24 C 219/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 038,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 038,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 038,15 Kč od 7. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta. Předmětem řízení je zaplacení částky 2 038,15 Kč s příslušenstvím představující neuhrazenou cenu za neoprávněný odběr plynu žalovaným na odběrném místě na adrese adresa žalovaného. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o připojení k distribuční soustavě číslo jíž se žalobkyně zavázala připojit odběrné plynové zařízení žalovaného na adrese adresa žalovaného, k distribuční soustavě a zajistit mu požadovanou kapacitu; součástí smlouvy byl i ceník služeb provozovatele distribuční soustavy, podle jehož čl. anonymizováno číslo položky 1.1 byla žalobkyně oprávněna naúčtovat žalovanému v případě zjištění a přerušení neoprávněného odběru či distribuce plynu poplatek 726 Kč včetně DPH. Následně obchodník s plynem – společnost anonymizováno právnická osoba ukončil s žalovaným smluvní vztah o dodávce plynu a dne datum požádal žalobkyni o ukončení distribuce plynu do odběrného místa žalovaného na adrese adresa žalovaného. Jelikož se žalobkyni nepodařilo demontovat plynoměr, byl odběr plynu v odběrném místě od datum kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu, na což byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne 28. 7. 2021. K demontáži plynoměru došlo až dne datum, přičemž až do této doby žalovaný v odběrném místě plyn odebíral. Za období od datum do datum proto žalobkyně vyúčtovala žalovanému k úhradě fakturou splatnou 6. 9. 2021 částku 2 038,15 Kč za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu včetně poplatku za zjištění a přerušení neoprávněného odběru či distribuce plynu. Žalovaný přes upomínky dluh nevyrovnal. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah, který je regulován zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Od datum žalovaný odebíral plyn bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, a rovněž bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu. Dodávku plynu do odběrného místa žalovaného v období od datum do datum je tudíž třeba považovat za neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci plynu ve smyslu § 74 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) energetického zákona. Žalobkyni v takovém případě náleží náhrada škody ve smyslu § 74 odst. 7 energetického zákona, jejíž výše se řídí § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb. (jedná se o speciální závazkový vztah, který nepodléhá režimu bezdůvodného obohacení či náhrady škody podle občanského zákoníku, viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010 sp. zn. 25 Cdo 229/2008, nebo ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2617/2010), a dále úhrada smluvního poplatku za zjištění a přerušení neoprávněného odběru či distribuce plynu. Žalovaný porušil svou povinnost uhradit vzniklou škodu a poplatek a současně nijak nezpochybnil množství odebraného plynu či výši vyúčtované částky. Za této situace soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého dluhu ve smyslu § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), náleží žalobkyni i úrok z prodlení z žalované částky podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 7. 9. 2021, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou vystavené faktury, do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Soud při stanovení výše odměny zohlednil skutečnost, že žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu shodné nároky opakovaně na ustáleném vzoru (např. ve věcech sp. zn. 20 C 228/2021 nebo 4 C 330/2021). Soud proto výši odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně posoudil podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) a přiznal žalobkyni náhradu zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 1. a. t. z tarifní hodnoty 2 038,15 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.