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za jeden úkon právní služby, a to podání ze dne 20. 12. 2024, neboť doplnění tvrzení a důkazních návrhů v něm obsažená mohla a měla být již součástí žaloby; soud proto tento úkon vyhodnotil jako neúčelně vynaložený. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.