24 C 216/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 20 540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 096 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 096 Kč od 7. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 444 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 135,05 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 540 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 409,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 540 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dne [datum] smlouvu o úvěru. Před uzavřením smlouvy žalovaný vyplnil na internetových stránkách požadované údaje a po provedeném schvalovacím procesu byl na žalovaným uvedené telefonní číslo zaslán podpisový SMS kód; zadáním tohoto kódu byla smlouva podepsána a byla zaslána na e-mailovou adresu žalovaného. Současně byl žalovaný za účelem potvrzení své identity a autentičnosti uvedeného bankovního účtu vyzván k úhradě 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného ověřením jeho příjmů a výdajů, zohledněním jeho osobních a rodinných poměrů a kontrolou v příslušných registrech a rejstřících. Žalobkyně poskytla žalovanému částku úvěru převodem na jeho účet a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč ve 24 měsíčních splátkách. Součástí smlouvy byly i další poplatky, které byl žalovaný povinen hradit. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 2 904 Kč. Dlužnou částku 20 540 Kč představuje jistina ve výši 14 374 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, úroky ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 330 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci měli tuto smlouvu uzavřít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně se měla ve smlouvě zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se měl zavázal vrátit ve 24 měsíčních splátkách kromě poskytnuté částky i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, ověřovací poplatek ve výši 1 Kč a úrok ve výši 49 Kč za každých půjčených 1 000 Kč a dále poplatky za čerpané služby ve výši podle ceníku, včetně poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně; žalobkyně mohla požadovat i účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč, respektive 10 % ze splatné jistiny a úroků. Úvěrová smlouva není žalovaným vlastnoručně podepsána, pouze je v místě pro jeho podpis uveden kód [číslo], IP adresa zařízení, z nějž byla smlouva podepsána, telefonní číslo pro zaslání zprávy s podpisovým kódem a datum a čas odeslání zprávy s podpisovým kódem a podepsání smlouvy. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně měla v době uzavření smlouvy tuto kopii s osobními údaji žalovaného k dispozici. Z části smlouvy s názvem„ Jak Vám úvěr poskytneme“ soud zjistil přehled úkonů vykonaných při sjednávání smlouvy včetně povinnosti žalovaného zaslat ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, doložit výpis z účtu a poslat snímek obrazovky z internetového bankovnictví. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z informačního memoranda o zpracování osobních údajů soud zjistil parametry a podmínky poskytovaného úvěru.

4. Z potvrzení o provedení dotazu do registrů [anonymizováno], [příjmení] a [anonymizováno] se podává, že žalobkyně provedla dne [datum] dotaz do uvedených registrů na osobu žalovaného s tím, že žalovaný v těchto registrech nefiguruje. Z tabulky Výpočet MLS soud zjistil, že příjem žalovaného činil 24 000 Kč. Ze snímku obrazovky systému žalobkyně se podává, že podpisový SMS kód byl odeslán dne [datum] klientu [celé jméno žalovaného].

5. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný byl vlastníkem účtu č. [bankovní účet] a že na tento účet byla dne [datum] připsána částka 15 000 Kč z účtu č. [bankovní účet]. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně převedla dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částku 15 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný vyčerpal částku 15 000 Kč a uhradil celkem částku 2 904 Kč.

6. Ze dvou výzev k zaplacení ze dne [datum] a z [datum] a z podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 30 dnů od sepsání výzvy; podle poštovního podacího archu byla výzva odeslána žalovanému 6. 2. 2023. 7. pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz listinou Posouzení úvěruschopnosti klienta: Metodika – výklad.

8. Z provedeného dokazování soud zjistil, žalobkyně měla uzavřít s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla částku 15 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat splácet poskytnutou částku ve splátkách spolu s poplatky a úroky a pro případ svého prodlení se splácením úvěru i s náklady žalobkyně na vymáhání dluhu a smluvní pokutou. Předmětnou smlouvu měl žalovaný uzavřít poté, co na internetových stránkách žalobkyně elektronicky požádal o předmětný úvěr a zaslal na její účet ověřovací platbu. Úvěruschopnost žalovaného posoudila žalobkyně nahlédnutím do dostupných registrů. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 2 904 Kč. Před podáním žaloby jej žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu.

9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru vlastnoručně nepodepsal. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovaným podepsána a uvedení SMS kódu, který mohl zadat kdokoliv, v tomto smyslu nemůže nahradit jedinečnost vlastnoručního či zaručeného elektronického podpisu žalovaného, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovaným bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu.

14. Žalobkyně však soudu prokázala, že poskytla žalovanému částku 15 000 Kč převodem na jeho účet. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 2 904 Kč. V projednávané věci žalovaný netvrdil a neprokázal, že dluh nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Jelikož mezi účastníky není jiného platného ujednání, posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení dluhu jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně plnila žalovanému bez právního důvodu. Soud tak žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 12 096 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla, a částkou, kterou žalovaný dosud žalobkyni vrátil. Jelikož byl žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení z přisouzené částky ve výši ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od 7. 3. 2023 do zaplacení; žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 3. 2. 2023, která mu byla odeslána dne 6. 2. 2023, s lhůtou 30 dnů od sepsání výzvy. Tato lhůta žalovanému uplynula dne 6. 3. 2023, a tudíž je v prodlení od 7. 3. 2023. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.

15. Zbývající část žaloby ohledně poplatků za bezpečnou splátku, úroků, účelně vynaložených nákladů na vymáhání dluhu a smluvní pokuty ve výši 8 444 Kč soud s ohledem na výše uvedenou zdánlivost právního jednání zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z těchto nároků, protože z důvodu neexistence uvedené smlouvy žalobkyni tyto nároky nepřísluší, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úroky z prodlení.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 23 156,73 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 13 632,03 Kč, tj. z 59 %. Žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 9 524,70 Kč, tj. z 41 %; žalobkyně má tudíž nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 18 %. Soud při stanovení výše odměny zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru, a proto výši odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně posoudil podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 822 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 2. a. t. z tarifní hodnoty 20 540 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Celkem tedy žalobkyně vynaložila náklady ve výši 2 274 Kč, z nichž jí náleží náhrada v rozsahu 18 %, tj. částka 409,32 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne 19. 7. 2023, neboť s ohledem na to, že skutková tvrzení a důkazní návrhy v něm uvedené žalobkyně měla a mohla učinit již v žalobě, považuje soud tyto úkony za neúčelně vynaložené. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.