24 C 208/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 500 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 500 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 12 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla dne [datum] žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku úvěru spolu s poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 500 Kč do 28. 2. 2018. K uzavření smlouvy došlo po registraci žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a odsouhlasení znění úvěrové smlouvy žalovaným. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného nahlédla právní předchůdkyně žalobkyně do rejstříků ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 2. 2. 2021 předžalobní výzvu, ale žalovaný již ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Z nedatovaného dokumentu nazvaného„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako„ zapůjčitel“ a žalovaný jako„ klient“ a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, emailovou adresou a telefonním číslem. V uvedeném dokumentu se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se měl zavázat zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku do [datum]. Žalovaný tento dokument nepodepsal. Z nedatovaného a nepodepsaného dodatku k uvedené smlouvě nazvaného rovněž„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se měli dohodnout na prodloužení doby splatnosti úvěru o 30 dnů, za což měl žalovaný zaplatit poplatek 2 500 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru. Z čl. 3 všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, jež měly být součástí smlouvy o úvěru, soud zjistil, že klient musel při podání žádosti o úvěr navštívit internetové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, kde si zvolil požadovanou částku úvěru a dobu splatnosti, poté byl povinen vyplnit své osobní údaje a seznámit se s veškerou dokumentací a jednotlivě ji odsouhlasit; po odeslání žádosti stisknutím tlačítka„ požádat“, přišel klientovi SMS kód, který zadal na internetových stránkách, a poté opět stiskl tlačítko„ požádat“, čímž došlo k odeslání žádosti a klient tím vyjádřil souhlas s uzavřením smlouvy ve vzorové podobě včetně obchodních podmínek a dalších dokumentů. Podle čl. 4 těchto podmínek klient využije možnosti prodloužení splatnosti závazku tím, že před termínem původní splatnosti uhradí sjednaný poplatek podle ceníku, a tím dojde k prodloužení splatnosti až o 45 dnů.

4. Z výstřižku z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala částku 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. Ze zprávy [obec] [anonymizováno], a.s. soud zjistil, že majitelkou účtu č. [bankovní účet] byla v listopadu 2017 [jméno] [příjmení], [datum narození], a že kromě majitelky měla k tomuto účtu v téže době dispoziční právo i [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za měsíc listopad 2017 soud zjistil, že dne [datum] byla na tento účet připsána částka 10 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně pod variabilním symbolem [číslo].

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně příloh soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno a rovněž byl vyzván k úhradě svého dluhu do tří dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů. Podle podacího lístku bylo oznámení o postoupení pohledávek spolu s předžalobní výzvou podáno k poštovní přepravě dne 2. 2. 2021.

6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že dle nepodepsaného a nedatovaného dokumentu s názvem„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“, ve znění jeho změny s totožným názvem, se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit s poplatkem za prodloužení splatnosti ve výši 2 500 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila a vyzvala jej k úhradě dluhu.

7. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle ustanovení § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru ani jejího dodatku mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení §§ 5 a 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva i její dodatek uzavřena účastníky elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru ani její dodatek nepodepsal. Žalobkyně soudu předložila znění předmětných smluv ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění těchto smluv v okamžiku jejich podepsání žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jejich následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou její právní předchůdkyně zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru ani její dodatek, neboť tyto nebyly žalovaným vůbec podepsány, v podobě předložené soudu a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovaným bylo uzavření smlouvy či smluv o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tyto smlouvy byly uzavřeny v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedených smluv nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivá jednání, k nimž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru ve znění jejího dodatku mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu.

12. Žalobkyně soudu prokázala, že její právní předchůdkyně platně postoupila nárok na vrácení poskytnuté částky 10 000 Kč na žalobkyni; zároveň však soud v rámci dokazování zjistil, že poskytnuté peněžní prostředky byly vyplaceny na účet, jehož majitelem ani disponentem nebyl žalovaný. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru ve znění, podle něhož mu mají být poskytnuté prostředky vyplaceny na cizí účet. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalovaný výše uvedenou částku od právní předchůdkyně žalobkyně neobdržel, nemohlo na jeho straně dojít ani k bezdůvodnému obohacení na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, respektive žalobkyně s ohledem na platné postoupení předmětné pohledávky. Z uvedeného důvodu soud uzavřel, že žaloba je nedůvodná, a proto ji v celém rozsahu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. V řízení byla zcela úspěšný žalovaný, a tudíž mu náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Protože mu však v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení