24 C 242/2020
č. j. 24 C 242/2020-49
V PLATNOSTIOkresní soud v Jihlavě zamítl žalobu žalobkyně proti žalovanému, který se domáhal zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem, protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně. Soud zjistil, že částka úvěru byla vyplacena na účet jiné osoby, která nemá stejné osobní údaje jako žalovaný, a proto nebylo možné prokázat přechod pohledávky na žalovaného. Na základě § 2395 o. z. a § 2991 o. z. soud dospěl k závěru, že žalovaný nebyl obohacen bez právního základu. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 9 117,01 Kč na účet zástupce žalovaného, který byl v řízení úspěšný.
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 5 000 Kč s příslušenstvím
I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 8. 10. 2017 do zaplacení.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 9 117,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené neurčeného dne mezi právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a jméno příjmení, narozeným datum. Z provedeného dokazování soud zjistil, že podle nepodepsaného dokumentu označeného jako„ Smlouva o úveru c. číslo“ požádal jméno příjmení, identifikovaný jménem a příjmením, datem narození datum, rodné číslo, e-mailovou adresou a telefonním číslem neurčeného dne o poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč se splatností dne 7. 10. 2017. Podle nepodepsaných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně se musel klient coby zájemce o úvěr zaregistrovat na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, kde mu byl zřízen osobní účet, a zde i požádat o poskytnutí úvěru, dále musel uhradit ověřovací poplatek a akceptovat znění smlouvy ve svém osobním účtu. Částku úvěru měl klient obdržet bankovním převodem na bankovní účet sdělený klientem. Podle výpisu z účtu č. bankovní účet, jehož majitelem a jediným disponentem byl v září 2017 jméno příjmení, rodné číslo, byla na tento účet připsána dne datum částka 5 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně s poznámkou„ číslo“. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uvařena smlouva o postoupení pohledávek, jíž byl na žalobkyni převeden soubor pohledávek specifikovaný v příloze této smlouvy, podle níž byla mezi převáděnými pohledávkami i pohledávka za jméno příjmení, rodné číslo, ze smlouvy číslo ve výši 10 178 Kč. Toto postoupení pohledávky na žalobkyni bylo oznámeno jméno příjmení dopisem ze dne 10. 7. 2019. Výzvou před podáním žaloby z téhož dne byl jméno příjmení vyzván k úhradě dlužné částky. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru číslo mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným a ani poskytnutí částky úvěru žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně předložila soudu nepodepsanou smlouvu o úvěru, v níž je jako úvěrovaný uveden jméno příjmení, tj. osoba odlišná od žalovaného. V řízení bylo rovněž prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila předmět úvěru na účet jméno příjmení, přičemž dle sdělení právnická osoba má tato osoba rodné číslo, tj. jeho datum narození je datum a nikoliv datum, což je datum narození žalovaného. Žalobkyně tudíž neprokázala uzavření smlouvy o úvěru mezi svou právní předchůdkyní a žalovaným ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) vyplacení předmětu úvěru žalovanému, ani převod či přechod pohledávky vzniklé z poskytnutí uvedené částky jméno příjmení z této osoby na žalovaného. Jelikož soud dospěl k závěru, že žalovaný předmětnou smlouvu o úvěru neuzavřel a výše uvedenou částku od právní předchůdkyně žalobkyně neobdržel, nemohlo na jeho straně dojít ani k bezdůvodnému obohacení na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, respektive žalobkyně, ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Z uvedeného důvodu soud uzavřel, že žaloba je nedůvodná, a proto ji v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 117,01 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 5 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, vyjádření ve věci samé, účast na jednání soudu dne datum) a z částky 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 písm. c) a. t. (odvolání proti usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, které není rozhodnutím ve věci samé) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., náhrada cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 589/2020 Sb. za jízdu značka automobilu anonymizováno, registrační značka, k jednání soudu dne datum v trase obec – obec a zpět, celkem 180 km, s průměrnou spotřebou paliva 7,0 litru nafty na 100 km při vyhláškové ceně 27,20 Kč (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 4,40 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) v celkové výši 1 134,72 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 4 započatých půlhodin po 100 Kč a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 7 534,72 Kč ve výši 1 582,29 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalobkyni uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.