24 C 229/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 30 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 700 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 835,84 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 953,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátky.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 30 700 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] tj. poté, co se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa]. Při registraci uvedl požadované údaje, včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Následně byla žalovanému v informačním systému žalobkyně založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný poté ve své klientské sekci požádal o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, žalobkyně žádost o úvěr schválila a následně došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému dojednaný úvěr dne [datum] převodem na jeho účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč. Žalovaný však úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Vedle nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč žalobkyně rovněž požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od [datum] do [datum] v celkové výši 3 700 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V dokumentu označeném jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“ ze dne [datum] je žalobkyně označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou pobytu, telefonním číslem, e-mailovou adresou, poštovní adresou a číslem bankovního účtu. Dokument je podepsán vlastnoručním podpisem za úvěrující společnost, ze strany žalovaného žádný podpis připojen nebyl, pouze byl v místě pro jeho podpis uveden údaj o jeho jméně a příjmení, datum a čas podpisu [číslo] [anonymizováno] a SMS kód [číslo]. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 20 000 Kč s dobou trvání 28 dnů a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč. V čl. IX. odst. 1 písm. a) smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení. Podle čl. V. byl žalovaný povinen řádně vyplnit online formulář umístěný na webové stránce žalobkyně, z něhož je generován návrh na uzavření smlouvy, zaslat žalobkyni požadované dokumenty a odeslat jí návrh na uzavření smlouvy, čímž měl žalovaný vyjádřit svůj souhlas s touto smlouvou; registrační proces měl proběhnout ve čtyřech krocích, během nichž mělo dojít mj. k ověření telefonu žalovaného doručením SMS zprávy a následným zadáním zaslaného PIN kódu do speciálního políčka ve webovém formuláři.

4. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že jeho celkové příjmy činily částku 95 056 Kč a celkové výdaje částku 153 234,17 Kč a zůstatek činil 470,27 Kč. Z výpisu z téhož účtu za období leden 2018, červenec 2018 a za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaný měl měsíční příjem ze [právnická osoba] v rozmezí od 58 888 Kč do 68 392 Kč. Z dokumentů„ [anonymizována čtyři slova] +“ a„ [anonymizována dvě slova]“ soud zjistil, že žalovaný měl ke dni [datum] uzavřených a ukončených 19 kontraktů a dále je uvedeno doporučení k dalšímu prověření; deset žádostí bylo zamítnuto.

5. Z žádosti o mimořádné odložení splátek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný požádal o odložení splátek z důvodu omezení podnikatelské činnosti z důvodu nařízení vlády a dopadů karantény. Z kopie občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného soud zjistil osobní údaje žalovaného. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je od [datum] majitelem účtu č. [bankovní účet] a že na tento účet byla dne [datum] připsána částka 20 000 Kč z účtu žalobkyně. Z přehledu odeslaných emailů a SMS zpráv soud zjistil, že žalobkyně průběžně informovala žalovaného mimo jiné o záležitostech týkajících se splatnosti splátek jeho úvěru. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě částky 37 751,71 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla jako příloha emailu ze dne [datum] odeslána na emailovou adresu žalovaného.

6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně měla uzavřít s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla částku 20 000 Kč a v níž se měl žalovaný zavázat splatit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do 28 dnů. Pro případ prodlení žalovaného si měli smluvní strany ujednat povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Předmětnou smlouvu měl žalovaný uzavřít poté, co na webových stránkách žalobkyně elektronicky požádal o předmětný úvěr. Úvěruschopnost žalovaného posoudila žalobkyně nahlédnutím do dostupných registrů a po posouzení obratů na jeho bankovním účtu, z nichž zjistila, že výdělek žalovaného ve výši kolem 64 000 Kč měsíčně je dostatečný ke splacení poskytnutého úvěru. Dne [datum] byla na účet žalovaného připsána od žalobkyně částka 20 000 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu.

7. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle ustanovení § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § 5 a 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru nepodepsal. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovaným podepsána a uvedení SMS kódu, který mohl zadat kdokoliv, v tomto smyslu nemůže nahradit jedinečnost vlastnoručního či zaručeného elektronického podpisu žalovaného, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovaným bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu.

12. Žalobkyně však soudu prokázala, že poskytla žalovanému částku 20 000 Kč převodem na jeho účet. V projednávané věci žalovaný netvrdil a neprokázal, že dluh nevznikl, zanikl, byl převeden na jiného nebo že by jej žalovaný splatil byť jen částečně. Jelikož mezi účastníky není jiného platného ujednání, posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení dluhu jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně plnila žalovanému bez právního důvodu. Soud tak žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, kterou žalobkyně zaslala na účet žalovaného. Jelikož byl žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení z přisouzené částky ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od 25. 5. 2021 do zaplacení; žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě celého svého dluhu až předžalobní výzvou ze dne 17. 5. 2021, která mu byla odeslána e-mailem, a tudíž mu mohla být doručena ještě téhož dne, s lhůtou 7 dnů od doručení výzvy ke splnění závazku. Tato lhůta žalovanému uplynula dne 24. 5. 2021, a tudíž je v prodlení od 25. 5. 2021. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.

13. Zbývající část žaloby ohledně poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty ve výši 10 700 Kč soud s ohledem na výše uvedenou zdánlivost právního jednání zamítl. Soud žalobkyni nepřiznal ani úrok z prodlení z poskytnuté částky kapitalizovaný částkou 835,84 Kč, a to s ohledem na výše uvedený počátek prodlení žalovaného.

14. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 32 363,10 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 20 827,26 Kč, tj. z 64 %. Žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 11 535,84 Kč, tj. z 36 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalovaného o 28 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 28 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 228 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 2 odst. 1, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 30 700 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč Celkem by tak náhrada nákladů činila částku 3 406 Kč, avšak žalobkyně má nárok pouze na část ve výši 953,68 Kč (28 % z uvedené částky). Soud aplikoval § 14b a. t., neboť je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje i vůči jiným svým klientům své nároky formulářovými žalobami, tj. opakovaně používaný ustálený vzor, v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek (např. ve věcech sp. zn. 8 C 171/2021, 8 C 123/2021, 24 C 192/2021). Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za jeden úkon právní služby, a to doplnění žaloby ze dne 14. 10. 2021, neboť doplnění tvrzení a důkazních návrhů v něm obsažená mohla a měla být již součástí žaloby; soud proto tento úkon vyhodnotil jako neúčelně vynaložený. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.