24 C 27/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 57 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 57 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 2. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 4. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 7. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 33 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 57 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná jako kamarádky ústní smlouvu o půjčce, na jejímž základě půjčila žalobkyně žalované k vyřešení její nepříznivé finanční situace částku 300 000 Kč, a to převodem na účet žalované. Uvedenou částku získala žalobkyně z úvěru od [anonymizována tři slova] ve výši 500 000 Kč, přičemž zbývající částku 200 000 Kč použila žalobkyně na své bytové potřeby. Splácení půjčky si účastnice řízení dohodly tak, že žalovaná bude hradit ke každému 20. dni v měsíci v hotovosti částku 3 000 Kč. Žalovaná předávala každý měsíc v období od července 2014 do října 2017 žalobkyni nejčastěji ve svém obchodě splátku ve výši 3 000 Kč, tj. celkem uhradila na splátkách za uvedené období částku 120 000 Kč. Od listopadu 2017 žalovaná přestala splátky půjčky hradit, proto ji žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] k úhradě aktuálně splatných splátek, avšak bezúspěšně. Následně podala žalobkyně na žalovanou trestní oznámení pro spáchání trestného činu podvodu, policie však věc odložila.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a ve svých vyjádřeních uvedla, že částka 300 000 Kč, kterou jí žalobkyně zaslala na účet, představovala úhradu předchozích půjček poskytnutých naopak žalovanou žalobkyni od roku 1993, neboť žalobkyně nebyla schopna finančně vyjít a potřebovala peníze pro děti. Účastnice řízení byly kamarádky; poté, co se žalovaná v roce 2014 dozvěděla, že žalobkyně jezdí na zahraniční dovolené, požádala žalobkyni o úhradu půjčených prostředků; touto úhradou bylo oněch 300 000 Kč. Také v době po červenci 2014 do léta 2017 žalovaná finančně podporovala žalobkyni, neboť žalobkyně se nacházela v tísni. Původně si žalovaná vedla evidenci peněz, které žalobkyni půjčila, posléze však již nikoliv. Pokud by uvedená částka představovala dluh žalované, požadovala by žalobkyně vrátit tuto částku dříve, což se nestalo, neboť žalobkyně od listopadu 2017 do podání žaloby nežádala o vrácení údajného dluhu. SMS zprávy, jež měla žalovaná zaslat žalobkyni a jimiž má být prokázáno, že se jedná o dluh žalované vůči žalobkyni, považuje žalovaná za padělky. Žalovaná rovněž namítla promlčení žalovaného dluhu.

3. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] za období od 14. 5. do 8. 7. 2014 soud zjistil, že dne [datum] byla na tento účet připsána částka 495 000 Kč a téhož dne byl zadán příkaz k úhradě částky 300 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a dále že v období od 14. 5. do [datum] činil počáteční zůstatek na tomto účtu 2 295,79 Kč a konečný zůstatek činil 1 074,33 Kč a že v období od 16. 6. do [datum] činil počáteční zůstatek 1 074,33 Kč a konečný zůstatek činil 180 724,81 Kč. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] je žalobkyně. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od června do července 2014 soud zjistil, že dne [datum] byla na tento účet zaevidována příchozí úhrada ve výši 300 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] s poznámkou„ [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno]“ a že v červnu 2014 činil na tomto účtu počáteční zůstatek - 44 102,39 Kč a konečný zůstatek 180 415,81 Kč a v červenci 2014 činil počáteční zůstatek 180 415,81 Kč a konečný zůstatek 63 714,68 Kč [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] byla v červnu a červenci 2014 žalovaná.

4. Ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] (dále též jen„ [anonymizováno]“) se v této smlouvě zavázala poskytnout žalobkyni na její žádost meziúvěr ze stavebního spoření do výše 500 000 Kč, vyplacený na meziúvěrový účet [číslo] za účelem údržby a změny bytu; žalobkyně se ve smlouvě zavázala předložit poskytovateli úvěru doklad o účelovém použití poskytnutých prostředků, a to soupisku dokladů včetně účelových faktur a jiných účetních dokladů do jednoho měsíce od přidělení cílové částky. Součástí smlouvy byly i obecné úvěrové podmínky a všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření, které blíže vymezují podmínky pro poskytnutí a splácení úvěru. Z formuláře„ Standardní informace o spotřebitelském úvěru na bytové potřeby“ soud zjistil mj. výši poskytovaného úvěru, podmínky poskytnutí a splácení meziúvěru ze stavebního spoření a osobu zprostředkovatele úvěru, jímž byla [jméno] [příjmení]. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že úvěr ze stavebního spoření [číslo] byl čerpán žalobkyní dne [datum], a to převodem z meziúvěrového účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet].

5. Z vytištěné webové stránky [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná provozuje prodejnu na adrese [adresa], s uvedeným telefonním [číslo]. Z vytištěné webové stránky [ulice] [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná provozuje obchod na adrese [adresa] 11. a 10. 1. s textem:„ přestanu to platit a uvidíme, co bude dál.“,„ Ahoj. Dvacátého bylo před týdnem a peníze stále nikde. Ahoj.“,„ Ahoj. Nikde na účtě jsem nenašla za prosinec peníze. To ti budu muset psát každý měsíc. Dej si příkaz.“ včetně odpovědi ve znění:„ Stav se nemuzu to posilat kvuli ucetni“. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 5. 2019 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 57 000 Kč do [datum].

6. Ze spisu Policie ČR, [stát. instituce], územního odboru [obec], oddělení obecné kriminality, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], soud provedl důkazy následujícími listinami: z oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin, ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně požádala orgány činné v trestním řízení, aby prověřily, zda postupem žalované nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu, případně jiného protiprávního jednání, spočívajícího v tom, že poté, co žalobkyně půjčila žalované dne [datum] částku 300 000 Kč, odmítla žalovaná v plné výši tuto částku uhradit a tvrdila, že to byla žalovaná, kdo půjčil peníze žalobkyni. Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne [datum] soud zjistil, že policie zahájila úkony trestního řízení ve věci podvodu, který měl být spáchán na žalobkyni coby poškozené tím, že žalovaná si od žalobkyně půjčila částku 300 000 Kč, kterou se zavázala splácet měsíčně částkou 3 000 Kč, avšak uhradila pouze 120 000 Kč a poté přestala komunikovat a dluh splácet, a tudíž žalobkyni vznikla finanční újma ve výši 180 000 Kč. Z úředního záznamu policie ze dne [datum] o podaném vysvětlení žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně uvedla, že se s žalovanou seznámila v roce 1991 a až do roku 2017 s ní udržovala kamarádský vztah. Žalovaná vlastní prodejnu [anonymizováno] a [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec], kam za ní žalobkyně chodila na návštěvy. V roce 2014 požádala žalovaná žalobkyni o půjčku, protože měla finanční problémy, konkrétně žalovaná žalobkyni řekla, že za ní do prodejny chodí nějaký muž a chce po ní peníze. Žalobkyně se s žalovanou domluvila a půjčila jí 300 000 Kč, vše bylo dojednáno pouze ústně, žalobkyně nemá žádná potvrzení o platbách, jen výpis z účtu. Žalovaná žalobkyni sdělila, že potřebuje splatit dluh a nikde jí nepůjčí, proto požádala žalobkyni, aby si vzala půjčku, kterou bude za žalobkyni splácet žalovaná. Později, když žalobkyně chtěla vše potvrdit písemně, žalovaná odmítla. Žalobkyně měla být s žalovanou domluvená, že každého 20. dne v měsíci uhradí žalovaná 3 000 Kč až do úplného splacení půjčky; splaceno však bylo jen 120 000 Kč. Ohledně půjčky žalobkyně komunikovala s žalovanou přes SMS zprávy. Z úředního záznamu policie ze dne [datum] o podaném vysvětlení žalované soud zjistil, že žalovaná uvedla, že pracuje jako OSVČ v oboru nákup a prodej a vlastní prodejnu [anonymizováno] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. S žalobkyní se zná 30 let, seznámily se v bývalém zaměstnání. Žalobkyně měla problémy vyjít s penězi, žalovaná jí celou dobu finančně pomáhala. Postupně jí na čestné slovo půjčovala různé částky, nikdy se nic nesepisovalo. V období let 1991 až 2013 půjčila žalovaná žalobkyni kolem 250 000 Kč. Poté, co si přestala vést evidenci, odhaduje žalovaná půjčenou částku přes 300 000 Kč. V roce 2014 došla žalované trpělivost a požádala o vrácení peněz. Žalobkyně souhlasila, že žalované zaplatí 300 000 Kč, což měla být splátka předchozích půjček. Tuto částku převedla žalobkyně na účet žalované dne [datum]. Poté žalobkyně nepravidelně docházela za žalovanou a prosila ji o půjčení dalších peněz s tím, že nemá na nájem, splátky půjčky a podobně. Žalovaná postupně do roku 2017 půjčila žalobkyni další peníze, celkem asi 150 000 Kč, které žalobkyně také nevrátila. Žalovaná nepodnikla právní kroky k vrácení peněz od žalobkyně, neboť věřila, že spolu byly domluveny a že žalobkyně peníze vrátí. Z úředního záznamu policie ze dne [datum], vypracovaného komisařem [jméno] [příjmení], soud zjistil, že žalobkyně předložila policii mobilní telefon, ze kterého měla psát SMS zprávy žalované, podle nichž se mělo jednat o půjčku poskytnutou žalované, avšak v tomto telefonu se nenacházely žádné SMS zprávy ani data související s prověřovaným skutkem. Žalobkyně pouze předložila SMS zprávu z roku 2017 ze svého současného mobilního telefonu. Z usnesení policie ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že policie odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu, kterého se měla dopustit žalovaná tím, že odmítla uhradit žalobkyni neuhrazenou část půjčky, a to s odůvodněním, že při prověřování žádná ze stran nepředložila písemné dokumenty, které by potvrzovaly sjednání předmětné půjčky či jiné finanční transakce.

7. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná byly kamarádky; v roce 2014 řekla žalovaná žalobkyni, že za ní chodí nějaký pán a chce po ní peníze, že jí nikdo půjčku nedá a jestli by si ji nemohla vzít žalobkyně; později jí řekla, že peníze potřebuje na opravu bytu. Žalobkyně souhlasila, společně šly za paní [příjmení] do [anonymizováno], celý úvěr si domluvila žalovaná s paní [příjmení], žalobkyně pak jen podepsala papíry a následně byla půjčka schválena. Poté žalobkyně chodila každého dvacátého do obchodu žalované, kde jí žalovaná splácela 3 000 Kč, občas chodila s dcerou, a když žalobkyně nemohla, chodila tam její dcera sama. Žádné doklady o převzetí splátek žalobkyně nemá, žalovaná však někdy požádala o odklad splátky a nechávala si podepsat přijetí splátky. Když začaly někdy v roce 2016 s žalovanou problémy, zašla žalobkyně do [anonymizována dvě slova] k ombudsmanovi, kde s ní sepsali smlouvu s tím, ať si ji nechá podepsat od žalované; ta to však odmítla. Z důvodu své naivity žalobkyně neuzavřela s žalovanou písemnou smlouvu o půjčce. Peníze ze stavebního spoření si žalobkyně nechala vyplatit už s tím, že jejich část půjčí žalované. Skutečnost, že úvěr ze stavebního spoření byl účelově vázaný na údržbu či změnu bytu, byla ošetřena domluvou, že žalovaná si předělá byt za půjčenou částku a potom poskytne žalobkyni faktury, které budou předloženy stavební spořitelně. K tomu nedošlo a žalobkyně musela předložit jiné faktury od kamarádek. Žalovaná po žalobkyni žádala, aby jí částku 300 000 Kč donesla do jejího obchodu, ale žalobkyně odmítla předat peníze jen„ na ruku“, a proto peníze poslala na účet. Poté, co mezi účastnicemi začaly problémy, chtěla žalobkyně po žalované, aby jí splátky posílala na účet, což žalovaná odmítla. Finanční situace žalobkyně byla v roce 2014 dobrá. Výše půjčky pro žalovanou byla 300 000 Kč, na měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč se účastnice domluvily, úroky žalobkyně nechtěla. Splátky půjčky od žalované pokrývaly žalobkyni splátky úvěru. Do obchodu žalované pro splátky chodila žalobkyně do roku 2018 nebo 2019, žalovaná jí zaplatila 120 000 Kč a 180 000 Kč jí dluží. Žalovaná splácela svůj dluh z půjčky do listopadu 2018.

8. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že s žalobkyní se zná od roku 1991 nebo 1992, kdy obě čekaly dítě, ob den se navštěvovaly a žalovaná žalobkyni vypomáhala tím, že jí půjčovala peníze; žalovaná si zpočátku vedla evidenci půjčených peněz, protože věděla, že je jednou bude chtít zpět, ale v současnosti již písemné doklady o půjčkách poskytnutých žalobkyni nemá. Peníze žalovaná tehdy měla, neboť něco zdědila a i v manželství vždycky byly peníze. Žalovaná půjčila žalobkyni celkem 300 000 Kč, možná i víc, ale jen do těch 300 000 Kč si žalovaná vedla evidenci. Poté, co v roce 2014 žalobkyně vrátila žalované 300 000 Kč, došlo k ukončení jejich kamarádství, viděly se spolu už jen asi dvakrát. Když se žalobkyně napije, neví, kdy přestat; žalovaná např. po žalobkyni chtěla, aby s ní odešla za dětmi, ale žalobkyně zůstala a vrátila se až ve 4 hodiny odpoledne za dva dny. Jelikož žalobkyně neměla v době sjednávání úvěru od [anonymizováno], posílala se paní [příjmení] z e-mailu žalované občanka, nicméně žalovaná se s paní [příjmení] neviděla. Poté, co žalobkyně v roce 2014 vrátila žalované 300 000 Kč, jí žalovaná finančně pomohla, protože žalobkyně neměla na splátku, žalovaná jí dávala peníze u sebe v obchodě, nebo přijela za žalobkyní k ní domů; tyto peníze již žalovaná nežádala zpět. Pomáhala žalobkyni i tak, že jí malovala, tapetovala, dělala pokojíček pro dítě, vše bez zaplacení. V květnu 2014 žalovaná žádné dluhy neměla. Žalovaná si už nepamatuje, jak naložila s částkou 300 000 Kč, kterou dne [datum] obdržela od žalobkyně. SMS zprávy, které byly předloženy soudu, žalovaná určitě nenapsala, neboť by nepoužila takový slovosled. V minulosti žalovaná živila hladové děti žalobkyně, přes 20 let jí finančně pomáhala, když žalobkyně říkala, že nevyšla; žalovaná pomáhala žalobkyni kvůli jejím dětem.

9. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna žalobkyně, soud zjistil, že s žalovanou coby kamarádkou jeho matky se vídávali, když byl malý. Žalobkyně si na žádost žalované půjčila půl milionu, část z toho půjčila žalované a zbytkem splatila jiné půjčky; původně měla být půjčka poskytnuta žalované v hotovosti, ale aby o tom byl nějaký záznam, došlo k převodu na účet. Svědek se domníval, že šlo o částku 300 000 Kč. Splátky byly dohodnuty na měsíční bázi, žalobkyně nebo svědkova sestra vyzvedávaly splátky u žalované v obchodě, asi šlo o 3 000 Kč. Svědek má tyto informace od žalobkyně, která se svým dětem svěřila asi v roce 2017, když nastaly problémy se splácením půjčky. U jednání žalobkyně a žalované svědek nikdy osobně nebyl. Svědek nevyloučil, že v minulosti byly i jiné půjčky mezi žalobkyní a žalovanou. V dětství rodina žalobkyně včetně svědka žádnou nouzi nemívala, hlad neměli. K žalované si chodili hrát s jejím synem, ale nechodili tam proto, že by neměli na jídlo; občas dostali nějaké chipsy, někdy tam byli i na oběd. Žalobkyně nikdy neměla problémy s alkoholem, občas si dala víno, ale nikdy se nestalo, že by kvůli alkoholu nepřišla den nebo dva domů. V minulosti se mohlo stát, že svědek vyzvedl žalobkyni a žalovanou z restaurace, ale nikdy by tam nenechal žalobkyni samotnou za předpokladu, že by tam zůstala sama a někde tam pila.

10. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], syna žalobkyně, soud zjistil, že žalovanou považoval v dětství za někoho jako tetu, hodně se tehdy vídali. Žalobkyně si vzala půjčku pro žalovanou, svědkova přítelkyně tehdy dělala účetní, žalobkyně ji požádala o vypracování daňového přiznání, aby se co nejvíc vrátilo na úrocích, a tehdy začaly problémy. Podle svědka činila výše půjčky 300 000 Kč, o dohodě ohledně splácení půjčky ani o jiných půjčkách svědek nic nevěděl. Na návštěvy k žalované svědek chodil, protože účastnice byly kamarádky a svědek se kamarádil se synem žalované. V dětství rodina žalobkyně včetně svědka žádnou nouzi neměla, nechodili k žalované proto, aby tam jedli, ale když tam byli třeba celý den, dostali např. oběd. Když někdy přišla žalobkyně unavená z práce, dala si skleničku vína; nikdy se však nestalo, že by žalobkyně kvůli alkoholu nepřišla den nebo dva domů.

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], kamarádky žalobkyně, soud zjistil, že svědkyně se zná i s žalovanou, v minulosti se viděly asi dvakrát. Svědkyně věděla, že žalobkyně poskytla žalované půjčku, původně si myslela, že šlo o 30 000 Kč, ale později zjistila, že šlo o 300 000 Kč. Rovněž věděla, že žalobkyně si chodila pro splátky k žalované. Finanční situace žalobkyně byla v roce 2014 normální, příjem měla z práce; nějaký malý dluh žalobkyně v té době asi měla na kontokorentu, ale kdyby měla velké dluhy, asi by nedostala půjčku. Všechny informace o půjčce svědkyně získala od žalobkyně asi měsíc po poskytnutí půjčky. V roce 2014 se svědkyně s žalobkyní stýkala jednou nebo dvakrát za měsíc; domnívala se, že žalobkyně ani její rodina v té době netrpěla nedostatkem. Svědkyně od žalobkyně zjistila, že žalovaná řádně splácela půjčku v době, kdy si žalobkyně chodila pro peníze, ale když měly být splátky posílány na účet, patrně nastaly problémy.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobkyně, soud zjistil, že svědkyně zná i žalovanou, jde o bývalou kamarádku žalobkyně, k níž svědkyně v minulosti docházela na návštěvy. Svědkyně ví, o jakou půjčku se jedná, neboť chodívala s žalobkyní k žalované a tam věc před svědkyní řešily: šlo o půjčku ve výši 300 000 Kč, kterou půjčila žalobkyně žalované někdy v roce 2014. Písemná smlouva o půjčce uzavřena nebyla, splatnost byla dohodnuta ve výši 3 000 Kč měsíčně. Svědkyně chodila s žalobkyní do obchodu žalované vyzvedávat splátky a na vlastní oči viděla předávání peněz; občas tam chodila svědkyně sama a žalovaná předávala splátky přímo jí. O tom, že šlo o půjčku 300 000 Kč, svědkyně ví proto, že žalobkyně i žalovaná se o tom před ní bavily a zmiňovala to i žalovaná. Výslovně se bavily o tom, že žalovaná dluží a splácí peníze žalobkyni. V roce 2014 byla finanční situace rodiny žalobkyně normální, žalobkyně měla menší dluhy, které řádně splácela. Její děti nikdy nestrádaly, hlad neměly a k žalované nechodily proto, aby se tam najedly, ale jen na návštěvy; když u ní byly déle, uvařila pro ně žalovaná oběd. Žalobkyně žádný problém s alkoholem nemá a nikdy se nestalo, že by kvůli alkoholu někde zůstala a vrátila se za den nebo za dva. Svědkyně nevěděla, na co žalovaná potřebovala půjčku od žalobkyně; žalobkyně si půjčila 500 000 Kč u banky, zbytek použila na splacení nějakého svého dluhu. Svědkyně chodila s žalobkyní k žalované pro peníze do roku 2017, poté žalovaná odmítala půjčku splácet, svědkyně u toho byla osobně. Žalobkyně chtěla podepsat písemnou smlouvu o půjčce, což žalovaná odmítla.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], známého žalované, soud zjistil, že svědek zná žalobkyni jen z doslechu. Ohledně SMS zpráv svědek uvedl, že dříve je bylo možné upravovat v mobilu, protože výrobci to neměli zabezpečené, stačilo déle podržet tlačítko a změnit text. SMS zprávy, o které se jedná v tomto řízení, svědek neviděl, doslechl se o nich od žalované, jejímž je zákazníkem a správcem webových stránek, v březnu nebo dubnu letošního roku, a ani telefon, na který přišly, nikdy neviděl. Řekl jí, že asi před 10 lety šly SMS zprávy editovat např. v telefonech značek [anonymizována dvě slova] a [příjmení]. Svědek studoval na střední škole informační technologie.

14. Z výslechu svědka [ulice], kamaráda žalované, soud zjistil, že svědek zná i žalobkyni z návštěvy u žalované, ale nejsou přátelé. Svědek věděl o tom, že žalovaná půjčovala žalobkyni peníze, žalovaná mu to řekla asi před 15 lety, avšak přesné částky neznal. Žalovaná si půjčky zapisovala, mělo to být přes 300 000 Kč O nějaké jedné konkrétní půjčce svědek nic nevěděl. Žalovaná půjčovala žalobkyni peníze ve svém obchodě, bylo to náhodně, když svědek byl na kávě u žalované v obchodě nebo u ní doma. Žalovaná svědkovi říkala, že žalobkyni půjčovala peníze, a ukazovala mu notýsek, ve kterém měla částky, celkem přes 300 000 Kč; nic bližšího k tomu svědek nevěděl. Byl osobně u toho, když žalovaná předávala peníze žalobkyni, ale nevěděl přesně, kdy to bylo, ani o jakou částku šlo; že se jednalo o půjčku žalované žalobkyni, svědek věděl proto, že mu to žalovaná řekla.

15. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], tehdejší zprostředkovatelky úvěrů u [anonymizováno], soud zjistil, že svědkyně si již nepamatuje ani jednu z účastnic řízení a ani si nevzpomíná na uzavření smlouvy o úvěru. Se svou matkou, která také uzavírala smlouvy pro [anonymizováno], se tehdy dělila o smlouvy, svědkyně si takto přivydělávala. Je možné, že účastnice jednaly s matkou svědkyně s tím, že pokud je na smlouvě razítko svědkyně, musela být u podpisu smlouvy. Svědkyně již s [anonymizováno] 5 až 7 let nespolupracuje a nevzpomíná si ani na předmětnou smlouvu, ani na částku, která byla poskytována, a ani na účel úvěru.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého manžela žalované, soud zjistil, že svědek se s žalovanou nestýká a žalobkyni zná z doby před 16 lety. Žalobkyně a žalovaná byly kamarádky, jejich děti se navštěvovaly, a proto žalobkyně docházela často na návštěvy do rodiny svědka a žalované. Častá frekvence návštěv žalobkyně vedla k tomu, že se žalovaná pohádala se svou matkou i se svědkem, a nakonec to přispělo i k rozvodu svědka s žalovanou. Žalovaná půjčovala v době před 15 až 20 lety žalobkyni peníze, konkrétní částky si svědek nepamatuje, ale vadilo mu to, protože tím přicházel o část peněz, které vydělal. O půjčkách z roku 2014 svědek nic nevěděl, neboť v té době již s žalovanou nežil; věděl však, že v době před 15 až 20 lety si žalovaná vedla evidenci peněz půjčených žalobkyni. U rozvodu svědka s žalovanou se řešila dohoda o vypořádání SJM, ale dluh vůči žalobkyni se neřešil, protože byla dohoda, že každý z manželů si nechá své půjčky. Svědek byl přítomen předání peněz žalobkyni, když k nim přišla na návštěvu, odehrálo se to v době, kdy svědek a žalovaná byli ještě spolu, jednalo se o částky 5 000 až 10 000 Kč.

17. Z provedených důkazů soud dostatečně zjistil skutkový stav, a proto neprovedl pro nadbytečnost důkazy doplněním výslechu žalobkyně a její dcery [jméno] [příjmení] ohledně tvrzení, že žalovaná dostala zaplaceno za výmalbu dětského pokoje žalobkyně, výslechem [jméno] [příjmení] a čtením vyžádaných faktur ohledně toho, zda žalovaná neměla v květnu 2014 dluhy vůči svému dodavateli [jméno] [příjmení], výslechem [jméno] [příjmení] k tvrzením ohledně okolností uzavření smlouvy o úvěru s [anonymizováno] a dalšími scany obrazovky mobilního telefonu žalobkyně k tvrzení, že žalobkyně komunikovala s žalovanou pomocí SMS zpráv.

18. Z provedeného dokazování soud zjistil, že účastnice řízení byly kamarádky, v minulosti žalobkyně se svými dětmi navštěvovala domácnost žalované a v době před 15 až 20 lety žalovaná vypomáhala žalobkyni občasnými finančními částkami. V roce 2014 požádala žalovaná žalobkyni o finanční pomoc, proto si žalobkyně vzala úvěr u [anonymizována tři slova] ve výši 500 000 Kč, z něhož částku 300 000 Kč půjčila žalované na základě ústní dohody převodem na její účet s tím, že žalovaná bude tuto půjčku splácet měsíčně částkou 3 000 Kč vždy do 20. dne daného měsíce; žalobkyně, případně její dcera, si splátky přebírala v obchodě žalované, a to až do roku 2017, kdy žalovaná přestala půjčku splácet.

19. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

20. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Na základě provedeného dokazování a právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Při prokazování existence a okolností zápůjčky ve výši 300 000 Kč ze dne [datum] soud vycházel z výpovědí svědků, přičemž za rozhodující důkaz soud považuje svědeckou výpověď dcery žalobkyně [jméno] [příjmení], kterou shledal důvěryhodnou a zcela v souladu se zjištěními učiněnými z ostatních provedených důkazů. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně převedla na účet žalované dne [datum] částku 300 000 Kč, avšak sporný byl důvod této platby, tj. zda šlo o zápůjčku poskytnutou žalobkyní žalované, nebo o vrácení dřívějších zápůjček, které poskytla žalovaná žalobkyni. Jak vyplynulo z dokazování, dcera žalobkyně se opakovaně osobně účastnila toho, jak žalovaná předávala ve svém obchodě žalobkyni finanční částky ve výši 3 000 Kč, přičemž při těchto transakcích se před ní účastnice řízení výslovně zmiňovaly o tom, že se jedná o splátky zápůjčky, kterou žalobkyně poskytla žalované. V kontextu této skutečnosti soud uvěřil i účastnické výpovědi žalobkyně, která se shodovala s tím, co vypověděla jako svědkyně její dcera, a naopak neuvěřil žalované. Pokud se jedná o svědecké výpovědi synů žalobkyně a svědkyně [jméno] [příjmení], ti sice také potvrdili, že to byla žalobkyně, kdo půjčil uvedenou částku žalované a nikoliv naopak, avšak všichni měli tuto informaci zprostředkovaně od žalobkyně, a proto soud považoval jejich svědectví jen jako podpůrný důkaz. Soud vyhodnotil účastnickou výpověď žalované ohledně předmětné zápůjčky z roku 2014 jako nevěrohodnou také proto, že některé další skutečnosti, které žalovaná před soudem vypověděla, byly vyvráceny výpověďmi svědků: konkrétně se jednalo o tvrzený alkoholizmus žalobkyně a o údajnou hmotnou nouzi rodiny žalobkyně, jež měla vést až k tomu, že děti žalobkyně se chodily k žalované najíst, jinak by trpěly hladem; tato tvrzení žalované byla jednoznačně vyvrácena svědeckými výpověďmi všech tří dětí žalobkyně. Ani samotná výpověď žalované nebyla vnitřně konzistentní, neboť žalovaná ve své výpovědi na jedné straně uvedla, že poté, co jí v roce 2014 žalobkyně vrátila částku 300 000 Kč, došlo k ukončení jejich kamarádství a žalobkyně a žalovaná se spolu viděly už jen asi dvakrát, a na druhé straně uvedla, že ve stejné době žalovaná žalobkyni finančně pomohla, protože žalobkyně neměla na splátku úvěru, a to tak, že žalovaná dávala žalobkyni peníze u sebe v obchodě nebo dokonce přijela za žalobkyní k ní domů; soud považuje za tato zjištění za vzájemně si odporující. Z výpovědí svědků [ulice] a [jméno] [příjmení] soud vzal za prokázané, že žalovaná půjčovala v době před rokem 2014 žalobkyni různé finanční částky, o nichž si po určitou dobu vedla i evidenci. Nicméně z této skutečnosti nelze v žádném případě dovodit, že uvedená částka 300 000 Kč představovala splátky těchto dřívějších zápůjček žalobkyní, a to již proto, že provedeným dokazováním byl zjištěn opak, tedy že se jednalo o částku poskytnutou žalobkyní žalované z titulu zápůjčky. Nepřímo tento závěr podporuje i skutečnost, že po poskytnutí částky 300 000 Kč chodila žalobkyně do obchodu žalované, kde jí žalovaná předávala každý měsíc částku 3 000 Kč; logickým se tak soudu jeví závěr, že šlo o splátky poskytnuté zápůjčky, než že by si žalobkyně začala každý měsíc půjčovat od žalované vždy stejnou částku ke stejnému datu a navíc bezprostředně poté, co by žalobkyně splatila žalované uvedenou částku a co by jí ještě zbývala částka 200 000 Kč z vyčerpaného úvěru od [anonymizováno], jehož původní výše činila 500 000 Kč Ani výpověď svědka [příjmení] není v rozporu s uvedenými závěry soudu o zápůjčce z roku 2014, neboť tento svědek věděl pouze o zápůjčkách, které žalovaná poskytla žalobkyni v době před 15 lety, avšak o žádné pozdější ani o žádné konkrétní zápůjčce nevěděl nic, tj. nevěděl ani to, zda částka 300 000 Kč, převedená dne [datum] na účet žalované, představovala zápůjčku pro žalovanou, nebo splacení předchozích zápůjček, které od žalované získala žalobkyně. Tento svědek sice byl také přítomen tomu, když žalovaná předávala peníze žalobkyni, avšak neznal žádné bližší okolnosti těchto plateb včetně jejich důvodu; navíc část informací získal zprostředkovaně od žalované. Dalším nepřímým důkazem pro závěr soudu o tom, že žalobkyně poskytla zápůjčku žalované, byla finanční situace žalované zjištěná z výpisů z jejího účtu v době před poskytnutím předmětné zápůjčky: na začátku června 2014 činil počáteční zůstatek na účtu žalované - 44 102,39 Kč, tj. výdaje žalované převyšovaly její příjmy, zatímco ke konci téhož měsíce činil konečný zůstatek 180 415,81 Kč a v červenci 2014 činil konečný zůstatek na účtu žalované již jen 63 714,68 Kč; je tedy evidentní, že žalovaná měla v uvedeném období podstatně vyšší výdaje než příjmy, a tudíž je logický závěr, že na alespoň částečné vyrovnání své finanční situace potřebovala žalovaná zápůjčku od žalobkyně. Naopak finanční situace žalobkyně v tomto období byla relativně stabilní, soudě podle výpisů z jejího účtu, neboť ke dni [datum] činil počáteční zůstatek na účtu žalobkyně 2 295,79 Kč a ke dni [datum] činil konečný zůstatek na jejím účtu 180 724,81 Kč.

22. Na základě výše uvedených zjištění tudíž soud dospěl k závěru, že byla prokázána tvrzení žalobkyně v tom smyslu, že žalobkyně uzavřela s žalovanou ústně smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne [datum] částku 300 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet vždy do 20. dne příslušného měsíce počínaje červencem 2014, tj. měsícem následujícím po měsíci, v němž byla zápůjčka poskytnuta žalované, a to měsíční částkou 3 000 Kč. Soud rovněž v kontextu ostatních provedených důkazů uvěřil žalobkyni v tom, že žalovaná tuto půjčku zpočátku řádně splácela a předávala měsíční splátky žalobkyni nebo její dceři ve svém obchodě, a to až do října 2017; na 40 splátkách zápůjčky tak uhradila žalobkyni částku 120 000 Kč Částku pro poskytnutí zápůjčky žalobkyně získala z úvěru ve výši 500 000 Kč od [anonymizována tři slova]. Vypověděla-li žalobkyně před soudem, že žalovaná splácela svůj dluh z předmětné zápůjčky do listopadu 2018, považuje soud tuto informaci s ohledem na ostatní provedené důkazy (opět zejména s ohledem na svědecké výpovědi syna žalobkyně [jméno] [příjmení] a její dcery) za mylnou, neboť bylo prokázáno, že již od listopadu 2017 žalovaná přestala dluh splácet. Žalobkyně se tak s ohledem na uběhnutí několika let spletla v přesném určení roku při své výpovědi, o čemž svědčí mimo jiné i žalobní tvrzení, v nichž žalobkyně uvedla, že žalovaná přestala zápůjčku splácet v listopadu 2017.

23. Pokud se jedná o další námitky žalované, ty soud neshledal důvodnými. Ohledně účelu poskytnutí zápůjčky žalované soud opět uvěřil žalobkyni, že v roce 2014 jí žalovaná řekla, že peníze potřebuje pro nějakého pána, který za ní chodí a požaduje po ní peníze, a že teprve později jí žalovaná řekla, že peníze potřebuje na opravu bytu. Nicméně i kdyby žalobkyně neznala důvod, proč žalovaná peníze potřebuje, nijak by to nemohlo změnit závěr soudu o platně sjednané zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou, neboť vědomost zapůjčitele o důvodu zápůjčky nepředstavuje podstatnou náležitost smlouvy o zápůjčce. Co se týká SMS zpráv, jimiž se žalobkyně snažila rovněž prokázat existenci a okolnosti poskytnutí zápůjčky a které žalovaná označila za zfalšované, soud je sice provedl k důkazu, ale při právním posouzení z nich vůbec nevycházel, neboť jak samu existenci, tak i okolnosti poskytnutí zápůjčky (včetně splatnosti a výše splátek) soud zjistil z jiných důkazů, a to zejména ze svědecké výpovědi dcery žalobkyně, jak je uvedeno výše, a v návaznosti na tuto svědeckou výpověď i z účastnické výpovědi žalobkyně, kterou soud shledal věrohodnou, a to právě v návaznosti na zjištění učiněná z výpovědí svědků. To tudíž znamená, že se soud dále nezabýval věrohodností předložených SMS zpráv, neboť jakýkoliv závěr o tom, jestli se jedná o podvrhy či nikoliv, nemohl změnit závěr soudu ohledně předmětné zápůjčky. Ani námitka žalované, že žalobkyně od listopadu 2017 do podání žaloby nežádala o vrácení dluhu ze zápůjčky, není pro rozhodnutí soudu relevantní, neboť byla-li ujednána splatnost dluhu po měsíčních splátkách vždy ke stejnému dni příslušného měsíce, nastávala splatnost jednotlivých splátek zápůjčky postupně automaticky a žalobkyně nebyla povinna upomínat žalovanou o jejich úhradu, a to ani v případě, kdy se žalovaná dostala do prodlení s jejich zaplacením.

24. Rovněž námitku promlčení dluhu soud posoudil jako nedůvodnou. Jelikož bylo prokázáno, že se účastnice řízení dohodly, že předmětná zápůjčka bude splácena každý měsíc částkou 3 000 Kč vždy k 20. dni daného měsíce počínaje [datum], je nutné posuzovat promlčení nikoliv k dluhu jako celku, ale k jednotlivým dohodnutým splátkám tak, jak se postupně stávaly splatnými (k tomu soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 33 Odo 345/2002, dostupný na adrese www.nsoud.cz, aplikovatelný rovněž v podmínkách o. z.). Tříletá promlčecí lhůta u nejstarší splátky uplatněné žalobou v tomto řízení, splatné dne [datum], počala běžet dne [datum], kdy žalobkyně mohla své právo na zaplacení této splátky poprvé uplatnit u soudu; návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán dne [datum], tj. před uplynutím uvedené promlčecí lhůty. To znamená, že nejen tato nejstarší splátka, ale ani později splatné splátky předmětné zápůjčky uplatněné touto žalobou nejsou promlčené.

25. Soud má tudíž za prokázané, že 19 splátek zápůjčky po 3 000 Kč, uplatněných žalobou v tomto řízení, splatných vždy k 20. dni každého měsíce v období od [datum] do [datum], žalovaná žalobkyni neuhradila, a proto její dluh v tomto rozsahu trvá. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni uvedených 19 dlužných splátek v celkové výši 57 000 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, náleží žalobkyni rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z každé dlužné splátky zápůjčky, a to ode dne požadovaného žalobkyní, kdy však již žalovaná byla v prodlení, tj. až od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v jehož 20. dni byla příslušná splátka zápůjčky splatná, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 450 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 280 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 57 000 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ke stanovisku žalované ze dne [datum], dva úkony spočívající v účasti u jednání soudu dne [datum] přesahující dvě hodiny, účast u jednání soudu dne [datum]) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 25 760 Kč ve výši 5 410 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení jak za čtyři doplňující podání ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], neboť doplnění tvrzení a důkazních návrhů v nich obsažená mohla a měla být již součástí žaloby, případně vyjádření ke stanovisku žalované ze dne [datum], tak za návrh na změnu žaloby ze dne [datum], neboť tento návrh byl podán až po jednání dne [datum], kdy bylo provedeno téměř celé dokazování a kdy došlo ke koncentraci řízení, pročež tato změna žaloby nebyla soudem usnesením ze dne 31. 5. 2022, č. j. 24 C 27/2021-126, připuštěna; soud proto všechny tyto úkony vyhodnotil jako neúčelně vynaložené. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.