24 C 228/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 97 502,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 36 200 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 61 302,35 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 547,30 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 190,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 45 435,88 Kč od 28. 1. 2025 do 14. 3. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 235,88 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 36 200 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 45 435,88 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení 97 502,35 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne 14. 11. 2022 a 3. 12. 2022. Na základě těchto smluv byly žalované poskytnuty částky 30 000 Kč a 20 000 Kč, které si žalovaná vždy převzala v hotovosti při podpisu příslušné smlouvy. Ve smlouvě ze dne 14. 11. 2022 se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně ve 21 měsíčních splátkách i částku 36 669 Kč (dále též jen „poplatek“), sestávající z kapitalizovaných úroků ve výši 28 923 Kč, úroků ve výši 12,75 % ročně podle strany 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 246 Kč, a dále z pojistného ve výši 3 339 Kč, a ve smlouvě ze dne 3. 12. 2022 se zavázala vrátit ve 21 měsíčních splátkách i poplatek ve výši 24 946 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků ve výši 19 282 Kč, úroků ve výši 12,75 % ročně podle strany 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, z poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a z poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč, a dále z pojistného ve výši 3 339 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovanou poskytnuté údaje o zaměstnání a výši jejích příjmů a výdajů, výplatní pásky a složenky. Žalovaná však své dluhy řádně neuhradila, poslední splátku ze smlouvy ze dne 14. 11. 2022 zaplatila dne 20. 3. 2023, přičemž podle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne 14. 8. 2024, a poslední splátku ze smlouvy ze dne 3. 12. 2022 zaplatila dne 20. 3. 2023, přičemž podle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne 3. 9. 2024. Smlouvou ze dne 27. 1. 2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni pohledávku za žalovanou v neuhrazené výši 97 502,35 Kč, sestávající z dlužných částí jistin ve výši 27 935,88 Kč a 17 500 Kč a poplatků ve výši 30 291,13 Kč a 21 755,34 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 27. 1. 2025. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2025 k úhradě jejího dluhu. Po datu postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh již ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 11. 2022 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s tímto úvěrem poplatek ve výši 36 669 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 28 923 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 246 Kč, a dále pojistné ve výši 3 339 Kč, a to vše ve 21 měsíčních splátkách; ve smlouvě žalovaná svým podpisem potvrdila, že poskytnutou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 12. 2022 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s tímto úvěrem poplatek ve výši 24 946 Kč, zahrnující kapitalizovaný úrok ve výši 19 282 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 4 164 Kč, a dále pojistné ve výši 3 339 Kč, a to vše ve 21 měsíčních splátkách; ve smlouvě žalovaná svým podpisem potvrdila, že poskytnutou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy.

4. Z druhé strany obou smluv soud zjistil, že se smluvní strany dohodly, že úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy ve výši 86 % ročně pro smlouvu ze dne 14. 11. 2022 i pro smlouvu ze dne 3. 12. 2022. Z článku 3.8. smluvních podmínek, jež tvořily součást smluv, soud zjistil, že každá jednotlivá částka zaplacená zákazníkem bude započtena na zákazníkovy dluhy v pořadí podle data jejich splatnosti, a to od nejstaršího dluhu. Z čl. 9.1. smluvních podmínek soud zjistil, že smlouva je uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Z listin shodného obsahu nazvaných Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 14. 11. 2022 a ze dne 3. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná přistoupila k životnímu pojištění poskytovanému právní předchůdkyní žalobkyně coby pojistníkem a pojišťovnou , právnická osoba, .

5. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 11. 2022 se podává, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem a že žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činí 20 000 Kč a její měsíční výdaje činí 3 000 Kč; v části nazvané „Čistý příjem žadatele ověřen dokumenty“ právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnost 2 výplatní pásky. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 3. 12. 2022 se podává, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem a že žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činí 20 000 Kč a její měsíční výdaje činí 3 000 Kč; v části nazvané „Čistý příjem žadatele ověřen dokumenty“ právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnost složenky.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni neuhrazené pohledávky za žalovanou ze smluv č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že ke dni 3. 2. 2025 žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 8 000 Kč. Z tabulky umoření ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že ke dni 3. 2. 2025 žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 5 800 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 a z podacího lístku se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek na žalobkyni a požádala ji o uhrazení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 27. 2. 2025. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 4. 2025 a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 1. 5. 2025.

7. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dvě smlouvy, na jejichž základě jí poskytla částky 30 000 Kč a 20 000 Kč, které si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu příslušné smlouvy. Žalovaná se zavázala dlužné částky vrátit ve splátkách spolu s poplatky ve výši 36 669 Kč a 24 946 Kč a s pojistným ve výši 3 339 Kč a 3 339 Kč. Při uzavírání smluv ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalované a na základě jejího prohlášení zjistila, jaké jsou její příjmy a výdaje. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka byly k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou využity právní předchůdkyní žalobkyně i další zdroje, a to výplatní pásky a složenky žalované. Žalovaná na své dluhy z uvedených smluv uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částky 8 000 Kč a 5 800 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky za žalovanou z předmětných smluv na žalobkyni a žalované toto postoupení písemně oznámila. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhů před podáním žaloby.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí věřitelem poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

9. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud dospěl k závěru, že na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěry v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při těchto právních jednáních nevystupovala v rámci podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinnost věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na stránkách www.nsoud.cz, oba aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se v těchto případech spokojila s pouhým tvrzením žalované. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly právní předchůdkyní žalobkyně využity i další zdroje, a to výplatní pásky a složenky žalované, soudu nijak neprokázala, neboť tato skutečnost bez dalšího nevyplývá z pouhého zaškrtnutí příslušných kolonek v kartě zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěry, a proto soud posoudil obě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatné podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatná jsou tudíž i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a pojistném, jak vyplývají ze smluv.

11. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované ze smlouvy uzavřené dne 14. 11. 2022 finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila pouze částku 8 000 Kč, a ze smlouvy uzavřené dne 3. 12. 2022 jí poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, z nichž žalovaná vrátila pouze částku 5 800 Kč. Tyto úhrady žalované soud s ohledem na neplatnost smluv o spotřebitelském úvěru započetl na příslušnou dlužnou jistinu úvěru, a tudíž žalovaná dluží na těchto jistinách částky 22 000 Kč podle smlouvy ze dne 14. 11. 2022 a 14 200 Kč podle smlouvy ze dne 3. 12. 2022. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že tyto zbývající části poskytnutých jistin bez souvisejících poplatků žalobkyni vrátila. Vzhledem k tomu, že smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jsou neplatné a mezi stranami nejsou jiná platná smluvní ujednání, má soud za to, že povinnost žalované k vrácení nesplacených částí jistin úvěrů nadále trvá. Z provedeného dokazování má soud dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně platně a účinně postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni. S ohledem na výše uvedené je žalovaná povinna žalobkyni uhradit zbývající dluh na jistinách úvěrů ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, tj. celkem částku 36 200 Kč. Pokud se jedná o dobu přiměřenou možnostem žalované k vrácení dlužných částí jistin ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení, právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění dluhu již v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 se lhůtou splatnosti do 10 dnů od doručení tohoto oznámení, následně pak ještě předžalobní výzvou s datem plnění do 1. 5. 2025; žalovaná na tyto výzvy došlé do její dispoziční sféry nijak nereagovala a námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnila. Nelze tedy učinit jiný závěr, než že spor o přiměřenost uvedené doby nevyvolala, tudíž žaloba o určení doby plnění podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru nebyla potřebná a dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby (v podrobnostech viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dostupný na www.nsoud.cz).

12. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení, neboť žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaná byla povinna vrátit neuhrazené části jistin úvěrů v době přiměřené jejím možnostem podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru; jak je uvedeno výše, žalovaná nevyvolala spor o přiměřenost uvedené doby, a tudíž byla povinna uhradit dlužné části jistin na základě výzvy k zaplacení obsažené v oznámení o postoupení pohledávek, podaném k poštovní přepravě dne 27. 2. 2025 s lhůtou splatnosti do 10 dnů od jeho doručení. Výzva byla žalované doručena na základě domněnky dojití třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 4. 3. 2025, a lhůta k plnění tak žalované uplynula dne 14. 3. 2025. Následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu, soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z dlužných částí jistin úvěrů v celkové výši 36 200 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené proto soud žalované uložil, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k vrácení dlužné jistiny úvěru s příslušenstvím neshledal důvod.

13. Zbývající část žaloby v částce 61 302,35 Kč ohledně požadovaných smluvních úroků, poplatků za zpracování spotřebitelského úvěru, poplatků za komfortní a flexibilní splácení a pojistného soud s ohledem na výše uvedenou neplatnost smluv jako nedůvodnou zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení z neuhrazených částí poplatků a pojistného podle smluv o spotřebitelském úvěru, protože z důvodu neplatnosti uvedených smluv nemá žalobkyně na tyto částky nárok, a tudíž jí nenáleží ani nároky od nich odvozené, tj. úroky z prodlení z dlužných částí těchto poplatků a pojistného. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z přisouzených částí jistin v celkové výši 36 200 Kč (v rámci požadovaných dlužných částí jistin úvěrů v celkové výši 45 435,88 Kč) do 14. 3. 2025, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že výzva k uhrazení dlužných částí jistin byla podána k poštovní přepravě až dne 27. 2. 2025, žalované byla doručena na základě domněnky dojití třetí pracovní den, tj. dne 4. 3. 2025, a desetidenní lhůta k plnění uplynula dnem 14. 3. 2025, tedy prodlení žalované započalo až dnem následujícím, tj. 15. 3. 2025, a nikoliv před tímto dnem. Dále soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z přisouzené částky 36 200 Kč od 15. 3. 2025 do zaplacení ve výši přesahující zákonnou výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 36 200 Kč s příslušenstvím, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 61 302,35 Kč s příslušenstvím, a proto jí náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající míře jejího úspěchu v řízení. Jelikož však žalované žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.