24 C 283/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 14 290 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 290 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 290 Kč od 29. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 450,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 14 290 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 29. 4. 2022 se společností , Anonymizováno, s.r.o., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) v elektronické podobě smlouvu o úvěru, ve znění jejího dodatku ze dne 23. 1. 2023, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet. Žalovaný se ve smlouvě a v její změně zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně zapůjčenou částku do 28. 1. 2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a úrokem. K uzavření smlouvy i jejích změn došlo po registraci žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, seznámením se s parametry a poplatky požadovaného úvěru, uvedením osobních údajů a potvrzením textu smlouvy. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného nahlédla právní předchůdkyně žalobkyně do dostupných registrů CEE, ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný neuhradil sjednanou částku včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2024 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru na společnost , právnická osoba, ., která ji následné smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2024 postoupila na žalobkyni. Žalovaná částka 14 290 Kč zahrnuje dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 295,89 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení, ale žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, “ ze dne 29. 4. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně je v této listině označena jako „úvěrující“ a žalovaný jako „úvěrovaný“ a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu, e-mailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu , č. účtu, ; úvěrující se měl zavázat poskytnout úvěrovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a úvěrovaný se měl zavázat vrátit věřiteli tuto částku do 30 dnů od odeslání finančních prostředků úvěrovanému spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 798,82 Kč a úrokem ve výši 295,89 Kč. Podle čl. VII. smlouvy se smluvní strany měly dohodnout, že budou vzájemně komunikovat prostředky komunikace na dálku a že úvěrovaný je oprávněn užívat klientskou zónu, tj. prostor vymezený na internetových stránkách úvěrujícího, k němuž je zřízen přístup výlučně úvěrovanému na základě jedinečného přístupového kódu. Tento dokument nebyl úvěrovaným vlastnoručně podepsán. Z dokumentu nazvaného „Dodatek ke smlouvě o půjčce“ ze dne 23. 1. 2023 soud zjistil, tytéž smluvní strany se měly dohodnout na prodloužení splatnosti úvěru do 28. 1. 2023 s tím, že nově činí výše poplatku 3 994,11 Kč; ani tento dokument nebyl úvěrovaným vlastnoručně podepsán. Z formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru a jeho změny.

4. Z dokumentu „Úvěruschopnost klienta k půjčce č. , hodnota, “ soud zjistil, že žalovaný měl uvést, že je zaměstnancem s příjmem 37 905 Kč a výdaji 20 600 Kč, že se jedná o jeho čtvrtou půjčku a že maximální výše pro poskytnutí úvěru byla vypočtena na částku 15 574,50 Kč. Z výpisů z databází „Informace o vlastníkovi“ a „Účet“ soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem telefonního čísla , tel. číslo, a účtu č. IBAN , IBAN, . Z potvrzení o provedení transakce ze dne 28. 3. 2024 soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, , jehož vlastníkem je právní předchůdkyně žalobkyně, byla dne 29. 4. 2022 odeslána částka 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 2. 10. 2024 soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že dne 29. 4. 2022 byla na tento účet připsána částka 10 000 Kč z účtu č. , č. účtu, s poznámkou „, Anonymizováno, pujcka ze dne 2022-04-29“.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2024 a z její přílohy soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2024 a z její přílohy soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 4. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala jej k úhradě dluhu do tří dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 4. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Podle podacího lístku bylo oznámení spolu s předžalobní výzvou odesláno žalovanému dne 4. 4. 2024.

6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že podle nepodepsaného dokumentu s názvem „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, “, ve znění jeho změny, se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč s datem splatnosti prodlouženým do 28. 1. 2023 a žalovaný měl právní předchůdkyni žalobkyně vrátit tutéž částku s poplatkem ve výši 3 994,11 Kč a úrokem v kapitalizované výši 295,89 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 10 000 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným přes společnost , právnická osoba, . na žalobkyni, která žalovanému toto postoupení oznámila a vyzvala jej předžalobní výzvou k úhradě dluhu. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.

7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu, tj. smlouvy ze dne 29. 4. 2022, ve znění její změny ze dne 23. 1. 2023. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění účinném od 19. 9. 2016, přitom rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. 7. 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice č. 1999/93/ES). Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva a její změna mezi smluvními stranami uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní uživatelského profilu žalovaného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru ani její změnu vlastnoručně nepodepsal. Z ostatních okolností kontraktačního procesu (zejména z výpisu z účtu žalovaného), jež časově souvisí s tvrzeným sjednáváním uvedené smlouvy a její změny, lze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným jednala. Žalobkyně však soudu předložila znění předmětné smlouvy a jejího dodatku ve formátu elektronických souborů .pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva a její změna v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění těchto dokumentů v okamžiku jejich podepsání žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jejich následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít smlouvu o úvěru ze dne 29. 4. 2022 ani její změnu ze dne 23. 1. 2023 v podobě předložené soudu, neboť tyto dokumenty nebyly žalovaným vlastnoručně podepsány, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž sice podařilo prokázat, že dne 29. 4. 2022 jednala s žalovaným, avšak nepodařilo se jí prokázat, že výsledkem tohoto jednání bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a její změny v podobě předložené soudu a že tato smlouva i její změna byly uzavřeny v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání uvedené smlouvy i jejích změn nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru a její změnu v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivá jednání, k nimž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru ani její změny mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v podobě předložené soudu.

13. Žalobkyně soudu nicméně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, z nichž žalovaný ničeho nevrátil. Nárok na vrácení této částky byl platně postoupen přes společnost , právnická osoba, . na žalobkyni. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že uvedenou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru ani její změna nebyly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným platně uzavřeny a mezi stranami není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a následně byla pohledávka za žalovaným platně postoupena až na žalobkyni. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč z titulu trvajícího bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pokud se jedná o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalovaný byl povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej o to žalobkyně požádala, k čemuž došlo předžalobní výzvou ze dne 4. 4. 2024 s lhůtou splatnosti do tří dnů, přičemž tato výzva byla podána k poštovní přepravě dne 4. 4. 2024; na základě domněnky doby dojití podle § 573 o. z. došla žalovanému dne 9. 4. 2024, lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 12. 4. 2024 a následujícím dnem po uplynutí této lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Soud proto žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč od 13. 4. 2024 do zaplacení a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), neboť pro uložení jiné lhůty k plnění neshledal důvod.

14. Soud žalobkyni nepřiznal částku 4 290 Kč, zahrnující poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 994,11 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 295,89 Kč, neboť tyto nároky měly být založeny smlouvou, kterou soud shledal nicotnou. Soud žalobkyni tudíž nepřiznal ani úrok z prodlení z těchto neexistujících nároků a ani úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od 29. 1. 2023 do 12. 4. 2024, neboť z provedeného dokazování vyšlo najevo, že předžalobní výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne 4. 4. 2024, na základě domněnky doby dojití došla žalovanému dne 9. 4. 2024, lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 12. 4. 2024 a teprve dne 13. 4. 2024 se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu a nikoliv již 29. 1. 2023. Proto soud žalobu v uvedené části jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 18 265,75 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 10 957,73 Kč, tj. ze 60 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 7 308,02 Kč, tj. ze 40 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 20 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, jemuž náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 14 290 Kč podle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Po zohlednění míry úspěchu soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení z nezkrácené výše 2 252 Kč částku 450,40 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.